Chaloupka hotová; a teď na koncert

Další den se překulil jak moje dnešní polévka varem.

Ráno vstávám za šera. Vyspalá. Rychle cvičit na břicho. Aby se hnuly tuky. Běžím se podívat do zahrady.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-10-26-rano

Je ještě teploučko. Ale ptákům jsem začala sypat. Šustí po větvích. Jen ať se napasou. Hmyzu ubývá. Jedy z nebe ničí brouky, motýly… Někdo z politiků, který neumí česky, by řekl motýle.

Volám LP.

- Vyjels´   nebo jsi ještě doma´?

Chystá se. Tak to je dobře. Jestli by mi přivezl mlíčko od horské krávy. Ochotně a rád souhlasí.

- Mám Milce zavolat?

- Nemusíš. Oni teď dojí. Vezu Lindičku.

- Tak to mám radost.

Hned se mi hlavou honí, copak bych jim připravila.

Přece jen volám Milce. Nebere. Za chvíli volá zpět.

- Jo, teď tady byli. Už ti to vezou.

Spokojenost.

- Mami, prosím tě, nemáš něco k snědku pro Petra?

- Jako vždycky. To víš, že mám.

Vařím puding. S ovocem. Mažu chleba. Od strejčínka jsem v létě v balíčku dostala takový ten drahý dobrý salám, který už od roku 2011, co dělám Herbalife a výživu, nekupuji. Načínám jeho šištičku. Na každý krajíček pokládám jemné kolečko. Jen aby strávník zatušil – aha, šel tudy salám. Pokládám sýrem, plátečkem mé jedné z posledních okurek. Zdobím jedním z mých posledních rajčátek. Jsou tady. Jsme si mysleli, že na chvíli. No jo. Trošku dýl.

Kafe.

Dnes LP dotvoří travertinový obklad zahradní vody. Je to mohutný krásný kvádr. Kamenný sarkofág na všechny hadičky, hadice, kohoutky, vývody. Konec dlouhé etapy vývodu jedné vodovodní trubky a různých odvodů, větví, záhybek… Ne. Toto je důstojný pomník naší vodě. Nad travertinovou krásu montuje elektrické zásuvky. Jedna do skleníku. Jedna na sekačku. Jedna na… Poprosila jsem o čtyři. Dosud byla jedna. A nové jsou kryté, abych byla klidná, kdyby chumelilo a pršelo směrem proti zásuvce.

Linda se chopila hrábí. Čistí trávník pod třešněmi. Děkujeme. Nějak to nestíháme. Je jak vítr. Jak robot. Pracuje a pracuje. Pomáhá, kde je komu nutno. Je třeba si taky lehnout, odpočinout. Nechat tělo spát. Číst si tam u krbu na kožešinkách. Nezapomeň.

Teď jsem se dojala. Ješiš. Slzy.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-10-26-dokoncuji-hoduji

Občerstvení. Sedíme okolo stolu. Mám radost. Hodují.

- Lindo, já si zasadím cibulky do země, pak bych šla do chaloupky luxovat.

- Mami, my pojedeme.

Jenže LP to dnes tady chce dotáhnout. Travertin se velice těžko vrtá, brousí. Praská.

Měním plán. Nejprve jídlo. Krájím vepřové srdce. Nebo to bylo hovězí? To je jedno. Vařím polévku. Mám své špaldové nudličky v zásobě. Zeleninu z mrazáku. Cibuli, česnek. Mou masovo zeleninovou pastu. Běžím pro zelené do zahrádky.

Koupila jsem maso z irského býčka. To nesežerou kočeny. Mixuji. Přidávám koření, cibuli, česnek. Namáčím rýžové placky. Balím masovou dobrotu. Krájím kostičky domácího špíčku na pánev. Smažím. Kompot. Jablíčka. Višně. Jahody. Zbytek mandarinek, které jsem nedala na puding. Banán. Šup s ním do kompotu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-10-26-zlaty-hreb-vecera-obed

Hlásím oběd! 

- Dnes budete mít hovězí. Aby ti za ušima nerostla krůtí brka.

Směje se. On si mě dobírá. Že u nás stále jen krůtí. Krůtí řízky. Krůtí na zelenině. Krůtí přírodní. Krůtí na páře. Krůtí na smetaně. Krůtí, krůtí… Každý den ví, co bude k obědu.

Nahřála jsem talíře v troubě. Mám radost, když LP pochválí:

- Ani nedutám.

- Lindo, víš co? Já na ten koncert nepojedu. Budu si uklízet… A dám si víno.

- Mami, my tě vezmeme s sebou. A pak tě odvezu.

- No, to je lákavá nabídka. Tak jo.

Petroušek pomáhá. Odváží binec. Jde vypnout proud. Je v pohotovosti. K ruce. Snaží se moc.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-10-26-tece-prvni-spusteni-slunicko-kam

Po obědě jdou ještě k travertinu. A prý, co ještě chci… To sluníčko, co jsem si loni koupila. Konečně nastal ten den. Nad vchod. Vlastně ne. Já ho chtěla nad dveře do skládku.

Mám ještě obraz. A věšák… Cože? Že se sem nehodí? Tak ho dáme do skládku. Petroušek si na něj bude věšet pracovní hadry.

Chaloupka se nyní nablýská a její oprava dnes skončila.

- Mami, už musíme jet. Běž se obléknout.

Jdu si vzít kalhoty, bundu. Odjíždíme. LP si dělá legraci. Jestli prý jedu na běžky.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-10-26-priroda-hyri

Vystupuji. Otočka. Běžím se ve fofru převléknout. Jedeme. Sedíme tři vpředu. Na to nejsem zvyklá. A taky se bojím. Příroda se naklání do auta. Ale moje nervy křičí – tady se mi to nelíbí. LP se usmívá. Linda s vážnou tváří:

- Já jsem si ještě chtěla dát tvaroh s proteinem a takhle se jen převléknu a poběžím.

- Vždyť je dost času. To stihneš. 

- Není. Tebe vyklopíme na křižovatce. Já doběhnu, jo?

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-10-26-na-koncert-a-domu

Konečně vystupuji. Kráčím hezkou vesnicí. Potkávám dva hochy tak patnáct šestnáct na kolách. Oba způsobně pozdravili. Hezky nahlas. Radostně odpovídám. To je fajn. Není to s výchovou tak zlé. Stoupám ke hřbitovu a starému kostelíku.

- Ahoj! Jsi tu první.

- Ješiši, to jsem šprťák! První!

- Dáš si grog?

- Dám. Protože mě Linda odveze.

Dáše Linda na jaře hlídala asi čtrnáct dnů pejska. Ráno s ním vlála po okolních polích. Večer taky. Lidi z vesnice ji obdivovali. Co by neudělala pro pejska, aby nemusel do psího hotelu. Střídaly se tam sousedky na krmení. Linda v tom měsíci naběhala asi dvě stě km. Přesně 232 km. Bejlí – se píše anglicky – měl radost, když se zjevila u kotce. A pak letěl a táhl Lindu za sebou. Přesně tak mě dnes Linda táhla z kostela.

Ale nejdřív jsem vypila groček. Scházeli se lidé; některé jsem už znala, s jinými jsem se seznámila. Milí. Linda ráno Dáše donesla bábovku do kostela ke vstupu. Dnes má varhanní koncert prof. Václav Uhlíř. Zpívá Hana Medková. Medailonky viz fotky. U vchodu čaj nebo grog. Milky se Dáša ptá.

- Chceš jen čaj nebo s náplní?

🤣😂😍

U vstupu kraluje Lindina bábovka – výborná, košíčky – prý koupené; bohužel taky dobré. Program. Kostel osvětlen. Topí se tu. Tak trochu vánoční atmosféra.

- A kde jste posháněli sochy?

- Někdy v roce devadesát tu byl potomek původních Němců. Měl fotky z roku osmdesát. Jeli jsme do kostela v XY, tam jsme je poznali mezi jinými. Odvezli jsme si je sem. Byly třeba támhle v tom výklenku a támhle. Čekáme na peníze na revitalizaci.

- Zrovna dnes jsem poslouchala, jak Uršula přes automobilovou zhýralost, uhlíkové odpustky – dřív stála tuna nebo metr krychlový, nevím, 3 koruny, dnes 40 nebo 45 eur ničí naše země. Tak si spočítejte, kolik by to bylo za litr benzínu… Oni nás legálně okrádají.

- Už abychom byli z EU venku.

Shodujeme se s pánem.

Koncert je uveden. Varhaník Uhlíř nás seznamuje s programem. Upozorňuje, že Concerto Jakuba Jana Ryby se dochovalo jen v nějaké podobě… Vyhlásili soutěž. Byl kovid. Organista neměl co dělat, přihlásil se. Doplnil doprovod pro varhany. A zvítězil. A my to dnes uslyšíme. A mezi skladbami prý můžeme tleskat. On si mezitím vymění noty a zahřeje prsty. Domluveno.

Skladby varhanní jsou střídány se skladbami doprovázenými lahodným zpěvem vedoucí pěveckého oddělení na pardubické konzervatoři dr. Medkovou. Medailonek viz fotka - opakuji. :-)

Uprostřed koncertu se před oltářem objevuje holčička. Pěti šestiletá. Prohlíží si prostor, jako by tu nikdo nebyl. Dívá se na obrázek J.K. Pak spíná ruce před hrudičkou. Jako by se modlila. Pohyby jako při baletu nebo jógové cviky. Jak přišla, zas odchází. Copak se jí asi honilo hlavou?

https://www.youtube.com/watch?v=vMN_ALPy_D8

Ach, v chrámech se v tartarských dobách léčilo frekvencemi varhan, zvonů, vody. Dnes jsme se léčili varhanní hudbou a zpěvem. Bylo to víc než krásné. Varhany opraveny před sedmi lety.

Děkuji, Lindo, žes´ mě vytáhla, že jsem mohla vypít i čaj s rumem… Tfujtajxl – z voskovaného kelímku. Měla jsem si vzít svůj hrneček. To jsem ňachla… Krásný jeden den zase s tebou.

Scházíme dolů. Seznamuji se s holandským manželským párem. Přestěhovali se před lety k nám do Čech. Bylo tu klidno. Nejprve tu měli chatu. Jezdívali sem. Pak si koupili byt v bytovce. Pak si koupili domeček od dvou stavitelů, kteří si nemohou přece poškodit jméno; ti dva česky špatně hovořící starý pár tak trochu natáhli… Od těch dvou stavitelů podnikatelů si Linda koupila skoro dostavěný dům… Štěstí, že má svého Petra. Okapy předělali. Topení vychytávali celou zimu. Nyní budou předělávat vodu v koupelně. Dostavěl převis střechy, aby jim sníh nesjížděl na hlavu… No, to jméno bude nejen poškozeno, ale i soudně potvrzeno, že podvádějí. Tak hlavně, že si na jménu zakládají. Štěstí, že se Lindě s Petrem v domě žije ke spokojenosti. Dům je krásný, protože v něm ledacos nainvestovali a dodělali.

- Omlouvám se za ty dva, kteří vás podfoukli s pozemkem. Vy jste přišli před krimigranty…

Thomas se chytá na slovo krimigrant. Ano. Souhlasí. Ano, to je ono. Vystihuje i v holandštině obsah.

Milí lidé. Jezdí na kole. Užívají si u nás zaslouženě sklonek života. Ať se jim daří!

- Lidni, ty jsi přišla pěšky?

- No. Poběžíme si pro auto.

A to doslovně. Běžíme. Klušu.

- Já ti nestačím.

Mami, nešourej nohama, šup. Dělej něco pro své tuky. Prosím tě, co bys dělala, kdybys cestou na Sněžku chtěla předběhnoutčas v navigaci.

- Dělám. Ale nemohu dýchat. To je jak když se ženeme ze Sněžky.

Vláčí mě. Je jak Bejlí. Vlaju za ní. Už jsme na křižovatce. Už jsme u zastávky. Tady se narodila Žofina. Prý má štěstí, že se dostala do prima péče. Lucka mi dnes psala na telegramu pod včerejší Žofčin tanec okolo šuplíka:

🤣🤣🤣🤣 má úcta, slouho 🤣🤣

Předbíháme ve tmě dva staříčky. Paní vždy prý vyvede pána s hůlkami, aby uchovával jakous takous kondici.

- Já  bych tak ráda s vámi šla, ale vlaju na lanu za ní.

- A já bych tak rád měl motorové hůlky.

Ireno, nerouhej se. Zvládáš. Neskuhrej!

- Viděla jsem světýlko na kopci.

- Vidíš, už tam budeme.

- No konečně.

Jde vyjet autem. Petr usnul ve vaně. Už je vycachtán.

- Pojď na kafíčko, na čajíček.

- Chci domůůů!

Podává mi na talířku zbytek bábovky.

- Běž spát. Potřebuješ si odpočinout.

Vyjíždíme. S Lindou jsem v bezpečí jejího křižníku. Vyklápí mě u vrátek.

- Děkuji! Ahóoj!

Jede tankovat. A domů. Píše, že ještě zpracovává jablka na přesnídávku. Prý si ráno Petr dal do čaje a náramně mu to připomínalo pečený čaj.

- Už toho nech. Jdi taky spát.

- My tu teď měli lišku. Koukám na ni na kameře. Hezkej lišák. Fakt pěknej.

- A kdybyste měli slepice…

- Tak by byly zavřené.

fakt pěknejI

ráno se podívám na hromadu písku

tam asi budou lišáčkovy tlapičky

bejt Kittina venku

tak by to asi úplně nepřežila :D

a teď koukám, že se nám po terase procházel dost drze ten kocour, co sem chodí na žrádlo

minule Petrovi načuhoval do kooupelny :D

co tu asi tak ten lišáček hledal :)

Jdu spát. Dnes se mění čas. Hodiny máme přesunuty. Petroušek je na to akurátní. Jen tady na ntb vidím ten, který se za chvíli přehodí o hodinu zpátky.

Za všechno děkuji s láskou, pokorou, upřímností vám třem a Vesmírné inteligenci.

Dobrou noc! A všechny lišky na pomoc!