Vzpomínka. 23.11.2017

23.11.2018

Dnes jsem si ráno velmi hluboce zameditovala. Hned jsem dostala nápady, energii a chuť do práce. Rozhodla jsem se, že můj advent bude mít čtyři týdny a tečka. Výzdoba, světýlka, vůně... :-) Vše držíme ve svých rukou a společenské konvence není nutno dodržovat :-) Vždyť to vidíme a čteme v novinách. Ruka na ústa při zívání se nedává, žijou tu s námi černoši, kteří tady nemají domov, ale zavrtávají se. Tak co.
Všimla jsem si, jak se maminčin plnokvětý ibišek obsypal květy. Šla jsem nenápadně do zimní zahrady fotit krmítka s ptáky. Manžel mi říkal, že když jsem byla mimo domov, nasypal jim a čtyři dny si zrní nevšimli. Nevěřím. Nasypu a už to jede - drrrr, sezobáno. :-) Vzala jsem si schůdky a trošičku snížila proutěné krmítko, do něhož se ptáci chodí koupat do slunečnice :-)Jak je začnu točit a hnu se, vyplaší se, ale pár jich zůstane, už se mě asi moc nebojí, mluvím na ně, když mě pozorují a tííííkají z větví, jak jim sypu do domečků, krmítek a pítka.
Slunce se dnes i přes dunění letadel mohlo přetrhnout. A já taky - zase jsem se do něj dívala. Nabíjelo mě.
Těsně před odjezdem na kolo zavolala snaška, že mi vnučinka chce ukázat bundu - nádherná růžová s temným srdíčkem na hrudi :-) A v kočárku tiše oddychoval červencový vnouček. Mates prý v noci žvatlal, tedy snacha nespala. Prý si pochrupuje, když ho kojí :-) Jsem ráda, že tyto radosti už jdou okolo mě.
Rychle na kolo, ve 14 další klientka. No, co o cestě říci! Osvěžující! Nabíjející! Hned na kraji koukám - řepa pryč. Včera všechno stihli odvézt. Jen pár bulv se válelo v hlíně. Moje maminka by si jich pár donesla domů a vařila a vařila a vařila a trpělivě vařila by sirup. Předjela jsem kolo stojící na stezce. Uviděla jsem dvě ruce jak objímají strom. Taky jsem měla chuť, jenže čas... Zdrželo mě sbírání větviček na zátop :-) To mám po mamince.
Dařilo se mi celý den. Za chvilku klušu na přednášku o rondelech. Synchonicita - asi před 14 dny jsem poslouchala na Svobodném vysílači, jak za Topolánka nechali zalít dálnicí u Kolína největší rondel o průměru 300 m ve střední Evropě - dnes je tam prý benzínka. Asi se jim tam daří - mají tam ze země z kouzelného místa tryskající energii. Rondely se táhnou od Francie, přes Německo, střed Evropy na východ.
Před pikolou, za pikolou nikdo nesmí stát, jinak nebudu hrát! Už jdu!