Úsměvy

Mně se dnes nechce. Už je nový den. Kratičko.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-04-28-kockovani

Ráno vstát na budík. S radostí. Cítím knedlík v krku. Něco na mě leze. Kočky se kočkují. Na krmítku mi píše morseovkou vzkaz nějaký ptáček. Poslouchám na tabletu včerejší nádhernou argumentaci Karol Stonjekové. Prezidentovo chtění zlikvidovat naši republiku vnímá jako činnost pro cizí moc. Nejdřív zrušení práva veto. Pak Spojené státy evropské. Karol říká – žádná česká měna, žádná Česká republika. Likvidace státu. - Stávka studentů za nezrušení poplatků za média. Pouští kratičký úsek z demonstrace studentů. Pirátská poslankyně si dala na profil. Studentka demonstruje za ČT, protože její maminka v ní pracuje. Má malý plat. Co to je malý plat! A když se zruší poplatky, mamka bude mít ještě nižší… Páne, to je úroveň. Filip Turek použil slovo deratizace. No, vyhubení neziskovek. To je v pořádku. Přisáté na státní cecík.  A co je na slově vyhubení? A když ministryně s falešným vzděláním řekla o části voličů, že jsme svoloč, to je v pořádku? A když Foltýn označil lidi, že jsou svině, to bylo ticho po pěšině. Dvojí metr.

Dnes jedu do bazénu. Chtěla jsem jet před půl desátou. Kočky se mnou vyběhly pozdravit zahradu. Jdu si natrhat pampelišku a kopřivu. Nechci nechat obzvlášť Žofii venku. Volám ji. Na zavolání přibíhá Mourek. Dala si říci i kočička. Šup, zatáhnout dveře. Klusat na vlak. Zvykla jsem si, že auto nechávám stát doma, vše obstarám pěšmo. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-04-28-do-aquacentra

Přibíhám na peron, už slyším hlášení. Rychlík přijíždí. V HK – ano, vcukuletu. Salon republiky mě vítá krátce po desáté. U nádraží fotím zvláštní stromy; Na podzim mají maličkatá pohádková jablíčka. Naproti nádraží hotel Černigov. Probíhám městem. Před půl jedenáctou už plavu v bazénu. Před čtrnácti dny se jim porouchalo devadesát let staré zařízení ze Škodovky na vlnobití. Mám pocit, že už neexistuje mistr, který by to uměl opravit. Uvidíme.

V bazénu je to jak v pohádce. Všichni se usmívají. Radujeme se, že jsme došli. Že plaveme. Že máme sílu plavat. Tu si řekneme pár slov. Tu se pozdravíme. Pouštím na achilovku proud z trysky. Šlapu vodu. Na jednu stranu, na druhou. Protahuji paže. Natahuji svaly na nohou. V bazénu je podle čísla nad pokladnou čtyřicet šest lidí. Ale jsou v sauně, ve vířivce, v bazénu padesát metrů…

- My jsme tu dvě.

- To je neuvěřitelné.

- Jdu si pro foťák. Vyfotím si to.

Jedna Hedvika mi říká, jak se sestrou vyráběly pampeliškové víno. A měly opici.

Už druhý týden chybí Maruška s Ivanem. Je tu spolužák Vašek. Chybí spolužák Jirka.

Jako v pohádce. Úsměvy na všech obličejích.

V perličce zavírám oči. Cvičím mentálně s energiemi. Jágr uměl trénovat virtuálně. Něco podobného provádím v meditaci ve vodě.

V současné době naše tělo dobíhá všechny mentální procesy, které s námi vnější tlak, zvýšené energie provádí. Mám svůj zdravotní protokol – vitamíny, enzymy, omega 3, minerály, denní rutinu, kterou denně dodržuji – procházka, práce v zahradě, malování, zpěv, odpočinek. Jakmile potřebuješ odpočinek – lehni. Jestli si myslíš, že už to hlava nevydrží – lehni, odpočívej. Balancujeme mezi dimenzemi. A náš organismus zvládá rigidní hmotu. Čas je ve spánku. Stačí zavřít oči a jen být. Pokud nemůžeš spát, zabal do zlatého balíčků starosti, odešli nahoru.

Čas vypršel. Jdu se osprchovat. Nesundám plavky. Nepřevlékám se u skříněk. Nechci se vystavovat. Lidi se svlékají ve společných šatnách. To neumím. Jdu do kabinky. Teče mi tam z plavek, které věším na kliku. Punčocháče si obléknu až na ručníku u skříňky.

- Tady je mokro, to mě štve.

- To jsem udělala já.

- Musíte se utřít ve sprchách.

- Jak? Z plavek mi teče. Jdu v plavkách ke skříňce a do kabinky.

Nechci otravovat. Paní, která to má utírat, má v hlavě, že když se ve sprše utřu, plavky přestanou kapat.

Nesu plavky do ždímačky.

Odevzdávám čip. Paní se na mě usmívá. Ještě si vysvětlujeme. Nemohu zamezit mokru. Logicky – nejde to.

- Na shledanou!

- Mějte se hezky!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-04-28-domu

Běžím Hradečkem; v podchodu slyším své jméno. Má od podzimu nová sestřenice volá:

- Irenko!

- Utíkám na autobus nebo na vlak.

- Já ještě něco tady zařídím.

- Ahoj!

Milé setkání. Bleskové. 

Ano, autobus ujel. Asi tři minutky… Vlak jede asi za deset minut. Zajímavé. Ráno slečna průvodčí zkoukla jízdenku. Nepotřebovala vidět doklad totožnosti. A zpátky zase – milá slečna. Trošku jsem usnula.

- Paní! Halo, paní!

Hned jsem procitla. Hledám v batůžku v peněžence lístek.

- Děkuji.

Neotravuje. Nechává mě nepokoji. A mohla by. Má na to právo ze zákona. To je rozdíl mezi tím, kdo se realizuje u pomáhat a chránit a obyčejným člověkem.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-04-28-sup-kvasek-vykynul-sobe-testovinky

- Kočky! Jsem tu!

Od včera mám žitný kvásek. Zadělávám na chleba. Sobě těstoviny. Už jsem neměla, ani nepamatuji. V thermomixu mám bezva recept. Moravské uzené, strouhaný sýr, česnek, sypu tam navíc kukuřici s paprikou. Navíc taky krájím medvědí česnek. Místo žampionů voňavou hlívu. Zakysná smetana. Joj, to jsem si dala. Mňamkózní. Zapomněla jsem si jít do skleníku uříznout hlávku salátu.

Na šestnáctou paní. Sedí na ní paraziti. Vysávají z ní sílu. Tu jí bolí páteř. Tu si ukopne prst. Tu při sázení muškátů zase bolí záda. To není jen tak.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-04-28-u-eri

Jedu k Eri. Vzala mě na půl šestou.

- Tady jsem!

Erinka na mě volá z altánku. Má tam kuchyni. Abey tu s ní sedí. Holky mají siestu.

- Eri, přinesla jsem ti na ochutnávku skvělé těstovinky.

- Budeme dělat melíry?

- Budeme. Mám to odrostlé. Už jsem bílá.

S Erikou je svět krásný. Je milá. Je šikovná.

https://www.youtube.com/shorts/YKDd5D1WrWE

Pouštím jí zajíce. Našrota. Řehtáme se.

- Na šrota – on má na Instagramu plno zvířat.

- Ajo.

Pouštíme si rybénku… Uklizečku chlupů a špíny v koupelně.

Domů.

Noc.

https://www.youtube.com/watch?v=JChvpiIiUjk

Nahrávám fotky. Dívám se, že v roce 2012 jsem s maminkou byla v její rodné vesničce na hřbitůvku. Černožice. Tam odpočívá její babička a děda. Moji prarodiče. Rodiče její maminky a taky dalších sourozenců. To byla ta tetka Syrůčková, tetka Jarošová, strejda Šorma. Prababička a praděda byli Šormové. Šormovi. Tety Jarošové vnuk, můj bratranec o mně nevěděl. Přitom na gymnáziu studoval asi o dva roky výš. Měl ode mě půjčený na rok zeměpis. Já se neměla z čeho učit. U jeho tatínka jsem pracovala na brigádě ve Vedebce. To bylo dávno… V patnácti mě tam maminka na kraji prázdnin odvezla na brigádu… To byly mé první peníze. Když jsem ho asi před deseti lety oslovila, divil se, když jsem sázela jména jeho rodičů – Soňa a Karel. Jméno jeho babičky – tetky Jarošové… Bydlela v domě naproti DD, kde maminka trávila poslední léta svého života…

- Tak Ty jsi moje jediná příbuzná…

Končím. FB mi právě pustil Drahuščin příběh. Jen fotka. Dívám se na ni. Píšu jí:

- Drahuško. Dnes jsem Tě měla v hlavě. Dvakrát jsem o Tobě vyprávěla.

Asi fotka z loňska. Šla mi pod očima. V Messengeru žádná odpověď. Z nebe mi poslala pozdrav. Dějí se věci.

A ještě z FB:

Štěpán Kmet 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/206-04-28-z-fb/1709645090

A tak se stalo: Putin vypustil proti NATO "hvězdu smrti". Čekali jsme 20 let. Nebývalá hrozba.

Na moři hrozí bezprecedentní hrozba. Putin nasadil proti západním silám "hvězdu smrti" – křižník Admirál Nachimov. USA mají problém, připouští 19FortyFive. Konečně se stalo to, na co čekaly přes 20 let.

V NATO narůstá znepokojení. Jejich obavy se začínají naplňovat. Nyní mají jak USA, tak Evropané vážný problém s křižníkem Admirál Nachimov. Bývalý expert Pentagonu Chris Osborne ve svém článku pro 19FortyFive (https://1url.cz/9eB3C) uznal , že s modernizací by tento křižník mohl konkurovat všem úderným skupinám letadlových lodí NATO.

A pokud by byl Admirál Nachimov vybaven 60 hypersonickými raketami, tak to je vše. To je naprosto bezprecedentní hrozba.

Křižník Admirál Nachimov byl postaven za sovětské éry. Navzdory desetiletím, která od té doby uplynula, je jeho velikost stále ohromující. Křižník pojme posádku 700 lidí a je dlouhý 251 metrů (přibližně délka 83patrové budovy). Kvůli těmto impozantním rozměrům Západ tyto lodě nazýval "bitevními loděmi", přesto Američané nikdy nic srovnatelného nepostavili.

Pak, na konci 90. let, Admirál Nachimov vstoupil do oprav, jejichž aktivní fáze začala až v roce 2013. Ukazuje se, že Rusové na tuto "hvězdu smrti", jak Američané křižník přezdívali, čekali více než 20 let. A nyní se z ní stala zcela nová bojová jednotka, metla severních moří.

Místo dřívějších 20 velkých protilodních střel P-700 Granit nyní Admirál Nachimov nese 80 odpalovacích zařízení UKSK 3S14. Samotná odpalovací sila navíc mohou pojmout několik typů raket. To znamená, že Rusko může efektivně zasáhnout cíle na moři, na souši i ve vzduchu.

Díky raketám Oniks-M, které létají na vzdálenost až 800 kilometrů, raketám Kalibr (až 2 500 kilometrů) a hypersonickému systému Cirkon (až 1 000 kilometrů) jejich údery nenechají žádnou západní loď bez úhony. Stejně tak žádný jiný cíl.

Vzhledem k tomu, že celkový arzenál raket dlouhého doletu Admirála Nachimova dosahuje 176 kusů, američtí vojenští experti to dokonce označili za revoluci v bojovém potenciálu.

A co je důležité, tato "hvězda smrti" může plout s prakticky neomezeným doletem. To vše díky dvěma jaderným reaktorům. Modernizace lodi se pro Rusko jednoznačně stala významným novým přínosem. A NATO nyní bude pokrok Admirála Nachimova bedlivě sledovat. Hlavní věc, kterou by si ruskí odpůrci měli pamatovat, je, že admirál Nachimov, námořní velitel, po kterém byl křižník pojmenován, nikdy neprohrál námořní bitvu. Totéž se stane s "hvězdou smrti".

.Naše loutková vláda a velké technologické společnosti se aktivně snaží cenzurovat informace, toto jsou to automatem přeložené neopravené a neověřené články! 

Dobrou noc!