Nenechejte se zmást datem. 16.10. 2018 je den založení blogu :-) 


Píšu denní shrnutí, sloupky, deník, někdy fejetony na FB. Už víc jak rok mi lidi navrhují: Založte si blog. Neumím... Na kraji října 2018 mě na jeden den zablokovali. Nespravedlivě. Poslední kapka. Začala jsem hledat, snažit se a výsledek je tu. Budu ho vylepšovat, zkrášlovat, piplat, aby tady bylo útulno. 

6.8.2018 na terase DD. Už skoro rok zlomená stehenní kost brání v pohybu.
6.8.2018 na terase DD. Už skoro rok zlomená stehenní kost brání v pohybu.

Maminka bydlela ve svém domečku s kočkou. Hospodařila na svém. Sázela kytky, jahody, stromy. Pečovala o sádek, předzahrádku. Její domeček byl útulný. Hezky zařízený. Čisťounký. Jezdila autem. Do poslední chvíle. Začala ztrácet paměť. Jednou od nás odjížděla. Seděla v autě. Šla jsem se podívat, proč neodjíždí: 

- Víš, já chci jet k jedné známé a nemohu si vzpomenout, kde bydlí. 

Ještě jsem nebyla vystrašená... Až později. Nevěřila jsem. V DD je už asi sedmý - osmý rok. Skvělá bezkonkurenční péče. Jen ředitel je nějak divný. Chlubí se, že pracoval osm, respektive dvanáct let na kraji. Myslí si, že skvělá neracionální kuchyně je super, že praní v agresivních pracích prášcích je odpovídající hyg. normě. Schvaluje, že pan farář evangelické církve smí hřímat: Jsme bohatá země a MUSÍME do rodiny přijmout uprchlíky... Jsem v rozpacích... 


Fotka je z horkého léta 2018 u maminky. Celé prázdniny, vlastně celou dobu jejího pobytu mimo domov téměř denně pečlivě dbám o její rozvíjení, rozptylování, zlepšování zhoršující se nálady :-) Není se co divit. Milovala práci na zahradě. Svobodu, volnost. Přes den nikdy neuléhala. Nebylo přeci hotovo. Starala se o svou tříbarevnou kočku. Byla to Kočka. Já ji nazvala Micicinda. Pak jsem stejně pojmenovala naši kočičí hraběnu. 

V srpnu 2017 od nás naposledy odjela. Žhavý den. Ležela pod stromem na lehátku. Manžel ji odvezl. Zapomněla tu košilku. Netušila jsem, že se na lehátku prospala u nás naposledy. Maminka upadla. Zlomila si nohu. Od té doby se špatně hýbe. Upoutána na vozík. Všechna čest paní RHB sestře... A péči pečovatelek... Léky atrofují svaly. Lidé padají na vozíky, do lehátek... Místo aby přestali s krmením bílou moukou, ládujou je dle chuti klientů. Vždyť proč by měli měnit zavedenou a dobrou kuchyni... 


Maminčina pozemská pouť skončila. Náhle. Nečekaně. 

O mamince a jejím životě jsem za deset let téměř dennodenního dojíždění zjistila tolik informací, co za celý život ne. Chodily jsme spolu po stopách jejího dětství. Mlýn Skořípku, školu v Habřině, neznášovský hřbitov, místo jejího dětství... Někdy v dubnu 2021 mi řekla: Prosím tě, jak si to všechno pamatuješ? Ty to znáš líp než já. - Ano, na tuhle pohádku nikdy nezapomenu, mami! Děkuji za veškerou Tvou péči, pomoc, za obětavost, za ochranu, za vzdělání, život... Mami, chybíš mi!

16.5.2021

Paní Hrobská, měla jste za půl hodinky skypovat s maminkou. Ale já ji musím poslat do FN. Ona nám sklouzla z vozíku. To se stane. - Ať vás ani nenapadne ji po návratu zavřít na samotku!!! Víte, jak jste to před čtyřmi roky zvrtali, když si zlomila nohu. Žádná narkóza!!! 

21.5.2021

Ve čtvrtek 20.5. nás zavolali do FN k rozloučení. Maminka 21.5.2021 ve 4.10 hod. nad ránem vydechla po krvácení do mozku naposledy. 

Měla zdravé srdce, ledviny, v 94 letech jsme luštily křížovky. S odchodem i v tak vysokém věku jsme nepočítali. Ředitel DD neprojevil jakoukoli účast. 

Nejnovější články na našem blogu co je nového

 

Skončila TV Šalingrad. Sedáme si. Vybíráme skleník. Polykarbonát zavrhuji. Spíš volím sklo. Před týdnem jsem Petrouškovi poslala tvary, velikost, způsoby větrání, materiál, montáže... Sama jsem si nastudovala. Dáváme hlavy dohromady.

Právě rok

16.05.2022

Právě dnes rok od maminčina nešťastného sklouznutí. Konečného. Osudového.

Vítám srdečně všechny své přátele a čtenáře. Zdravím všechny! Dnes jsem měla kontakt s obtížným hmyzem, hlupajdou, otravnou mícou, která mě obtěžovala v mém svobodném čase na veřejném místě. Útočila, předvedla svou blbost. Nevyzvala jsem ji, aby mi poradila. Její - a napište to na blog nebo nezapomeňte to napsat na blog - nebyla upřímná rada,...

Lovecký

13.05.2022

Pátek třináctého. Ráno. Krásné. Jarní. Slunečné. Jen mi do toho vrže ta rezatá chlupatice. Trpím hodinový koncert Zrzky. Spím. Spím! Když spím, tak neřvi! Házím po ní polštářkem. Zmizela ječet někam do domu. Drzá. Hodinu jsem to vydržela já i ona. Jen po vrhu polštářkem zmizela z prahu ložnice. Neopováží se jít dál. To Micicinda si tu vymohla...

Voňavý

10.05.2022

Ráno. Slunce. Lusknutí. Večer. Hlava mi padá. Projela jsem metrem den. Probudilo mě šimrání na víčkách. Dvakrát prodlužuji pobyt v posteli. Ještě chvilku. ještě chvilku. Lezu.

Večer. Ještě pět hodin do odblokování. Pustila jsem si pusu ze špagátu. Ne, už jen dvě hodiny. Poslouchám pod psaním hlásný jediný pravdomluvný kanál. ČT24! Vysílá projev Putina. Mate mě. To je přece nepřítel. Hovoří o Velké válce. Vnukové nesou fotografie vojáků, kteří navždy zůstali mladí. Vzpomíná na Nesmrtelný pluk. Odkaz bdělosti, aby se hrůzy...