Baletím podzimem

Ráno. Okolo jedenácté budu mít připravené mléko pro nás a pro Ivu před vraty statku, kde mají na trámě napsáno, že se tam narodil páter Myslimír Ludvík, přítel pátera Josefa Regnera - Havlovického. No jo. A co Ivě vezmu? Upeču štrúdl. Než oloupu a vykrájím jablíčka, nalouskám ořechy, připravím těsto, umíchám skořicový cukr… Čas kluše. Beru ty letošní černé ořechy. To je práce! Titěrná. Vybrat z těch nebožáčků jadýrko… Těsto se mi povedlo. Moc krásné. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-22-ranicko

Možná proto, že mi energeticky pomáhal i Mourek. Jablíčka sypu mletými ořechy. Dnes nedám rozinky. Mnoho z našich dětí rozinky nemiluje. Takové dobroty. Použávám-li je, vždycky je nechám ve vodě trošku nabobtnat, propláchnu je z plísní. Ony se nafouknou a stanou se ještě větší mňamkou.

Poslouchám u práce Janu Tomajkovou. Díl o duchovním významu lásky. V popisu přitažlivá témata. Znám je. Vím o nich. Ale uvědomila jsem si je, až když jsem začala podnikat z domu. Přestaly stresy ve fci. Měla jsem už jen starost o maminku. Až teď jsem dokonale šťastná. Prokoukla jsem svět. Tetelím se každý den radostí, co mě zas čeká. Hýkám štěstím, protože jsem zdravá. Je to propojený kruh. V mládí tolik nemocná ze zklamání v manželství. Je to jak řetízek, jak očka v řetízku. Voltaire se rozhodl být šťastný, protože je to dobré pro jeho zdraví. :-)  Já jsem se nerozhodovala. Jen to žiju. 

Pod pořadem čtu:

• Ako sa frekvencie akumulujú v DNA a menia tvoje vedomie
• Prečo sú médiá a školský systém navrhnuté tak, aby ťa držali v nízkej frekvencii
• Pravda o tzv. "ADHD" a duchovnej aktivácii vyšších vlákien DNA
• Ako sa oslobodiť od strachu a manipulácie
• Duchovný význam lásky ako najvyššej frekvencie tvorenia
• Cesta z Matrixu – ako rozpoznať, že si súčasťou systému, a ako z neho vystúpiť
• Ako sa zvyšovaním vlastnej frekvencie podieľaš na prebudení celého ľudstva

Země mění frekvence. Změníme se s ní? Schumanova frekvence se nepředstavitelně zvýšila. A co my lidé? Jsme z toho víc unavení? Jana hovoří o zhušťování frekvencí. Když si někdo řekne, že je probuzený, pozor, aby neměl jen hodně informací. Velký rozdíl – mít informace a být probuzený.

https://www.youtube.com/watch?v=fNoIvBxOz2g&t=1485s

Miminku dáme na podlahu několik kostek. Hraje si s nimi s nadšením. Učí se, jaký mají tvar, barvu, povrch. Ale kdybychom dali takové kostky pěti šestiletému dítěti, bylo by to pro něj nudné. Toužil by po složitějších hračkách. Kostky pro něj představují aktivitu s určitou úrovní frekvence. Dítě se posouvá dál. Vyhledává aktivity s vyšší frekvencí. Takhle to pokračuje celý život. Ve školském prostředí existuje jev ADHD. Porucha pozornosti. Nejde o žádnou poruchu. Jde o aktivaci vyšších vláken DNA. Dítě je ve stádiu, kdy touží po vyšší frekvenční informaci. Školský systém mu nabízí jen nízkofrekvenční monotonní poznatky. Dítě nedostává frekvence, které potřebuje. Stává se neklidným, nepozorným, nudí se, protože dané prostředí mu nedodává energii, kterou hledá. V extrémních případech lékaři diagnostikují v této situaci ADHD. Předepisují léky. Údajně mají tuto poruchu léčit. Tvrdí, že tato porucha je chemického charakteru. Tyto léky jsou však nevrženy tak, aby potlačily aktivaci vyšších vláken DNA. Tedy snižují potřebu vyšších frekvencí. Aby se dítě dalo znovu vložit do systému vzdělávání. Je v podstatě programem na formování poslušných budoucích daňových poplatníků, kteří nekladou žádné otázky.

Jana říká zkušenost dětského psychologa. Když byl prý malý, miloval počítačové hry a sledování TV. Stejně jako dítě, které přeroste zájem her s kostkami, i on frekvenčně přerostl tyto činnosti. Nakonec zjistil, že už v nich necítí žádné potěšení. Upřímně? Raději by šel k zubaři, než by seděl před TV a sledoval nějakou telenovelu nebo realityshow. Tento typ programu je pro něj natolik nezajímavý, že naprosto odpojil sledování živých vysílání.

Toto psal před šesti lety.

Irena:

Tak to máme stejně. Než bych seděla před TV, to raději půjdu mýt okna. Občas se podívám na soutěž Na lovu, ale to je asi tak všechno. Najít něco s vysokou frekvencí pro sledování je velice těžké. Vybírám si.

Pokračuje:

Samé detektivky, seriály s prediktivním programováním… Zpravodajství se zaměřuje na strach, konflikty, negativní události, bezmoc. Udržovat lidi v nízké vibraci strachu. Lidi nemohou ve strachu akumulovat vyšší frekvence. Posouvat se duchovně výš nelze.

I alternativa na FB, na telegramu stále straší; hovoří o třetí světové válce, co se děje v Gaze, v Americe, v Rusku, co nám dělá EU… Negativní věci jako na meinstreamu. Alternativa stále a stále lidi udržuje ve strachu. Tady mám velký odstup.

To je prý jeden z důvodů, proč údajně používají sprejování oblohy chemickými látkami. Prý účelem má být blokování vysokých frekvencí přicházejících ze sluníčka. Vysoké frekvence podporují aktivaci DNA a duchovní probouzení. Tyhle kovové stopy jsou prý tvořeny chemickými částicemi. Jana říká, že kovové částice se rozptylují ve výšce; následně se na ně působí technologiemi typu H.A.A.R.P. Tuhle vrstvu prý elektrizují. Tak prý vzniká odpudivá zóna mezi dimenzionálními vrstvami planetárního světelného těla Země. To způsobuje, že vyšší frekvence, které by se měly přirozeně vzestupně přelévat přes tyto vrstvy, jsou zablokované.

Jestli si někdo myslí, že nesvítí slunce, ubezpečuji, že sluníčko svítí každý den. Ano, mám raději, když na něj vidím. Ale i za neprůhlednými mraky svítí. Stále prochází 80-95% slunečních paprsků. Má smysl jít ven.

Naše osobní energetická struktura je zmenšeným odrazem planetární struktury. A tyto frekvence se nedostanou k nám. Je to záměr. Tím zůstává lidstvo uzamknuté v úzkém frekvenčním pásmu vědomí. Někdy se nazývá síť mentální kontroly. Tahle síť udržuje lidi v omezeném vnímání reality bez přístupu k vyšším úrovním vědomí a tedy slepých vůči celkové vrstvě reality, kterou většina lidí nevidí, necítí, nezažívá. Jen když se z této sítě vymaní, zvýší svou frekvenci nad ní, dokáže uvidět a pochopit, co se skutečně děje.

Doktor uvádí příklad: Rozumí ovce na louce, že patří farmářovi, který ji chová, aby z ní měl zisk a že existuje celý systém obchodu a ekonomiky, který na ní stojí? Ne. Ona si myslí, že žije jednoduše na louce. A TO JE VŠE. Kdyby ale ovce společně pochopily, že jsou součástí systému, který povede k smrti, odmítly by být součástí systému. Tento systém přetrvává, dokud jsou ovce nevědomé. A to platí i pro lidstvo. Jsme chovaní pro energii v podobě práce a placení daní. Systém funguje stejně. Dokud lidi nevědí, jak jsou využívaní, může tato struktura existovat. Udržovat nás v duchovní a smyslové slepotě je způsob, jak si zabezpečit pokračující otroctví lidstva. Až když se člověk z téhle mentální sítě vymaní, začne vnímat vyšší dimenzionální frekvence ve své šabloně. Začne vnímat vyšší úroveň reality. Ti pod hladinou, pod sítí nevnímají.

Jsme chovaní pro energii. Proto jsme tak rozpěstováni. Denně lidi ve svém hoři, bolesti, strachu, hladovění, nedostatku krmí entity, které žijí z naší energie.

Petroušek dnes volno. Ale není motýl doma. Někde poletuje. On je vysoustruhovaný do mřížky. Má rád řád. Přesnost. Přijel. Vím, co ho bude zajímat. 

- Vždyť jsi měla jet mezi desátou a jedenáctou pro mléko a k Ivě.

- No, tak pojedu mezi třináctou a čtrnáctou. To není rozkaz. To je jen úvaha.

Je mi víc a víc vzdáleno časové rozvržení dne. chodím, jím, vstávám, jezdím tak, jak mi to vyjde. Celý život pod rozvrhem. Teď učíš v téhle třídě tenhle předmět, pak máš okýnko. Stihneš zajet do Hypernovy? Přes celý Hradec. Nebo se raději vrhneš na hromadu kompozic? Pak zas dvě hodiny učit… Hlavně – chodit přesně. Protože větička – čím dýl do třídy přijdeš, tím dřív z ní odejdeš - sice platí, ale v té třídě nic neprobereš. Stále a celý život na zvonek. Teď? Pokud možno žádné časy, žádné hodiny, všechno tak přiměřeně, odhadmo. V době chaosu se hodí brát rozvrh dne živelně. Na vlak dobíhám na poslední sekundu. 

Dnes pod poslechem Jany Tomajkové jsem si znovu připomněla, jak jsem indoktrinovala s láskou a celým srdcem. :-) Tvrdě jsem spala.  ADHD – to vím dávno, že ten, který nemoc jakože stvořil, vynalezl, objevil, na smrtelném loži řekl, že žádné ADHD neexistuje. Je to jen chemizace dětí. Jak se zacházelo s odpůrci režimu? Zavírali je do blázinců. Tam potichu zemřeli. Chemizovaní.

Od toho jsem vzdálena. Vduchu přemýšlím, kudy pojedu. Že bych dnes jela po staré cestě? Tam nejezdím ráda. Jako by mi Petroušek četl myšlenky.

- Nejezděj na Jakubák. Tam bys čekala. Frézují tam. Jeď okolo nemocnice, tam jak jezdíš.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-22-k-ive-s-mlekem-bez-mleka

Vyjíždím. Jé! Nemám buchtu. Volám z auta Ivě, že už jedu, ale že jsem kvůli ní pekla štrúdl. Vracím se. Beru do krabičky… Jsem dobrá, že jsem si hned v autě vzpomněla. Ješiši, u statku nic není. Volám. Pán se omlouvá. Zapomněl. Večer Ivě mléko doveze. Pojedou krmit slepice. Jé. Tak to budu moc ráda. Přesto jedu mezi poli k Ivě. Dadyná. Je nevrlá. Minule s ní byla legrace. Navrhovala jsem jí, že může jet pro mlíko na kole. Prý večer by jí bylo zima.

- Vstáváš, v šest, mlíko dojí okolo osmé. Tak ráno.

- Jo, ráno! To je ještě zima. To je taky na rukavice. 

Řehtaly jsme se. Dnes vysvětluji, že mléko bude mít až večer. Beníček už na mě radostně ďafal. Na útok psa zapomněl. Na chodbě čtu asi na čističce vzduchu: NEVYPÍNAT.

-  Ivo, jak to že topíš v kamnech?

- Suším ořechy.

- Ale smrdí to tu sazemi. 

- Už jsem to roztopila.

- Počkej, zavolám Mijankovi.

Mijanek se zlobí. Jak to, že mamka topí.

- Přece tady nezrmznu!

- Ale musíš nosit uhlí, vynášet popel.

Vkládám se do hovoru.

- A to je, Mijanku, dobře. To je pohyb. Vy ji odříznete od všeho. Pro obědy si chodí, aby nevařila… Pak ji najdu, jak si leží.

- Mami, topíš klimatizací. Mělo by tam být sluníčko.

Zas já:

- Vidím. Sluníčko. A teplota 23°C. Tady na ovladači mohu přidat, ubrat. Ale ona topí ještě přímotopem.

- Mami, vypni to. To žere strašně proudu. Klimatizace je třikrát levnější.

Jde vypnout přímotop.

- Co nám to dalo, čtrnáct dnů, než jsme vyčistili vzduch od kamen. Klimatizace ti to vytopí.

- Ale já potřebuji spálit dřevo. Aby se do něj nedali škůdci.

- To protopíš, až bude mínus patnáct. Pak si budeš přitápět.

- Mijanku, na chodbě je napsáno nevypínat.

- To je čistička. Já zítra přijedu a vyleju z ní dehet. A ještě jedna je vedle TV.

- Aha. A je v chodu. Svítí modré světýlko. Tak Mijanku, všechno zkontrolováno, zítra přijeď.

- Ivo, jdi se odpočinout. Jedu.

Lije. Kuga běží v dešti. Jen hříva jí zmokla.

- Ty seš jak vítr.

Vyprávím, jak mléko nebylo.

- Tak já tam večer dojedu.

- To budeš hodný. Ale Ivě ho prý dovezou, až pojedou krmit slepice.

Jemně prší. Jdu do zahrady.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-10-22-baletky

Chtěla bych si na pařez namalovat taky panenku, jakou jsem viděla na FB. Jenže nevím, jakou barvou. Jemně prší. Jdu do zahrady k pařezu. Vyrostla na něm totiž taková ta houba, jak vypadá jako baletní suknička. Mám nové bílé fixy z Temu. Odškrabuji mech. Ne. Nejde to. Chtělo by to spíš tempery. Zítra si to zkusím fixy na kameny. Dnes nic moc. Nebo křídami?

Zatápím. Nejde mi to. Základ mám nádherný. Sušené ořechové skořápky. Šišky vysušené létem. Nakonec jsem byla úspěšná.

Takový krásný chaotické době odpovídající den. A to jsem stihla ještě poslat video ohledně spolupráce nějakému klučinovi.

Žofie tluče na okno. Jde z nočního zahradního dostaveníčka. 

- Tak pojď!

- Mra!

- Ne, kuchyně už je zavřená! Až ráno!

Mourinek oddychuje. 

Probaletila jsem se od rána až k ránu. Je čas jít taky oddechovat. 

Dobrou noc!