Alena se láduje v posledním nouzovém stavu
Tak to je den! Ne - to byl den! Brzy ráno do luk. Ne - brzy ráno vstát. Venku mrzlo, až praštělo. Plendy, oplendy - konečně stojím v půl deváté v mínus deseti na poli. To zas budu smrkat! A taky jo - vysmrkat, prsty mě zebou. Vytahuji si palec k ostatním. Už se mi chce zase. Holka, musíš popotahovat. Nádherně to klouže. Na Labíčku plave zase ledová tříšť. Takovou dávají na pouti do kelímků s jedovatými barvami.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-11_V_lukach_dnes_-10_C/
Kolikrát to dnes zvládnu? Jsem omezená časem. Jednou, dvakrát, třikrát - hele, já to oběhnu i po čtvrté. Podjíždím most a jedu na kilometrovou. Hodinky - stíhám. Objedu ji dvakrát. Spočítala jsem si devět km. Večer zkoumám mapy - ejhle: Uběhla jsem jedenáct km za dvě hodiny a jedenáct minut.
Volá klient.
- Jsem v polích! Ještě chvíli a upadne mi ruka do sněhu! Děsně mrzne!
Potřebuje objednat. Vyřídíme odpoledne.
Večer zjišťuji, že ne devět, ale jedenáct kilometrů jsem naběhala u Labe. Jenže obrázek nevypadá, že bych kroužila jako motýl dokola.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-11_Skyp_s_maminkou/
Skyp s maminkou. Bomba. Mamka si nepamatuje, kdo byli naši sousedé, jak se jmenovali... Jsem zaskočena. A mírně rozladěna. Je to furt káčo kolem:
- Ale klidně za ní můžete - s testem.
Ty vorle! Těchhle hrátek se neúčastním. Protiprávní. Protilidské. Protiústavní.
Zrovna tak jako třeba zavření hospod. Neexistuje! Jenže - bécani bé, bé, bé, bé! Bim bam, zvoní jim zvonce s ozvěnami na krku.
Toto je poučné:
Jedu do zásilkovny. Zima jak v psírně. Fotím si starý autobus z šedesátých let. Citroen. Pamatuji si na podobný, ale ne tak hezky barevný. Jeho motor měl kvílivý zvuk. Sedělo se na lavicích po obvodu.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-11_V_zasilkovne/
Jak tu můžou pracovat, v takové zimě. Když už jsem vytáhla paty, nebyl to plán, stavím se v obchodě. Jen tak na kukandu. Nějaké hadříky pro vnučku, pro tu s vysvědčením posázeným jedničkami, hrneček, dárkový hrneček.
- Ještě tady máme ručníky - podívejte.
Beru dvoje dárkové balení. Utěrky. Kahánky. Tak tak to poberu. Nechávám tu skoro dvanáct stovek. Za nic. Za nic? Mám krásné dvě srdíčkové číšky. Už se těším, jak se z nich napijeme.
Zatápím dnes výjimečně brzy. Ještě za světla. Petroušek je tady.
- Ty topíš. Tady je krásně. Jdu seštelovat bránu.
- No to teda. Jedna půla se nedala otevřít.
- Ale tou druhou se sem dá krásně vjet.
- Krásně? Vybírala jsem jedno zrcátko. Popojet. Zpátečka. Bacha. Druhé zrcátko.-
- Když to umíš, tak...
- Tak to trošku pošteluj. Já to neumím, víš?
- A d ojedu ti pro benzín. Určitě nemáš.
- To nevím.
Můj milovaný učeň Jiřík. Pracoval v centru Phy v nobl restauraci. Přervali mu život. Pod obrázkem TV a jeho nohou pod dekou čtu:
Jiří Němeček
50 min ·
Mam pocit, ze pokud bude jeste dlouho trvat tenhle rezim, zblaznim se. Ano,
jde to jeste vic, nez jsem ted V tv sleduji, az na par vyjimek,
samy kraviny. Do podivne prace sice chodim skoro kazdy den, ale o zbohatnuti to
neni. Ale aspon neztratim pracovni navyk. Do prirody na moje milovany ryby jit
nejde, na prochazku s tim bilym bordelem na cestach taky ne a hory v zime
nesnasim. Knihy jsem uz vsechny precetl. Teda aspon ty, co me zajimaly. A mesic
uz nechlastam. Tak ze nejakej mejdan u nas (nebo u nekoho) doma je taky v
nedohlednu. Tak ze asi tak. Pripadam si jako tygr v kleci
Jo a vybudoval jsem si novou zavislost.
Nikdy jsem nemel moc rad sladke veci. Ale posledni dobou miluju med. Davam si
ho do caje, na orechy nebo ho zeru jen tak. Asi se ze me stava medved #covid_19 #quarantine #quarantinelife #korona
- ve městě
Praha
Jeho vtipní přátelé a známí komentují. Zvoním smíchem. Neopravuji:
Michaela Knapová
Vydrž prďka, vydrž
Jiří Němeček
Michaela Knapová
drzim holka, drzim
Tomáš Trávníček
Ty vole, Tygr co žere med. Držím palce a gratuluji
Honza Čapek
mám strach se zeptat co pod tou dekou trčí tak strmě vzhůru
Jiří Němeček
Honza Čapek
koleno
😂🤣😅😆😁😀
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-11_Zrzka/
Krmení ptáků. Rezatý kožich se jde mrknout se mnou. Rejdí po cestičkách mezi závějemi. Občas zdrhne sněhem jak liška Ryška. Plním krmítko. Šup, už je nahoře. Okřikuji ji. Místo dolů, rozumí - lez výš.
Telefon. Klient. Až v půl druhé ráno mu objednávám. Jsem na něj zapomněla.
Chvíli pracuji. Poslouchám u toho kryndy pindy volených loupežníků. Nevěstí to nic dobrého. Na vystoupení zvoleného zástupce poslance Volného opouštějí ovce sál. Předsedá ten, který v opilosti hrál na stole na kytaru a tím znesvětil prostory, kde se tvoří zákony. Lump lumpů. Hanba. Fuj!! Lumpové, podvodníci, zaprodanci národa nám určují, co smíme. Zakazují dětem sáňkovat na Petříně. Samosebou - podle vyhlášky!
Nezdvořák vpředu ponižuje kolegu poslance. To je demokracie!
- My jsme se na grémiu dohodli, že vás budeme ignorovat. Po vás mikrofon vydezinfikujeme.
Ty vorle! Tolik jich tam cancalo bez zakrytých lží pokřivených nevymáchaných úst. Ponížení. Odsouzeníhodné chování. Toto je národu vzorem. Pan Volný mluví klidně, věcně, dobře argumentuje. Po něm pan Bojko.
Prý se dohodli, že ve sněmovně nebudou jíst. Fišerová Alena se láduje permanentně. Tlustá Ája. Naše političky si užívají parlamentní restaurace. Blíží se jejich čas. Puknou.
Řehtám se u komentů. Nestíhám všechny. Ale - jsme vtipný národ.
Petr Karban
Zase žere opečovatel vyhodit
Lukáš Přikryl
nežer
Janina Horvátová
Ája papá
Krčila se a cpala se jogurtem za vystupujícími. Nenápadná. A pořád honila mobil.
Lukáš Šindelář
Si mysli ze když žere jogurt ze ji nikdo nevidí nebo co
Janina Horvátová
Ája papá
Lukáš Šindelář
Si mysli ze když žere jogurt ze ji nikdo nevidí nebo co
Janina Horvátová
Ája papá
Jan Rejholec
Asi svačinka! Večer už by jste neměla jíst!
Janina Horvátová
Ája palec nahoru dnes nejvíce dřela a kolikrát musela sundat chudák roušku
Tak konečně. Pozdě večer - nouzový stav nee. To si ještě odskáčeme. Režie vyšla. Možná, že už mají připravenou další dobrůtku z jeskyně. Ovládají nás.
Dnes jsem krátká. Nechce se mi.
Dobrou noc!
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-11_Zbytek_-/