A pořád se učíš. Raduj se.
K tomu nadpisu - jen, pokud jsi chytrý. Pokud chceš zemřít blbý, pak to neplatí. Já nechci zemřít blbá.
No, a je to za mnou. Podzimní podmračený vlhký krásný den. Venku jemně mžilo. Ranní kočičí rituál – to já ráda. Když řeknu:
- Kočky, pojďte!
A zdůrazním při pokládání misek.
- Mourek! A Žofinka!
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-09-dopoledne
Žofka běží jak kůzle. Přeskočí v běhu Mourka. Ten jde rozvážnou obézní chůzí, kdežto to kotěcí kůzle je schopno ho přeskočit, udělat přemet, skočit mu na záda a zarazit se o misku. Vidím se v ní, když jsem dospívala. Takhle jsem poskakovala, radovala se, nekoordinovaně běžela vstříc tajnám života. Ano - tajny. Dnes děti kvůli prosazovaným satanským progresivním metodám výchovy, indoktrinaci, se učí pomalu od narození o pohlaví, jak se vsouvá penys do vagíny, tohle názvosloví si osvojují kvůli bůhvíčemu. Nepřispívá to ke zdravému psychickému vývoji. Já jsem dost dlouho netušila, na co to mám. Když se mi začala zapalovat lýtka, dávala jsem si velký pozor, abych nepřekročila nějakou hranici. Kam nesmím. Tu tajemnou. Pamatuji, jak se mě na Špince, kam jsem jezdívala na chatu s mými milovanými Matějovskými, ptala dcera jedněch lidí z chatové osady, jestli líbáním nemůže otěhotnět. To byla dobrá antikoncepce.
Hltala jsem život, svět, zvuky, přírodu, měli jsme černou kočičku, jako má dnes Linda. Zpívala jsem na plné pecky. Vůbec, ale vůbec jsem se nebála tanků. Vůbec. Žádný strach. Ve filmech vidím nešťastné zufalé lidi. Pamatuji na to ráno. Létala letadla, helikoptéry. Klid. Kamila Moučková dramatický černobíle varovala před nějakými auty... Radovala jsem se ze života. Užívala si dětství. Běhala s dětmi do parku. Milovala své učitele. Zbožňovala jsem je. Kamarádila se svými spolužačkami a spolužáky. Láďa Jaroš – maminka prodávala v trafice. Hezká paní s nadváhou. Kouřila. Snad ho měli adoptovaného. Nevím. Vlastně jeho tatínka jsem nikdy neviděla. už ho asi nikdy nepotkám. Béďa Syrovátka – seděl s ním. Moc hodný kluk. Fakt hodný člověk. Dnes velkomajitel ohromných polí s fotovoltaikou a továrny na chlebíček – BEAS. Asi před třiceti lety jsme se s Béďou náhodně potkali na nějakém plese v Hradeckém Střeláku. Béďa se ke mně velmi přátelsky hlásil. Vyzval mě k tanci. Milé. Mám ho zapsaného ve svém vnitřním diáři jako čestného kluka. Bez ohledu na to, jestli se rozvedl s další mou spolužačkou z vedlejší třídy. To není hřích. Zkrátka Béďa u mě neztratil žádný trestný bod. Láďa a Béďa. Seděli za námi v lavici. Pepa Krapinec, taky moc hodný spolužák. Ivan Kraus. Inteligentní, přátelský. Pepa Němeček. Jé, já měla samé skvělé kluky ve třídě. Moje nelepší kamarádky byly Erika Mertlíková a Zdenka Klímová a Marta Kašparová. Měly jsme se rády i ostatními. Mirka Mandelová, Irena Rýdlová… Mirka v devítce s rodiči přesídlila do západního Německa. Tam se myslím propadla Keliška. Nebo aspoň provokovala svou přísahou:
- Ať se propadnu do západního Německa!
Miruška, malá holčička, s copem až na zem, s jednou nohou maličko kratší. Na botě měla vysokou podrážku. Měla smrtelnou havárii. A to jsme si v devítce na konci slibovaly, jak se potkáme, až se vrátí někdy do Čech.
Na gymnáziu přibyly holky z vedlejší třídy. Jitka Hvězdová, Markéta Vítová, Olina Sýkorová, Naďa Veverková… A holky z Hradce. Aťa, Majka, Svatka, Alena… Mám je v přátelích.
Proč jsem se nechala myslí unést do svých třinácti, patnácti let, šestnácti let? Asi jsem se tam cítila nejlíp. V kůzlečím rytmu, v legracích, v písníčkách Petra Spáleného, Marie Rottrové a Petra Němce, Golden Kids, Petra Nováka, Pavla Nováka, Evy Pilarové, Jiřího Suchého, Ywonne Přenosilové, Karla – toho taky! Kávu si osladím… Šedesátky. Zlaté šedesátky.
https://www.youtube.com/watch?v=4WhY5oc5scE
Ať soused shůry bouchá… :-) Joj!
https://www.youtube.com/watch?v=pZ2gpcQJgUA
Všechny hity Golden Kids! Hej, pane zajíci, Horoskop https://www.youtube.com/watch?v=pZ2gpcQJgUA
Ještě teď cítím svých sedmnáct. Ani jsem je neopatrovala. Byla jsem v bezpečí. Nikdo mě neohrožoval. V našem domečku s maminkou. Sluníčko svítilo jasněji. Pořád jsem se smála. Iva se v roce 68 vdala. V roce 69 se narodil její prvorozený Mijanek. Ó, to byla láska. A dodnes myslím je. Mijanek. Pan učitel. Taky zestárnul. Pro mě – stále malý klučíček. Nejprve Manini Monini. Pak Mijanek Mojavek. Klučínek milovaný. Děsně jsem si přála, abych byla pro něj tetou. Dnes mě to po čtyřiapadesáti letech opustilo. Na druhou stranu – je to lepší, než kdyby mi říkal rodinným oslovením Renko. Nejsem Renka. Jsem Irenka. OK. Zůstaneme při tetě.
Iva mu nedávala žvýkačky. Polykal je. Já měla v puse půl Pedra. Viděl, že žvýkám.
- Ty máš žvejku!
Rychle jsem si ji vsunula pod jazyk.
- Nemám.
- Ukaž!
Zdvihla jsem jazyk, žvýku vložila pod patro.
- Tys´ ´ji schlamstla, viď?
Jednou jsem mu v krásném dni, my žili jen v nádherných dnech, ukazovala:
- Divej, vidíš? Támhle letí letadlo.
- Nevidím.
- Támhle, za tím stromem, teď vyletí!
Zašel za roh. Mumlal si zklamaně:
- Prd vidím.
Mijanku, jak často jsem tě hlídala! Babička byla překvapená jednou o jarních prázdninách. Čekali jsme na ni pod kopcem, až půjde z práce. Lítali jsme spolu po třešňovce. Všude jen suchá tráva. Seběhli jsme kopec, vyběhli nahoru. Letěla jsem z kopce.
- Sáňkujůůů.
Mijanek se přidal. Sáňkovali jsme. V dubnu. :-)
Maminka se objevila. Mijanek k ní letěl.
- Babi, babi, my tu sáňkujeme. Chceš to vidět?
Jasně. Překvapená maminka chtěla vidět, kde a jak sáňkujeme. V dubnu! :-)
Kdyby maminka mohla ještě promluvit, vzpomněla by si. To jsou historky, které jí vždycky nasadily úsměv. Jako ta s Bobíkem.
Máme žít tady a teď. Tak jsem si dnes zalítala. Včera před usnutím jsem poděkovala za den. Už, už jsem zavírala víčka, a byla tam, v našem domečku, v bezpečí, v bezstarostnosti, dobře se učící, rozesmátá, s maminkou a pod jejími křídly. Mami!
Kdo mě tehdy zdvihal ze židle? Jednoznačně Petr Němec, Václav Neckář, Helena Vondráčková, Marta Kubišová, Karel Kahovec, Ywonne Přenosilová, tu jsem vyřvávala na celý dům. Tak prázdná, tak prázdná, Zimní království... Petr Spálený Plakalo baby, jo a Karel Černoch! Zrcadlo. Jsem pro. Ona se brání. Správnej džob.
https://www.youtube.com/watch?v=rVArEwnFG0U
Synkopy 61. Taky Majestic, to byla Havlíkova skupina z Ostravy. Ostrava, Morava. Sourozenci Ulrychovi. Nechoď do kláštera. Věra Špinarová. Ta měla hitů! Volej, volej.
https://www.youtube.com/watch?v=GNOELFFOZ-U
Musicbox
https://www.youtube.com/watch?v=M1GvjyCyd9Y
Domů mířím, venku svítá
https://www.youtube.com/watch?v=OePycVRaF60
Jana Robbová. to byla sopka.
Kámen lásky
https://www.youtube.com/watch?v=faQ-4PB-kd4
Toulky - s Karem, to má jiskru
https://www.youtube.com/watch?v=AG4V2qCNqfk
S Karlem Dám dělovou ránu - to už jsem byla vdaná
https://www.youtube.com/watch?v=ss5lglpVeOs
Pojď dál
https://www.youtube.com/watch?v=zTJXQB8RnsE
Olympik – Želva, Rosomák…
Valérie Čižmárová Léta letí
https://www.youtube.com/watch?v=EQvHnRsd4Z4
Rottrová a Němec Tobogan
https://www.youtube.com/watch?v=XLxMwZLknPk
Zapomněla jsem na Hanu Zagorovou. Ráda jsem ji napodobovala zpěve. Pořádala jsem s dětmi soutěže. A taky se svou sestřenicí Emou. Jenže já jsem zpívala líp. Soutěž jsem zákonitě vyhrála. Ema se urazila. :-) Předevčírem jsem v autě slyšela cestou z divadla Hančinu písničku Je tady podzim. Nebo Podzim přichází? Nebo Nastává podzim. Sama si ji otextovala. Kouzelná slova. Představovala jsem si je. Louky a najednou tramvaj… Přechod léta, slunce, do kapek podzimního deště. Na Karaoke je jen Je tady podzim. Nenašla jsem tu poetickou nádheru.
Dnes to bylo diskotékové. Já ale taky prala, máchala, věšela, pekla chleba, sbírala ořechy... Petroušek zarazil zahradní vodu. Smotal hadice. Taky sbíral ořechy. Bylo to plačtivé, krásné, voňavé, podzimní. Místo koktejlu jsme si k večeři dali topinky. Pomněli jsme se. :-)
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-09-chlebik
Mami, já se naučila všechno. Vánočky a mazance, buchty, chlebíček, housky, bagety. Mamko, já nešika, vyučila jsem se. Ono člověku nic jiného nezbude. Minulý týden mi mistr kovářský řekl, že z nešikovných u nich na škole udělají šikovné. Život je překážková trať. Spisovatel Miroslav Ivanov, předseda Svazu autorů píšících literaturu faktu, mi asi před víc jak dvaceti lety napsal do dopisu:
- Hodně klacků pod nohama!
Překvapilo mě to. Zamyslela jsem se. Ano, čím víc klacků máš, tím výš zdviháš nohy, přizpůsobuješ rychlost. Překonáváním překážek se učíš a zdokonaluješ. Kolikrát jsem si říkala, že jsem v beznadějné situaci. Maminka mě podporovala, nikdy mě neopustila, jen asi na rok v době, kdy jí začínala nemoc a byla nadmíru agresivní. Ale to jsem přijala. Jako by to nebylo. Vždycky mě podporovala, iniciovala, motivovala, radila. Dnes mi zbyl od těchhle služeb Petroušek. Vždycky, když jsem něco zvládla, byla jsem vítěz, silný člověk. Cítila jsem se jako dub s pevnými kořeny. Já to dokázala. Řešení jsem vždycky našla. Někdy jsem si lámala hlavu, jak na to. Pak cink. Shora mi hodili paprsek osvětlení. Pomohli mi. Situace mi nahrála. Objevil se nějaký člověk. Zkrátka vždycky, skoro vždycky vše mělo zdárný konec. Naučilo mě to vytrvalosti. To na mě obdivuje Petroušek. To jsem se naučila při výuce ve škole. Ne každé koťátko je bystré. Dávala jsem si práci, aby moji svěřenci všechno pochopili. Pak už se stačilo jen učit. A to se dnes nechce, neumí, odnaučilo se…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-009-z-fb
Poznámečka závěrem: Celý život jsem nerozuměla tam těm končinám izraelským, palestinským… Golanským výšinám. Kde to ksakru je? Nevábí mě to tam ani za mák. Ke zkouškám jsem šla vždy konzultovat s někým s vojenskou školou. Abych uměla u zkoušky dobře mluvit. No jo, jenže já se to naučila jen ke zkoušce. Ty země mě nezajímaly. Takhle jsem vůbec nerozuměla co je Donbas, Luhansk, Doněck… V posledním roce čtením článků z novin před speciální vojenskou operací, jsem pochopila, co se tam dělo. Už od dob po válce. Včera a dnes jsem si četla a četla a četla a Izraeli, Palestině, tam těch vztazích, zvycích, stavbách, dějinách. O satanských znacích a architektuře.
https://krestanem.cz/stat-izrael/
Už vím. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. To zaprvé. Za druhé všechny nitky jsou propojeny. Jedno navazuje na druhé. Za třetí lže se v přímém přenosu. Viděla jsem rozhovor s mladičkou vojandou, která sloužila šest let v izraelské armádě. Povídala, že ochrana je tak veliká, že by neprošel ani šváb. Jako brouk. No. Co si o tom myslet!
https://krestanem.cz/stat-izrael/
Jsme jen mravenci, na jejichž životech nezáleží. Tu výbuch, tam výbuch. A fotografové už čekají s objektivy, kdy to exploduje.
Žádné léčebné metody z bylin, frekvencí. Zakázáno. Léčit se jen chemicky. Jedno s druhým souvisí. Viz včerejší obrázek tři největší podvody na lidi – cesta na Měsíc, WTC, covid…
Svět se nepřestává točit. Den, noc, den, noc, den, noc...
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-009-z-fb/1612640689
A ještě Mefisto
https://www.youtube.com/watch?v=M8sx3MLDVfg
A teď už šipka do postele.
Dobrou noc!
P. S.
Jen zběžně, informativně z FB:
Od Pavla Šika
Pavel Aron
Bohužel mám pocit, že samotný palestinsko izraelský konflikt je živen především zájmy těch v pozadí a dalšími souvislostmi, které jsou slušně propletené. To, že Izrael byl překvapen je opravdu hodně divné. Souhlasím s názorem, že Izrael se spíše rozhodl vše využít k definitivnímu vyřešení pásma Gazy, jenže ty zájmy v pozadí. Kdo se v nich má vyznat. Otázka je zda i ti v pozadí tuší, kam to vše může vést.
Petr Suchánek
Americký senátor Lindsey Graham:
"Případný útok Hizballáhu a dalších íránských zástupců by byl pro izraelské obranné systémy zničující. Pokud by k takovému útoku došlo, Izrael a USA by měly zaútočit na íránské rafinérie a ropnou infrastrukturu, které jsou životodárnou silou íránské ekonomiky." (ukradeno v prostoru)
Jiří Ševčík Baar
Chce to kde kdo. Fanatičtí sionisti i islamisti, ale i běžní Palestinci, protože v Gaze na uzemi velkém jako tři čtvrtiny Prahy se se skoro třemi miliony lidi bez vlastních zdroju vody i elektřiny a za neprodyšnou zdi na zemi i na moři žít prostě nedá. Je to koncentrak přežívající díky finanční pomoci z EU a USA a ovládaný a kontrolovany státem Izrael. Je to palestinský boj o přežití, který Palestinci možná nepreziji. Chce to zbrojní průmysl. Chce to Hamás, aby skrze masové zabíjení Palestinců vyvolal vlnu antiizraelskeho odporu ve světě, který potřebují, chteji to konzervativní fasizoidni izraelské kruhy, aby Palestinu jednou provždy vymazaly z mapy a zajistily tak "konečné řešení" palestinské otázky, chtějí to USA, aby mohly razantně posílit svou vojenskou i ekonomickou přítomnost na BV, aby udělaly Izrael více zavislym a poslusnym, a aby se současně vypořádaly s rostoucím vlivem Íránu a SA v regionu, a aby současně mohly elegantně vycouvat s už vnitropoliticky problematickeho angazma na UA a dát tim lekci čím dál drzejsimu Zelenskemu a přimět ho k větší poslušnosti, chce to Rusko kvůli odvrácení mediální pozornosti válce na UA a rozmělnění západních zdroju, chtějí to fanatičtí imámové, aby mohli rozpoutat další vlnu islámské solidarity ve světě a další svatou válku v Evropě.. etc etc. Každá válka má mraky beneficientu.
Stefanie Michael
Jiří Ševčík Baar Obyčejní lidé na válku vždy doplácejí, nikdy nejsou jejími beneficienty.
Petr Hami
Izraelci zkouší zopakovat trik američanů s 11.zářím.
Nezapomínat!
"Pokud nás něco 11. září a vakcíny Covid19 měly naučit, je to to, že psychopatická oligarchie buď způsobí, nebo dovolí, aby došlo k vysoce vizuálním masakrům, aby spáchala svou psychopatickou agendu pro kontrolu, zničení, válku a nakonec pro vylidňování."
Jiří Jelínek
Je potřeba ten svět poradně doj…t, aby mohl přijít nějaký ten zachránce s mírovým plánem a nastavit celosvětovou vládu "míru".
Slavomír Hudák
Pane Šiku, tohle info jste někde zaznamenal?
4. října 2023 zaútočili židovští ortodoxní osadníci na jeruzalémskou pro muslimy posvátnou mešitu al-Aksá, a pod ochranou bezpečnostních sil Izraele pronikli do posvátného muslimského komplexu, kam je Židům zákony státu Izrael vstup zakázán, a pokoušeli se mešitu, a celý posvátný chrámový komplex al-Aksá znesvětit rituály Talmudu! Muslimové po celém světě byli rozhořčeni, protože za ochranu mešity al-Aksá před znesvěcením odpovídá Izrael, a jeho bezpečnostní složky…
Petr Fryč
Terorista, který vymyslel palestinský národ. Do té doby o něm nikdo nevěděl. Byly to kočovníci, které nikdo nikde nechtěl. Vyhnali je z Jordánska a Egypt je odmítl přijmout na své území. Protože kam přišli, tam dělali jenom bordel. Nejvíc na jejich řádění doplatil Libanon.
Jiří Horák https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-09-nositel-nobelovy-ceny-1994
v roce 1994 dostal Nobelovu cenu míru jistý pán,kterého v mládí trénoval další mírotvorce,Otto Skorzeny,essák,specialista na boj s partyzány...dost výsměch né?
Michal Vohlídal
Jiří Horák Jásir Psychopat, ten pohled má cosi odporného jako u krvavé Madly Korbelové
Eva
Jonasová
Viktor Šíma
Premiér Benjamin Netanjahu naznačil, že zbrane z Ukrajiny končia v rukách nepriateľov Izraela.
Irena Hrobská
Jiří Horák Neutekl ten Otto Skorzeny buď z Norimberského tribunálu nebo někde z vězení?!! Matně si vzpomínám, že jsem o něm četla, jak trénoval tyhle lidské špíny, teda vlastně budoucí nositele NC
Jiří Horák
Irena Hrobská zemřel v pohodě v Portugalsku...
Irena Hrobská
Jiří Horák No, ale utekl z nějakého vězení nebo tak.
Jiří Horák
Irena Hrobská malá oprava...zemřel v Madridu...po válce byl vězněm američanů,ale utekl ze zajateckého tábora,dle všeho za pomoci tajné služby...potom pracoval nejen pro různé teroristy,ale pro izraelce,egypťany a vraždil na objednávku nepohodlné lidi...
Irena Hrobská
Jiří Horák To je ono!
P. S. 2 - Vzpomínky z FB
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-10-09-obrazky-z-roku-2017
Směju se. Čtu si příspěvek z 9. Října 2017. To tu byl ještě skvělý ordnung. A já se zlobila na chaos:
JSEM BLÁZEN. Ale roztomilý blázen. Jsem blázínek. Dnes jsem sháněla informaci, kdo zodpovídá za stromy, pořádek a koše na labské stezce. Věříte, že na úřadě mi neuměli říci. V pátrání budu pokračovat zítra. Měla jsem zlost, že žiju ve státě, v němž panuje takovýto bordel. Úřednice na podatelně, nevěděla, vedoucí majetku města netušil... Dobrá, ztratila jsem čas, bylo už skoro půl šesté. Uháněla jsem se dívat do slunce. Dnes zapadalo úplně někde jinde než vždycky. Trošku mě to mátlo. Ale zase si nasadilo ten svůj modrý filtr. Nerozumím tomu, Vždy mi chrání oči :-) U loděnice jsem zahlédla končící tréning - děti uklízely loďky. Připomínalo mi to léto... Na protějším břehu jsem sledovala maxipsa Fíka - už dlouho jsem ho neviděla. Všiml si, že po mé straně kluše černý krasavec. Spustil ďafot. Zastavila jsem se u pána - jestli toho černého nepustí do řeky. Prý je to čtyřměsíční fenka a nesmí rok do vody. Holka by si asi dala říci :-) U jezu jsem narazila ještě na jednoho pejsáčka puntíkovaného a cestou zpět za loděnicí na čtvrtého krasavce. Dnes byl psí den :-) Před městem na konci stezky jsem se zastavila u brslenu; dnes jsem ho už nechutnala :-), ale sojkám se vůbec nelíbilo, že ruším jejich večerní klid. Řvaly :-) V hlavě jsem si rovnala tu nádhernou pestrost, říkala jsem si, že bych si mohla zkusit namalovat úchvatné stromy v řece. Zaujalo mě obyčejné listí. Konec konců i ta zapráskaná obloha byla krásná. Kdybych nevěděla, co nám tam sypou... Byl to krásny den - doma, na zahradě, ve městě, na nákupu, s lidmi, se zvířaty, na stezce. Sice jsem se potkala s blbci, ale příště mohu být za blba zas já, tak je nesoudím :-))) Máme to tu krásné.
Irena Hrobská
9. říjen 2017 · Jaroměř ·
Lidi, já jsem tak moc šťastná. Zdraví jsme, milujeme se; maminka snad začne chodit, věřím tomu, říká to můj manžel; venku je barevno, dnes svítilo sluníčko. Ostříhala jsem konečně pivoňky, růže, do oken jsem dnes dala vřes a listopadky. Raduji se z blbovin. A na stezce jsem našla dva ořechy - velké, krásné. A za chvíli se půjdu podívat, jestli přišli ježci na mnou nabídnutou hostinu. Teď ještě ty volby, vystoupit ze zločineckých organizací a je to.
P. S. 3
https://www.youtube.com/watch?v=LMQkEXzZtq0
Už mám od maminky taky na krku klíč... :-( Tak se snažím.