Nenechejte se zmást datem. 16.10. 2018 je den založení blogu                                                                    :-) 


Píšu denní shrnutí, sloupky, deník, někdy fejetony na FB. Už víc jak rok mi lidi navrhují: Založte si blog. Neumím... Na kraji října 2018 mě na jeden den zablokovali. Nespravedlivě. Poslední kapka. Začala jsem hledat, snažit se a výsledek je tu. Budu ho vylepšovat, zkrášlovat, piplat, aby tady bylo útulno. 

6.8.2018 na terase DD. Už skoro rok zlomená stehenní kost brání v pohybu.
6.8.2018 na terase DD. Už skoro rok zlomená stehenní kost brání v pohybu.

Maminka bydlela ve svém domečku s kočkou. Hospodařila na svém. Sázela kytky, jahody, stromy. Pečovala o sádek, předzahrádku. Její domeček byl útulný. Hezky zařízený. Čisťounký. Jezdila autem. Do poslední chvíle. Začala ztrácet paměť. Jednou od nás odjížděla. Seděla v autě. Šla jsem se podívat, proč neodjíždí: 

- Víš, já chci jet k jedné známé a nemohu si vzpomenout, kde bydlí. 

Ještě jsem nebyla vystrašená... Až později. Nevěřila jsem. V DD je už asi sedmý - osmý rok. Skvělá bezkonkurenční péče. No, nepřehnala jsem to? Zakázali mi nosit košíky třešní pro staroušky - prý je v jídelně pak moc pecek... Ředitel je nějak divný. Chlubí se, že pracoval osm, respektive dvanáct let na kraji. Myslí si, že skvělá neracionální kuchyně je super, že praní v agresivních pracích prášcích je odpovídající hyg. normě. Schvaluje, že pan farář evangelické církve smí hřímat: Jsme bohatá země a MUSÍME do rodiny přijmout uprchlíky... Jsem v rozpacích... 


Fotka je z horkého léta 2018 u maminky. Celé prázdniny, vlastně celou dobu jejího pobytu mimo domov téměř denně pečlivě dbám o její rozvíjení, rozptylování, zlepšování zhoršující se nálady :-) Není se co divit. Milovala práci na zahradě. Svobodu, volnost. Přes den nikdy neuléhala. Nebylo přeci hotovo. Starala se o svou tříbarevnou kočku. Byla to Kočka. Já ji nazvala Micicinda. Pak jsem stejně pojmenovala naši kočičí hraběnu. 

V srpnu 2017 od nás naposledy odjela. Žhavý den. Ležela pod stromem na lehátku. Manžel ji odvezl. Zapomněla tu košilku. Netušila jsem, že se na lehátku prospala u nás naposledy. Maminka upadla. Zlomila si nohu. Od té doby se špatně hýbe. Upoutána na vozík. Všechna čest paní RHB sestře... A péči pečovatelek... Léky atrofují svaly. Lidé padají na vozíky, do lehátek... Místo aby přestali s krmením bílou moukou, ládujou je dle chuti klientů. Vždyť proč by měli měnit zavedenou a dobrou kuchyni... 


Pokud máte možnost poslat dar na doménu a další prémiový balíček standard pro doménu počteníčko... 

zde je číslo konta: 8302530257/0100 Do zprávy pro příjemce: DAR

Děkuji

Maminčina pozemská pouť skončila. Náhle. Nečekaně. 

O mamince a jejím životě jsem za deset let téměř dennodenního dojíždění zjistila tolik informací, co za celý život ne. Chodily jsme spolu po stopách jejího dětství. Mlýn Skořípku, školu v Habřině, neznášovský hřbitov, místo jejího dětství... Někdy v dubnu 2021 mi řekla: Prosím tě, jak si to všechno pamatuješ? Ty to znáš líp než já. - Ano, na tuhle pohádku nikdy nezapomenu, mami! Děkuji za veškerou Tvou péči, pomoc, za obětavost, za ochranu, za vzdělání, život... Mami, chybíš mi!

16.5.2021

Paní Hrobská, měla jste za půl hodinky skypovat s maminkou. Ale já ji musím poslat do FN. Ona nám sklouzla z vozíku. To se stane. - Ať vás ani nenapadne ji po návratu zavřít na samotku!!! Víte, jak jste to před čtyřmi roky zvrtali, když si zlomila nohu. Žádná narkóza!!! 

21.5.2021

Ve čtvrtek 20.5. nás zavolali do FN k rozloučení. Maminka 21.5.2021 ve 4.10 hod. nad ránem vydechla po krvácení do mozku naposledy. 

Měla zdravé srdce, ledviny, v 94 letech jsme luštily křížovky. S odchodem i v tak vysokém věku jsme nepočítali. Ředitel DD neprojevil jakoukoli účast. 

Pečovatelka byla v nepravý čas na nepravém místě.  

Odskákala mamčinu smrt infarktem. 

Dopadlo to dobře. 

V tropickém červencovém dni jsem se vypravila k soudu, abych ji obhájila. Obviněn měl být systém, tedy ředitel organizace, který nezajistil včas opravu sprchy, kterou pečovatelka nahlásila týden předem.

Nejnovější články na našem satirickém parodickém dezinformačním dezolátním blogu

Co je nového ve fantaskních příbězích?

 

Zas ten kohout

10.08.2026

Pondělí. To přežiju. Na desátou klientka. Stravuje se se mnou dlouho. Poctivá. Dnes hlásí, jak si užívali víkend. Tam, kam jsme měly v sobotu jet raději než do Kohoutova. Tavení skla. Zas za rok. Jezdívají do pensionku, kde majitelka reaguje jen na hnutí brvou. Chcete palačinky, chcete tlačenku, chcete, chcete? :-) No jo, ale máme na měření skvělé...

Ráno. Vstávám. Všude ticho. Ulice se vyprázdnila. Ani jedno auto. Plácek u Nábytku – prázdný. Ani papírek. Byli tady? Hrálo se tu? Duněla tu hudba? Bylo tu dvacet, s obsluhou a kapelami dvaadvacet tisíc lidí navíc? Kam se ztratili? Najížděli od pondělí. Najednou jsou fuč. Byl to sen? Zdálo se mi…

Vstávám do prázdného domu. Petroušek někde poletuje. Rychle si v hlavě rovnám, co je za den. Sobota. Aha. Tak dnes jedu na Kohoutov. Trhy lidových řemesel. V deset budu odjíždět.

Už asi dva dny mám víkend. Stále si připomínám, že je teprve pátek. Páteček. Ten já přece ráda. Víkend je celý týden. Pevnost nabobtnala o dvacet tisíc hlav. Od rána do tří do rána duní vzduchem hudba. Město vrní. Dnes v podvečer za pět minut pět bych velice ráda slyšela instrumentální skupinu. Hledám na visačce její název. ANIMALS AS...

Dnes se tu zastaví Kamila z Brutalu. Teda Kamila z Bystřice pod Hostýnem. Kde ona si mě před pár lety našla na FB? Jak to bylo?

Ránko. Mohu se vyvalovat. S LP jsme se definitivně dohodli, že pokračování malování až po BA a hlavně po vedrech.

Plní se

04.08.2026

Další tropický den před námi. Lebedím si v posteli. Odpočívám. Telefon. Volají z Rocher. Příjemný ženský slovenský hlas se mě ptá, jestli adresa platí. Promotion z minulého měsíce mi pošlou poštou domů. Vida, jde to, ach jde… Takhle to psal Neruda v Písních kosmických - b. Vzhůru již hlavu, národe.

Hřebíčky

03.08.2026

První den v týdnu nezačal nějak zvlášť mile. Díra ve zdi. Teď už se směju.

Ráno. Programuji horkou vodičku. Dnes s kurkumou a pepřem. Vracím se do postele. Beru si frekvence Zapperu. Jsem sama doma. Petroušek slouží v energetice. Usínám. Elektrody je třeba držet, aby stroj nepípal. Nemá šanci pípat. Protože mě vzbudil telefon. Volá LP.