Chaos. Ale organizovaný!
Jsem šťastná. Nic nemusím. Po dopoledních povinnostech jsem měla volat našemu sklenářskému mágovi. Nedivím se sama sobě, že jsem zapomněla. Ani Petroušek se nedivil, když volal nájemníček Lukáš. Kdy tedy přijedeme se sklenářem.
Na můj telefon čekal i sklenářský mistr. Nakonec jsme se sjeli.
V maminčině domečku vše staré, krásné, opečovávané, umyté - za jejího života. Z cizího krev neteče. Předminulá rodinka nám vymlátila sklo u kuchyňských dveří. To je poškození latěk... Originál už poničen. Moje mamka vždycky říkala, bordel jak u Baliharů. Častěji u jedné etnické skupiny. Proč u Baliharů. V padesátých letech minulého století chodila moje starší setra do školy s klukem nebo dětmi Baliharovými. Bydleli někde v hájovně nebo v domě u lesa. Ten dům vidím z cesty dodnes. Prý u nich slepice trousily po stole. Nepředstavitelný binec. :-) (Snad mě šizuňk přihlouplý neudá, že ve svém uměleckém tvoření vymýšlím jméno, situaci, zápletku. I kdyby - naše Ústava v našem nezákonném státě ještě platí.)
Další rodinka nám rozbila originální vzácné předválečné mrazové sklo u dveří do obývacího pokoje. Při stěhování vlepili vedle originálu jak facku na oko hnusné puntíkaté. A třetí - Ivanka - nám rozflákala tytéž originální dveře a předválečné vzácné sklo u dveří do ložnice. Troje dveře!!! Dnes jsem zjistila, že někteří z nájemníků provrtali na dvou místech čtyři dírky do futer!! Pro mě NEMYSLITELNÉ!!! Ireno, uklidni se. Už se to nedá napravit.
Z cizího krev neteče. To jsme si všimli, když připravovali u sousedů pozemek. Vzali to i s kusem našeho sloupku, který vyrobil, zakopal, zabetonoval můj tatínek koncem čtyřicátých let.
Sklenář nám pískoval do našeho nábytku i dveří krásné originální vzory. Překrásné. Až jednou odejdu z našeho domu, předpokládám, že tu neubytují cizí ničemy... Všechna skla jsou originály; originálně vsazena a zalakována odstínem neopakovatelné barvy... Zajímá to někoho?
Uvidíme. Nejraději bych té koze dala k náhradě obojí dveře. Znehodnotila, zničila. Prý lištičky natře namíchaným odstínem... Hm. Budeme se těšit - by řekl Péťa.
Z domečku mám kousek na hřbitov. Dnes jsem za maminkou nejela. Přemýšlím, jestli bych jí na zimu měla koupit umělé pivoňky. Vypadají jak doopravdické. Jenže kde by se vzaly v lednu pivoňky. Okouknu, jak to dělají na vedlejších hrobech.
Stavuji se v květinářství. Co si paní majitelka vyměnila se svou zaměstnankyní prodejny, stavuji se raději v té pevnostní. Má to přehledně uspořádané, čisté, vkusné, pěkně naaranžované. Naše zelené krmítko před okny dnes hostilo hrdličky. Hm, to nejsem ráda. Ale jsou to živí tvorové. Krmítko na švestičce před ložnicí se rozpadá. Do květinky zrovna dovezli zboží. Beru jedno krmítko. Přírodní. Krásné. Na švestičku. To původní má odslouženo myslím takové dobré tři dekádky. U regálu s mýdly okukuji novinky. Miluji drahá mýdla. Pevná, voňavá, nerozpatlají se. A taky ručně dělaná. Každý kousek voňavým originálem. Kupovaná mýdla za desetikorunu absolutně nekvalitní. Nejsem tak bohatá, abych si mohla dovolit kupovat levné zboží. Kdysi jsme ve škole na vodovodních kohoutcích mívali pověšenou síťku se žlutým mýdlem. Mýdlo, ač nenamočené, přesto se pokoušelo protlačit se síťkou. Bimbala se nad umývadlem bez špuntu. :-) Kam se asi špunty od školních umývadel poděly? Možná je školník někam ukládal. Ten neestetický praktický bimbající se kousek by se dnes hodil pro levná kašovitá mýdla. Krásné obklady nových koupelen. Nádherná zrcadla. A na super drahé vodovodní pákovce síťka s mýdlem. Pěst na oko.
Přinášejí dekorace pro adventní čas. Kupuji krásné lesklé rákosí. Černé, zlaté, barevné, stříbrné. Spíš okrasná tráva.
- Máš tu přenádherných kýčů.
- To nejsou kýče!
- Jo? A jak to poznáš? Miluji kýče!
Na odchodnou mi padl do oka krásný obrázek v červeném rámu. Zátiší.
- Dám ti slevu. Je poslední. Já ho mám doma v bílém rámu.
- No jo, ale kam si ho pověsím?
- Tak ho jen opřeš na tu poličku na chodbě.
Beru si ho. Rozkošný. Něžný. Ještě jsme nepověsili andílky z Kuksu. Už tu mám další pracholep.
Pozdvihuji náladu. Lidé v chaosu pod neustálou palbou nesmyslů z matrixu upadají. Nesoustředí se. Myslí na svá omezení. Paní včera u zpráv brečela. Nemůže do bazénu. Ale ona do bazénu nechodí. To je účel. Ubít psychiku lidí. Jsme ve válce. Máme našité znamení doby. Ano, neviditelnou žlutou hvězdu. Nesmíš. Smiř se. Zákaz vstupu. Občan třetí kategorie. Nebo páté. Nebo desáté. Vážíš si sám sebe? Jsi přece jednička. Žiješ svůj život ve své hlavě!!
Jako demonstraci v praxi - SMS:
Zítřejší divadelní představení se ruší z důvodu...
- No, vidíš! Mám obrovskou radost. Tak jsem si to moc přála. A zhmotnila. :-)
Kdož klesáte na mysli z organizovaného chaosu, poslechněte si. Ano - není jisté nic. Bude nouzový stav, nebude. Bude lockdown, nebude. (Jen tak pro upřesnění - prý se toto křičí při alarmu v amerických věznicích. Mříže dolů! A vězni musí utíkat do cel!! Takové poněkud ponižující, není-liž pravda?!!) Musíš, nesmíš... Internet prolétly obrázky ze slovenského obchodního domu. Skolení a zranění lidé - světe div se, bývalí vojáci... Kdo a proč to nainstaloval?! Zvláštní náhoda. V lidech se pěstuje permanentní strach. Hrůza. Obavy o zdraví, o práci, o děti... Nejistota. HLAVU VZHŮRU! Praktikují na nás psychologickou válku. Ale Vy všichni tady ji zvládáte na jedničku!!! Uvědomme si, jak chytře a rafinovaně do nás šijí. Nechají nás oddechnout na malém letním ostrůvku klidu. Natáhneme sílu. Pak udeří s ještě větší podzimní parou. A jinak! Ale my už nejsme zaskočeni že?!! Zvíře v kleci je dlouho zavřené. Pak otevřeme dvířka. Ono nevyjde ven. Bojí se. Tak laskavě vezměte rozum do hrsti!! Dýchejte svobodně. Žijte svůj život. Máte ho ve své hlavě!! Nezvykejte si na horší, naopak, uchovávejte a žijte normál. Oni počítají v psychologické válce s efektem návyku!!!
Psycholožka Pracher-Holander: Neočkované budou na podzim označovat při nejmenším za posly smrti. Budeme mít scénář, že se zase bude manipulovat se statistikami. Zaměstnanci se musí připravit na to, že je kolegové budou šikanovat. Řada žáků, studentů a jejich rodičů bude mít velký problém. Ale nevzdávejme to, prosím! Psychologickému teroru se nesmí podlehnout!! Pro mě, jako psychologa, to, co předvádějí politici, přisluhovači a masová média, je naprosto zločinné chování.
Povinný dobrovolný poslech zde:
https://nastub.cz/w/d3feaef1-1227-4087-bc94-42cb7796e358
Je třeba si pomáhat!!!
A ještě jeden z THE EPOCH TIMES.
Mrkla jsem na Makrelu - jj, zásah proti neposlušným v Řecku, Rakousku, Německu, v Čechách a na Slovensku. My vám dáme!
Zajedu na nákup. Omrknout, co mají při pondělku. Na nákupu zas sama. Všichni pod nosem. I prodavači. Ale nikdo čestně! Hergot buď je nebo není těhotná!! Má ucpané dýchací cesty nebo volné! Řídí se nařízením vlády nebo zákony české státní firmy! Roušky dolů! Chrání vás jako pletivo před komárem! Jo, vy už jste si zvykli! Aha, vy se bojíte. Tak si to užijte!
Mám štěstí. Jsem trumbera. Nešika. V kartě žáka na zvláštní bych měla zápis: Méně zručná. Jsem zkrátka tele, které dnes bude porcovat krůtu. Ireno! Drž se!
Začínám jak u kuřete. Jak mě to učil mistr odborného výcviku na učilišti? Jako češtinářka jsem se tam ledacos přiučila. Moji kuchaříčci mi u zkoušek předvedli...
- Počkej, já ti pomůžu.
- Peťuš, ten krk potřebuji přestřihnout.
A tak Pat a Mat oťapují okolo mrtvého ptáka. To bude polévek a pečení. No - Péťa by řekl, že se nažerem. Mně stačí zelenina. On vždycky přehrabuje hromádky oblohy.
- Co zas hledáš?
- Mašo. Je tu nějaké mašo?
Dnes dostal. Ne na páře. Pěkně na pánvi. I Zrzka se poměla.
- Dej Mourkovi, je taky náš.
Prve jsem si čistila zuby a už je večer. Čas na další...
Připomínám: Matrix praská ve švech. Hodinu a půl jsem měla otevřenou stránku na tiskové konferenci po vládě. Dělali si legraci? Takové zpoždění! Péťa mi mezitím hlásil zavřené všechny akce v našem kraji. To je výborné! Vyrajtovala jsem se. Už mi to stačilo. Koledy si pustím doma. A s lidmi se sejdu i tak. Je třeba se připravit na ztišení před koncem roku.
My vám ty vaše zatracené Vánoce a tradice zlikvidujeme. Jeden stát. Jeden národ. Jedna virtuální měna. Žádný majetek. Jedna armáda. Žádné hranice.
Jak chtěj vaši, našim to je jedno. Vy se utlučete sami.
Tiskovka stále nic, nic. Nic. Konečně. Právníci asi nechtěli povolit. Ono donekonečna vyhlašovat nezákonné stavy - nemají čísla! - to je vopruz. Premiér začíná zeširoka. Omlouvá se. Ministr zdravotnictví nepožádal vládu o vyhlášení nouzového stavu. (No to si dovolil! Jenže - že voni si to smluvili?!) Moravští hejtmané chtěli - mají obsazená lůžka. Heleme se! Pan Kuba, vedoucí asociace hejtmanů, se vyjádřil jinak než ostatní hejtmani. To je k zlosti. Hejtmané mohou vyhlásit podle krizového zákona stav nouze. Neučinili tak. Vláda potřebuje jasné zápisy z jednotlivých krajů. Vzniklo prý plno nedorozumění. :-) Tak hejtmané, zítra! To je řečí. Tak to řekni, tak to řekni! Nepovedlo se dnes, dotlačí se to zítra, přece!
Je mi divné, proč se nedere k moci vehementněji ten nový! Tihle odcházející kašpárci už nechtějí očividně vládnout. Rozcupovali to tu na cimpr campr. Na Moravu nedali prý snad ani fň. Lidé si tam pomáhali sami. Tornádo? Červen? Zapomeňte! Teď jsou na řadě antigenní testy na leden 2022. Kupujeme! Pořizujeme do 15.12. Schvalujeme koupení testovacích sad do škol. Ano, sady nejsou otestovány. Ale kupujeme je.
Jdu do hajan. V noci tvořím intenzivně to hezké pro tenhle svět.
Dobrou noc!