Celý den jedu mimo plán
Už jsem viděl koně blejt,
Hada srát – teda on napsal jet na kole. :-)
Žábu bušit pěstí do skály,
Ale co se děje kolem důchodů, to jsem ještě neviděl.
Poslouchám Petra Holce u Xavera. Se říká na streamu. Já ho normálně poslouchám, repríza ze včera, nevím, jestli na streamu. Každopádně co slovo, to perla. Zadělávám na bagety. Řehtám se. Hýkám. Zlepšil mi náladu. Bude se dařit i těstu. Správné naladění. Dobré energie ke kuchtění.
Titulek z novin: Lipavský vysvětloval Indům, že je potřeba Rusko izolovat, oni to vidí jinak. Tohle měli dávat na Silvestra. Není to vulgární, je to vtipné. Lipánek buránek baví. Na fotce si tam indický premiér upravuje kravatu, jako kdyby se dusil. Lipánek nakonec řekl, že to chápe. :-) Indové berou od Rusa plnými doušky a pak přijede nějaký blebtal… To nevymyslíš. Mně doma vždycky Iva říkala: Ty se jednou zamícháš prasatům do žrádla. - Maminka to komentovala jemně: Plepuška.
Petr Holec – neskutečná slovní zásoba, humor, ironie, vtip. Neklesá nikam do vulgarit. Hovoří se šarmem, prokládá potahováním z obrovského doutníku. Jede pecku za peckou. Jemná ironie. Vtipné komentování politické situace. – Jedni z prvních jsme zastropovali ceny energií. :-) Já se z jeho řečí picnu. Ty bagety budou skvělé. Kořenila jsem je smíchem.
Stav legislativní nouze? Spíš nouze o legislativce.
Hovoří o agentu Pávkovi. Rozvědčík dělá jak malé dítě. Furt se vměšuje tam, kde ještě není jeho prostor. On si zavolá Jurečku ohledně důchodové reformy, jako by se nechumelilo.
Dnes tu byl klient. Mám ho ráda. I jeho paní. Hodní lidé. Shodli jsme se s ním, že nás bombardují denně tolika zhovadilostmi, které si vzájemně odporují, že přežijí jen silné osobnosti. Má pravdu. Slabý unavený člověk naplněny starostmi, nemá v téhle době šanci obstát v životě.
Nesleduji TV. Rádio občas. Spíš mám puštěný stále ntb nebo telefon. Poslouchám si své. Ostatně – novinky ze světa bláznů se ke mně dostanou i tak. Občas se divím. Někdy mi něco nedochází. Pak slyším žertovnou větu.
- To víš, musíš poslouchat televizi.
No jo. Nemusím. A nebudu. Ó, kdyby na celém světě vypnuli mluvící hlavy a na všech kanálech smyčkou opakovali, co se dělo a děje, co tu vyváděli a vyvádějí mocní se svým dobytkem. Hlavně jak to teď bude. Jenže to je jen zbožné přání. Tak si vedu život ve své bublině. Takový pohádkový, radostný, optimistický. O to horší pak je srážka s realitou. Jak když mě někdo nakopne. Valím oči. A teď, jak se mi zlepšil zrak už nemají skleněnou ohrádku. Normálně mi vypadnou a nevěří samy sobě.
Asi dva dny kopíruji na externí disk vše z ntb. Nový přístroj, přesto tu praskne. Vrátí ho v pořádku. Všechna čest Lenovu. Tu přestane psát klapka b. Děkuji za výměnu celé horní desky. Momentálně se z neviditelné vlásečnice vedle klávesnice zase stala džuzna. - Kopírovala jsem fotky. Nekonečné. Pořád ti naskakuje – 1,2,3,,26,35,62,89,100%. No jo, ale to je splněno třeba jen jedno procento kopie. A v mžiku oka znovu – 1,2,6,15,29,48,67,82,94,100% Taková celovečerní hra. Nekonečná. Obrať, otoč. Obrať, otoč. Na externí disk – to už nejsou ty giga, to už jsou tera, možná terra. Neznám ty jednotky. Dřív sis pořídil jednoterový a to sis myslel. Dnes můžeš čtyřterový. Rozhoduješ se podle velikost a poměru peněz. Je to jako když kupuješ permanentku. Půl denní ty vyjde ekonomicky skoro stejně jako celodeňka. Dnes mi přišla SMS. Zásilkovna – hotovo, kód, máš to tam. Vzápětí ještě jedna. Tady máš kód a mazej si to vyzvednout. Ono se řekne, ale ten čas. Když jsi ve spojení s Lenovem, kde máš svou Sandru. Ale ta tam dnes chybí. Zas mě dostal na starosti ten slovenský dřevák. Ne. klid. Ireno, vesmírné cvičení.
Mail. Pošlete sériové číslo. Odesílám fakturu. Tam je identifikace počítače. To napadne i mně blba. Odpověď – toto není sériové číslo. Ty vorle – je. Minule z té dlouhatánské řady jsem si vytáhla PW 00 atd. – Máte to na krabici. – Hledáš, jak kretén, obracíš krabici, hledáš písmenka SN. Ne. Není. Chceš luxovat, utírat prach, uklízet, když se touláš na sněhu, dát dům do čistot. Ale dnes sloužíš směnu. To dřevo tě úkoluje. Klid, Ireno, vesmírná zkouška. Jak to říká Petroušek? Klid, Péťo, to je cílené. Zachovej klid. – Opakuji si jeho mantru. Jen Péťu zaměňuji za sebe. Píšu služebníčkovi – to je hezká služba – na Alzu. Prosím, pošlete mi sériové číslo tady z té faktury. – Ty vorle, vypadáš jak kretén a nedej bože jsi kretén. Služebníček ti pošle právě tu řadu z faktury. Volám. Ozvala se milá Slovenka. Nutí mě hledat SN. Ježíšmarja, žádné SN. Kudla copak se nedostanu k číslu ntb? Přeposílám dřevu mail od služebníčka.
Odpověď - povyskočil si radostí. Já ne.
Ano, to je PW 00 – celkem řada osmi znaků. Čtenář si jistě všimne – začátek je PW… OK. Mají sériové číslo. Průběžně už dva dny ukládám asi šedesát otevřených oken na flešku. No jo, jenže když se do každého okna zahledíš, máš pocit, že si to už konečně zkoukneš. No nezkoukneš budeš to mít na flešce v souboru: Otevřené stránky. A garantuji ti, že tu jen plýtváš časem, protože se k nim už nikdy, NIKDY nevrátíš. Takových otevřených stránek máš totiž v počítači asi pět šest souborů podle toho, kdy se ti co ulomilo, prasklo, nefungovalo. Blíží se třináctá. Máš vytaženou hadici centrálu. Uprostřed chodby kýbl s vodou. Motáš se kolem otevřených stránek a hlavně plníš zadání slovenského dřeváka. Dnes byli dva. Ale držela jsem se. Neposlala jsem je tam… Oni se asi právě učí. No – už by si to mohli pamatovaááát. Že ne SN, ale – test inteligence – z dlouhatánské řady znaků najít PW a k tomu následných šest písmen nebo čísel
Odesílám Petrouškovi dvě SMS s kódem do Zásilkovny. Pochopil. Ani jsem nemusela volat. Je krásné, je štěstím, je výhrou mít doma inteligentní bytost.
Dům roztahán, nedodělán. Klient. On se snaží. Jenže zas zapomněl na mé rady.
- Celý den pracuješ, doslova fyzicky, ale NEDOPLŇUJEŠ průběžně bílkovinu. Dopoledne svačinka – jo, můžeš mít – jablko, jogurt… Ale k jablíčku je třeba přidat něco pro stavbu svalů. Kilo svalů ti spaluje 28 kcal v klidu a kilo tuků 4 kcal.
Celkově pohoršen na tucích, svalech, spalování, kotech, metabolické vodě, metabolickém věku,... Jenže on příště zas skočí z kondice tři – mohutný obézní – na kondici 6 svalnatý. Chlapi jsou vystavěni jinak. Šlachy, svaly potřebují stále doplňovat výživu. Tou jsou proteiny.
Ve čtrnáct kosmetika masáž k Tamaře. Zlatá ženička. Moc hodná. Veselá.
- Peťuš, prosím tě, skočíš…
- Už jsem tady. Už to mám u sebe.
U Tamary si opakuji slovíčka – brjuki, jupka, skovorodky – nemohu si to slovo uložit.
Tанец со сковородками - tanec s pánvičkami.
Na kurzu infovidění nám Mark pro uvolnění mysli pouštěl tanec s palatěncami - ručníky a tanec s pánvičkami - skovorodkami.
https://www.youtube.com/watch?v=EmradDePSZI
Učím se další slova. No jo, jenže vedle brjuki – existuje synonymum, které nyní nevím. Překladač o synonymech asi neslyšel. Jak to, že mi to už nejde tak zlehka... :-(
První dotek Tamařiných prstů, spím. Po masáži a kosmetice si doma sedím, čučím. Péťa jede pro mléko do kravína. Setmělo se. Sedím, čučím. Relaxuji. Šero se mění v tmu.
- Peťuš, jdu upéct asi bagety. Musela jsem chvíli odpočívat.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-02_Povedly_se/
Souhlasí. To byl den. Hezký, divný, s cvičením ovládání se. Nemůžeš se zlobit… No.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-02_Jeden%2C_obal%2C_druhy%2C_treti/
Vytahuji ještě ten tří nebo čtyřterový zázrak. A to by se šetřila příroda!!! Stačilo by ho prodávat jen v umělé hmotě. Ne, ne. Disk v umělé hmotě je vložen do tvrdé papírové krabičky. Papír je dnes nedostatkový. Tak do něj naprdíme disk v umělohmotném lůžku. Tam by stačilo lípnout izolepu.
Nic, klid, nevzrušuj se. Bylo to tu dnes v hotelu Země kouzelné. Ráno tě obšťastní kočky.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-02_Snidane/
A pak už jedeš dnem. Stále, pořád, furt dokola. A ted´? Odjíždím do postele.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-02_Voni/
Dobrou noc!