Balím

ČTVRTEK

Horký den. Dnes nemaluji. :-) Možná jen sebe. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-23_Voni_mi_to_do_postele_-/

Co mám na papírku?

Chleba

Bábovku

Sbalit

Kytky

Žehlit.

Poslední položka zůstane neodškrtnuta. Zapomněla jsem si zapsat: Válet se na lehátku. Máchat se v bazénu. Zalít okurky. Mlsat maliny, lesní jahůdky, naše jahody. Ty taky chutnají jako lesní. Jo a radovat se ze života. - Tyhle automatické úkony jen žiju.

Dopoledne balím, peču chleba, oči jak hlemýžď, abych na něco nezapomněla. Abych vše připravila pro zajištění Petrouška.

Bábovka se vzhledově povedla. Špaldová podle Čirinina receptu. Čirina - kdo tuhle skvělou kuchařku pamatuje? Objemově široká milá paní. Vařívala v pořadu u Jiřiny Bohdalové. Jednou jsme Čirinu potkali někde na letišti při odletu od moře. Myslím, že vařívala pro slavné. Možná ještě vaří. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-06-23_Leto/

Bábovka se krásně vyklepla. Byla vysypána oříšky. Nakrojila. Ty vorle, vynikající, ale kakaový střed vypadá jak makový. No nic, co řekne Petroušek, Drahuško? To se sní.

Tak. Hotovo. Jdu se - jako malé děti jsme používaly slovo - vydžogat. Dnes už jsem na to slovo zapomněla. Teď jsem si vzpomněla. Jdeš se vydžogat? To bylo jen naše nářeční? Nebo slangové? Vůbec nevím. Slovo se mi lety ztratilo. - Přestěhovali jsme se k bazénu. Povídáme si. To já ráda.

- Víš, že mi dnes Erika spravila ten zub, jak jsi mi zachránila?

- To já ne. To ty. Pamatuješ, byla jsem s tebou do pěti do rána. Muselo to být šílené. Ale díky myšlenkové práci jsi to zvládnul.

Lucka Wise nám tehdy pomohla. Ten zub měl svou fci. Myslím, že jsem objevila, co dával zub najevo. 

- No, Erička mi ho hezky spravila.

- A ty by sis ho tehdy dal vytrhnout, ale měla naštěstí dovolenou. Tak dlouho tě trápil.

- Erička už je unavená. Je jí sedmdesát. Ale drží se. Dala mi injekcičku.

Erika chodila asi o tři čtyři roky výš. Myslím s Láďou Bátorou to mohlo být. A s mým Ivkou.

- Jo, to jsem ti chtěl říct.

Očekávám zprávu. Čím mě ohromí? Co kde ve světě sebral, zaslechl, zjistil? Asi před měsícem jsme se setkali s mým dávným, předávným známým. Pamatujete? 

- Představ si, XY dostal infarkt a v sanitě mrtvici.

- Prosím?

- No, ráno nepřišel, tak ho šli hledat. Sanita tam byla za minutu. Mluvil špatně, nemohl zdvihnout ruku.

- Snad ho zachrání. Kde je teď?

- V nemocnici. 

- To je divné. A byl kočko? To on určitě ne.

- Loni byli někde u moře, v Tunisu. To by je nepustili. 

- Ne. To by mi za to nestálo. To je strašné.

Volá Linda.

- Co dělají kočičky?

- Mourek leží pod stolem na kamenech. A Zrzečka prve mňaucala, možná leží pode mnou. Jsem si říkala, že bych je nechala zaplavat v bazénu, ale zašpinili by nám vodu.

- Mami, ty seš taky dobrák. Mourek...

- Mourek, ten se bojí vody jak čert kříže. Stačí jen vyslovit voda - a už peláší pryč.

Rácháme se. Zrzka leží ve stínu v trávě pod stolem. Mourek leží ve stínku na kamínkách. Je léto. Usínám.

Probouzím se. Podvečer. Jdu vsadit čtyři okurky, tři rajčata, popínavou modrou krásku. Vypěstovala jsem si ji ze semínek. Přihnojuji rajčata. Trhám si čtyři okurečky. Dvě pichlavé. A dvě hlaďoučké. Jmenují se Linda.

- Volá Linda. Mami, tak ve čtvrtek teda jedeme na tu Smetanovou Litomyšl.

- Prosím tě, odkud je ten zázračný baso mezo soprán. Uganda Urundi.

- Mami! Z Uruguae!

- Dyť jo, to říkám. Uganda burundi. Teda - Uruguay.

- Mamko, lístek je za dva a půl tisíce.

- Hm, tak to se budu těšit na umělecký zážitek.

Řehtáme se.

- Petroušku, tady máš vařená vajíčka, tady máš krůtí masíčko. Pojď, ukážu ti v zahradě záludnosti. Divej, tady je přelitý okurek. Máš ho označen květináčkem. Ten nezalévej! Tady mám čerstvě vsazené popínavky a ještě vzadu, nezapomeň. 

A tady a tady a tady...

Jak by to řekla mamka? Děj se vůle Boží. On to dá. A když mi to přelije, tak to sluníčko snad zachrání.

- Peťuš, topinky!

Sedím v zahradě. Očesala jsem naše hebké slaďoučké voňavé jahody. Plná miska.

Stmívá se. Začíná být chladno. Sbalím lehátko, padá vlhkost.

Dnes jdu spát. Ráno vstávám za svítání. V tu dobu, kdy obvykle uléhám. 

Dobrou noc!