400 let od Bílé hory. Modlitba za vnitřní svobodu, lásku a spolupráci se silným záměrem léčení českého národa a jeho pobělohorských traumat.

08.11.2020

Dnes krátce. Ireno, je třeba spát!

Nedělenka. Chtěla bych si pospat. Před osmou auf. To říkávala maminka. Auf - jako nahoru. Vstávat.

- Kdepak jsi? Zrzečko?

Běží ke mně s jemňounkým mňaáu. Micinka vždycky jen štěkla mňa! Ireno, nesrovnávej. Jde to? Nejde.

V devět skyp s maminkou. Dnes byla naprosto mimo. Moje tolikaletá udržovací energie je v prčicích. Tohle je sešup dolů jak na tobogánu. Dnes je ten den. Jaký? Obden spavá.  Nevím, co v tom vězí. Léky. Jaroušek Dušek říká: LEKY. Předepisuje je lekař. Vyzvednu je v lekárně. 

Zadělala jsem na chleba. Povídám si s maminkou. Hlídám, aby mi neusnula.

- Mami, pekla jsi někdy chleba?

Měla jsem na mysli doma. Logicky odpověděla:

- Ne, nám chleba vozil pan Rychetský. 

- A co měl zapřaženo ve vozíku?

- Kobylku.

- A vezl vás někdy?

- Jo, to už na něj kluci čekali.

Stroj hněte.

- Mamko, víš, že když se nevrátila Micinka, že jsem chleba neměla moc dobrý?

- Tomu bych věřila.

- Ale dnes je těsto nádherné. To asi proto, že peču s tebou.

Myslela jsem, že vaříme od půl desáté. Dnes bych měla šanci si ještě chvíli povídat. Ale je koupací den. Nechtěla jsem zdržovat. 

Pecen chleba jak z pohádky. A dobrý! Děkujeme!

Připojuji se na vaření Herbalife. Spirituální treska. Vaříme tresku v mléce. Dávám ochutnat naší nové kočičí kamarádce. Ano, povídala, že jí to chutná. Ryba a ještě v mléce.

Petroušek mi přivezl obrovskou kytici chryzantém nebo listopadků. Jeho bratr bydlí v sousedství maminčina domečku. Přivezl si vapku na vyčištění střešní krytiny.

Obědváme spirituální tresku.

- Petuš, udělám rituál, je výročí Bílé hory. Zvědomění  kolektivního traumatu.

https://www.cestyksobe.cz/srdcem-na-bile-hore-8-11-2020-zive-od-1300/38654 střechu. Nakonec jen mechanicky čistí krytinu. Prý vapkovat až na jaře. 

Rovnám si na šátek podle návodu obětiny. Svíci, misku s vodou, sůl, med, dortík, víno, jablíčko, ořechy, levandulku. Vše rozprostírám podle pravidel na oltářík na koberci. Východ - oheň (svíčka, venku i hořící klacek), Jih -země (mísa s jídlem z oltáře), Západ - voda (sklenice či miska s vodou), Sesver - vzduch (péra ptáků, nejlépe dravců, případně kouř vykuřovadla z kadidelnice).

Dýmím, dýmím. Kupodivu se dnes nepřihlásil požární hlásič. Jen Péťa hlásí, že to tu je jak v jedové chýši.

Týden tu na mě čeká koš prádla; žehlím. Nerada. Zrzečka se probrala po celodenním vyspávání k životu. Líbí se jí šňůra od žehličky. Házím jí hračku. Vystačí si sama sobě. Mezi žehlením si s ní hraju. Koťátko plné energie. Sleduji jeho zvyklosti. Klidně sebou buchne na dlažbu. Na koberec. Micinka měla svá vyvýšená stanoviště. Jo, když sebou hodila na koberec a myla se, věděla jsem, že předstírá pohodu, ale jak vstanu, zdvihne kotvy. Vždycky chtěla pustit. Tohle mládě se zatím drží doma. Když na ni vyjedu prsty po dlažbě, metoší do skrýše pod lavicí. Hupsne do jednoho z košíků. Žehlím, pozoruji, jestli její úprk končí opravdu v koši. Vydala se za roh. Sleduji ji. Do technické. Tak tak jsem ji chytila. Objevuje další místnost v domě. 

- Tady, Zrzečko, nevizitýruj!

Sem se schovávala jednou dvakrát ročně Micinka. Když venku lítaly petardy. 

Vracím kotě do hry. Olamuje mi suchou aranž ve váze. O zeď opřený obrázek shodila. Budeme ho muset pověsit. Beru ji a nesu na klín do pracovny k Petrouškovi. Za chvilenku už zas sedí pode mnou u žehlicího prkna. Znovu ji nesu k pochování Péťovi. Zas přistartovala jak koník s dupotem ke mně. Házím jí špunt. Hrací kuličku. Myšku. Tahám špunt na provázku. Vracím se k žehlení. 

Jdu k manželovi do pracovny ukázat podvod s hlasy proti Trumpovi. Poslechněte!

https://www.youtube.com/watch?v=TRymqxwpgYQ&fbclid=IwAR3hySpLosHHa2kvJbrRJvBYiK5H-i5RZbN39kYkOJBNDiJ3Hey3GK-UOVo

Zrzečka běží s mekotem chodbou. Jde za našimi hlasy.

- No pojď k nám! Nebreč!

Spokojená. Našla nás. Beru kousek vepřového srdíčka. Vyžehlila jsem Micinčinu podušku na barovou židličku. To byla loudící. Tam si vždycky vyskočila a čekala. Hypnotizovala mě pohledem. Většinou se dočkala pár bonbonků, sýra nebo jiné dobroty. Učím ji skočit nahoru na loudící židličku. Myslím, že pomalu pochopila. Jen se trefit nahoru. V nabídce je kousek sýra. Na venkovském dvoře měla dvakrát za den mlíčko, granulky, jednu misku pro devět kočiček. U nás obchází rautové misky. Ke granulím si lehla. :-) Přiklekám k ní. Hltá mlíčko. Žádný průjem. Sklízím žehlení. Slyším, jak si brousí drápky na škrabadle; ustlala si tam. Hladím ji. Slastně se natahuje. Píšu. Koukám, přišla na koberec k mým nohám. Jedna ráno. Mňaukla. Hup. Lehla si vedle mě. Tulí se.

Tenhle pedofil se zlodějskou familií si chtěl přisvojit vítězství. 

https://www.facebook.com/watch/?v=671128300209320

Před spaním dobrá zpráva: 

První právní opatření Nejvyššího soudu je zde, soudce Samuel A. Alito mladší nařizuje na žádost petice Republikánské strany dočasné rozdělení volebních hlasů ve státě Pennsylvania na ty, které dorazily v řádném termínu do 3. listopadu včetně a ty, které dorazily později a podle pennsylvánského zákona nemohou být uznány jako platné. Jedná se o 100 tisíc hlasů plus. 

Zrzečka oddychuje. Jdu taky.

Dobrou noc!