Čas letí jak splašená kobyla

- Mami, mamko...

Probouzím se. Linduška se jde k posteli rozloučit. Vyskakuji rovnými nohama. 

- Ty už jedeš?

- No, jedu za kočkou.

Tuhle větu někdy říká maminka - a dřív byla její mantrou. Jedu za kočkou, sednu si ke kamnům, budu koukat na TV, vezmu si kočku na klín.

Přemýšlím, jestli tu něco nezapomněla. Objetí. Vybíhám ven v noční košili. Zima. Mávám... Za týden jedu do Phy. Než se vzpamatuji, nakradu přes plot vršky sousedových kopřiv do snídaně, poctivě cvičím, rozhýbám se, než projdu naši mokrou zahradu, půl dvanácté. Volá Linda.

- Dojela jsem dobře.

- Ty vorle, já se teprve chystám za mamkou.

Dopoledne mi proklouzlo mezi prsty. Nekonečné vypravování. Jedu. Péťa se diví.

- Ty už konečně jedeš? To není možné! Tři hodiny se chystáš.

Slouží Irenka, Simonka, Květuška, Veronika. Po obědě. Jedna pečovatelka obědvá vstoje. Chjo. Ať si sedne k lidem. Má nárok. Neděli tráví s cizími. Poctivě. Dík. Květuška hledala polštářek, povlak. Bohužel si neumím vzpomenout na barvu povláčku. Celý jsem ho vsunula do maminkou ušitého povlaku z dětského overalu.

- Maminku máš v jídelně.

Mamka klimbá u stolu. V TV běží Martin Kabát - Josef Bek. :-) Hrátky s čertem. Zahrávání s temnotami. Moudrost vložená Drdou do pohádky. Odehráno v Ladových kostýmech a kulisách. Asociuje mi to klientku Blanku. V pátek měla elfí kabátek. Jak od Lady.

- Maminko, děkuji ti za život. Dnes je Den matek. Jsou to tvoje tulipány - mám jich celou zahradu. Kdysi jsem se snažila je všechny vyrýt a dát na jedno místo. Marně. A chrpy.

Maminka překvapená. Dojatá. Děkuje. Běžím pro vázu. Okolo jídelny spěchá Květuška. Děkuji za její snahu nelézt polštářek a brýle. Jsem vděčná všem.

Na chodbě potkávám paní Ivanku. Opečovává maminku Boženku. Děkuje mi za fotky. Jen jí dělám radost. Denně její maminku Boženku pohladím a pozdravuji ji od dcery. V pokoji hledáme obě brýle. Čte mě. Na stole v řadě brýlí ukazuje na brýle její maminky. Hle, hle! Kde se tu vzaly maminčiny brýle s tyrkysovou bavlnkou?! Kdopak je sem položil! Kdepak se zapomněly?! Ve čtvrtek jsem ztratila hodinu hledáním, sháněním... A dnes se tu vylouply. Vracím se k mamince. Zalévám kafíčko. Jé, já jsem zapomněla štrůdl doma. Chystala jsem se, chystala... Běžím aspoň pro margot. Maminka sešla. Porovnávám fotky z loni a dnes. Mamce jsou už i zuby velké. Scvrkává se mi. Vyprávím o matrixu. Poslouchá. Zdánlivě nerozumí. Jenže mě vždycky překvapí logickou poznámkou. Zvláštní... Ukazuji fotky zahrady, kytek. Poznává svůj narcis. Ten obyčejný. Jednoduchý. Bílý s oranžovou kraječkou. 

Maminku mi uloží. Zas zítra.

Utíkám domů. Spěchám dodělat druhou půlku oběda. Kynuté těsto. Povedlo se. Skvěle vykynulo. Petroušek sice nedostal mašo, přesto spokojen. Miluje sladké. Buchty. Koláče. Dezerty. Sice už nemlsáme. Necpeme se. Jíme racionálně. Ale zemlbába nebo knedlíky jednou za čas vítězí nad masem.

Hotovo! Hostina! Zvonek! Vím, kdo zvoní. Deniska. Přeje mi ke Dni matek. Děkuji za gratulaci. Pejsíček čeká v autě. Bělouš. Zvítězil v soutěži. Prý nejlepší hodnocení. Taky se mu s láskou věnuje! Pejsek je vycvičený. V autě čeká i vnuk. Velký kluk. Ani nevylezl. Maminka ho veze na nádraží. Kolik let to bude? Teď, konec května. Chystali jsme se všichni do Babiččina údolí. Ale Deniska se vypravila jinam. Dala nám Lukáše. Jako by to bylo včera... Myslím asi dvaadvacet let? :-) Chodil k nám, učila jsem ho češtinu, dějepis... Rybařil tu.

Jak dlouho už chci probrat truhlíky s muškáty? Jenže prší. Uléhám k video dluhům. Měla bych doposlouchat přednášku p. Kozáka Védská společnost ve staré Indii. Téma velmi aktuální pro dnešní transformaci. Těžké. Usnula bych hned. Jdu na Cesty k sobě. Poselství z hvězd. Dobře jsem si vybrala...

https://www.youtube.com/watch?v=FdN-JjRIxrU

Potřebovala bych nespat. Seriál Až se vzbudí Atlanťané. Nemohu ho sledovat u práce. Titulky. Vracím se ještě k četbě o mezikontinentálních podzemních tunelech, o pyramidách na Krymu... Objevuji obrázek Hitlerovy usedlosti. Článek s názvem Hitler přežil. Asi před třemi lety jsem na ZOOMu sledovala dokument. Skupina vědců, pátračů? zkoumala na světelné mapě, kde měli Němci největší obchodní styky. Nejvíc svítil přístav někde ve Španělsku. Tam vedly nitky... Našli tam starce. Ten jako malý hoch viděl na jaře 45 vůdce... Ponorky z přístavu odvážely do bezpečí zločince... U titulku mně dnes vyskočil dokument v mysli. V posledním díle pořadu Absolutně neuvěřitelné Jarda Chvátal odkrýval původ a podvody rodiny Bushů. Nikola Tesla obklopen podvodníky. Asistenty. Agenty... Fotka obrovské skupiny fašistických vědců (dá se Mengele nazvat vědcem?!) před odplutím do USA... Synchronicita. A kolik jich bylo odlifrováno do SSSR.

https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/search?q=tunely

https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2014/03/krymske-pyramidy.html

Kdy já to všechno přečtu. Do konce života nestihnu všechno nastudovat... 

Petroušek se tiše vytratil. Ani jsem nevěděla. Tichoučce přijel s mlékem. Zase se vytratil na sport. Holka, vylez... Chystám mu na zítra krabičku. Čaj... Víkend utekl rychleji, než když svítí slunce. Venku padá vláha. Svádí k odpočinku. Dnes si dokouknu jeden díl Viktorie. Taky přijímám nové přátele na FB. Nejprve si je projedu. Kouknu, jestli a kolik mají mých přátel... 

KINOSVĚT - hm. Co to zas vidím. Mikronézie; hledání platinových rakví obrů v podzemí ruin města Nan Madol. Staré město. Obrovské čedičové mírně magnetické kvádry. Kdo to stavěl? Město mrtvých stráží nadpřirozené síly. Kostry obrů před koncem 2. války odvezli Japonci. Těla nejvyšších králů uložena v potopeném městě pod mořskou hladinou. Japonci prý před válkou kusy platiny pod vodou objevovali, rakve rozbíjeli a platinu vytahovali nad hladinu... Za víkend se na mě nahrnulo tolik informací.

Čtvrtečky miluji jako přípravu na pátek a pátečky jako úvod do víkendu. Neděle - příprava na pracovní týden.

Tak ať je pro nás úspěšný!

Dobrou noc!