Botička modrá je dobrá

Mlátím tu špačky. Zaposlouchala jsem se do otázek lídrů předních médií zemí BRICS a odpovědí Vladimíra Vladimíroviče. Klidná atmosféra. Kvalifikované odpovědi. Co všechno on si pamatuje! Třeba že mají v Rusku jediní na světě flotilu jaderných ledoborců. 7 jaderných, 34 dieselových moderních ledoborců.

https://www.hrot24.cz/clanek/rusko-amerika-ledoborcu-ma-desetkrat-vic

Stavějí ledoborec leader, který rozbije led jakékoli tloušťky. Vysvětluje vizi spolupráce zemí BRICS. Zohledňuje práci všech. Rusko usiluje o spolupráci. Ne o zasahování do různých zemí. Rusko podporuje aspirace různých zemí, které se snaží k BRICSu připojit. Novinář se ptá, jestli by společná měna BRICS mohla podpořit národní měny. Putin říká, že o jednotné měně zatím neuvažují. Nesmějí nic uspíšit. V současné době jen zkoumají použití národních měn.

Zajímavé informace. Nedovedu si představit, že by takhle dvě hodiny seděl na potítku jeho americký současný protějšek.

Dnes v noci se rozhodne, kdo zvítězí v amerických volbách. Celý svět se prý zastavil. Čeká, jak to dopadne. Jsem lajk. Dnes už mi je jedno, kdo dostane víc. Je to úplně fuk.

Ráno. Slyším vedle ze zahrady hlučné rádio. Dělníci něco stavějí, upravují. Ale ječí u toho jak u kolotočů. Když jsme my renovovali zahradní domeček, nebylo o nich slyšet. Rádio hrálo tlumeně. Rušili broušením, řezáním, vrtáním, tlučením. To ano. Ale žádné řevy.

Slyším nepříjemný jekavý mužský hlas:

- To vytočíš!

Otevřela jsem okno u koupelny. Co to je za primitiva? Po sousedově zahradě jede dodávka. Spíš pick up. Další mužský hlas:

- Jestli ještě něco řekneš, tak vytočíš ty mě.

Má pravdu. Mě už vytočil. Zavírám okno. Nechci ty jeho debilní výkřiky slyšet.

Na devátou má přijít klient.

https://www.beincharge.net/down/bs/letaky/brozura_skin.pdf

Mohla bych v pohodě stihnout peeling a bohatou krémovou masku z bentonitového jílu. Je příjemná. Odstraňuje nečistoty ze třetí vrstvy pokožky a absorbuje přebytečnou mastnotu. Používám celou řadu SKIN. Masku klinicky testovali odborným vizážistou na subjektech. Měřil a hodnotil vzhled pórů po aplikaci. Ihned po použití bylo dosaženo průměrného zlepšení o 35%. Maska má v sobě vitamín B3, antioxidační vitamíny C a E a Aloe Vera, bentonitový jíl, olej z lístků rozmarýnu, mátový olej. Příjemně jemně voní. Ihned pleť stahuje. Připravuje pleť na to, aby lépe přijala výhody ostatních produktů. Po deseti minutách masku smývám. Aplikuji sérum proti vráskám. Zpevňující oční krém s extraktem z okurky jemně vklepávám prsteníčkem do víček a do okolí pod očima. Na prsteníku je prokazatelně nejjemnější kůže.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-11-05-do-dne

Mixuji si proteinovou mňamku. Výživu pro svaly naplněnou vitamíny a minerály. Obsah garantován. Jedna pixla v sobě prý skrývá asi dvě stě devadesát testů. Když jsem se na školení ptala, co na našem zdravém jídle F1 zkoumali, odpověď byla logická. Všech šestadvacet vitamínů musí obsahovat jídlo u stěn, na dně, v polovině pixly i pod víčkem… No jo. To je věda. Máme jako jediná fa na světě, vědecký a lékařský tým asi tří set lékařů. Mnoho z nich mě školilo. A dokonce!!! 7.11. 2014 jsem kvalifikovala večeři v Letenském zámečku s nositelem Nobelovy ceny dr. Lou Ignarrem. Stál na schodech. Každého vítal. Večeře s firemním logem na talířku. Vzpomenu-li, tak pozítří…

V devět Aleš mého věku. Jsou s manželkou neuveřitelnými cestovateli. On bere Herbalife lážo plážo jen ráno. Tím se vyhne kaloriím z uzeného. Vypráví, jak se vydali v sobotu do Brna za dcerou. Večer do divadla. Ještě v noci se přesunuli k druhé dceři do Olomouce.

- To je kousek. Asi šedesát km po dálnici.

- To my bychom nezvládli. A co kočky…

Odchází. Další na patnáctou a šestnáctou.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-11-05-hracky-hracky-hracky

Na terase čeká krabice na vyklizení. V klidu vyndávám nekonečné poklady. Nutno omýt další hračky. V malé krabičce po hezké plastové červené vázičce poklad. Vázičky jsem měla tři. Vyhodila jsem je při prvním stěhování. Připevněné v prvním bytě ke stropu. Z nich visely blázni. Voděnky. Raduji se. Protože navrchu na krabičce s minipanenkami, jejich oblečky leží modrá pletená botička.Ta mi chyběla. Ne. Ta chyběla Lindině oblíbené panence. Linda mi v den, kdy jsem dávala do pořádku všechny pančavy zavolala:

- Mami, u té modré jsme přeci botičku ztratily na vycházce.

- Já ji stejně ještě budu hledat.

Na vycházce jsme zapomněly nádherné krásné drahé pletené svetříky a oblečení na panenky. Vrátily jsme se. Lavička prázdná. V minulém měsíci jsem si v duchu hledala, že chybějící botičku ještě najdu. Věřila jsem. Asi podvědomí vědělo. Když jsem loňského roku vyklízela chaloupku pod pergolu… Aha, tohle je červená taštička průvodčího. Kleštičky možná de taky ještě objeví na světě. Hliníkové pfeniky jsou v krabici ve skříni. Plácačka výpravčího. Nebo to bude spíš plácačka průvodčího na znamení přípravy k odjezdu. Do skříně ukládám sporák. Jednou mi ho donesl Ježíšek. Jenže ten je moc velký. Stávával vedle kuchyňky. Měla jsem do něj dva hliníkové pekáče. Zmizely. Najdou se. Odnáším relikvie do chatičky. Hele. Já jsem dokonce našla bílý kvítek ze dvou. Měla je ta modrá na šatičkách. Tak to je fakt dokonalé.

Nakukuji do FB.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-11-05-u-nas-bolsoje

Jana Kiara:

Je užitečné si občas přečíst noviny, zvláště ty z doby před 140 lety. Vologdské provinční bulletiny píší o rybách v jezerech a řekách, píší spíše odmítavě – jsou bolestně malé. Štika zřídka váží více než 25 liber, cejn - 7.

Mimochodem, libra je 0,45 kg. To znamená, že malá štika váží 11,25 kg a cejn 3,15 kg. Taková štika dokáže sežrat malé miminko a ukousnout nohu, ale co to bylo za velkou rybu?

Vždyť příroda bývala větší, zjevně ne naše velikost. Ukazuje se, že dnes jsou naše nádrže plné mladých ryb a to, co dnes nazýváme stromy, jsou jen keře.

Ano. Pravda. My jsme se vždycky Rusům vysmívali, že u nich bylo všechno větší. Kolovaly vtipy. Hm. Něco na tom bude. Je to totéž, jako když maminka řekla, že je něco z nějaké Tramtárie. Tartárie. Vyresetovali nám největší světovou říši z hlavy. Učili jsme se o Svaté říši římské národa německého. Dokonalé zblbnutí lidstva. A v učebnicích tady i za železnou oponou. Jak se to dělá? Rodiče zmizí. Třeba se nastavějí blázince. S dětmi se pak krásně a svobodně pracuje. Nemají minulost. Jenže nějaké dítě si občas vzpomnělo...

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-11-05-jeste-sklizim

Jdu zalít rajčata. Ve skleníku krásně teplo. Sklízím. Dokonce i dvě malinkaté okurky. Sázím malý a větší vánoční kaktus. Lindě stále kvete. Mně ne. Já si koupím kvetoucí.

Když jsme vyklízeli maminčin domeček, tu zmizel z koupelny brutar. Tu z chodby krásné skříňky. Tu perský koberec. Tu nábytek z kuchyně. Já si odnášela bezcennosti. Pro mě poklady. Třeba krabici pohledů. Nebo maminčiny pohledy, které jí psával tatínek, když jsem ještě nebyla na světě. Byla tam i její svatební ručně psaná válečná oznámení. 25.11.1944. Jé, to bude v tomhle měsíci 80 let! Mamce by teď v lednu bylo 98. Tak to já to sem dám. Ireno, nezapomeň. Mamka tu měla své obdivovatele, čtenáře, přívržence.

Dvě paní odpoledne. Super. Skvělé. Jedna od dubna po obvodech odpálila 80 cm tuku!!! Úspěch.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-11-05-vecerni-skadleni

Na chvilku k Petrouškovi do pracovny. Tam já se ráda vyvaluji. Hned je u mě Žofie. Chce si hrát. Miluje jeho kšiltovku. Její nejoblíbenější hračka. Zlobím ji. Balím do deky.

- Že ona si to od tebe všechno nechá líbit. Ona ví, že jí neublížíš.

Deka se nadouvá. Zlověstně se vysunuje packa.

Je čas vyndat pračku. Vymáchat v octové vodě s pár kapičkami vonného oleje. Vyždímat. Vylézt na půdu. Pověsit. Hotovo. Tak se mi nechtělo. Zvládla.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-11-05-z-velike-krabice-pohledu

Večer. Jdu vyklepat, vyčistit, vymést krabici, krabičky, krabičenky s pohledy. Dávám si ve tmě před chatičkou jen malou ochutnávku. Nacházím třeba Mijankovo oznámení o maturitě. Ó. Nebo druhé svatební oznámení sestry mého dětského přítele Standy Matějovského Ivety. Krkolomná věta. Zkrátka Ivetino druhé. Moc se těším, až si v zimě zatopím a zalezu do domečku. Budu se prodírat, číst dějiny.  Vzpomínat, zkoumat. Ne, ne, mami. Vím. Řekla bys – všechno je pryč. Ale vzpomínky zůstavají.

Bylo to tu hezké v hotelu Země.

Dobrou noc!