Čarování, vaření a hraní

Tak dnes. Dnes je ten den. :-) Neděle. Večer se zatmí měsíc v úplňku. Nechci nic zmeškat, ponechat jen tak volně ležet ladem, vytiskla jsem si na září itinerář. Dnes první den rituálků.

Petroušek nakukuje do ložnice. Miluji ho. Netahá mě z postele. Šetři mě. Nechává mě odpočívat. Sám je akční. Pořád něco dělá. Nedovede být v klidu. I když... Umí taky odpočívat. 

- Jdu ostřhat smrky za plot.

Schvaluji. Vstávám. Mám tu stále půl koláče od Lindy. Vlastně už jen kousek v půlce rozlomené formy. :-) Sedám si a tvořím něco někomu k svátku. Stále mám na mysli ukončování starého.. Jdu si nacvičit na nečisto večerní rituál:

Mistička s vodou. Mluv do ní, co tě tíží. Čeho se chceš zbavit. S čím nejsem ztotožněná. Co mě zatěžuje. Obřadně v rámci kulminace úplňku – mluvit do ní. Čeho se chci zbavit. Co chci, aby se mi už nedělo, abych vyřešila a poladila, co potřebuj.

Afirmační věta:

Propouštím pouta minulosti. Má duše se očišťuje.

Vodu pak vylít – odevzdat zemi. Odnese.

Kdo je připraven, není překvapen. Jak to říkal Kutuzov? Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Nacvičuji si hezky na sluníčku. Už už jsem chtěla vodičkou zalít rajčata. Ne, ne. do trávy. Země vsákne. Důležité volit správně slova, dobře formulovat myšlenky. Na nic nezapomenout.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-07-cistici-pomucky

Petroušek přes léto používá sportovní láhev z umělé hmoty. Fešácká. Herbalife. Je třeba hlídat plíseň. Pořídila jsem si v Číně kartáčky, štětičky, spirálky… Když opouštíme staré, temné, je třeba pustit i špínu z láhve.

Petroušek někde zmizel. Za chvíli se mihnul okolo oken. Vystrkuji hlavu. Rovná se na lehátko.

- Peťuš, počkej! Dám ti matraci, deku.

- Čoveče, já jsem seděl támhle v chládku. Byla mi zima.

Rovnám mu spaníčko a jdu vařit. Na sluníčku usnul raz dva. Takhle jsem vždycky ubalila maminku. A šla žehlit. Dnes jdu vařit. Jsem chaotik. Nikdy nevím, co přistane na talíři. Když se mě dřív sousedky ptaly, co budu vařit, pche. Co jsem měla odpovědět! Vymyslela jsem si plátek na přírodno, řízek, jatýrka na cibulce… Experimetny s rajskou, svíčkovou a dalšími dlouhotravajícími specialitami jsem už dávno, předávno opustila. Mnoho povyku, výsledek? Když to neumíš ochutit? Chutná to jinak, než to má chutnat. Douhá příprava. Ještě delší vaření. Ne, ne. Už jen bleskovky. Dnes se trošku pochlapím. Krájím kočkám hovězí. Co kdybych si kousek uzmula? Melu kousek kvalitního hovězího, přidávám asi dva plátky krůtích prsou, rajčátka, koření, cibuli, česnek, strouhaný sýr. Co tam kočička ješět přidá? V lednici čekají bílky. Šup s nimi do hmoty. Vlhčím rýžový papír. Hezky se s ním pracuje. Směs se nádherně zabalí. Pokládám do rozpáleného sádla. Sobě ohřívám zapečené těstovinky. Petrouškovi výjimečně hranolky. Ač máme ještě brambory v řádcích. Polévku ze včera. Oběd lusknutím prstu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-07-hamu

- Co to máme?

- Vzala jsem si od koček kousek masa…

- To je dobré.

- Chutná ti to?

- Moc.

- Vždyť naše čičiny žerou kvalitně. Jednou se můžeme přiživit. 🤣😍😂

Vida. Ani jsem nečekala, že se mi ten dort tak povede. :-) 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-07-upadl

- Peťuš, on ti tam leží Mourek.

- My jsme tam spali oba.

Jdu pohladit chlupatou hroudu. Tak se vyvaluje, až se skulí do trávy. Beru ho do náručí. Je už tak zmrzačený ze soubojů při obraně svého teritoria, že nemůže zatáhnout drápky; ouška má jak kraječku. Při pochování hrozí, že se nevyhákne z trička. Dnes mi hezky zajel do paže. Neuměl se z mé kůže vymanit. Poranil mě. To je náš Mourek.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-07-hraju-si

Petroušek si jede za sportem. A já jdu tvořit. Tak ráda si maluju, něco vystřihuji, lepím. Ale tak málo času. Ireno, času máš víc, než když jsi chodila do školy. OK. Berličky. Strávila jsem moc krásný den se svými ozdůbkami, peříčky, korálky, knoflíky, pentličkami, kytičkami…

https://www.youtube.com/watch?v=gKy6r-xzByM

Sleduji občas, když mi YT nabídne, tohohle chlápka. Asi si ho pletu s plešatým hovadem. Nebo se zkulturnil. Nevím. Počkej – jo, je to plešatý hovado. Testuje mj. bratislavský hotel Avion. Taková spíš noclehárna. Občerstvení na Zlatých Pících. Prodávají tam trojúhelníčky plněné sýrem. Prý banderiky. Palačinky na slano. Ukrajinské jídlo. Banderiky? Hm. Tak to je teda jídlo! Děkuji. Nechci. Slyšela jsem v České televizi, že Bandera nebyl pozitivní postava. Něco tam říkali o Babím Jaru, a o Volyni. Počkej, co na to AI:

Stepan Bandera a jeho organizace OUN-B (a z ní vzešlá UPA) byli spojeni s masovým vyvražďováním Poláků a dalších etnických menšin během druhé světové války, zejména během tzv. Volyňského masakru v letech 1943–1944. Cílem bylo etnické vyčištění území Volyně a Haliče, což vedlo k zavraždění a vyhnání desítek tisíc Poláků.

Po tomhle se jmenuje pečivo?!!

Večer. Blíží se kulminace zatmění ve 20:08 hod. Beru si mističku s vodou. Papír. Zapalovač. Kovovou misku. Nejprve čaruji s vodou. Pak odevzdávám plameni slova na papíře. Děje se. Děje se. Děje se. Děkuji. 

Za soumraku nastalo úplné zatmění Měsíce, bylo pozorovatelné i z území Česka. Lidé ho mohli vidět po 20:30, kdy se projevilo jako rumělkově červený úplněk nad východním obzorem. Šlo o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka po více než šesti letech, další bude k vidění za tři roky. Lidé ho pozorovali na kopcích i hvězdárnách.

Odbily dvě. Jsem čilá. Jdu spát. Den dle mých představ končí.

Dobrou noc!