Chaos jednou skončí
Vůbec nevím, co dokáže sluníčko obtisknout na zdi, když já ještě spím.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-02-neznam
Vstávám. Divím se. Obdivuji malbu. Znám to v domě? Jdu ještě chvilku spát. Začínám v deset. Kočky poslušně vyprazdňují misku s masem. Sobě nejprve horkou vodičku s citronem. Ať tělo dobře nastartuje. Piju ji s vědomím, jak natéká do každé buňky v těle mém…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-02-snidame
Vodičku nechám v těle pracovat. Chystám si koktejl. Vitamíny pro ženy. Omega tři. Phyto complete na vnitřní tuky. Active mind na nervové spoje. Do skupinky fotím F1 – jídlo plné přírodních vitamínů. F3 – výživu svalům. Creatine + - evropská novinka… Microbiotic – dvě mld. příznivých bakterií až do tlustého střeva. To je umění. Hlavně je třeba míchat ve studené vodě, aby se holky neznehodnotily…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-02-do-pevnosti
Okolo půl dvanácté vybíhám nahoru do pevnosti. Na skok do květinky.
- Máš tu krásný obraz.
- Támhle mám ještě jeden.
- Ale tenhle přes sklo výlohy krásně průsvitá. Kouzelně.
Mažu domů. Metuje je tak zarostlá. Kdo se o ni stará? Vodě by slušelo víc sluníčka. Každá věc má svého majitele. Jen vzduch, příroda majitele nemají. Patří všem bytostem. Jenže jsou tu samozvaní zlodějíčci. Vykolíkují ti za pěkně mastný poplatek pozemek. Ty si ho koupíš. Přitom on patří všem lidem. Nevlastníme ho. Ale tak si to tu někdo hezky vydupkal. Daně z pozemků. Daně z nemovitostí. Novodobý okrádací vynález. Přistoupím-li na majitelskou hru – kdopak by se měl starat o koryto, o průřez stromů nad řekou? No? Někdo z těch, kteří si osobují právo vybírat daně. Asi úřad. Instituce. Stát.
Začíná pršet. Nevadí mi to. Tlapkám domů. Aspoň jsem se maličko proběhla. Volám dotaz hledně fotovoltaiky mému technikovi.
- V noci jsem dostala fakturu na dva sto. Je tam výjezd, konzultace… Předpokládám, že je to jen formální…
- Aha, tak to zavolejte děvčatům.
- Zavolám. Mějte se moc hezky a děkuji.
Volám na linku. Vznáším dotaz. Už to vidí. Asi se pán uklepl. Ale není to faktura. Jen protokol. Až teď čtu v mailu:
Technik se zřejmě přepsal a napsal do protokolu fakturovaný výjezd, což ale neplatí. Doufám že zodpověděl vše co jste potřebovala vysvětlit.
Děkuji a omlouváme se za chybu
Nic se neděje. Klídek.
- Ale když vás mám na drátě, chtěla bych se zeptat, proč nám tu před asi čtrnácti dny vypli třikrát proud v krátkých intervalech. A včera též třikrát za sebou. Ulice svítí. Jen domy jsou v temnu.
- Aha. Tak s tím my nic nemáme, to musíte zavolat na ČEZ distribuce.
- To já tam zavolám. Ale já si ještě pamatuji, když jste jedno byli. ČEZ distribuce, ČEZ realizace…
- Ano, máte pravdu.
- Jen vás rozsekali. Nadělali ředitelů. A okrádají nás děleně. Abychom se ve vás nevyznali. Víte, já jsem ještě z doby, kdy třeba proud jel jen na jednu fázi. To pak šla televize s kšandami. Lustr svítil jak bludička. A když vypli proud, zavolali jsme na rozvodnu do Neznášova, a tam řekli jojo, už o tom víme. Nebo řekli – aha, tak kdepak to je a děkujeme. Za chvíli to zapneme. Blízko nás totiž vede přenosová vysokonapěťová soustava. A to číslo náhodou nevíte?
Paní mi dává za pravdu. Diktuje mi nějaké číslo. Hned vzápětí zjistím, že nefunguje.
Jdu si ho nalézt. Veselý hlas se ptá, jak mi může pomoci. A zas špatnou intonací. Chjo, jazyk trpí. Neznají otázky zjišťovací a doplňovací.
Zjišťovací – odpovídáme ano - ne.
Máš hlad?
Intonace stoupavá.
Doplňovacími doplňujeme danou skutečnost.
Kdy pojedeme domů? Kam půjdeš? Proč mlčíš?
Doplňovací otázky (s tázacím slovem) mají naopak klesavou intonaci, podobně jako věty oznamovací, a nelze na ně odpovědět ano/ne, nýbrž se očekává doplnění konkrétní informace.
Ptám se, kdo mi zaplatí škody při vypnutí proudu. To je náraz! Trouba za sedmdesát tisíc. V obou případech myla myčka. Zapnuté počítače…
Paní se vyptala, zapsala. Prý se ozvou.
To mám ráda – my se vám ozveme. Jako na konkurzu.
Píšu si do diáře termíny divadel, přednášek, výstav, koncertů… V našem Zpravodaji čtu informaci, že v příštím roce budeme vzpomínat devět set let od první zmínky o našem městě. Koho bychom tak asi připomněli z našich rodáků…
Jedu do charity odvézt pár hadrů z Temu. Hezky lije. Když už jsem na náměstí v tom našem semaforovém lese, zaběhnu na úřad. Po zdech visí naši slavní… Miroslav Ivanov. Ochotně mi přijel na besedu na učiliště. Byl bezvadný. Měl paměť. jeho vyprávění měla kouzlo. Mám schovanou korespondenci s ním. - Jaroslav Žák. Teatrolog František Černý. Máme tu mnoho slavných rodáků.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-09-02-vyhled-z-oken-uradu
Přivítala mě milá paní. Vylíčila jsem zkušenost z Theatrum Kuks. Letošní motto – paměť místa. Vyplynulo zjištění, že se v Kuksu mají lidé rádi. Chovají se k sobě hezky. Sousedsky. Vylíčila jsem recitaci básně Pocta Kuksu v altánu na vinici. Všechno úřednice pozorně poslouchala.
- Napadla mě třeba rodina Miseliusová. Vychovali pro Matyáše Bernarda Brauna manželku… On pro svou tchýni stvořil náhrobek - sochu plačící ženy. Nebo třeba nakladatel Šmahel; nebo spisovatel Pavel Albieri… Vl. jm. Jan Mucek (1. srpna 1861 Jaroměř – 21. října 1901 Smithville, Texas, USA) Jednou si popletl vlak, chtěl přeskočit nebo vyskočit. Zemřel tragicky. Koho bych ale připomněla, je Jaromír John, vl. jménem Bohumil Markalous. Víte, napsal pro děti Rajský ostrov. Pamatuji, když jsem ho četla asi před čtyřiceti lety, jak krásně tam popisuje travnatou proluku, kam chodily služky bělit prádlo. Pak tam vyprojektovali Národní divadlo. Naše škola Na Ostrově má privilegium podobnosti s ND.
Jmenuji pár jmen pro připomínku. Ono se o nich ví. Mohli by se připomenout pro naše potomky.
- Víte, ten pán jak recitoval tu svou dlouhou Poctu Kuksu, mohli byste třeba vyzvat, aby lidé složili poctu svému městu. Ne děti. Ty nemají zkušenost. Dnes jsem četla, že tu máme stoletého občana. Já si na to netroufám. Cítím mezi lidmi nesoulad, občas si připadám, že sem nepatřím. Před měsícem jsem žádala, aby město dalo tiskovou zprávu, kdo byl žhář. Totiž slyšela jsem v první verzi, že Ukrajinec. Pak z toho vylezl zdejší pobuda. Nějaká mladá p... mě poslala s kýblem a hadrem. Docela nejapné. Jen jsem kladla otázky. Proto jsem enfant terrible. Lidi jsou bécani. Přesto, když přijíždím k autobusovému terminálu s velkými písmeny názvu našeho města, vždycky si řeknu:
- Tady jsem teď ještě na neznámý čas doma. Tady jsem prožila život. Tohle je můj domov.
Úřednice vyslechla mé návrhy. Psala si poznámky. Hned po příchodu do jejich kanceláře jsem byla uchvácena výhledem. Poprosila jsem, abych si ho mohla vyfotit. Ochotně mi otevřela dveře na balkon.
- Počasí vám nepřeje.
- Ano, ano. Ráno svítilo ještě sluníčko. Kam to vede?
- Vidíte? Támhle je škola Na Ostrově. Táhle vyčuhuje věž gymnázia.
- A ta cesta vede… Kam to vede? Jo, už vím, to je u ÚNZu. Aha. To je překrásný výhled. Tak děkuji hezky.
Paní byla milá. Vůbec se nechovala jako úřednice. Když jsem ještě ředitelovala, svolávali nás do velké zasedací místnosti. Ta byla myslím v prvním patře. Dnes jsem se tam ztratila. OK. Zeptala jsem se procházející paní s konvicí. Ano. Ještě výš. V třetím patře jsem byla zas ztracena. Z otevřených dveří nějaké kancelář mě smějící se tvář nějaké ženy poslala ještě výš.
- Výš? Kolik to má pater? Jdu do desátého?
Odpoledne jsem svůj den vyprávěla Petrouškovi.
- No jo, jsou ve čtvrtém.
- Prosím tě, netušila jsem, že náš úřad má čtyři patra.
Na sedmnáctou ještě paní na přeměření. Hudrovala, že je tlustá.
- To máš po těch melounech.
- A po těch panácích. Byla jsem na svatbě.
- Jo takhle. Já jsem ti připravila tady do mističky zapečené blůmky posypané moučkou.
- To je moc dobré.
- A syté. Kdežto meloun má vysoký glykemický index. Hodně cukru. A sníš ho celý.
- Koupím si takové misky. Máš pravdu.
- Ty máš odpálený tuk, snížilas´ viscerály, o dva roky jsi omládla, máš metabolický věk, jaký máš mít, narostla ti svalovina…
- No to jsem nečekala.
- Po svatbě, viď?
Smějeme se. Nakupuje.
Pro mě končí den. Muzlám se s kočičkami. Povídáme si s Petrouškem. Poslouchám na Šalingradu, jak Babiš dostal holí. Jak mě vyděsil, že mě píchnou, tak tohle se nedělá. Zezadu. Nečekaně. Zákeřně. Zbabělost. Zrovna tak jako přijet na koni a hulákat umělecké urážky. Babiš tu nastolil očkovací teror. Dnes už lezou studie, co v těch roztocích lidem do těl vpravovali.
TV ŠALINGRAD, [01.09.2025 16:55]
2. septembra 2025
Vedci zo SAV včera 1.septembra 2025 zverejnili na vedeckom portáli Research square svoju štúdiu (1), v ktorej potvrdili v zhode s údajmi výrobcu, že tzv. vakcíny proti kovidu obsahujú mRNA kódujúcu toxický Spike – protein, dispergovanú v lipidových nanočasticiach(LN). To či tzv. vakcíny obsahujú DNA, alebo neobsahujú, to je z hľadiska ich patogenity v tomto prípade vedľajšie. SAV potvrdila dva rozhodujúce smrtiace faktory (mRNA a LN), čo musí stačiť pre okamžité stiahnutie týchto toxických produktov, ktorých patogenita je preukázaná už vo viac ako 3600 recenzovaných štúdiách publikovaných v impaktovaných vedeckých časopisoch (2).
Ak majú títo vedci v sebe čo len trochu vedeckej cti a svedomie, tak sa musia konečne postaviť a rozhodne žiadať okamžité stiahnutie týchto toxických produktov obsahujúcich mRNA v LN kódujúcej S-protein z humánneho, ale aj veterinárneho použitia na Slovensku.
Teraz na základe tejto slovenskej štúdie vieme, že títo slovenskí vedci – Adam Achs, Tatiana Sedlackova, Lukas Predajna, Jaroslav Budis, Maria Bartosova, Vladimir Zelnik, Diana Rusnakova, Martina Melichercikova, Marta Miklosova, Veronika Gencurova, Barbora Cernakova, Tomas Szemes, Boris Klempa, Juraj Kopacek, Silvia Pastorekova – potvrdzujú, že tieto produkty obsahujú mRNA v LN, ktorá kóduje Spike-protein, ktorý dnes spôsobuje po celom svete dramatický vzostup nadmernej úmrtnosti a to aj u mladých ľudí a dojčiat a pokles pôrodnosti.
O toxických účinkoch S-proteinu som písal podrobnejšie vo svojich predchádzajúcich blogoch (3,4,5,6,7). Peter Lipták
Hlavný článok, ktorý by si mal každý naštudovať je Spikeopatia (Tŕňová choroba): COVID-19 Spike proteín je v oboch prípadoch rovnako patogénny, ako z vírusu, tak aj z vakcíny mRNA
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10452662/
Odkazy:
1. Zverejnená štúdia https://www.researchsquare.com/article/rs-7340318/v1
2. Portál s viac ako 3600 recenzovanýmí štúdiami o patogénnosti S-proteinu publikovaných v impaktovaných vedeckých časopisoch https://www.react19.org/
3. Podvod s pandémiou
4. Tŕne v mozgu
5. Pravda o očkovaní
6. Omyl lekárskej fakulty UK?
7. Spike proteín je jed
zdroj Fb
https://www.facebook.com/share/p/1BQcy5sWxg/
https://t.me/casusbellilive
A je to venku. Pozdě, ale přece. V Rumunsku už zase prý jedou.
https://www.youtube.com/watch?v=9oFzvyZS47M Tatiana Micič říká, že šílenci se nevzdají, ale Saturn může být překážkou, aby se to aplikovalo. Neptun je retrográdní, slabý. Taky se to neuskuteční. Vypadá to dobře. A dodává – Dej Bůh! Dojde k obratu; k záchraně života na Zemi.
Valerij Pjakin po dlouhé době hovoří zase k Čechům. Nebojme se.
https://www.youtube.com/watch?v=LmNeUHolp4EDobře to skončí!
Dobrou noc!