A je tu únor. Imbolc
Šedo. Zase vstávám do mračna. Ne, ne. Jen si doběhnu pro ntb. Naivně si myslím, jak si něco přečtu. Omyl. Tak si něco aspoň poslechnu. Ne, ne. Spím. Zas se probouzím. Tak tohle:
Stihnu, než zavřu víčka:
Každoroční setkání chlapeckého klubu v Davosu (je otevřené i pro dívky, pokud vědí, kde je jejich místo) se koná 16. - 20. ledna ve švýcarských Alpách. Uberbohatí technokraté budou diskutovat o tom, jak napravit roztříštěný svět, který rozbili. Propagace akce říká vše, není třeba pátrat po skrytém programu.
Figurka Klause Schwaba s druhou figurkou šašíka. Davos. Loni se jim moc nepovedl. Letos to nebylo o nic lepší. Mažou soukolí mašiny. Jenže unikají informace. A zas spím. Přečtu si titulek. Natěšená, že odmáznu okno z mnoha otevřených. Nejde to. Spím. To nemá cenu.
Číst ne. Poslouchat ne. Mám tu otevřenou už čtrnáct dnů dr. Pekovou - další pokus.
https://www.facebook.com/100082541001300/videos/1089582812053874
Slyším jen otázku, jestli je možné, že skupina nula je rezistentní? Ruská krev?
Dr. Peková: Jo, říká se to.
Co to je? Pořád bych spala. Devět. Už bych měla... Na desátou přijde klientka. Rozsvítilo se čidlo. Aha, Kitty podběhla pod postelí. Sedí vedle mého županu na zemi.
- Kitty, dobré ráno!
Než bys řekl švec, jede mi za hlavou. Kácí fotky, sošky. Jede tornádo. To jsem ale rychle byla na nohou.
- Kittyno!
Jak rychle se vloupala do postele, taky rychle ji opustila. Zvyká si. Ochočuje si nás.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-02-01_Nez_vytvorim_na_Tik_toku_video/
Nakrmit všechny tlamičky. Kapsičky jedou. Krabice mizí. Dvě domácí kočky vybíhají do zimy.
Zboží je tu. Přebírám krabici. Jdu se pomaloučku zlidštit.
Dnes je Herbalife 43 let. Mark H
Telefon.
- Irenko, mohla bych přijet dřív?
- Mohla, ale jsem nenamalovaná.
- Já na tebe nebudu koukat.
Ok. Za minutku zvoní. Bere třetí měsíc Phytocomplete. Jsem z jejích výsledků úplně celá vedle. Zázrak. Půl kila svalovinky v našem věku nárůst - úspěch. Určitě lépe, než abych naměřila ztrátu tři procenta tuku dole.
- Víš co, jak v maratonu štíhlosti trošku podvádím, já tam dávám váhu o půl kila nebo kilo vyšší. Abych nedráždila.
- Ne, nepodváděj!
- Já nemusím vyhrávat.
Metabolická voda - to je uvolnění tuků v buňce - narostla. Rapidně. Viscerály o jednotku dolů. Ještě jedna a je v normě.
- Natočíme pozdrav do skupiny?
Točíme. Zdravíme. Radujeme se.
- Co jsi mi psala, že jsem ti poslala kulatý obrázek do telegramu?
Vytahuje mobil. Ukazuje mi mou kulatou ikonku, kde mluvím. Původně jsem tam říkala prý asi tři slova. No, omylem jsem něco někde odcvakla. No jo, jenže moje hlava mluví dál.
- To jsem neslyšela, co říkáš dál.
- Kdy to bylo? 26.1. Počkej, budu hledat v telegramu. Červený ubrus, obrázek. Tady by to mělo být. A není.
Jedeme obě mobily po obrázcích. Já tam kulatou ikonku mluvící hlavy nemám. 0na ano. Co to je? Moje hlava v ikonce zaznamenala různé rozhovory. Tak tohle se tetě UI nepovedlo. Normální odposlech. Kroutíme hlavami.
Loučíme se.
Rozmýšlím se, jestli povyjedu o kopec výš na běžky. Poledne. Volá Petroušek.
- Chceš říct, že už je poledne?
- Za čtyři minuty.
- Peťuš, přišly mi ty batůžky. překrásné. Vybrala jsem si modrý.
- Vidíš, na to mysli. Z toho se raduj! A nemysli na voloviny.
- Přemýšlím, jestli pojedu na běžky.
- Nejezdi. Je tam hnusně fouká. Prší.
- m. Potravinový reset. Tak já si jen sfrnknu na nákup.
Obědvám. Mourek - objekt k točení. Rozpláclý na dlažbě. Tak moc mu nás přeju. Paradoxní, ale opravdu jsem ráda, že našel přístřeší, stravu a lásku.
Chystám se, chystám. Už je tu Petroušek z rachoty. Ještě vytírám okolo kamen. Teprve čistím jejich okýnko. Vybírám Kittynčiny šišky a čůránky. Začíná se stmívat.
- Peťuš, mně to vždycky tolik trvá.
- Ale teď jsi s tím hnula. Už jsi oblečená.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-02-01_Jdeme_do_druhe_puli_dne/
Mluvím o obavách ze situace. Ne, vůbec o tom nechce slyšet. Nic takového. Oj, jsem tak ráda, že jdeme spolu životem. Ta naše vládní strašidla straší. A tlačí na pilu.
Jedu. Točím video pro ty, kteří jsou "šťastni", že máme konečně slušného prezidenta. Že jim jejich štěstí moc přeji. - Nedodávám nic dalšího. Snad se už dovtípili. Jak se to říká? Chytrému napověz, hloupého trkni.
Procházím obchody. V našem malém městě hodně cizinců. Jedna hlučně s někým hovoří v mobilu. Mám chuť jí říci, že mě její hovor nezajímá. Ne, nemám náladu. Chci zůstat v klidu. Zkouším si zvuky hraček pro psy. Nějak to vyhrává zvuk odporného prasete.
Obchody ukojily mou oniománii. U náš Honzíček.
- Ahoj! Něco připravím.
- Ne. Jdu cvičit. Stačil mně ten tvaroh. Tak sytý.
- A dobrý? Je v něm protein drink mix a F1 café latté.
Venku tma. Mokro. Chci sníh. Chci bílou. Chci klid. Chci MÍR!! Chci budování vlasti. Chci její rozvoj. Chci štěstí pro naše lidi. Chci jejich zdraví. Štěstí. Chci bezpečí. Chci čest. Chci pravdu. Pravdomluvnost. Velmi ráda bych znala názor své maminky. Určitě by mi řekla, že takhle to kočíroval Hitler. Obyčejní lidé chtějí mír. Máme tady mladé blbé vykrámované nadržené bojovníky. Dnes jsem si přečetla fakt duchaplný koment pod Kubalovou zprávou na ČT, že se Čína ozývá na telefonát s Tchajwanem. Lapidárně řečeno, že Pavel ustoupil od svého slova, že je třeba respektovat zásadu jedné Číny. Čína to považuje za překročení červené linie, vážné vměšování do vnitřních záležitostí a zranění citů čínského lidu.
https://www.facebook.com/1785397885/videos/886948162523681
Mladý hloupý nevyzrálý hošík bez životních zkušeností a bez absolutních znalostí dějepisných událostí. Hrůza. On se považuje za odborníka.
Jakub Zima
Přece se nenecháme ovládat Čínou. Jen tak dál. Aspoň se jich zbavíme.
To je pro mě bomba mezi oči. Ten kluk je vážně tak vymletý? Našich deset milionů je jejich menší město. Jak se chlapec chce zbavit Číny? Tak ať teda povyhazuje všechno, co mají doma z té "ovládající" Číny. Proč mě napadají hrozná slova jako debil, kretén, hovado, blb, Neználek?
- Peťuš, jsem moc ráda, že je Mourek u nás. On si tak užívá. Vezmi si - před dvěma lety tu ještě chudák obcházel. Bála jsem se o Zrzku. vyháněla jsem ho. My jsme ho nechtěli, protože jsme nevěděli, co s ním.
- No.
- A pak nám poradili vykastrovat ho. Navedli nás. No, a už je tady.
Dnes jsem na FB četla, že fa Brit už avizuje cvrčky a hmyz ve žrádle pro psy a kočky. Copak pes nebo kočka žere cvrčky? Dva gramy nevadí. Poslouchám TV Šalingrad. Čokoláda Ritter má prý na obalu velkého cvrčka. My nejsme národ, který by měl zažívání uzpůsobené ke konzumaci takových jedovatostí a nebezpečností. Jedna třetina hmyzu jsou chytin, tvrdé složky křídel, jedna třetina jsou střeva plná šeredností pro organismus, teprve jedna třetina jejich maso, svaly, mám-li to tak nazvat. Navíc v tělech mají nějaké lepicí plošky, na něž se v našem těle nalepí vitamíny A, E, a ještě dva. Zapomněla jsem. Tvrdé složky jsou velkými alergeny. Konzumace hmyzu způsobuje právě těmi jedy ze střev rakovinu. Mohou vyvolat anafylaktický šok. Na ten se umírá. Já ho přežila. Týden jsem se z něj vzpamatovával. Je třeba hlídat etikety. Rozhodla jsem se, že nebudu riskovat a koupím si mlýnek na mouku. Spotřebuji zásobu mouky ve spíži. A pak už adieu, obchode. Jdou na to velice chytře. Překvapilo mě to lepicí něco, na co hmyz něco lapá, ale v našem těle to odebírá imunitu luxováním vitamínů. Nalepí se a odvedou z těla. Dokonalé. Všemi možnými prostředky...
Kitty si potichoučku šla smlsnout na mlíčko. Nastražila jsem na ni mističku. Oba naši dravci byli venku. Byl klid. Nechala se pohladit. Rozvalila se na zádička. Předla. Přišli. Nerovzita. Obchází tu jak tygr. Vystlala jsem jí koš polštářkem. Nesu jí vlahé mlíčko. Dala mi facku. Měkkou. Takovou lítostivou. Otevřela jsem dveře do zahrady. Vyběhla s vrčením. Chjo. Kitty. Nutno vydržet. Máme to jako cvičení. Ty i my.
Dobrou noc!
P. S.
IMBOLC nebo-li HROMNICE A JEJÍ BOHYNĚ BRIGHID A ZORA (JASNĚNKA, JITŘENKA) Imbolc je jeden ze čtyř hlavních svátků kola roku. Byl slaven 1. února a později přešel do křesťanské tradice pod názvem Hromnice - slaveny 2. února nebo se také nazývá Svátky světla - "Na Hromnice o hodinu více." Světla stále přibývá. Už je tu příslib jara. Nových začátků. Nové energie. Oslava konce zimy. Příroda se začíná pomalu probouzet. Je možné zahlédnout první lásky, najít první jarní květiny či se uvidět první mláďata. Avšak hlavní probouzení probíhá nyní hlavně pod povrchem. Imbolc je symbolickým protějškem Lammasu, doba příprav na první polní práce proti době sklizně. Tento svátek je spojen s ARCHETYPEM DÍVKY (PANNY). Nespoutané, nezávislé, divoké a svobodné dívky. Je ještě sama, patří sama sobě a na své cestě si jde za svými sny a cíli bez omezení - partnera a dětí - je jen ona sama. Podoba ženy přecházející z dětství do ženství. Hlavní patronkou tohoto svátku je bohyně Brighid. Keltská bohyně Brighid byla jednou ze tří podob jedné bohyně. V zimě vystupovala v podobě "stařeny" (Cailleach), obávané bohyně spojované se smrtí, ale i znovuzrozením. Nyní přichází v osobě panenské a čisté bohyně, symbolizující příchod jara. To bývá zobrazována v bílých šatech, které mají zvýraznit její nevinnost. Podle starých legend chodí tato bohyně dosud po světě, protože mezi její nesčetné umění patří též schopnost udržovat věčný oheň keltské tradice. Brighid je bohyně inspirace a učení, patronka kovářů, léčitelka a zastánkyně všech opuštěných. Byla velmi oblíbenou bohyní na řadě míst - po celé Evropě je jí zasvěceno mnoho studní a léčivých pramenů. Její oblíbenost nezmizela ani po příchodu křesťanství, proto se mezi svatými objevila v podobě sv. Brighid z Kildare. S bohyní Brighid se pojí více zvyků a jeden z nich je nošení slaměných nevěst - malých slaměných panenek oblečených do bílých šatů. S nimi děvčata obcházela od domu k domu a koledovala "pro ně" symbolické dárky. V některých krajích se také háže do vody nebo pálí slaměná panna Morany - zimy, a tím se přivolává jaro. Další symbol Imbolcu je Brighidin kříž - ochranný uzel, (vázaný ze slámy nebo větviček), který se pro ochranu zavěšoval na domovní dveře. Také tyto kříže někteří zapalovali a vyhazovali k nebi, aby posílili a oslavili slunce. Součástí těchto oslav bylo i zapalování malých ohníčků před domy nebo svíček v domech, jako ochranný a očistný prvek. Věřilo se, že mají symbolickou moc chránit dům před kroupami a úderem blesku. Bohyně Brighid byla také patronkou chovu ovcí a Imbolc se s mlékem také pojil. Únor je totiž dobou, kdy se rodí jehňata či telata a díky tomu se dal chudý jídelníček vylepšit právě ovčím, kravím mlékem. Mléko však nebylo jen vítaným zpestřením, ale někdy také poslední možností, jak přežít, pokud začaly docházet zásoby. V předvečer svátku Imbolc se obvykle konala bohatá hostina a jejím součástí bylo pečivo ozdobené symbolickými znaky. Také nechávali něco z jídla jako oběť bohům. V období tohoto svátku bývalo také zvykem, vykonat první jarní orbu. Ta se konala také slavnostním způsobem, pluhy se ozdobily barvenými pentlemi, polévaly (křtily se) pálenkou a byly doprovázeny mladými dívkami. Do brázd se pak vkládaly symbolické oběti bohům (kousky chleba a sýra).Tak jako naši předkové vítali první náznaky jara, i my si jistě uvědomujeme příchod něčeho nového a měli bychom se na něj řádně připravit. Udělat očistu sebe - očistné koupele a i prostor, v kterých přebýváme. Udělat čistku, co už nepotřebujeme vytřídit a poslat dál někomu, komu ještě může sloužit. Zapálit očistné vonné tyčinky či aromalampu. Otevřít okna a vpustit čerstvý vzduch a stále silnější sluneční paprsky nechat proudit do našich domovů a srdcí a vykročit vstříc probouzejícímu se novému životu. Chceme-li pomoci přivolat slunce a teplo, tak můžete tak, že se pečlivě vymete krb a zapálí se v něm veliký oheň. Pokud krb nemáte, stačí zapálit svíce, nejlépe v každé místnosti domu, aby se životodárný oheň dostal do všech částí vašeho obydlí. Je třeba zahnat zimu, chlad a tmu a přivolat do života zářící slunce. Také i vy můžete dát obětinky přírodě jako dárek za vše, čím nás obdarovává ona. Dále je to ideální čas pro nás - ať už na vědomé či nevědomé úrovni si ujasnit své sny a cíle pro tento rok. Během zimního ztišení jich přišla spousta a nyní je dobré je probrat a ujasnit si, které bychom chtěli převést do reality.Nebojte se v tuto dobu snít, konzultujte se svými přáteli, zapisujte si je. Zachycujte a pojmenovávejte touhy vaší duše. Přišel čas postavit se za ně vědomě.U nás dle Libušina kola roku, který vytvořily kněžky je patronkou Imbolcu bohyně Zora, Jasněnka, Jitřenka.Slovanská bohyně předjaří, úsvitu, nových začátků, krásy.V ruské tradici má trojí podobu - ranní, večerní a půlnoční hvězda - symbolizující jako trojjedinou bohyni.Můžeme se s ní spojit v době Imbolcu nebo potřebujeme-li v sobě najít novou naději, najít životní nadšení, radost, optimismus. Také jako podporu při začátku nějakých projektů.