Aktivní. Bleší s myšinci

Budím se před budíkem. Mám hodinu do vstávání. Lezu. Snáším kbelíky, ocet, hadry, rukavice. Co ještě budu potřebovat? Lopatku, smetáček... Už bych jela... Musím počkat. V deset máme vaření na FB. V půl jedenácté vyjedu do domečku uklidit hromady po elektrikáři. Tak teď už máme novou elektroinstalaci v celém domě. Maminka průběžně domeček zvelebovala. Stále uklízela. Vařila, větrala, nikdy neměla plíseň. Mami, tak mě mrzí, že už Tě tam nemohu chodit navštěvovat... Tvoje begonie. Tvoje hortenzie. Tvoje jahodové záhonky. Mami, tvá krásná zahrádka vpředu pod okny. Stále kvetla. Vypletá. Pivoňky, růže a celý rok něco kvetoucího. Zplundračeno. Pivoňky uříznuté až u země - dobrá. Nechávám jim deset centimetrů. Budiž. Ale jen růže. Nic víc. Mamko, jak obrovskou rebarboru jsi měla. A ten libeček! A keře s rybízy... Mamko, kam se za tebou hrabu. Bylas jak liška.

Oblékám se. Linda!

- Á, tady už to žije. Mami, pojedu napřed.

Dávám jí krabici s hadříčky a hadry, vysavač, nevím proč strojek na čištění oken, když se budou za čtrnáct dní vyměňovat... Jede.

Vaříme. Připojuji se. Kuřecí prsa - mám naložená krůtí. Dnes nemám myšlenky. Quinou jsem propláchla z hořčin. Telefon. Odbíhám.

- Prosím tě, máme zapnuté mikrofony! Vařím!

- Mami, tady je blech. Tady je hnízdo!

- Kde?

- Tady nahoře u dveří do pokojíčka. Nevím, co mám dělat! Mami, lezou mi po nohách, mám je v botách; ty tu musím zahodit. Ty si do Phy nevezmu. Mamko, kup něco na blechy. Jsem jak jejich autobus.

Konečně máme hotovo. Fotím jídlo do naší skupiny Herbalife - aktivní životní styl. Jedu koupit něco. Na kruháči telefon.

- Prosím tě, musím se soustředit!!

- Mami, vem krabici rukavic. Dala jsi jich málo.

Ježíš, Marja, ještě že jsem byla rychlá. Uf. Ten kruháč...

- Zaveďte mě ke spreji proti blechám.

- Takový nemáme.

- Prosím vás, doveďte mě k biolitům.

Petrouškův bratr přes plot rychle vypomohl biolitem. Ještě že vím, co chci koupit. Tyhle jedy my nepoužíváme. S prodavačkou vybíráme ten nejvhodnější. Vracím se pro rukavice, pro mp3, tablet. Vezu ovoce, láhev citronové vody...

Běžím po schodech vyfotit blechy na Lindině noze.

- Takové malé?

- Mami, to jsou obrovské. Házím je do kbelíku s vodou.

- Myslí, že jsi jejich taxík. Potřebují odjet zas kousek dál.

Foukáme jed. Fuj. Sladce voní. Jdu dolů plnit pytle omítkou a seškrabanou malbou. Připraveno na malování, jen co vymění okna. Měla jsem harmonogram. Spolužák mě zradil. Naštval. Vyměnila jsem ho za jinou firmu. Technologie platí u všech oken. Argon musí být mezi skly čtrnáct dnů bez pohybu. Chjo! Jsem zas byla důvěřivá. Myslela jsem, že ústní dohoda platí. Obzvlášť mezi spolužáky z gymplu. Neplatí. Slíbil do konce července! Moje plány zhatí... Vepři boubelatí? Našla jsem novou fu. Franta okna už zadal.

Nekonečné mytí, smýčení, zametání, odklizení, plnění pytlů... Furt ve střehu. Co tady kde vykoukne. 

- Mami, podívej, plný popelník u kamen.

- Ta kamna se musí vyhodit. Jsou nebezpečná.

- Mami, tři popelníky. První jsem vysypala ke stromu, ale v druhém byly vajgly, v třetím spirála od kalendáře. Mami, to je hrůza!

Koukám na vrchovatý popelník. Denně v zimě vymetám kamna. Vynesu hromádečku čistého dřevěného popela. Umyju okýnko... Vyleštím sklo... Co já jsem za blbaňu. Vždyť se dá topit měsíc bez vybírání... To neva, že popel přetéká. Ta kamna - ty vorle. Vyhodit!!

Linda volá do Phy Liborkovi. Mají se ženou v Karmelitské obchůdek s kamny. Taková kamna třicet tisíc. Jenže tahle - nevyplatí se opravit. Uvidíme... odvézt do Phy? Kašlu na to. Chceš topit kamny, kup si je. Ale budou odpovídat bezpečnostním předpisům. Tečka. Mamka měla pod přístřeškem petry. Dnes jsem zjistila, že se mi ztratily dvě obrovské skříně po babičce. Ukradené. :-) Že by Baxa? Nepostřehla jsem, který z nájemníků. Ireno, Ireno! Jsi důvěřivá! PO každých sčítáš škody. 

- Peťuš, až pojedeš z práce, prosím tě, kup ještě biolit.

- Mami, pojď se podívat. Ona měla ve skříni myšince.

Utíkám nahoru. Fotím. Ty vorle, tady byly blechy a myši. Franta povídal, když měřil okna, že se tu štítí něčeho dotknout. Franta měl dobrou intuici... Pelech na zemi... Zhrubly vztahy, zhrubl jazyk, ale zhrublo i bydlení. Takhle - si myslím - dřív lidi nežili. Existovala plácačka na koberec; dodnes s ní buším do polštářů, koberečků... Mamka vždy na Vánoce vybušila matrace, polštáře z gauče... všechno se vypralo. Udržovala se čistota. Jak lidé bydlí pod mostem, zapomínají na pořádek...

Moje mansardička uklizena. Dole jsem začala kuchyní.

- Proč?

- Mami, protože je menší. :-) :-) 

Před dvěma měsíci sem Péťa nainstaloval nový sporák. Knoflíky zapatlané. Neumyté. Vypínač nemytý. Ty vorle. Pekáče vytahané, zaprášené. To budu muset ještě po oknech dopiglovat. Ne, jsem zvyklá na pořádek. 

- Hele, chraň vás ruka Páně mi říci, že mám doma bordel.

Linda se upřímně směje. Protože na ostrůvku skladuji tři láhve od vína, že si je nabarvím, nazdobím. Vždycky mi je hodí do popelnice. Tak zas sundám etiketu z další hezké.. Sbírám každého pavoučka, vymetám, smýčím, ometám, kontroluji. Péťa se mi směje, že je to kontakt s přírodou. Děkuji, nechci. V mém domě je můj prostor. Stále mám pocit neuklizenosti. Pořád někde doháním nějaké utírání, mytí. Vždycky najdu něco, co je potřeba... Ne, u nás se dá jíst z podlahy!! 

Ježíš, dvě hodiny. Linda od půl desáté, já od jedenácti. Další biolit je tu.

- Peťuš, myslím, že bychom mohly tak za hodinu dorazit... Jde to pomalu. Jen ve spíži jsem se zdržela. Podívej! Zapomněla jsem tady za sporákem ten binčus.

Znovu ještě vymetám zbytky seškrabané barvy. Pomaštěný stolek pod plynovou plotnou. Fuj. Linda už stírá schody. Vlastně celou dobu uklízela jen mansardu a ložnici...

- Mamko, tak já setřu kuchyň. Ty obývák.

No, tak se střídáme, ztrácíme hadříky, permanentně vynášíme kbelíky se špínou. Jen se namočí hadr, už se může jít voda vylít. Obývák hotov. Ještě myju skleněnou kostku lustru. Od sádry. Ty vorle, povídala jsem schovat! Kdo to má mýt! Tolik skleněných plošek!

- Mami, kdo doutře kuchyň? Já bych se ještě osprchovala.

Nakonec doutíráme kuchyň, chodbu. Ještě jdu rychle vytřít malou letní kuchyňku... Tady to nebylo vytřeno od nastěhování... Připadám si jak služka. Hotovo. Balíme. Biolitujeme. Linda jede umýt auto. Já sprcha. Vlasy. Oběd připravený. My quinou, Petrouškovi brambůrky z páry. Krůtí prsa. Měl tam být koriandr. Ale dala jsem maličko kopru. Úspěch! Pochvala. Je v tom mimo jiné i náš bylinný koncentrát.

- Mami, jedu. Ošívám se.

- Já taky. Stále se prohlížím. Každé zašimrání - hned jsem ve střehu.

Ještě ušlehám vajíčka do šlehačky s borůvkami a jahodami. Zprasíme se. Máme nárok jednou za čas. Babička nám v sezoně šlehala vajíčka s jahodami. Vždycky jsem dostala kopřivku. Povýšila jsem tu mňaminu na vyšší level. Do šlehačky. Homeopatie - šlehačka, pohlazení.

Jede. Linda od půl desáté do tří a kus, já od jedenácti do tří a kus. To je baj oko pět a půl plus čtyři a kousek. No jo, to bych tam byla sama do večera. Už takhle jsem ušlá. Ó, díky! Tlapky mě bolí. Uchozená. Ruka - jak jsem drhla sádru z lina. Za čtrnáct dnů znovu.

Usínám. Péťa je tu s mlékem. Svařit.

- Venku krásně prší. Zahradní déšť.

- Fakt? Zahrada se napije.

- Ta kočka má snad v hlavě budíka. Dnes zas přesně ve čtyři - buch, buch, buch. Tak jsem ji chvíli nechal.

- A vydržels to jak dlouho?

- Musel jsem ji pustit. To byly takové rány, že jsem raději vstal. :-) Pusť si zprávy!

Volám do pracovny:

Nezajímají mě. Budu poslouchat od tebe.

Poslouchám, čím lidem vymývají mozky. Oba dva se řehtáme kecům. Tahle je zajímavá!

- Přidají ti na důchodu. Tak to už tě snad ani nepustím domů. To budeš mít prachů!

:-) :-) :-) 

Národní strategie testování - lidé měli o testy zájem i dnes. Ty vorle!! Lžou, jako když tiskne.

Bulovka přijala online pronájem místa na testování. Ve všední den odeberou vzorky až 140 zájemcům! :-) :-) Tolik neinformovaných?

- No vidíš, a ty furt že z krve. Špejli do frňáku. A hluboko! Prý v DD i vedoucí to chytila. 

- A DNA jim vzít. A nakazit je. To by mě zajímalo, jakou má karanténu, když má dvojčátka. Doufám, že je bezpříznaková. 

Další: Potraviny zdražily v průměru o tři procenta.

- Peťuš, zdražili o sto.

Řehtáme se. Další: 

Nová podoba OP - bez r. č., bez titulů. Ale!!! Navíc otisky prstů - hnus, blé!!! Bez kontaktní čip s anténou!! Identifikace osob probíhá prostřednictvím jména, data narození... Kudly! Prý rodná čísla jsou přežitek z komunismu. Ale já nepamatuji, že by tady nějaký byl. 

Tak mi to zas na půl roku stačilo. Tohle fakt slyšet nemusím. Obzvlášť když vím, že to tak NEBUDE!

Běžím v dešti posbírat blůmy, rynglata, rajčátka.

Mohla jsem se dopoledne ještě ráchat v bazénu. Ale záslužnější byla druhá volba. Úklid. Deratizace. :-) Zítra musím ještě cáknout na půdu.

Poučení: Dodržuj bod ze smlouvy: Měsíčně kontrola domu...

Neber ohled na soukromí. Sjednej pevné datum. Uvidíme!

Přeju Vám dobrou noc! Prý ať vás blešky štípou celou noc. Málem jsme to měly v reálu. :-)