Když jsem byla malá, motala-li jsem se dospělým do hovoru, okřikli mě. Často mi moje sestra uštědřila výchovnou:
Nenechejte se zmást datem. 16.10. 2018 je den založení blogu :-)
Píšu denní shrnutí, sloupky, deník, někdy fejetony na FB. Už víc jak rok mi lidi navrhují: Založte si blog. Neumím... Na kraji října 2018 mě na jeden den zablokovali. Nespravedlivě. Poslední kapka. Začala jsem hledat, snažit se a výsledek je tu. Budu ho vylepšovat, zkrášlovat, piplat, aby tady bylo útulno.
Maminka bydlela ve svém domečku s kočkou. Hospodařila na svém. Sázela kytky, jahody, stromy. Pečovala o sádek, předzahrádku. Její domeček byl útulný. Hezky zařízený. Čisťounký. Jezdila autem. Do poslední chvíle. Začala ztrácet paměť. Jednou od nás odjížděla. Seděla v autě. Šla jsem se podívat, proč neodjíždí:
- Víš, já chci jet k jedné známé a nemohu si vzpomenout, kde bydlí.
Ještě jsem nebyla vystrašená... Až později. Nevěřila jsem. V DD je už asi sedmý - osmý rok. Skvělá bezkonkurenční péče. Jen ředitel je nějak divný. Chlubí se, že pracoval osm, respektive dvanáct let na kraji. Myslí si, že skvělá neracionální kuchyně je super, že praní v agresivních pracích prášcích je odpovídající hyg. normě. Schvaluje, že pan farář evangelické církve smí hřímat: Jsme bohatá země a MUSÍME do rodiny přijmout uprchlíky... Jsem v rozpacích...
Fotka je z horkého léta 2018 u maminky. Celé prázdniny, vlastně celou dobu jejího pobytu mimo domov téměř denně pečlivě dbám o její rozvíjení, rozptylování, zlepšování zhoršující se nálady :-) Není se co divit. Milovala práci na zahradě. Svobodu, volnost. Přes den nikdy neuléhala. Nebylo přeci hotovo. Starala se o svou tříbarevnou kočku. Byla to Kočka. Já ji nazvala Micicinda. Pak jsem stejně pojmenovala naši kočičí hraběnu.
V srpnu 2017 od nás naposledy odjela. Žhavý den. Ležela pod stromem na lehátku. Manžel ji odvezl. Zapomněla tu košilku. Netušila jsem, že se na lehátku prospala u nás naposledy. Maminka upadla. Zlomila si nohu. Od té doby se špatně hýbe. Upoutána na vozík. Všechna čest paní RHB sestře... A péči pečovatelek... Léky atrofují svaly. Lidé padají na vozíky, do lehátek... Místo aby přestali s krmením bílou moukou, ládujou je dle chuti klientů. Vždyť proč by měli měnit zavedenou a dobrou kuchyni...
Nejnovější články na našem blogu
Přečtěte si, co je nového
Den určený k přemýšlení
Večer. Pondělí končí. Všední den. Pro mě ještě vánoční den. Vím, pracovní. Nedokopala jsem se pracovat. Užívala jsem si. Kdo to má - by řekl Paroubek. Jen tak si žít. Existovat. Promítala jsem si včerejší den. Stále jsem si zpívala vnoučkovu oblíbenou koledičku: Rychle bratři, rychle vstávejme.
Potěšení s vnoučaty
Je po Vánocích. Skončilo krásné období. Úklid. Tma. Svíčky. Zpívání koled. Provonění domu bylinami. Chystání.
Koleda, koleda Štěpáne...
Dospávám. Dnes protéká druhý a poslední den možnosti vyjet na lyže v tomto roce. Musím se dospat. Aktuální budík kousek před půl jedenáctou. V noci ne a ne se dostat do postele. Půl čtvrté. To už jsou věštecké sny ztraceny.
Boží hod v letu
Boží hod vánoční. První sváteček vánoční. Chci svobodně dospávat. Nasávat sílu. Ne. Budík na půl desátou. Ještě chvilenku! Budím se sama asi za tři čtyři minuty deset. Vystrašená, zorientovaná jen na skyp. Nejeli jsme kvůli tomu lyžovat. Abych nerušila chod DD... Děsně vyděšená - jako když člověk zaspí. V pyžamu. Obléci se. Umýt. Namalovat na...
24.12.2020
No, a je to za námi. Naděleno. Rozbaleno. Zas až za rok. Bude nějaké balení a rozbalování za rok? Velký reset. Klaus Schwab to ví.
Sama v sobě se svým srdcem
Poslední den. Poslední z měsíčního ztišení. Každý den jsem něco umyla, vysmýčila, nablýskala, přerovnala. Den co den jsem vedle podnikání připravila pro někoho přání, dáreček, pozornost. Nejraději bych obdarovala všechny. Chtěla bych jednotlivcům poděkovat za jejich snažení. Každý podle toho, co umí. Někdo toho moc neumí, ale je laskavý. Hvězdáři...
Klidný s jedním vzletem - archonti útočili
"Toč se a vrč, můj kolovrátku,
ejhle adventu již nakrátku
a blízko, blizoučko Štědrý den!
Dnes už to je. Dnes je ten důležitý den! Kupodivu cítím klid v duši. Nenechám se rozhodit je můj dnešní program. Nikam nespěchám. Stíhám. Vše v pohodě. Nikdo mě nevyhazuje, nenadává. Dům je vysmýčen, umyt, nakrášlen, nablýskán.
- Tady už to žije. Dobré ránko!
Den s pečením. Stále pozoruji, rozjímám
Pozorovatel. Ty vorle, dnes bylo cvičení. Zvládla jsem.
Tichý, šťastný, klidný, adventní, rozjímavý
Prožila jsem docela obyčejný adventní pátek. No, zas tak obyčejný ne. Tichý. S koledami. Purpurou. Hliníkovou oblohou. S vědomím přibližování se k slunovratu. K významnému dni. Konjunkce učitele Saturna a radostného Jupitera. Jupiter - symbol zrození, početí, vývoje a udržení života. Symbol lásky a sebelásky. - Pomalu se v sobě chystám. Snad to...