A tohle bylo v roce 2017 v tento den :-)

Irena Hrobská si aktualizovala stav.

30. ledna 2017 v 19:03 ·

Co se mi honí hlavou? Uvědomuji si, že takovou zimu, jakou si užívám letos, jsme měli v dětství (bude mi 61 let) každoročně. Natáhli jsme kamaše, šponovky, čepici, šálu, rukavice a mazali jsem stavět sněhuláka, sáňkovat, utlapali jsme si kopec a sjižděli ho na lyžích, pěšky nahoru a hup dolů. Nebo jsme bruslili - buď na lukách nebo na zimním tibáckém stadionku - hráli-li tam chlapi zápas, šli jsme bruslit na nerovný led na tenisový kurt. Žádný přepych, ale stále a denně jsme se hýbali. Cestou z hudebky jsme se koulovali, cestou ze školy jsme sjížděli po zadku nebo po tašce - to jsem moc nedělala, byla jsem příliš pečlivá - každý kopeček. Po městě existovaly dlouhé hlaďoučké klouzajdy. Myslím, že město neuklízelo chodníky, každý si zametal před svým prahem, domem, brankou, vchodem. Nikdo neotravoval, aby přijely technické služby. Chjo, to se mi honí hlavou. Včera u nás byla vnučinka - natáhla si silonky, opravila mě, že to nejsou punčocháče, ale silonky, dotlačili k nám kočárek s panenkou - chodníky zledovatělé a plné sněhu - a celé odpoledne jsme byli doma. Já dopoledne s manželem před obědem vyběhla do luk - a jak je už téměř celý měsíc mým zvykem - denně uběhnu 8-10 km na běžkách v přírodě u Labe, tedy měla jsem v nohách tu mou běžeckou dávku. Já stará bába jsem se hýbala. Dnes mi měla přijít v 10 klientka - tak jsem si dala budíka, hezky za tmy jsem vymetla kamna, zacvičila si, vzala si k snídani svou formuli jedna HL a frrr honem na louku. Takže v deset už jsem měla vyfénované vlasy, byla jsem zlidštěná a prokrvená, vymrzlá... Připravená k práci s klientem.
Co je to dnes za línou dobu? Vítězí hmota nad duchem, blbost nad chytrostí, lenost nad pílí, paní ministryně Valachová má za úkol blbnout výuku, znemožňovat zdravý mozkový vývoj našich dětí... Tak to se mi honí hlavou. Jsem asi divná...