A jitra jsou v naší zahradě tichá

06.11.2018

Řekla jsem si - dnes jen pár fotek, pár fotek... Otevřela jsem okno do zahrady. Pozdravila. Z vedlejšího parapetu u pracovny seskočila Micka. Snad nečíhala na mlsaly u krmítka. Je prázdné... Predátorka. 

Hledím na jiného predátora v TV - skolil pět ovcí - vlezl si vysokým oknem do chléva... Pak šel zaťukat Čunkom na okno:

- Paní Čunková, je doma manžel?

Ne, to byl nejapný vtip... Mihl se mi na internetu. Medvědí zabiják už kluše k hranici. Vrací se, odkud přišel...

Náš kočičí zabiják vskočil ráno otevřeným oknem do ložnice.

Den jak vymalovaný. Obědvám na terase. Opájím se zlatem třešně. Víno si chci nalít do talíře místo do sklenky. Soustřeď se! Rychle za maminkou. A na kole. Hledám Rozinantu. Zaprášená, zadní kolo měkké... - Holčičko, musíme ti nechat dofouknout vzduch do plic. Sloužilas mi celý život...

Po stezce - božské. Kýčovité obrázky řeky, barevných korun, třpytícího se sluníčka...  Teplo. Prokysličuji krev, mozek... Pískovcový patník! V neděli ho zloději přichystal doprostřed louky. U břehu Labe včera postávalo auto. Že by si ho nachystali? Patník z doby slávy pevnosti je v tahu. Mám fotky z neděle. Volám na majetek města. Doufám, že se dají do poplachu. Patníky jsou polovyvrácené, připravené pro nenechavce... Naše město žije. Ale nevzkvétá. Nebuduje se tu. Opravili most a druhý. Jeden nechali spadnout. Postavili takovou nějakou cenou oceněno houpačku přes Labe. Ne, jen přežíváme. Dva plusy: Před třiceti lety postavili novou čističku a voda zůstala naše. Máme levnou - v rámci možností. A třídíme - snad zůstanou za třídění ceny stejné. 

Na Labi ještě pluje loďka. 6. 11. Normálně už má mrznout! Příroda už má spát!

Mamka sedí v jídelně s denním světlem. Brýlky, časopis... :-) Slouží Věrka, Irenka, mamku má na starosti Kamilka. Nejmladší. Za rok se vyučila. Přichází mi pomoci; maminku přesunout na terasu. Obíhám - do pokoje, bundu, odložit přilbu, rukavice... Otevírám haprující dveře na terasu. Barák rok opraven, ale nájezdy z pokojů ven nepřekonatelné. Dveře - mám vždy strach, jestli je otevřu nebo na mě spadnou. Kamilka přiváží chodítko.

- Potřebujete ještě něco?

- Kamilko, děkuji hezky, už nic.

Maminka chodí po terase. Snaží se. Ani nenadává... :-)  Už nemůže. Na lavičku. Ó! Slunce! Nabíječ života. Trávíme spolu na sluníčku skoro dvě hodinky. Ten mír je senzační. Uvědomujete si to? Máme mír!

- Mami, chutná ti kompot? Je ještě horký. Vezla jsem ho zabalený v novinách... -

- Jen ty jabka to kazej.

- Mamko, to je jablečný. Jahody jsme ti přidala jen proto, že Vám tady jahody nedají.

- To seš hodná.

- Jak často za tebou jezdím?

- Každou neděli.

- Ne, znovu. Jak často za tebou jezdím?

- Každý den?

- Jasně, každý den! Mimo středy a soboty. To by měla jezdit Iva...

- Mamko, zdají se ti ještě sny?

- No, teď už ne. Ale ještě teď na jaře se mi zdály. Vždyť víš, vždycky jsem ti je vyprávěla.

Směju se. Upozorňuji, že je listopad. Diví se. Má babiččin hlas. Nemá paměť. Nemůže mi sen vyprávět. Uteče ji s otevřením očí... 

- Taky po kom bych měla mít hlas, když ne po mamince?

Kamilka nese kafe.

(U psaní se bojím u filmu A jitra jsou tu tichá. Právě jdou močálem... Silné ruské vlastenky... Uf...)

Luštíme. Jsem stále a stále překvapována. Všimla jsem si, že po poledni na slunci v klidu a pohodě to mamince pálí. K večeru mozek vyždímán.

- Příjemný pocit?

- BLAHO.

- Jařma?

- JHA.

- Mořský korýš?

- KRAB.

- Jé,na to bych nepřišla. Druh bavlny.

- MAKO.

- No jo, mako. Jak to víš? To neznám.

- Ta ostatní bavlna je normální...

- Státní báňská správa - iniciály.

- To znám z hlavy. SBSČ.

- Bez toho Č. Už nás rozervali... Už nejsme Československo. Pouze - slovensky.

- IBA.

- Jé, zapomněla jsem, na to bych nepřišla. Mamko, ty seš dobrá.

Luštíme si, užíváme podzimního léta. Pusinkuji ji. Vytáhla jsem fidorky, miňonky, kinder čokoládku. Usmála se jak malé dítě. Chňapla po miňonkách. To jim tady nedají. Paní šéfová z kuchyně je zásobí perníky, koláči, velkými bílými houskami, rohlíky... Miňonka je taky bílá, ale má míň kalorií.

Loučím se. To nemá mamka ráda. Já taky ne. Vezu ji do jídelny. Prosím Věrku, jestli by mamku nevysadila. Už nemám čas. Věrka nemá mamku na starosti. Ochotně vyskočí od počítače... Děkuji srdečně a moc. Je tu nadstandardní péče. Kam se hrabe FN nebo LDN!!!

(Á, ve filmu zazněla věta s názvem filmu: Komu čteš? - Sobě. - Nahlas? - Jsou to verše! - Tak potichu! A jitra jsou tu tichá, ať nás Němci neslyší...)

Slunce se sklání... Tak copak nám připravil svět? Na Macrona chtěli spáchat atentát? Copak, copak? Tady ani muk o jeho neoblibě. Dnes to leze i z bruselské zaprodané české TV. Ty vorle! Idris Elba - nejpřitažlivější sexi muž světa! Hm... Už jste ho viděli? Tak to si sedám na zadek. Asi před dvěma lety to vyhrál myslím náš, ale možná jiná soutěž... Péťo, pro mě jsi nejsexi mužem světa Ty. Belouši!!! 4. listopadu 2018 jsme oslavili 12. výročí sňatku. 4. července 30 let spolu. Dostal se mi nejlepší manžel! Nejlepší chlap! Jenže oni o něm nevědí, tak tam dali nějakého Idrise Elbu. 

Zraněná místostarostka - jak houska na krámě zpravodaj řekne: Má dceru pornoherečku Daisy Lee. - Nevěřím uším. Hledám na netu. Tak pornoherečka se bude za matku modlit! Co to je za protimluv? Pornoherečka se bude modlit??!

Petroušek se vrátil z ping pongu. Máme novou holčičku v rodu. Od Dušiček. Císařem. Bylo mi to divné. Proč! Druhorodička. Krásná, štíhlá, zdravá sportovkyně. Ty rodí ve výtahu... Prý ji málem zabili. Nějaký kulhavý suverén u porodu. Ksindl. Až když panu doktorovi porodní asistentka řekla:

- Takhle ne, takhle né, pane doktore!

Rychle přikázal:

- Zavolejte pana primáře!

NWO. Už nám lezou ze škol mladí suverénní lékaři všeumělové, ale už máme v běhu suverény třicetileté, čtyřicetileté... Třicet let k úpadku školství, vzdělání stačilo...

Jsem ráda stará, v důchodu, v Čechách... Nezávidím mladým. Mají to těžké. Velmi nelehké. Snažte se! My jsme budovali celý život...

Dobrou noc!

P. S. Peťuš, prosím Tě. Rozinanta je schlíplá. Mohl bys ji zítra napumpovat?

- Zítra až budu hrabat listí, dopumpuju ti ji. 

- To budeš hodný. Děkuji. Vezmu ji na vyjížďku.  

P. S. II - 44 sdílení zprávy, že od Němců nedostaneme ani groš...