A zase do Hradečka za nemilými

Večer. Jsem hezky ušlá, unavená. Dnes jsem si nechala vzít energii UI. Umělou inteligencí v lidském těle. :-) Znám to, vím to, umím to a přesto jsem si nechala vytáhnout sílu... Dobíjela jsem se. Dnes to nešlo prostřednictvím slunce, dnes klasicky. Spánkem.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-09-21_Opet_dotek_s_cizim_svetem/

Včera jsem jela s počítačem do Alzy. V záruce. Reklamovat prasklinku. Dnes znovu. Jízda vláčkem - moje vášeň. No jo, ale chyť si vláček. Vybírám vlak. První ujel. Odjezd se mi povedl na druhý pokus. Pět minut do odjezdu. Zamknout. Šup, šup, jedu. Parkuji. Jízdenka. Na peroně čekají lidé.

Napadlo mě zavolat výrobci. Milá paní se snaží mi poradit. Totiž - mechanické poškození nespadá do záruky. Alza to seká jak Baťa cvičky. Autorizovaný servis posuzuje všechny zlomeninky a někdy se postaví čelem. OK. Budeme se těšit. Původní svůj úmysl převzít si ntb a hned ho reklamovat znovu zavrhuji. V rozhovoru s Lenovo se dozvídám, že Alza si usnadňuje práci, nekoná tak, jak náleží. Zákazník na prvním místě - to se v Alze nectí! Mám právo žádat o posouzení značkový servis. A to oni měli navrhnout sami. Neučinili tak. Lhali, že se musí dát přístroj do továrního nastavení. Ne. Zákazník má nárok žádat, aby mu přístroj, pokud to dovolí závada, nechali s daty. Ojojojojoj. Dík za informaci.

- Co je lepší, nechat to odvézt Alzu nebo...

- V tomto případě bych si vyzvedla záruku. Alze totiž trvá i čtrnáct dnů, než naplní kontejner k odeslání. My vám pošleme štítek. Můžete si ho vytisknout? Ten se nalepí na krabici. Kurýr si pro reklamaci přijede k vám domů do tří dnů.

To jsou věci, to jsou věci. Jsem přesvědčena o výrobní vadě. Řadě ntb byla pokovena část, kde mi ntb praskl; závada se prý nebude už opakovat. Zboží mohu vrátit do 14 dnů. Což jsem neučinila. Zpráva pro všechny!! A ještě jedna: Nenechat se zviklat, odbýt, uondat.

Kráčím okolo hotelu Černigov. Prý snad údajně určen k demolici. Krásná socialistická stavba. Hotel se mi líbí. Pamatuji, když hotel otevřeli. Zrovna jsem nosila Denisku. S maminkou a Ivou jsme jely trolejbusem do skladištní oblasti pro spojovací lištu k tehdejšímu výkřiku krásy - obývací stěně Interprogram. Zpátky nás maminka pozvala do nového hotelu. Byl březen. Maminka málem kvůli zmrazku na podrážce upadla. Tak dávno... V posledním čtrnáctém patře se konaly diskotéky, bar... Dole hala s kavárnou. Velká klubová křesla... Pohodlná. V zázemí kadeřník, kosmetika. Jednou jsem tu nocovala.

V Alze opět mrtví lidé. Vysátí. Mátohy. Jeden v roušce. Příjemný.

- Musím si něco vytisknout? Jdu si pro reklamaci.

- Nemusíte. Pojďte k nám.

Čekám dobu. Deset minut? Prodavač s rouškou požádal někoho za závěs, aby se mi šel věnovat. Ne. Nikdo nešel. Věděl, že to jsem já. Nakonec vykoukl zadek a táhnul hromadu krabic pro pána, který si asi nacvakal; tím pádem měl přede mnou přednost. Připadám si jako černý pasažér; odkázaná na milost a nemilost. Ten mladík ze včera v neupravených mastných vlasech se opět plouží jak mátoha. Vypadá otráveně, unaveně jako před omdlením. Mračí se. Dobře o mně věděl. Neučesaná hlava mě požádala o číslo reklamace. Jo, jsem číslo. Nejsem člověk. Včera se mi na Alze hlásila Tady je umělá intelegince. Fuj! Prý - formulujte v krátké větě svůj požadavek. Formulovala jsem ve dvou větách: NECHCI UMĚLOU INTELIGENCI. NECHCI TOVÁRNÍ NASTAVENÍ. UI řekla: Rozumím. - Tak tohle si schovejte do fantastických filmů. Toto já neakceptuji. Chci živého člověka. Živého, plného energie, života, lásky, elánu, nadšení, ochoty vyhovět, ne mrákotnou předsmrtnou zombie. 

Hledám SMS - ještě že jsem ji nesmázla. Co bych si počala!!! Opisuje z ní dlouhou řadu znaků. Ptám se ho: Prosím Vás, můžete mi tady z faktury přečíst výrobní číslo? Nadiktoval mi nesmysl - tedy nekompetentní neodborník!!! Výrobní číslo - to by měl znát, začíná SN a za tím je 8 znaků!! Víte, co mi nadiktoval? 1S82HTOO4WCKPW00HNVL. Pardon, ale jestli je toto kompetentní člověk - tak pánbů s námi. Navíc je výrobní číslo na krabici. Teda - kdo ví, ten ví. Kdo neví, je blbý. Stačí jen hledat SN...

Ptám se, kdo je šéfem, že mám stížnost na jejich včerejší chování. A víte, co mi řekl?! On mi vložil do úst to, co jsem neřekla. Řekl: 

- Vy jste na nás tady včera byla sprostá. 

- TAK TO SE VELMI OHRAZUJI. VY JSTE SE CHOVALI NEPROFESIONÁLNĚ. NAVÍC JSTE SE NESNAŽILI MI POMOCI. Vyzvala jsem vás, abyste se chovali jinak, lépe, abych nemusela být hrubá. BYLA JSEM VYZVÁNA, ABYCH TO ZKUSILA. AŤ SI KLIDNĚ POSLOUŽÍM. TAK JSEM SE ZEPTALA, KTEROU VĚTIČKU MÁM POUŽÍT. VYŠKLEBOVALI JSTE SE MI. PÁNI TVORSTVA! Hrubiánství zabalené do rádoby korektnosti. Vzpomínáte? Tak jakou větičku bych na vás asi tak vybrala? Tak zkusím větu: Jděte do pr. - Tak mě laskavě neobviňujte, že jsem na vás byla sprostá. Já jsem se vás jen zeptala, kterou větičku bych měla nejlépe použít. Která by se vám tak asi líbila.

Kluk nechápe. Nerozumí, proč se ohrazuji. Jde za závěs. Nese mou krabici. Žádné, prosím, podepište mi tu převzetí. Ne, ne, ne. Řekl: 

- Tady to MUSÍTE podepsat. 

Vyvalila jsem výhrůžně oči. Řeč těla ovládám. V duchu jsem si pomyslela - co kdyby poslala do hodiny mail, že jsem reklamaci přijala? Tak to tady přece chodí. Vy tu necháte počítač a oni vám za to řeknou, že do hodiny budete mít na mailu potvrzení!

- Tady to musíte podepsat.

Copak on neví, že nemusím?! Jen jednu věc musím! Říkám mu:

- Mohl byste to formulovat jinak?

Neví, co mu říkám! UI!! Robůtek. Zblblík, který ztratil slovní zásobu. Stále opakoval to musíte. A já jsem ho stále naváděla na slušnější uctivější variantu. ON NEPOCHOPIL! Tak jako včera jeho šéf vůbec nepochopil, že se choval neslušně, ani tenhle s nízkým tlakem a IQ nechápal, že čekám na varianty:

- Prosím, tady mi to podepište.

- Byla byste tak hodná a podepsala převzetí?

- Buďte tak laskava, tady nám podepište, že si berete reklamaci zpět.

- Mohla byste mi to tady podepsat?

- Je třeba ještě jednu věc - tady prosím váš podpis.

Vysypu tu z rukávu další možnosti. Je jich mnoho. Jenže lidé, kteří se kontaktují s UI, se vyjadřují v kódech. Netuší, že já nejsem UI, že jsem živá bytost. Svobodný člověk, stará žena.

Vztekle odchází za závěs. Asi pro toho šéfa s divoce rozhazujícíma rukama. Nechal mě čekat. Neměla jsem už čas. Za chvíli mi to jede. Zdrželi mě tu přes půl hodiny!!! Naznačila jsem tou jejich tužkou netužkou tři křížky, popadla svou krabici a uháněla na nádraží. Zrovna mi jede z terminálu autobus. Volám na Alzu. Paní se mi omlouvá. Prosí o stížnost. Je mi tak smutno. Zadržuji brek. Říkám jí, jak jsem si převzala svůj balíček. Ukradla jsem si ho. 

- Tím potvrzuji převzetí reklamace. Je to k pokárání, když si nechají odejít počítač. Kdybych Vám to nepotvrdila, kdo by hradil škodu?!

- Děkujeme. Rozhovor nahráváme. Předáme to na patřičné oddělení. Budou se tím zabývat.

Naviguje mě na jejich stránky. Najdu napište nám. To si pište, že vám napíšu.

Při nástupu pozoruji řidiče. Starší hezký pán. Usmívá se nevědomky na svět. Mohu na něm oči nechat. Ukončila jsem hovor. Oslovuji ho.

- Vy se smějete na svět.

Prý ne. Vypadá taky unaveně, ale je to živý člověk. Na kraji našeho města odbočuje k nádraží.

- Jé, a vy mě navíc nevyklopíte na Špici, ale dovezete mě až k mému autu. Jste tak pozitivní.

- Hlavně o půl čtvrté ráno, když mám vstávat.

- Jé, to jdu zrovna spát.

Řidič je komunikativní, příjemný. Má tak těžkou zodpovědnou práci. A ještě se u ní usmívá na lidi. Na rozdíl od těch panáků v Alze.

Po obědě si musím na chvilenku lehnout. Vytáhli ze mě energii. Jen chvilku. Jsem jiná. Doteky světa jsou pro mě strašidelné. Zjišťuji nerada, jak se svět odosobnil. Lidé jsou kódy.

- Pojedu na houby.

- Jela bych tak ráda už s tebou. Ale dodělám dnes obývák.

Odjel. Chvíli zas zdobím, rovnám, uklízím. Jo, máme to tu krásné. Padám na chvilenku na gauč. Ty vorle! Ta Alza mi dala!

Probouzím se. V kuchyni stojí košík s houbami.

- Jé ještě před chvilkou jsi spala. Vidíš, moc nerostou. Je zima. Páne, ty jsi s prací hnula. Jo, Mourek to má z devadesáti procent dobré, ale ještě by doktor doporučil deset čtrnáct dnů dietu. A pak ho máme přivézt ukázat.

- A já mu dnes dopřála mističku mléka. Mourku, tak ještě vydržíme. Dostaneš vařené masíčko. Peťuš, upekla jsem bagety. Jsou tak dobré! Udělám ti smaženičku. 

Už jsem uvolnila chodbu. Ušák je na svém místě. Pokračování zítra.

Čtu si poštu. Píše mi ČEZ. Ach, to je krásné čtení!! Přeposílám Petrouškovi. Hned je tu.

- Poslouchej, lidé platí tolik, a tys´ měla loni víc štěstí než rozumu. Ty sis´ zafixovala ceny na letošek.

- Petroušku, už chápeš, co chce Komissarov? Jeho přání je, aby se děti učily od první třídy dívat na svět poslepu. Aby zapojily receptory přijímání informací. No prostě šestý smysl. Intuice! To člověk neví, proč něco udělal, ale třeba tím zachránil za války život sobě, někomu, své rodině. Komissarov chce, abychom uměli číst z informačního pole. Nechápu, proč jsem si tu smlouvu loni podepsala.

Z dopisu:

Navíc vláda České republiky informovala o zastropování cen silové elektřiny pro domácnosti, živnostníky a maloodběratele na ceně 6,05 Kč za kWh včetně DPH (bez plateb za distribuci), a to od 1. 1. 2023. Cena elektřiny na příští rok se v září pohybuje kolem ceny 15 Kč za kWh včetně DPH a její zastropování je tedy výraznou pomocí ze strany státu.

Nyní platíte 1,6 Kč za kWh včetně DPH a tuto cenu máte zafixovanou do 01.06.2024. Vaše cena je nyní stále nižší než zastropovaná. Garantujeme Vám, že se do uvedené doby Vaše cena nezmění.

Tak to byla sladká tečka dne. Už nechci mít s Alzou NIC SPOLEČNÉHO. Prozatím. Uvidíme...

Dobrou noc!

P. S. Dnešní psaní je inspirativní, aby se lidé uměli bránit. Aby sebou nenechali smýkat. Aby si zachovali své lidství. Aby používali hezké formulace. A aby nikoho neposílali až tam do temnot. Stačí jen naznačit viz výše!

Opravdové hranice existují jen v naší hlavě. Prostřednictvím  síly svých myšlenek a pocitů můžeme změnit všechno, co si přejeme. S novým přístupem můžeme provést ve svém životě všechny změny, které si přejme. Můžeme změnit i svoji DNA. Zahájit léčebný proces. Můžeme vdechnout svému životu štěstí a radost. Dosáhnout všeho, co se nám zdá možné; nemožné je pouze to, co za nemožné považujeme. Jsem přesvědčena o myšlence neomezených možností. To je zpráva pro vás!