-19 °C

Noc. Teplo. Svíčky. Oddychování koček. Plameny olizují sklo. Přítmí.

https://www.youtube.com/watch?v=1iXL3YRJeqI

Poslouchám tiskovku AB. Nikdy mě nezajímaly. Tahle je druhá. Čestný prezident Motoristů Filip Turek se stane zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Funkce byla zřízena pro něj. Na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se jedná o dočasné řešení, se kterým přišli Motoristé, aby Turek mohl začít vykonávat svou agendu.Turek jako vládní zmocněnec na MŽP má prý před sebou obrovskou výzvu. Připravují se na to, aby jasně Evropě řekli, co se tu děje. A co má udělat. Uhlíková daň nesmysl. Oni netuší, kolik mají udělit clo na dovoz z Číny. Evropa spotřebuje pět milionů tun Al. V Evropě se vyrábí jeden milion tun. V Žiaru nad Hronom vyráběli 200 000 t. Kvůli povolenkám hliníkárnu zavřeli. Povolenky ETS, zelené nesmysly. Vláda pracuje. Babiš ležel s chřipkou v sobotu. Na chatu VLÁDA rozdal úkoly, doporučení, instrukce… Turek má jen jedno auto. AB řídí, pracuje. Usmívám se.

Co jsem dnes prožila? Hezký den. Moc hezký.

Ráno budík. Chci vyběhnout do polí. Netuším, kolik stupňů je za okny.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-01-12-zobou

Na krmítcích se hoduje.

Přípitek na lidi. Ještě minutku si jdu číst. Ptáci stále hodují. Volá Petroušek.

- Víš, kolik je teď na teploměru? Mínus devatenáct. Nikam nechoď. Buď doma.

Tak jo. Počkám do oběda. Takováhle zima byla dřív. Normální. Prosinec, leden... 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-01-12-ranni-hygiena

Žofinka se naučila sledovat mě v koupelně. Mourek mě taky sleduje, ale ne tak důsledně. Žofie vyskočí na prkýnko. Omrkne po spláchnutí  stav v míse. Začne zahrabávat obsah. Ťuťajs netuší, že je vše už zahrabáno a odplaveno.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-01-12-aktivita

Rozvíjím kočky hrou. Žofie rafinovaně útočí na Mourka. Žárlí, že si s ním hraju. Zapojuji ji do hry. A zas taktický manévr. Ten její grif zadní packou. Šup pod křeslo. Není tady.

- Žofie, kouká ti ocas!

Jdu chvilku pracovat. Vyřizuji telefony. Tisknu, co je potřeba. Na krmítcích stále pohyb.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-01-12-krmeni

Je čas vstoupit bosou nohou do sněhu. Vzpružit nervovou soustavu. Kontroluji krmítka. Letos jsem nakoupila opět kila a kila slunečnice. Ale je v ní hrozného odpadu. Nikdy jsem nemusela tak čistit válce i krmítka.

- Mami, ta slunečnice, co jsem sehnala, je čisťounká za 21 korun. Paní mi říkala, že asi loni předloni koupila nějakou a tu prý ptáci nechtěli. Byla stříkaná. Letos má čistou, proto o korunu zdražila.

A takovou si koupím taky. Má čtyřicet kilo. I kdyby jí deset dvacet kilo zbylo na podzim. U nás mají ptáci hojnost. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-01-12-a-budte-tady-hodne

V koupelně si ošetřuji pleť. Na podložce tu leží na horké dlažbě Mourek. Za chvíli se přilísne Žofka. Ani ta chvíle tak dlouho netrvla. V minutě je žárlivka tady. Muzlají se. Petroušek by řekl:

- Mourek je dobrák jako já.

Mourek je opravdu dobrák. A má v sobě všechny rysy přijatého kocourka z ulice. Vděčný. Slušný. Ačkoli dnes ho Žofka ráno určitě vyslala ke mně do ložnice. Ona ví, že jak si tam přijde mrouknout, dostane polštářkem. Už dlouho nepřišla. A Mourinek dnes jen tichoučce udělal to jeho zženštilé mňa. Nebo Mra! Jen jsem řekla:

- Moure!

A už jsem viděla na hraně postele jeho ocas směřující ke dveřím z ložnice.

- Tak tu buďte hodní! Jedu na sníh! Nikomu to neříkejte. 

Oni si myslí, že když je mráz, že se nesmí vycházet. Jenže konečně přišla zima. Taková byla v mém dětství. Tak si jdu načichat. Mráz v chřípí tak zvláštně voní.

Chodníky TSM prohrnulo. Přecházím na travnatou plochu přes cestu. Jsem tak natěšená, že nemám hůlky. Vracím se pro ně. Spouštím se na konci ulice dolů do luk. A letím! Letííím! Pravidelně dýchám v rytmu odpichování. To je jak ve snu. Letím na velkou louku. Koluje nás tu asi pět. Všechno důchodci. Bezvadné. Za chvilku mám doslova oběhnuto. Stopa pěkná. Hezky to klouže. Nezdržuješ se opatrností, abys nenajela na hlínu nebo na kámen.

Druhou loučku mám oběhnutou zas raz dva. Chtěla jsem se tu vznášet dvě hodiny. Ale za hodinu mám dvě velké. Podbíhám pod mostem; přidávám dvě malé. A je to. Tady na té straně lyžovaly tam a sem sem a tam dvě paní. Paní V. a paní G. Obě k osmdeástce. Paní V. jsem tu letos ještě neviděla. A paní G. je asi tři roky odstěhovaná v Benátkách nad Jizerou u dcery. 

Na sedmnáctou se chystám na slovíčko se starostou. Klušu nahoru do prudkého kopce. Baví mě namáhat se a drápat se. Chvilku vystupuji stromečkem. Pak krok sun krok. Výstup z louky je po nakloněné rovině asfaltové cesty. Tady je třeba dávat pozor, abych nevstoupila do jízdní dráhy. Řidič vyjíždí z úzké uličky do kopečka. Když jede po ledovce, nemohu ho omezovat, aby výjezd zvládnul. Někdo by tu dal třicítku a někdo vyznačil přechod pro chodce. Za nás?! Za nás tyhle omezeniny nebyly. A auta jezdila asi tak, jako tady z té postranní ulice. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-01-12-doma

- Holky, vy jste mě poslechly. Ani jste se nehly! Vy jste tu spokojeně spaly!

Jdu zatopit. Petrouškovi svačinku.

- Tys´  teď  taky přijela.

- No. Na sedmnáctou jdu na setkání se starostou.

- Tak to aby ses už strojila.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-01-12-na-slovicko

Večer na slovíčko mě veze Petroušek. Dnes sedíme ve foyer divadla. V černém divadle, v kavárně, kde jsme hodovali na prosincovém na slovíčku, vypadlo čerpadlo. Na setkání ráda jdu. Lidé dávají dotazy. Většinou se opakují. Stále se čeká na realizaci, nápravu, na stavební povolení… Bráním řidiče. Dnes tam mám podporu. Pan H. vyslovuje taky myšlenku:

- Tím, že tam dáš třicítku, šikanuješ řidiče.

No hurá!

Ať si děti dávají pozor, když vyběhnou. Přece my jsme taky byli ostražití. Jaképak třicítky! Jezdilo se šedesátkou. Dnes všude narvou třicítku nebo radar a pokuty.

Šeptáme si s tím pánem, že tam, kde si postavil jako mladý dům, odsud jsem chodila pěšky nahoru do pevnosti do školy. Pak na oběd. A zpátky.

Mladé ženy:

- No jo, ale kolik jezdilo aut.

- No já už nejsem z doby, kdy se jezdilo povozy. Auta v městě jezdila. A nezáleží kolik, ale na pozornosti dítěte a jeho výcviku od rodičů.

Zase se ptám jako v prosinci, co tam tak celý den na tom úřadu dělají. Že se tu stále a dokola opakují otázky od března, kdy setkání začala.

Velkým úspěchem je, že od března se konečně na obchvatu u krematoria objevil okolo Vánoc plot. Brání bláznům, aby si zkracovali cestu na samotu u lesíka přes cestu plnou aut. 

Když jdeme se spolužákem a jeho ženou domů, shodujeme se, že by starosta zvládnul hodně věcí, jenže je omezen stavebním úřadem. Všechno se neuvěřitelně vleče. Kdyby měl druidskou kouzelnou hůlku, začaroval by stát ve státě stavební odbor a po lusknutí prstem by se mohlo zrealizovat daleko daleko víc investic. Nechtěla bych být starostou. Ani náhodou! Ohlížet se stále na zákon, na poradní orgány…

V takovém mraze, už jen mínus devět oproti ranním mínus devatenácti, přišlo hodně lidí. Je odvážné jít do kotle, kde sypeme námitky, dotazy, rady… Smějeme se. Aktuálně je tu klid, pohoda, přátelská atmosféra.

Tak zas za měsíc.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-01-12-vecerni-hygiena

Doma. Petroušek. Kočky. Kamna. Vůně dračí krve..

Dobrou noc!