Loni 29.12.2017 :-)

29.12.2018

Irena Hrobská

29. prosince 2017 ·

Musím se smát. Dnes - objevný den. Přátelský, srdečný, radostný, láskyplný... Jaký ještě? Poslední klientka v tomto roce - milá, má úspěchy, máme se rády. Letos v březnu ji opustila maminka. Přejeme si do 2018.

Proč objevný? Zjišťuji, že na FB mé sloupky a fejetony čte hodně lidí i na tajňačku. Chechtám se :-) Těší mě to. Bacha - ego! Splaskni!

Trošku jsem se vystrašila článkem o německém patnáctiletém vrahounovi. Jsem mimo mísu. Zprávy nesleduji. Stejně se ke mně vše dostane. Zeptám se. Lidé vysvětlí. Nechci vibrovat strachem. Stačí, když vidím personál v DD. Srdce se kormoutí. Kmitají, nezastaví se a ještě je sleduje velký bratr. Tfuj, hnus. Možná to je původce jejich strachu. Ještě před rokem, než se odstěhovali jinam, přikráčela paní vedoucí vrbovou alejí zkontrolovat, jak se pracuje v době její nepřítomnosti. Tečka. Žádný velký bratr. Člověk. Ale asi kontrolovala málo, špatně, měla být více důrazná - nebo že by někdo šel po jejím místě? No to snad ne! Nevím. Tajemství. Stejně má mou největší důvěru. Je lidská, přísná, soudná, pracovitá, vstřícná, empatická, milá. Umí naslouchat! Nepřetvařuje se. Nemiluji takové ty smějící se bestie, které Vás za zády sejmou. Jdu se svým názorem - tedy se svou kůží - na trh :-) Jenže přímočarost se nějak přestala nosit. Lepší je zároháctví, donašečství, a abych nezapomněla: Teď jsem rozhodnul a přes to nejede vlak. Buch! Pro zjemnění - podrbat se na bradě jako filosof. Ble.

Do vlaku našeho žití lidé nastupují, vystupují. Dnes jsem se s jedním člověkem navždy, srdečně a přátelsky rozloučila. Děkuji!! Děkuji za upřímnost, razantnost, odbornost, péči... Směju se, neb se jsem dozvěděla, že čte mé sloupky. A to bylo diveníčko... Radostné :-)
Za maminkou. Mamča: No Tys mě zachránila... Na Tebe čekám. - Mami, tak to jsem nesmírně ráda. Dostala panáčka skořápek - moc jí chutnal a pak panáčka vaječného koňáčku. To už moc nechtěla, prý nemá chuť. Jenže to je zcela jiné pití. :-) Každoročně touto dobou jezdím na kole, abych si s mamkou přiždrnkla. Dnes autem. Včera autem. Zítra autem :-) Odrbuje se - svědí ji kůže. (Sestry pečují, aby kůže nesvěděla - vedou to v patrnosti beze mě.) Pere se - dle ředitele - podle směrnic. Tedy v dryjácích. Přináším francovku. Natřu mamince paže. Libuje si. Voním k rukám - esence dětství. Mami, dávals mi na kašel na cukr pár kapek francovky. Ach, cítím to... Cítím dětství... Stojím u knihovny v našem domečku... Dnes bych cukr nevzala do pusy...
O mamku je bezvadně postaráno. O ostatní taky. Jsem pozorovatel zvenku. Pečovatelé a pečovatelky společně se sestřičkami jsou v neustálém pohybu, vždy připraveni pomoci. DĚKUJI! Děkuji v předklonu. Díííky! Získali jste mé srdce!


Mamka rozkvetla, na posteli se pohybuje s vervou, obratností, posadí se bez hrazdičky. Mami, pokrč pravou nohu. Předvede. Ale bolí. Chjo, to mě ruinuje. Ona si stále myslí, že běhá. A básní své příběhy. Zas mluví! Dnes jsme luštily obrovskou křížovku. Zjišťuji, že hůř slyší, ale jsem outsider. Je lepší. Černý pták: Já - kos. Ona havran. Ano, havran. Gáza: Já - nic. Ona mul. Ano. Označení anonyma. Já - nevím. Ona: nn. - Cože? Jaké nn. Jo. Hodí se to tam. Část jícnu: Já - vole. Mamka - Mohlo by to být. Směju se. Jasně že mohlo! Kujné materiály: Mamka - vole. Mami! Přemýšlej - přeci kovy. Přitaká. Značka kosmetiky: Vyhrkne Elida. Zírám! Ale nehodí se nám to. Surovina na výrobu piva. Já - slad. Ona: chmel. Hodí se slad. Mám radost. Trup slovensky: Já - nevím. Mamka - TELO. Jo. Venkovská mládež: Já - nevím, co chtějí. Mamka - chasa. Ano - hodí se. Látka na vyšívání: Nemohu si vzpomenout. Mamka: Panama. Opravuji ji - Mami, kanava. Kulovitá bakterie - Já - problém. Virus, streptokok. Mamka: kok. - Hodí se. Orgán čichu - mamka: No to je těžké... Mami! Jak těžké? Orgán čichu! Nerozuměla. Přeci nos. Vynálezce dynamitu: Mamka: Herdek, který to byl. Mami, jmenoval se Alfred. Mamka: Nobel. Stromořadí: Mamka: Cože? Jo, alej. Mami, jakou alej znáš... (Špatně položená otázka.) Švestkovou... Ne, mamko - tu naši alej, chodila jsem jí na gympl, jezdilas jí autem... Mamka: Ale ta nemá název. Vede od soutoku od mostu k fabrice... Jsem povznesena. Ano, naše platanová alej... Jsem šťastná. Jsem překvapená. Jsem u vytržení - Alzheimerik, po buchně narkózy - pan doktor v HK mi říkal, že to byla taková petarda, že se z toho nevzpamatuje. Měli nahlásit... Nic. Dennodenním pusinkováním, doteky, hlazením, hlavně také péčí personálu, který ji denně vysadí do jídelny k obědu, denně jí dá na mísu - žádné jako v HK: Má plíny!! - Hlava mi to nebere. Ještě že pan doktor byl skvělý a nařídil... Mamka jako by se vrátila. Sluníčko zapadalo do krajek červánků. Mami, podívej - vyfotila jsem to...
Telefon. Snaška. Jsem v prekérce. - Uháním do Jaře převzít vnučinku. Je tma. Maminka vyčítá: To už jedeš? Tos tady dlouho nepobyla. Mami - dvě a půl hodiny málo? :-) Zítra jsem tu zas. Dávám dobrou noc. Srozuměna. Loučíme se - utíkám sehnat pečovatelku - maminka potřebuje na malou. Pečovatelka zaneprázdněna, ale vím, že mamka bude vysazena. Důvěřuji a děkuji!!!
V Jaři přebírám vnučinku. Nakupujeme. Je skvělá, srdečná, přátelská, milá. V autě halekám: Mijuju těěěěééé! Zezadu se ozve: Taky Tě, babičko, mijuju :-) (Opakuje mijuju, ač nádherně artikuluje.) Srdce mi plesá. Jsem šťastná. Doma - soustečka s rybkou, zatopit, cukroví, ovoce, mrknout na její kouzelný kufřík - no interaktivní knížky. Napít. Čučím jak puk. Zpíváme - kalamajka, mik, mik, mik. Posloucháme o zajíčkovi, jeho jamce... Babi, pusť koledy. Zpíváme koledy. Hýká radostí. Hýkám s ní. 

Zvonek. Aha - už přišla maminka. Do domácího telefonu pokřikuji: Heslo! (Očekávám - Partyzán!) Je to tatínek vnučinky. Hostím - večeře mu přišla vhod. Za chvíli opět zvonek. Už nechci heslo. Kdo to je? Paní majitelka lékárny: Ó! Překvapila mě. Prý jsem ji povznesla před Vánocemi na duši. - To se raduji! Těší mě to. Chci pomáhat! Přeju si lidi šťastné, spokojené, zdravé, nevylekané :-)Dostala jsem vínečko a krásné jedlé PF - nafotím, budou se líbit :-) Něžná. Díííky :-) Vděk! 

Třetí zvonek - maminkááá. Zmrzlá. Taje. Večeře. Povídáme si. Krásná atmosféra. Purpura. Koledy. Micicinda v koši. Vnučinka dostala "vymalovánky" a vybarvuje. Obdivuji. Nepřetahuje. Jsem šťastnáááááá! Před jejich odchodem se vrací manžel z ping pongu - maličko slavili. Diví se, když vidí syna s rodinou. :-) Nečekané. Bože, jak mám vyjádřit své štěstí!! Miluji je - syna, jeho rodinu, manžela. Dík za přízeň Vesmíru!! :-)Obyčejný den naplněný kouzly.
Dobrou noc! A ještě jednou za vše, Vesmíre, díííík!
P. S. Můj andělský kalendář se "zastavil" na 27.12. "Nebesa vám vždy připomínají, abyste svá rozhodnutí zakládali na lásce, a nikoliv na strachu."
Hmmm, jaká synchronicita... Na okno zabušila Micicinda. Není mazlivá. Hraběna. Vyskočila mi na klín. Nikdy to neudělá. Že by vibrace mého srdce?


Komentáře

  • Blanka Faltynkova ja te ctu verejne Irenko,a jeste kamoskam co te ctou rády to posilam na majliku...uz jsi znama spisovatelka.....5.2.2018 Iri nedojdu...ro budu za emi v laznich ...pak se casem ozvu jo? budte i s mamuskou i peťuškou v 2018 zdravi2Spravovat· 52 t
  • Blanka Faltynkova ahójda.....na vanoce jsme byli s emi v trencianskych teplicich 22-26.12 bylo super
    a ted30 az 1.1 jedeme busem nastup v hk do benatek na italskej silvestr....aby emi nemel depku tak ho timto zabavuju...na op jde 10.1. ma nastup do nemo nice v hk..a po op hned reha u hranic na morave teplice nad becvou tydnĕ za nim budu jezdit mam ho rada...nebo treba i do podebrad
    takovou podobnou lod mi emi namaloval v pate tride do pamatniku a k tomu napsal basnicku
    mila Blani....svet ti budis morem
    zivot lodkou v nem
    pratelstvi pak veslem
    ,laska kormidlem...jsme totiz spoluzaci z jedne ridy....a uz jsme spolu od 18.11.1972 · 52 t
  • Alena Klustová Moc ráda čtu Tvoje povídání, zamyšlení Irenko· 52 t
  • Irena Hrobská Je to krásný relax, čištění, uvolnění,léčení.· 52 t
  • Blanka Faltynkova jo más recht pani spisovatelko veselá 52 t