Za bylinkami do kraje Čapků

Žofie mě nechala dospat. Hodinku jsem si dala frekvence proti chřipku. Chvíli ležela na parapetu ložnice. Ale netloukla. Hodná. Za to když jsem vstala – to bylo mňaukotu. Asi si chytila z plezíru sýkorku. Prý ležela pod třešní. Nestihla jsem ji vyfotit. Pótvora. 

Na desátou klient. Do té doby jdu natrhat bylinky do koktejlu. Vršky kopřiv, květy a rostliny pampelišky, sedmikrásky, plazivec… Večer na přednášce se dozvídám, že někomu by stačily tři květy k pěkné alergické reakci. :-)  Namixováno.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-04-ranko-ranicko

Jen se otočím, Mourek schlamstnul porci masa z Žofinčina talířku. Holt bude holka do večera sušit hubu. Obě chlupatice jdou ven.

Zvonek. Je tu. 

Po změření se nestačíme divit. Tenhle můj dlouholetý klient má kondici opět na šestce, tedy štíhlý svalnatý. Byl na kontrole s cukrovkou – pochvala. Nic. Skvělé. Raduji se. Narostla svalovina atd. Tuky v břiše je těžké odpalovat, ale o jednotku snížil. Hurá!

Zvonek. Obecní slouha. Nese dopis do vlastních rukou. Tuším.

- Petroušku, máš tu dopis z odboru dopravy. Mám pocit, že je to moje pokuta.

- To neva, zaplatil jsem tu svou, zaplatím i tvou.

Nikdy v životě, nikdy jsem neplatila. Teď jsou jak sršni. Všude číhají, všude měří, všude vybírají, raději chodím pěšky. Je to zadarmo a rychlejší.

- Jdeš se proběhnout?

- Ještě vymáchám prádlo v octové vodě a po obědě jdu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-04-okolo-labe

Kudy dnes? Půjdu se podívat na prvorepublikové krásky. Ach, potřebovaly by všechny vyfotit do knihy. Napsat k nim kdo je navrhl, kdo je realizoval a kdy. Moje nová sestřenice v jedné takové nádheře bydlí. Světlá vzdušná elegantní. Poběžím dnes okolo Labe. Míjím krásku s modrými obroučkami od brýlí. Pod vkusně a s citem rekonstruovanou vilou po paní Klejšmídové fotím. Potkávám dávnou starší spolužačku.

- Irenko, to je krása, viď?

- No, před týdnem jsem tam zazvonila. Pán mě vzal dovnitř. Říkal foťte, točte, dělá nám to radost a nabíjí. A mám ještě jednu moc ráda. Fotím ji z luk. Říkám jí kráska s modrými obroučkami od brýlí.

Říká mi, komu patří. A taky ji prý zrekonstruovali do původní podoby. Podle jména by to měli být mí příbuzní. To ještě zjistím. :-) 

U řeky kouzelné. Je vidět, jak hromady větví z ledna vzala voda. Do proudu řeky. U mostu jsou zachyceny klády… U cyklostezky sleduji černé ptáky. Vznášejí se z trávy pod stromem. Vrány to nejsou. Okolo Karosy, tedy Karsitu, metoším k pevnosti. Voní tu střemcha. U řeky sedí rybář. V korunách co chvíli přistane sojka. Vždycky zacvaká. Jenže nikdy ji není na videu vidět. Je děsně ostražitá.

U Bauerů fotím stan, kde se zanedlouho začne hrát pro děti loutkové. Dočítám se na vratech, že Boučkovo divadlo se začalo opravovat. Najednou se vrata rozevírají. Že by Romanův vtípek? Prve jsem mu fotky a videa poslala s dotazem. Tak uvidíme. Vložila jsem sem i fotky ze zimy. Jezdí se sem kochat zimní kulisou mnoho lidí z daleka. Dům má okolo Vánoc krásně nasvícen. Figury do betlému vypadají realisticky.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-04-hotovo

Doma rychle sportovní výživu. Ó, limonáda se mi povedla. Nádherně perlí. A voní. Zakládám střemchovou. Vkládám do ní zázvor a koření z kompotu.

Peču velké housky. Jdu zalévat. Za chvíli svištím na Výšinku. Jedeme s Lindou na bylinkovou přednášku. Do auta mi volá synoveček Mijanek.

- Ahoj teto!

- Ahoj Mijanku!

Už vím, co mi chce sdělit.

- Teto, smutnou z právu ti chci říct.

- Mijanku, já to vím, včera mi Iva sdělila.

- V sobotu zemřela teta Irena.

- Jedete na pohřeb?

- Jedeme. Ve středu. Na otočku.

- Berete Ivu?

- Bereme.

- Jé, tak to jsem ráda, že jsem nezpůsobila nepříjemnost. To jste moc hodní. To byla Ivina celoživotní družka. Můžeš mi prosím obstarat kytku s pentlí?

- Jo, teto. Jdu tam ještě zavolat. Co tam chceš napsat?

- Třeba Nikdy nezapomenu Irena. Nebo vlastně Nikdy nezapomeneme Irena a Petr. Pak ti to zaplatím.

Chjo. Na Ivu tak zpráva zapůsobila, že si ji pamatovala. Jak byla včera smutná. Moc. Pojede se s Irenkou rozloučit. Za to moc děkuji. Zítra koupím kondolenci… Pro malou Irenku. To už je taky paní v letech. Zdeněk, Zdeno, Irenka… Její otec, bratr, maminka. Zbyla dcera Irenka s dětmi. Vnuci po Zdenovi…

S Petrouškem jsme jezdili nejen na Štrbské Pleso, ale byli jsme i na jihu Slovenska v Plavých Vozokanech... Tam asi bude odpočívat.

Telefon. Linda. 

- Lindi, už jsem skoro u tebe.

- Tak mám ještě minýska vypnout.

- To jo, to jo. Jsem v Choustníkáči. Už se blížím.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-04-do-upice-za-bylinkami

Nasedám do jejího auta. Mé zpoždění přijímá s úsměvem. A to se tak snažím změnit se. No, tak jednou jsem to zas nestihla. Polepším se.

Jedeme do Úpice. Kraj Jiráska, bří Čapků. Jejich otec tu působil jako lékař…

Už nás tu vítají. Tady se parkuje. Zvou nás nahoru. Pan bylinkář a producent mazání, balzámů, krémů a tinktur už radí. Bude šest. Organizátorka, milá paní, nás vítá a děkuje, že jsme přišli. Po besedě nás zve do jídelny na jídlo. Hm. 

Všichni lidé jsou tu usměvaví, klidní, přátelští. Vedle mě sedí mladý pán. Ptá se, co na dutiny své ženy. Dostává návod na nálev. Nos si proplachuji jen omylem, když mi proběhne vlna v bazénu. Ptám se, jestli dělám dobře, že denně tři vršky kopřiv, květy pampelišek, celou pampelišku i s kořenem, květy, poupaty, stvoly, hrstečku sedmikrásky, plazivec. No, prý to, co já snesu, to by někoho porazilo. Ale kopřiva čistí krev. Pampeliška dýchací cesty… Ten pro mé tělo jen dobře. A diví se, že neberu léky.  Hodně bylin znám, vím.

Pět lístků šalvěje plus pět hřebíčků – povařit pět minut. Kloktat na bolest v krku.

Kořen pampelišky se má kopat brzy na jaře, před květem.

Ano, kořeny mají sílu na podzim a logicky v brzkém jaru. Květy mají sílu teď.

Kořen pampelišky – na pálení žáhy a na žaludek. Je lepší ho upražit. Úplně lepší je koupit pampeliškovou kávu. Roztáhnou se žlučovody, mohou odcházet kamínky. Dobře se tráví. Pampeliška má v sobě inulin. Vynikající je jíst sedm dnů pampeliškové stvoly. Působí na játra. Lepší než propagovaný ostropestřec. Obsahuje silymarin – na játra. Je základem esentiale. Ale pampeliška – ta podporuje slinivku, její činnosti. Začne produkovat inzulin.

Pro detox kloubů na jaře – mladé lístečky bršlice.

- Pasu se na nich denně. Jen se to nesmí přehnat. Pak projímá.

- Hlavně si na ni tělo zvykne.

- No, jím jen mladé lístečky a pak až zas za rok. Všeho s mírou. 

Bršlice na sebe váže kyselinu močovou, prevence dny. Na dnu jsou třešně. I kompotované. Je dobré schovat stopky od třešní. Nasušit. Nadrtit. Pak použít proti dně.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) obsahuje látky příbuzné kyselině salicylové (salicyláty). Díky tomuto složení, spolu s obsahem silic, hořčin, tříslovin a minerálních látek (železo, mangan), má silné protizánětlivé a močopudné účinky. Léčba dny a revmatu: Pomáhá rozpouštět a vyplavovat krystalky kyseliny močové z kloubů, což ji činí účinnou při dnových záchvatech a revmatických bolestech. Detoxikuje. Podporuje celkovou očistu organismu a látkovou výměnu.

Na artrózu nějaké GS condro forte neúčinkuje, neléčí. Má mastičku sedmnáctkrát silnější než voltaren. Podle starého receptu benediktýnů. 1620 benediktýni vařili bylinky s kyselinou salicylovou. Bylinkář má rakouské jméno a předky. Ing. Karel Steinbaur. Jejich recept úspěšně použil. Pak přišla obálka s modrým pruhem. Jel do Rakouska. To není jen tak jet k benediktýnům. Vyjednal si vstup. A po asi šesti hodinách měl certifikaci na výrobu krému nebo mazání asi do roku třicet šest. Jinak certifikace a povolení a schválení stály asi 980 tisíc. Tu mastičku nazvala Babiččino mazání. A funguje. Obsahuje z japonského stromu kafrovníku něco jako kafr, ale ne kafr. Od roku 2024 místo libavky používá chlapici a borovici.

V roce 2021 EU vydala seznam zakázaných bylin. Šmejdi. Patří tam i podběl!  Do mazání používal bylinku libavku. Roste ve vyšších horách. V Obřím dole. Na to je povolení. Nesmí se použít. Jako náhradu – tužebník jilmový. Tady u nás mu říkáme chlapice. To on neznal. Proč chlapice? Myslela jsem, babička ji používala, aby se člověk pochlapil. Prý ne. Když se někdo opil, čaj z chlapice na sebe váže alkohol. Člověk vystřízliví. Pochlapí se.

Nekombinovat mátu a meduňku.

- No to dá rozum – máta nakopne, meduňka uspává.

Hovoří o černém bezu, lípě, použití, kombinaci. Co na suchýá kašel, co na vlhký kašel, na laryngitidu, na průdušky… Ptám se, proč mi po zakopání jitrocelu v cukru tři sklenice na podzim krásně vyšly a jedna zplesnivěla. Totéž se smrkovými výhonky loni. Jedna sklenice mi zplesnivěla. Záleží na cukru. Na udusání. Na zakrytí…

Tolik zajímavostí! Yzop, divizna, květy kaštanů… Ty obsahují aescin. Zpevňuje cévní stěny, zvyšuje jejich elasticitu, snižuje otoky a působí protizánětlivě. Používá se k léčbě chronické žilní nedostatečnosti, křečových žil, hemoroidů a k úlevě od pocitu těžkých nohou. Mám mazání. Pomáhá prý i na křeče. Na křečové žíly - má se mazat odspodu. Na těžké nohy… Dává recept na tinkturu na křečové žíly.

Na kraji devadesátých let se setkal s Marii Treben. Nebyla to hodná žena. Ptal se jí, proč do Byliny z Boží lékárny napsala recept na tinkturu z vlaštovičníku na šedý zákal. Tolik lidí si uškodilo. Řekla mu, že si své recepty vezme do hrobu. Před rokem pracoval dva měsíce v Justu. Umíchal pro něj pro děti tympánovou mast. Používá se na natření chodidel.

Pán vedle mě se ptá, co toho prý stihnu. Normálka. Suším, dělám tinktury, limonády, naučila jsem se fermentovat. Má se sníst miska fermentované zeleniny před jídlem. Bylinkář mi potvrdil. Sklízím obdiv, co toho znám, co vyrábím… Považuji to za normální. Tak asi ne. J Smích.

Nakupuji balzámy, krémy, mazání. To od babiččky. Je tu klid, pohoda. Lidi se nepředbíhají. Příjemná lidská atmosféra.

- Pojďte, máme pro vás připravené pohoštění.

Joj, tady jsou plné stoly. Zeleninové saláty, vybírám si buchtu – z mletého zrní a mouky a karobu. To je dobrota. Bavíme se.

- Mami, támhle paní Kateřina je z Krokusu.

- Krokus? V Peci? Velký tvrdý Marvin?

- Ne, to jsi nás vodila do Hořce.

- A jo. To je naproti. Velká sýrová loupež.

Perfektní společnost.

Jedeme domů. Doprovází nás dohled Sněžky. A zasypaná červená obloha. Když si člověk odmyslí, že je plná hliníku a jiných jedů, je to nádherný dekor.

Dobrou noc!