Tradá

- Pojď se podívat, koupil jsem kytky, jak jsi chtěla.

- Už běžím. Počkej.

- Já chci vědět, jestli dostanu za uši.

- Jé, krásné. A tys´ vybral tři hyacinty v jednom.

- Protože Péťa je šikovnej, víš?

- Peťuš, a kolik stály ty tři?

- 49,-

- No to je výhoda. Protože jeden stojí dvacet.

- To víš. Umím počítat. Jsem věděl, že je rozsadíš.

Od devíti do jedenácti DOD. Sleduji on line. Už ráno nemusím vylézt. Nehoním autobus. Nejedu Phou do hotelu. Netrmácím se pozdě odpoledne domů.

Poslouchám školení. Dávám kočkám bonbony.

- Víš co? Já se půjdu podívat na stadion na chlapy. Je někde potřeba ještě něco koupit?

- Ne, mám všechno.

Myslela, jsem, že naše konverzace je skončena. Není.

- Já mám ještě tři stovky, víš?

Řehtám se. Je jiné, kdyby řekl: 

- Já už mám jen tři stovky.

Můj Petroušek má vždycky. Toto je takový vtip. Na mě. Petuš, já už mám jen... On má ještě...

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-02-25_Rano/

Přestávka. Volám ještě rychle:

- Peťuš, co ty krůtí řízky?

- Zapomněl jsem. Přivezu.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-02-25_Jsem_tam/

Soustředím se na focení obrazovky. Jsem tam, jsem tam, jsem tam. Oceněná. Úspěšná. Raduji se. Zvládla jsem i se všemi svými aktivitami a vlastně i se svou leností. A ještě jedno uznání! Mentální, morální - aktivní supervizor. Divím se sama sobě. :-)

- Halo, jsem tady.

- Peťuš, vydrž, fotím si své úspěchy.

S Péťou chodí energie. Hodně energie. Asi si to neuvědomuje. Ale přichází vítr z hor. :-) Hned na sebe strhne pozornost.

- Peťuš, myslíš, že bys zkusil vyčistit okýnko u kamen?

Na chvilku zaměstnán. Zrovna včera jsem ho moc očadila. Ne Péťu. Okýnko.

- Nevím, jestli to zvládnu jako ty.

Dělá si legraci? Nebo provokuje? Jasně že sklo vyčistím nejlíp já. :-) Chlácholím ho.

- Peťuš, mně bude stačit, když to aspoň odfidláš.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-02-25_U_nas_uz_zas_dostatek_pytliku/1579342667

Když tu byla Kitty, chodila pravidelně na kočkolit. Naši dravci chodí ven. Je nutno jim mýt packy, hliňákům. Měli jsme stálý nedostatek mikrotenových sáčků na její exkrementy. Co odešla, hromadí se nám ve velké konzervě od tuňáka.

- Máme nějak moc pytlíků.

Včera jsem dala macešky, narcisy, primule všechno do jednotlivých sáčků.

- To ukaž Lindě. Co tu ta její Kittyna sežrala a vydělala.

Řehtám se.

- To tady ti dva chodí decentně pod strom. Mour ti chodí rád dělat ke skleníku. Víš to?

Jak to on to všechno stihne? Práce. Sport. Ještě pozorovat kocoury v zahradě.

Už mám všechny položky z papírku úkolů odškrtány. Ještě zbývají upéct rohlíky. Nemohu nalézt recept na dlouhé gumové. Hodí se na párky v rohlíku. Loni jsem pekla dlouhé. Byly gumové jako z obchodu. 

Rychle klekám k okýnku u kamen. Ó, popel, pískovat!

- Koukám, že nemám takový grif, jako ty.

Drhnu, pískuji jak o závod; včera se sklo začmoudilo parádně. Jdu si pro špachtličku se žiletkou. Jezdím po skle, odřezávám připečeniny. Hotovo. Blyští se jak - kdo říká? - jak psí kulky.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-02-25_Radujeme_se/

Salát a dort vyroben v noci, krůtí řízečky obaleny, upečeny. Krůtí polévka hotová. Můj krůtí masox nemá chybu, moje nudličky se snaží napodobit ty mamčiny. Už nikdy neuvidím ty její vlasové, tenoučké. Hosté mohou přijít. Za týden druhý díl.

- Divej, co mám.

- Já jsem si všimla, utírala jsem prach. Nějaké kuře na medaili. :-) 

- To není kuře.

- To je slon?

- To jsou pingpongové pálky.

- Tak já si tě vyfotím. Schválně, co na té medaili lidi uvidí. :-) 

Těším se na své lidi. Jsou tu. Gratulace. Smích. Nadšení. Hodování. Žvandání. Řehot. K večeru beru noviny s křížovkou. Nekonečná a neskutečná studnice informací, vzdělávání, rozvoje slovní zásoby. Vnučinka si od tatínka přelezla ke mně. Ono se luští lépe, když na to vidíš. Máš tam nápovědu v podobě už vyluštěných sloupců nebo řádků.

- Když řeknu nějaká slova, stačí začáteční písmena. Tedy: Asociace pracovních agentur.

- APA.

Překvapila mě. Uměla odpovědět na otázku náš skladatel dechové hudby? František?

- Jo, to jsem slyšela v hudebce. Kmoch.

Nezná slova jako řemeslnický stůl - ponk. Nové slovo je kovový odpad. Šrot. Upozorňuji, že babička dávala zvířatům šrot. Sešrotovat. Přivádím ji k slovům oklikou, přes základ. Píšu jí na okraj novin římská čísla. Do desítky je zná z karet. Připomínám, že šestka je V+I, pět plus jedna. Devítka je X-I, tedy deset bez jedné IX. Sestavujeme čísla - 495, 1990...

- Hit Michala Davida? Ježkovy voči. Holky z naší školky? To je dlouhé.

- Babi, NONSTOP.

- Šikovná!

Poznáváme slova MISE, ETAPA, META, RUSÁ, OZON. Vysvětluji řeholníka.

- Řeholnice je jeptiška. Rozumíš? A řeholník je slyšet v názvu německého města München.

- Mnich.

- Výborně. Název hlásky Z? Zkus si přeříkat abecedu. Jak se tomu písmenku říká?

- ZET.

- Znak rodu?

- ERB.

Vynikajícně. Montuji sem synonyma ke slovu krásný. Vysvětluji stsl. význam slova UŽAS...

- Mohu říci o nehodě, že byla úžasná?

- Pokud byla strašná, tak ano.

- Ženské jméno 3.1.?

Podávám kalendář. Dobře se orientuje. Vrací listy zpět.

- Jé, tady je jmen.

- Chtějí ženské jméno.

- Tak to bude Radmila.

- Ve škole jste právě ukončili půlrok. Jak se mu říká?

- Pololetí.

- Skvěle. A na vysoké škole se začíná v říjnu. Půlrok se tam jmenuje semestr. Zimní a letní. SEMESTR. Křížovka se má luštit tužkou s gumou. Vidíš, zmámit není omámit, ale OPOJIT, to musíme přepsat. Propiskou škrtáme, přepisujeme, kdežto tužkou si můžeš napsat víc variant - Hmit. Kmit. 

Ta malá holka je šikovná, nadaná, inteligentní. 

- SKRÝŠ? Poradím - používá se to na telefon, ne brýle...

- KRYT?

-No, takže by měli napsat třeba ochrana brýlí, nebo pouzdro. Někdy tě něco zavádí. Divej, tady - oblast, vyšlo nám OBOR. Jenže pro mě oblast je kraj, země, okres.

Je lepší luštit společně a na papíře, než předhodit dítěti křížovku, doplňovačku, hru v mobilu nebo tabletu.

Do luštění se zapojili i naši milí muži. Za dvě hodinky jsme probrali tolik, tolik nového! Nakonec jsme přečetli tajenku: TOMU, KDO MÁ, O TO ŽÁDÁ. TOMU TAKÉ MNOHO SCHÁZÍ.

- Peťuš, tomu nerozumím. Láska? Bohatství?

Petroušek uhodil hlavičku hřebíčku:

- Když má někdo moc, chce mít víc.

- Aha, hamižnost. Touha po bohatství...

Zase jsem se na chvíli vrátila do svého celoživotního povolání. Do školy. Slovní zásoba upadá. Rodinná výchova umírá. Inteligence mizí. Mezilidské vztahy umírají. Tak vzhůru do nápravy! Nikdy není pozdě. Okolo mě je sice hodně děr, ale všechny se dají zalátat.

Bylo to náročné, ale snad jsem ve zkoušce obstála. A s radostí nadšením a elánem.

Ještě něco. Dnes jsem si všimla, že moje vlastní dítě má překrásné oči. Barva modrá! U sebe jsem si všimla asi před - nevím - pěti deseti lety svých krásných hnědých očí. A asi rok dva zpátky říkám:

- Peťuš, ty máš krásné oči! Ta modrá!

- No to sis všimla brzo!

Vnučka mi povídá:

- Babi, já si taky očí nevšímám. 

- Viď, přitom je to první, na co se díváš. Ale já barvu vůbec nevnímám. 

Dobrou noc! :-)