Nenechejte se zmást datem. 16.10. 2018 je den založení blogu :-) 


Píšu denní shrnutí, sloupky, deník, někdy fejetony na FB. Už víc jak rok mi lidi navrhují: Založte si blog. Neumím... Na kraji října 2018 mě na jeden den zablokovali. Nespravedlivě. Poslední kapka. Začala jsem hledat, snažit se a výsledek je tu. Budu ho vylepšovat, zkrášlovat, piplat, aby tady bylo útulno. 

6.8.2018 na terase DD. Už skoro rok zlomená stehenní kost brání v pohybu.
6.8.2018 na terase DD. Už skoro rok zlomená stehenní kost brání v pohybu.

Maminka bydlela ve svém domečku s kočkou. Hospodařila na svém. Sázela kytky, jahody, stromy. Pečovala o sádek, předzahrádku. Její domeček byl útulný. Hezky zařízený. Čisťounký. Jezdila autem. Do poslední chvíle. Začala ztrácet paměť. Jednou od nás odjížděla. Seděla v autě. Šla jsem se podívat, proč neodjíždí: 

- Víš, já chci jet k jedné známé a nemohu si vzpomenout, kde bydlí. 

Ještě jsem nebyla vystrašená... Až později. Nevěřila jsem. V DD je už asi sedmý - osmý rok. Skvělá bezkonkurenční péče. Jen ředitel je nějak divný. Chlubí se, že pracoval osm, respektive dvanáct let na kraji. Myslí si, že skvělá neracionální kuchyně je super, že praní v agresivních pracích prášcích je odpovídající hyg. normě. Schvaluje, že pan farář evangelické církve smí hřímat: Jsme bohatá země a MUSÍME do rodiny přijmout uprchlíky... Jsem v rozpacích... 


Fotka je z horkého léta 2018 u maminky. Celé prázdniny, vlastně celou dobu jejího pobytu mimo domov téměř denně pečlivě dbám o její rozvíjení, rozptylování, zlepšování zhoršující se nálady :-) Není se co divit. Milovala práci na zahradě. Svobodu, volnost. Přes den nikdy neuléhala. Nebylo přeci hotovo. Starala se o svou tříbarevnou kočku. Byla to Kočka. Já ji nazvala Micicinda. Pak jsem stejně pojmenovala naši kočičí hraběnu. 

V srpnu 2017 od nás naposledy odjela. Žhavý den. Ležela pod stromem na lehátku. Manžel ji odvezl. Zapomněla tu košilku. Netušila jsem, že se na lehátku prospala u nás naposledy. Maminka upadla. Zlomila si nohu. Od té doby se špatně hýbe. Upoutána na vozík. Všechna čest paní RHB sestře... A péči pečovatelek... Léky atrofují svaly. Lidé padají na vozíky, do lehátek... Místo aby přestali s krmením bílou moukou, ládujou je dle chuti klientů. Vždyť proč by měli měnit zavedenou a dobrou kuchyni... 


Maminčina pozemská pouť skončila. Náhle. Nečekaně. 

O mamince a jejím životě jsem za deset let téměř dennodenního dojíždění zjistila tolik informací, co za celý život ne. Chodily jsme spolu po stopách jejího dětství. Mlýn Skořípku, školu v Habřině, neznášovský hřbitov, místo jejího dětství... Někdy v dubnu 2021 mi řekla: Prosím tě, jak si to všechno pamatuješ? Ty to znáš líp než já. - Ano, na tuhle pohádku nikdy nezapomenu, mami! Děkuji za veškerou Tvou péči, pomoc, za obětavost, za ochranu, za vzdělání, život... Mami, chybíš mi!

16.5.2021

Paní Hrobská, měla jste za půl hodinky skypovat s maminkou. Ale já ji musím poslat do FN. Ona nám sklouzla z vozíku. To se stane. - Ať vás ani nenapadne ji po návratu zavřít na samotku!!! Víte, jak jste to před čtyřmi roky zvrtali, když si zlomila nohu. Žádná narkóza!!! 

21.5.2021

Ve čtvrtek 20.5. nás zavolali do FN k rozloučení. Maminka 21.5.2021 ve 4.10 hod. nad ránem vydechla po krvácení do mozku naposledy. 

Měla zdravé srdce, ledviny, v 94 letech jsme luštily křížovky. S odchodem i v tak vysokém věku jsme nepočítali. Ředitel DD neprojevil jakoukoli účast. 

Nejnovější články na našem blogu co je nového

 

Nějak nestíhám. Buď jsem zpomalená nebo se zrychluje čas nebo spíš - mám toho hodně. Už půl roku si objednávám u sv. Salvátora koření. Už měsíc si vinu věnečky. Teď jsem si přivezla stovky kontaktůk z Dne zdraví. Jak já to stihnu! Stále sloužím socialistické vlasti. Na sebe mi nezbývá.

Trutnov II :-)

22.10.2021

Musím vyjet v devět. Ať mám klidnou jízdu. První - umýt si vlasy. Vybírám, co na sebe. Nahlížím ven. Kocour nikde. Až budu zamykat, tak se zjeví Mour i Zrzka. Lítám domem - balím si nápoje, mixuji formuli k obědu. Odsypávám si ovesné vločky, kousek másla, minikrásnou skleninku s medem. Vozila jsem k mamce. Ten med ji pamatuje. Je tam...

Jejka. Dnes jsem to nějak nezvládla. Půl dvanácté. Dny jak korálky na nitce. Další navlečen. Byl teplý, slunný.

Musím dnes vstávat. Na desátou. Budím se před budíkem. Zodpovědnost. Vyvaluji se. Slyším zas za zdí ložnice hlasy. U sousedů na zahradě budují dům. No, když chtějí, tak ať budují. Vždycky žádám Vesmír o požehnání. Ač račice, než se rozhodnu k činu, hodně zkoumám situaci. Nemám teď na mysli rychlé emoční zkraty. To ještě neumím. Když je někdo oprsk,...

Celý život jsem byla přísně pedantská. Hrnečky oušíčky vpravo (to mi zůstalo), na stole pořádek, vše vyrovnáno do komínku. Každý týden utřít prach. Denně vytřít. Vše se vytratilo. Už nevytírám denně. Prach utírám nárazově. Najednou mám v pracovně na stole binec. Na lince vcelku taky. Mé ztracené brýle se tak těžkou najdou. Jo, kdybych to měla jako...

Bude půlnoc. Tolik jsem toho dnes zažila. Tak moc. Probouzím se ještě po tmě. Zrzka. Krmím Mourka i Zrzečku. Zapadám do sarkofágu. Ještě chvíi spím.

Teplo. Oheň hoří. Mourek spí na terase. Zrzka si vykňučela jít do deště, zimy. Nechápu to. Ona může vyhřívat kožich v koši u kamen. Rozvalovat se na pohovce. Ne, ona jde do zimy. Mourek trpělivě čeká, až se otevřou dveře. Dělá, jako že spí. Ani brvou nehne. Ale jak ucítí maso v mých rukou, hned je auf.

Měla bych chodit dřív spát. Jsem tak moc ospalá, unavená, hlava mi bimbá, klávesnice píše nekonečné řádky automatického fádního textu...

Překotný

12.10.2021

Před dvěma hodinami skončilo bezva on line školení pro naše klienty s dr. Rajewskim. Školil člen vědeckého a poradního sboru Herbalife. Expert na transplantaci jater. Jednička na světě. Výživu má jako koně. V té řadě hlaviček lékařů je už jen pár, koho jsem neviděla osobně na školení. :-) Nasbírala jsem diplomů a osvědčení habaděj. Ale čeho si...