Celý důchod posíláme do DD - A je to málo. Asi

Dnes odpočinkový den. Nic mě nebolí po včerejší tour de louky. Sportovní výživa opravila trhlinky ve svalech.  Venku ledárna. Kdy já se na tu zahradu dostanu! V plánu jsem měla sázet, plet, okopávat. Hověla jsem si v pelíšku. Odkoukávala okýnka v ntb s otevřeným videi. Prokládala jsem to spánkem. To se jednou za čas smí. Ne - musí!

Obědvat venku. Rušič Péťa v opozici. Kosa, hrozná kosa. Ale při dobré snaze se venku dalo jíst. Pod dunícími práškujícími letadly.

13.15 hod. Skyp s maminkou. Petronilka. 

- Já jsem málem zapomněla. 

- To nevadí. Připomněla bych se. 

Dnes divné setkání. Nemám kontrolu, jestli mamka má svůj hrneček s horkým čajem. Já se u skypu prolévala dobrým slézovým. Maminka nemá u ruky kapesník, konvici se žhavým čajem. Jak ubožáček. Nos do rukávu. Jestlipak má v hrnečku naděláno! Vždycky jí ho vypulíruji z usazenin. No - hlavně roušky, roušky. A čistota a hygiena mohou vzít za své. Neviděla jsem, že by jí někdo doléval horký čaj.  Ponoukal, aby se napila. Nikdo mi nic neřekl. Nic. Mamka - věc. Předat. Dovézt. Odvézt. Žádné - dobrý den! Dnes ji mám na starosti já. Maminka vstávala v tolik, obědvala to a to. Podívejte, jak jsem vám ji nafénovala... Nic. Stroj.

Petronilka nastavuje tablítek. Milounká. Ochotná. Mám ji ráda. Očekávala bych, že by se zapnout a zmáčknout knoflík na skypu mohla naučit i cvičená opice. Petronila má svých klientů hodně; obzvlášť v téhle vymyšlené prolhané koronadobě. Má jiné klienty, hodně své práce. Přesto ochotná někomu jít zmáčknout knoflík. Děkuji srdečně.

Jen tak mimochodem - získala jsem svůj první tablet asi před pěti lety jako promotion. Na STS mi ho slavnostně předali. Mladý kolega vedle mě mi ukázal zapni, vypni. Všechno v něm bylo. Intuitivně jsem ho ovládala už cestou domů v autobuse. Návod zůstal navždycky v krabičce. Co myslíte? Mohl by robot umět zmáčknout knófl? Jsem otrávená nezájmem. Což klienta učesat? Dát k ruce pití. Přehodit přes něj deku. Dát mu do ruky kapesník. Jo, rozkradené! Aha. Ale dala jsem tam krabičku s kapesníky. Měla by ji mít stále u ruky. Je podepsaná. Je to tak těžké? Pohlídat krabičku, aby byla stále s klientem??? Semtam přijít na kontrolu. Nevypnula se obrazovka? Funguje vše? Nepotřebujete něco? Nic takového se nekonalo. Irenka i Květuška to je jiná třída. Hlídají, komunikují... Stíhají sse u toho usmát. Mají-li službu. Dnes světily neděli.

- Petronilko, kdopak má dnes mamku na starosti?

- Iveta? Ne. Dana.

- Pozdravujte paní Danu.

Petroušek maminku zdraví. Dobírá si ji. Předává mi mobil. Povídáme si s maminkou o neděli, o dubnu. Mám nutkání zeptat se, kde má hrneček s čajem. Jenže bych se stejně dozvěděla, že nemá, i kdyby stál u ruky. Hrajeme si, v kterém měsíci jsou Vánoce. Kdy se maminka narodila. Kdy tatínek. Kdy skončila druhá válka. Kdy začala ta první.

- Mami, a v kterém měsíci jsou Dušičky?

- 2. listopadu.

- Jsi skvělá. Už se těším, až si tě jednou, jedinkrát přivezu na hodinku sem.  

- Taky se těším. Potřebuju čůrat.

- Mami, vždyť si povídáme ani ne deset minut.  To tě nedali? 

- Já už to nevydržím.

Jsou pečovatelky, které maminku luxusně připraví, abychom využily vrchovatě čas. Mají toho hodně, lítají, ale semtam vstrčí roušku před kamerku. :-)  Prohodí pár srdečných slov. Tělesné potřeby... Pardon, ale když někam vyjíždím, hádejte, co udělám před odjezdem!??? Přeci klienta nachystám. Vyčůrat. Třiadevadesátiapůlletý měchýř - co ten toho v životě zadržel!!! Postavit zajíčkový hrneček k ruce. Kapesník. Tady jsem Vám donesla jelení lůj - můžete procvičovat jemnou motoriku. Ne. Je to jak u blbých na půdě. Minulý týden jsme takhle ztratily z přísně odměřeného času přes deset minut. Přiběhla koordinační a bez smlouvání - my musíme ještě skypovat do ciziny v jiném patře. - Mě to nezajímá. Tak ať mi mamku připraví v jedenáct. Fakt, sbírám podněty. A zas je budu muset poslat. Už mě to nebaví. Jsem jak kolovrátek. Stále dokola. Stále prosím o to stejné. Ne. Nerespektují. Ať mi nikdo neříká, že když se dá dítě vyčůrat, že nevydrží půl hodiny. Jsou mícajzny, kterým neříká nic péče o člověka. Chodí si pro výplatu. Nechají mamku v zimě bez ponožek, v letních kalhotách. Nebo jí dají zimní halenku na žhavou terasu...Mně to hlava nebere. Jak strojily svoje děti? Nebo lépe: Jak strojí samy sebe? Vezmou si burnus do letního dne? A když si sednou k práci, k počítači - co si přichystají k ruce?!! Vyjdou na ulici bez učesání? Bez mrknutí do zrcadla?  Mamka se dnes koupala. Její vlasy - hnus. Má koupené tužidlo, lak na vlasy, kartáče, fén - do prčic!!! Co to tam dnes bylo za koště?! Zajímalo by mě, o čem se radí. Raději bych šla umýt zahnědlý hrneček. Jo, možná bych připomněla etické zásady péče o člověka pro pečovatelky. Je to stále káčo kolem. Stále, pořád, imrvére, furt a stále - uááá! Bolííí! Bolí! Pomoóóc! Mami, ty už mi nemůžeš pomoci. Jsem na řadě.

- Mami, jeď na chodbu, zavolej: Čůrat!

Volá. Nic. Volám přes tablet já. Nic.

- Haló!

- Mami, prosím tě, nevolej to své protivné haloó! Zavolej čůůůůůůráááát!!

Volám. Komu? Musím obtěžovat sestřičky. Nemám komu zavolat. Sestřičky ochotné. Někdo přijíždí. Neohlásí se. Volám někam na chodbu:

- Počkám tady!

V duchu si myslím něco o zadní části těla. Kdybych se neohlásila, už bych mamku neslyšela. Maminku někdo veze zpátky.

- Byl to falešný poplach.

Vnímám to jako výtku: Votravujete, obě!

Znovu se ponořujeme do povídání.

- Já potřebuju čůrat.

- Mami, už zas?

- No já jsem prve nečůrala.

Volám sestřičku.

- Paní Hrobská, jsem u paní, které není dobře. Já tam někoho pošlu.

Bubák v náhubku jede pro mamku.

- Mám tu počkat?

- Ne. Mám tu plno jiných klientů. 

Ty vorle. Ránu mezi oči by zasloužila. Kdo pro koho tady je? Klient pro ni, aby se holka nenudila nebo ona pro klienty?! Tak takhle to nebude. Už na odjezdu zpátečka:

- Rozlučte se!

No to je neurvalost. Jak ve filmech v kriminále. DD ztratil pro mě kredit. Špatný ředitel. Špatné vedení. Ve vesnici má domov špatnou pověst. Many, many, many. 

Jsem z toho smutná. Jdu si lehnout. Tohle přece není možné. Co to bylo? To si strčte za klobouk. Takovéhle neurvalé zacházení. Neprofesionální. Maminka pustne. Má tam vůbec ještě své věci v koupelně? Kolik osobního majetku už nenajdu! Má tam toaletní potřeby? Koupala se? Ručníky nemá, to je jasné. Utírají ji do rozpadajících se hader na podlahu. Její krásné kvalitní velké barevné JSOU ROZKRADENY. Docela ráda bych se s DD už vypořádala. Mám tu tašku zničeného. Co věcí - nové!!! Halenky, košilky - zapráno, sraženo, obarveno, připečeno, zničeno, ztraceno... Soud? Nebo někomu do drdolu? Co je účinnější! Tak mám zas práci. Zdržovat se sepisováním a tentokrát ne přes kraj. Zahraju čardáš. Když si neumíte zjednat pořádek. 

- Peťuš, představ si...

- Já jsem to slyšel. Nebuď smutná. Mají tam bordel. Neumějí se chovat. 

Nikdy si nenechám od jakýchkoli kravajzen pošpinit den. Co se mě týče. Setřásám. Ale co se týká péče o maminku - to mě zraňuje.

Máme tu v zahradě mnoho let ježky. Každý rok tři až čtyři. Největšího - tátu, menšího - mámu, jedno nebo dvě děti. Na podzim dost dlouho chodili k misce pro kocoury. Mysleli jsme, že snad ani neusnou. Zazimovali se. Misky zůstávaly nevyjedené. Kocourci je vymetou na svých toulkách za Micicindou se svými touhami až teď na jaře. Zajímalo by mě, kde ježečci tráví zimu. Listí máme vyhrabané. Kam se schoulí? Nikde na ně v zimě nenarazím. Kdyby chumelilo, spali by pod sněhem? Jak to mají? Duben se přehoupl do druhé půle. Ježci nikde. V pátek jsme o nich hovořili. Kde jsou? Proč ještě nevylezli? Slepýši už se probrali z hibernace. (Někdy se píše hybernace.)

Večer.

- Venku je ježek.

- Jeden?

- Jen jeden.

- Má tam kousek masa. Hodila jsem kocourům.

- Pochodoval podél obrubníku tam do kytek.

Ani nevstávám. Už bych ho nezastihla.

Včera jsem si na FB odložila hodinu před přeletem Muskových družic upozornění brněnské hvězdárny:

Hvězdárna a planetárium Brno 18. dubna ·

Tak pozor! Dnes večer - 18. dubna - bude nad Českou republikou opět přelétat řetízek družic Starlink. Tak jako včera a tak jako zítra. Půjde hned o několik vláčků, ale ten nejjasnější začne po 21:50 a pofrčí si to přes Velký vůz!

EX post jsem se šla podívat. Družice už odletěly...

https://www.elonx.cz/navod-jak-snadno-sledovat-druzice-konstelace-starlink-na-nocni-obloze/

Zatápím. Stačí dvě tři čtyři polena. Teplo zahřeje celý dům. Jdu se podívat, kde je to masíčko. Zdvihám oči k obloze. Jsou tu. Jedna, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá...

- Peťůůůš!

- Co se stalo?

- Rychle pojď sem!

Pozorujeme nebe. Na západě se rojí jedna za druhou. V protisměru letí jedno dvě světýlka. Letadla? Družice? Jdu se podívat na radar. Nad Českou republikou ani jedno letadlo.

Sedám k FB. Děsný zloděj času. Na korona, korona, korona dvacet nevěřím. Tiskovka s Trumpem. Mladá novinářka se ptá, proč USA za Obamy v roce 2015 daly do Wuhanu grant 3,7 mil. dolarů. :-) Trump se o grantu dozvěděl. Ráno to šetřili... Grant zastavili...

https://www.facebook.com/otevrisvoumysl/videos/558190884698584/?t=43

Zdroj:

https://www.youtube.com/watch?v=BpwndRgw-kI&feature=youtu.be&fbclid=IwAR2ovCyA6xtSsvyKsTw6kyU-S8jWXTy84vzRatRwriGMtr8Obw1PMZ7YV30

Přepis:

https://www.otevrisvoumysl.cz/nove-zpravy-naznacuji-umely-puvod-covid-19-37-milionu-dolaru-slo-do-wuhanu-na-studium-koronaviru/?fbclid=IwAR2YCXmawe7vTY6kU1skW68ALXtCVrlBQrIIkxulVP5RGOn4gha1dItWxFQ

Včera se ke lžím o korona viru vyjádřil v Parlamentu profesor Žaloudík:

https://echo24.cz/a/SjuNP/profesor-zaloudik-svet-se-zblaznil-ct-se-zblaznila-na-rakovinu-umira-80-lidi-denne-a-neni-zadny-special?fbclid=IwAR0TOaG7IHaNeRB6BiQu3HnoxnOXF9EXXoW68FquEbO1Akr_iRGbgR3uOac

Časopis Šifra pana Milana Vidláka píše i o Lukáši Pollertovi - má v péči na JIP pacienty s kovidem. Přesto - korona je chřipka. Tečka. 

https://www.priznakytransformace.cz/index.php/leceni-nemoci/2827-casopis-sifra-koronavirus-ma-stejny-prubeh-jako-chripka-rousky-jsou-zbytecne-a-media-prestrelila-rika-znamy-lekar-lukas-pollert?fbclid=IwAR22zI9lKZKmBKByjXiZe3NscnHnuLNLVC8JOvihWQwBOd7X1FxhFV5tFs4

To je legrace. Země se na jaře uspala. Donutila lidi odpočívat. Necestovat. Věnovat se rodině. Vařit a péct. Utichla obloha. Na 14 dnů přestala i vojenská letadla  chemtrails. (Moc dlouho to nevydrželi.)

Dr. Lukáš Pollert 

https://cz24.news/lekar-lukas-pollert-koronavirus-ma-stejny-prubeh-jako-chripka-rousky-jsou-zbytecne-a-media-prestrelila/?fbclid=IwAR1m0zcpcwIAEqwE4dKoUlH1v6GLxhDBB4m8QTVeLqzera_pKLNJ9imamco

Lidi nevěří. Někteří se stále bojí. Viděla jsem na FB obrázek Borghyové a Korantenga. Jak svářeči. Bubububu, boj se! - My jsme dvě kostry, a naše kosti jsou děsně vostrý! Boj, se, boj se, je s tebou amen! Hodíme na tebe placatý kámen... 

Svět se točil. Voda tekla. Slunce svítilo. Lidi - co lidi? Někteří blbli. Někteří hodně. Jak z toho ven? Někdy pomůže dobře mířený lepák. Někdy přiměřený kopanec -  a už se nevracej! Mně maminka den před svatbou vyšila takovou, až se mi hlava otočila na stranu. Pamatuji si ji dodnes. V pravý okamžik, dobře nasměrovaná.  Naštěstí většina lidí je normálních. 

Dobrou noc!