Den na mě volá - Chyť si mě... Ne. Nedokážu
Listopad..
Změny se dějí nejen na Zemi, ale v celém Vesmíru. Připravte se na to, že věci, které už nepotřebujete, z vás vytáhnou i s kořeny.
Před námi jsou silné transformace. Ale nebojte se – je čas uvolnit svou sílu.
Energie na nás sestupuje v mocném proudu. Je to jednodušší pro ty, kteří jsou připraveni učit se nové kódy.
Listopad je silným měsícem pro práci a přijímání výsledků z vykonané práce. Můžete urychlit implementaci. Hlavní je jednat. Všechno záleží na nás.
Starý základ je zničen a my stavíme nový. Proto se pusťte / dokončete a jděte tam, kam vás vaše duše táhne.
Pokud přijmete všechny procesy, pak se vše děje snadněji. Nebraňte se ...
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-11-06-podzim
Dnes jsem měla dvě emoční cvičení. U prvního jsem nepociťovala
žádnou emoci. Výborně. Klid. City na uzdě. Nepřikládala jsem důležitost, jestli vyhraju. Jednalo se o to,
jestli je bible tak stará, jak nám namlouvají. OK. Názory se liší. Pravdu nikdo
nezná. Má intuice a informace o nedávných stavbách, o elektricky osvětlených
městech v době, kdy se tu svítilo loučemi, mi jasně a logicky napovídá, že bible není tak stará. Před nedávnem jsem opakovaně sdílela domy s věžičkami na
příjem volné energie. Zajímavé technické unikáty schované v nejzazších
regálech muzeí. Zdeněk Kedroutek vysílal o světových výstavách. Použili staré obrovskéh
nádherné tatarské, opravdu na svou dobu ohromné technicky dokonalé a vyspělé stavby, které byly do půl roku po ukončení výstavy srovnány se zemí. Jak mohli takové velké domy a v takovém množství vystavět v době přípravy výstavy? Využili a zlikvidovali v rámci pohřbení staré doby. Zbořen
starý svět. Reset. Každých sto let. Před asi osmi lety jsem poslouchala u
Jarouška Duška v Duši K vynikajícího Emila Páleše. Pamatuji, jak zvuk
nebyl kdovíjaký, pořad jsem si poslouchala ve sluchátkách. To se člověk víc soustředí. Vyprávěl o své knize
Angeológia dejín. V jistých etapách se střídá ochrana andělů. Nebo vliv.
Myslím, že hovořil o pěti stech letech. Taky národy světa se střídají v intervalech u kormidla.
Slované měli začít na kraji dvacátého století. Nebylo jim umožněno. Mocné rody
víme, o koho jde, rozpoutaly první velkou válku; obě válčící strany byly
podporovány jedněma rukama s váčkem zlaťáků. Neštítili se vůbec (pokud se
tak stalo) zabít carskou rodinu spřízněnou blízce s trůnem anglickým,
německým… Pokud se tak opravdu stalo! Nevíme. Historky do dějepisu vytvoří za
peníze lehce i neschopný pisálek. Lidi uvěří všemu. Germáni
měli skončit, tak naplánována další válka. Snížení populace, očkování –
jako dnes, jako dnes. My Slované se snad na kapitánský můstek nedostaneme ani po víc
jak stu letech. Když tady byla ta Tartárie, proč by tu byla nějaká
vyblibibli. Ok. Respektuji názor, že ta Kralická, ta že je nejlepší, nejposvátnější…
Nechává mě to klidnou. Sama mám několik biblí dětských, aby děti lehce
pochopily příběhy. Mám i pro dospělé. Chodila jsem někdy v roce 90 nebo 91 na
kurz čtení bible. Není jednoduché orientovat se v citacích,
odkazech, verších. Werich (jaký měl původ?) zpíval "čtěte bibli, tam to všechno
je". No jo, o odívání, o jídle, o lásce –
Píseň Šalamounova, překrásné milostné verše. Dvé kůzlátek jsou tvé prsy... Ale proč v době Tartárie bychom měli
bibli? To mi nikdo nevysvětlí. Letopočty jsou naprosto jiné. Ještě před
nedávnem tu chodili obři. Tolik důkazů o nich. Velké knihy v muzeích.
Obrovské dveře u budov. Dnes to "vědci" označují jako poruchu – gigantismus. :-) Kalendář – úplně jiný.
Slované to počítali jinak. Tak proč bychom tady měli nějakou bibli!!
Neslovanskou knihu. Kde se tam píše o Slovanech? Dobře. Nehádám se. Kdo ví, ten
ví.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-11-06-rano
Ráno si beru telefon do postele. Nic na něm nevykoukám. Ihned spím dál. Vstávám. Mám mnoho úkolů. Splnit alespoň ty akutní. Kočky! Obě čekají, až sestoupím z výšin. Včera jsem psala, že už jim nevěnuji první počínání. A dnes? První snídaly naše kočičí kamarádky. :-) Žofka moc nechtěla.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-11-06-maluji-se-s-kockami
Celý den jsem měla co na práci. Nádherný podzimní den mi proklouzl mezi prsty. Kdyby tu byla ještě maminka, sedla bych na kolo a uháněla za ní. Až v podvečer jsem si sedla k počítači a pracovala na své anglické verzi SA – Secret Agreement.
Žofinka celý den stráží, kam se hnu.
- Peťuš, udělám ještě tu pro tebe.
Zasekla jsem se na vkládání čísel stránek. Ne a ne a hodinu jsem ztratila. Page 1 of 12 nebo tak nějak to tam bylo. Ne. Nepočítaly se mi. 2 ze12, 3 ze 12. Ne. Třikrát se mi to povedlo. Počtvrté ne. Tak zítra. Večer porada stíhala webinář, konferenci. Pondělí – tak narvané. Půlnoc už dávno začala nový den. Teprve se dívám, co mi během dne uniklo. Objevuje se článek, který v titulku zpochybňuje náš původ.
To chce napsat, že nám zas ohlupují mysl, hlavy, vědci přečmárávají náš slavný slovanský původ. Největší říše světa nebyla Římská, ale Tartarská. Naše! Čtu a najednou jako jehla! Rita:
Rita Štanderová
Renata Trávníková No, ano... patříme na západ... podle vědců. Už za kněžny Libuše se tu objevují anglosaské manýry... viz. rukopisy Královodvorský a Zelenohorský...
A že Masaryk… Ty vorle! Co to žvaní? To jsou falsa. S tím se nepracuje. Masaryk nebyl náš. Bůhví jaký měl původ. Jestli neměl trošku tmavší krev. Měděnou. Hanka s Lindou chtěli vyzdvihnout naše slavné dějiny, slovanství. A ona napíše, že už oni… Masaryk jako první poukázal, že je to podvrh. Ve dvacátém století se na to vrhnul dr. Miroslav Ivanov. Rodák z našeho města. Dokonce běhal po stejných schodech, jako Božena Němcová. Jen trošku víc protlapaných. V odborníky z kriminalistického ústavu zkoumali pravost kůží. Nikde by lepší mikroskopy. chemii, laboratoře nenašel. Zjistili, že se jedná o přepis kůží. Dokonce si z jedné jeho přednášky pamatuji, že nějaké velké P na kraji textu nešlo chemicky odstranit, tak nesmyslně vymysleli text na P. Až po plyšáku mu bylo umožněno dokončit zkoumání. Konečně dokázal, že jde o prastaré pergameny přepsané novodobým inkoustem.
V letech 1968–1971 byly Rukopisy zkoumány v Kriminalistickém ústavu takzvaným Ivanovovým týmem. Ten dospěl k tomu, že RK i RZ jsou palimpsesty, tedy nový text napsaný na starý pergamen s vyškrábaným původním textem, a jejich autory jsou pravděpodobně Václav Hanka, Josef Linda a malíř František Horčička.[14]
Rozladilo mě, že místo aby se diskutovalo o tom, jak nám likvidují dějiny, že si budeme hrát na odborníky, neznalé naší literatury… Tak to byly mé dvě zkoušky. U první jsem obstála. U druhé bych dala pětku a pohlavek. Sobě. A pak hned Ritě.
- Prosím tě, tak kočka nežere.
V duchu i nahlas se divím, jak je možné, že si toho všimnul Petroušek a ne já. Jsem tu s nimi celý den.
- Tak ji odčervíme.
Žofka se nechá důvěřivě pochovat. Otevřu jí tlamičku. Petroušek udělá špric. Honem jí hubu scvaknu k sobě, aby mě nepoprskala. Kouše pastu. Šklebí se po kočičím výrazu. Tváří se nepřátelsky. Jako když do ní vstoupí čert. Chytil ji amok. Lítá domem jak pomatená. Udělali jsme dobře? Chemie. No asi ano. Za hodinku si šla ochutnat večeři. Uvidíme zítra.
- Peťuš, neměli bychom odčervit i Moura?
- On nežere? Žere.
- No. Žere.
- Tak vidíš. Moura nemusíme.
To mi vrtá hlavou. Taky má určitě nějaké parazity…
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-11-06-uraduje-od-odpoledne-do-setmeni
- Peťuš, dodělám to zítra.
Zatápím. Cítím dohořelou svíčku. Asociace. Takhle to vonělo u nás v podnájmu o Vánocích. To jsme ještě neměly s maminkou a Ivou svůj domeček. Stromeček ozdoben kroucenými vánočními svíčkami. Musel se hlídat. Když se svíčky sfoukly, vonělo to přesně tak, jako když dnes jeden kahánek ukončil svou existenci. Zapaluji kužílek kadidla. Mám ráda podzim. Je rozkošně depresivní. To miluji. Příroda umírá. Za pár dnů ji zasype bílá smrt. Ne. Peřina. Hřející peřina. Na zahradě bude ticho. Jen odněkud z korun uslyším tichoučké sýkorčí tík, tík.
Tři vrabčáci - Ch. Morgenstein - býval zakazován. Ani nevím proč.
V lískovém keři bez oříšků
sedí tři vrabčáci, bříško k bříšku.
Napravo Frantík, vlevo Eda,
uprostřed Honzík - neposeda.
Tak se tu choulí ve větvoví
nejtepleji je Honzíkovi.
Srdíčka tlukou ťuky, ťuk
vrabčáci sedí ani muk.
Půl jedné v noci. Žofinka zas dostala jiskru. Špásuje se mnou. Odpoledne prospala v košíku u mě ve studiu na stole. Při telefonování packou shodila dárek od klientky. Hezkou sošku kočky. Asi nesnese konkurenci. Když se jí to povedlo, otočila se ke mně zády. Pokračovala ve své činnosti. Posilujícím spánku.
I já se jdu posílit.
Dobrou noc!
P. S. Proroctví kmene Hopi. Hopiové kreslili moudrým vědcům, kteří k nim zavítali, dvojhvězdu Sirius. Ještě nebyla našimi dalekohledy objevena. Z ní k Hopiům létali návštěvy. Vědci nevěřili. Následně byla dvojhvězda "objevena". Vot těééchnika.
https://www.presny-cas-online.cz/obsah/proroctvi-indianu-kmene-hopi
Z FB - zajímavé čtení:
Honza Podruh
3 hod ·https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-11-06-polarni-zare
Ještě je včerejší polární záři která byla viděna na mnoha místech Československa a větší části Evropy, prišla mi na mesenger zpráva od Simona Bereková II se kterou naprosto souzním. Už dlouhé roky víme, ze Československo, ač se to teď nezdá, je velmi výjimečné v rámci nejen střední Evropy, ale i celého světa, jsme strážci galaktických pamětí, před mnoha lety, kdyz jsme ještě byli součástí galaktickeho společenství na území současného Československa byly uloženy krystaly se záznamy zrodu a vývoje všech členů gakaktickeho společenství a obyvatelé tohoto území byly vybrání a určení jako strážci této knihovny. Do komentu přiložím zprávu kterou jsem dnes ráno našel na Messengeru, a utvořte si obrázek sami, podotýkám ze tato zpráva je odněkud z bývalé Jugoslávie takže naprosto nezaujatá a egem neovlivněná
Hynek Krupka
Na území ČR je ukrytý i kámen mudrců ve své fyzické podobě.
Andelka Moja
Hynek Krupka a blanicti rytieri
Honza Podruh
Hynek Krupka No, krystal je vlastně kámen a jestli tady máme krystaly vědomosti celé gakaxie, lze to interpretovat i jako kámen mudrců
Milu Ška
Hynek Krupka a co když to není kámen. Co když ten název "Kámen mudrců", je pojmenování pro něco jiného fyzického
Pavla Fruhaufová
Vždy se říkalo, že Československo je srdcem Evropy
Šarlota Santini Pátková
I indiáni mají proroctví, že změna přijde z Čech.
Lubos Tomcat
VE VZTAHU K OBJEVUJÍCÍM SE ČERVENÝM ZÁŘÍM (nejen v Evropě) znovu přikládám proroctví Indiánů Hopi
Toto povídání bylo předáno Náčelníkem Danem Evehemou, Stařešinou Indiánů Hopi.
"Tento příběh je velmi starý příběh, velmi starý. Příběh o Modré hvězdě Kačině znám už od malička. Tento příběh mi vyprávěli dědové, kterým je nyní mezi 80 a 108 lety.
Modrá hvězda Kačina se fyzicky objeví na našem nebi, což bude znamenat, že jsme na konci časů. Ti, kteří se vrátí k cestám daným nám v původním učení a budou žít přirozeným způsobem života, se příchod Kačiny a Očisty nedotkne. Přežijí a vybudují nový svět.
Návrat Modré hvězdy Kačiny bude budíčkem, který nám řekne o novém dni a novém způsobu života, o novém světě, který přichází. Zde začnou změny. Začnou jako ohně, které v nás hoří a shoříme touhami a konflikty, pokud si nevzpomeneme na původní učení a nevrátíme se k mírumilovnému způsobu života.
Nedlouho po Modré Kačině dorazí Očista, Rudá Kačina a tento den se Země, její stvoření a veškerý život, jak jej známe, navždy změní. Budou zde znamení, které budou tomuto příchodu Očišty předcházet. Je důležité pochopit, že tato poselství budou nalezena v každé živé bytosti, dokonce i v našem těle, dokonce i v kapce naší krve. Všechny formy života obdrží tyto signály.
Objevením se těchto znamení začíná období sedmi let, což bude naše poslední příležitost změnit naše způsoby života. Všechno, co prožíváme, je věcí volby. Když se přiblížíme době příchodu Očisty, objeví se lidé, kteří budou procházet jako duchové městy, kaňony, které si vybudují ve svých umělých horách. Ti, kteří budou procházet těmito místy, budou při chůzi velmi těžcí. Bude to téměř bolestné pokaždé když udělají každý krok, protože budou odpojeni od svého ducha a Země.
Jiní budou mít velké deformace, jak v mysli, tak na těle. Najdou se tací, kteří budou chodit v těle a nebudou z této reality, protože mnoho bran, které nás kdysi chránily, bude otevřeno. Bude mnoho zmatků mezi pohlavími a dětmi a jejich rodiči a prarodiči.
Život bude velmi zvrácený a v těchto časech bude jen malý společenský řád. Mnozí budou žádat, aby se na ně zřítily samotné hory, jen aby ukončily jejich trápení. Jen některých se to, co se bude dít, nedotkne– těch, kteří si pamatují původní učení a znovu propojili svá srdce a ducha – ti, kteří si pamatují, kdo je jejich matka a otec – Pahanové, kteří odešli žít do hor a lesa.
Dokonce i ti, kteří necítí své spojení s duchem, uvidí tvář Stvořitele po obloze. Věci neviditelné budou cítit velmi silně.
Začne se dít mnoho věcí, které nebudou dávat smysl, protože realita se bude posouvat zpět do snového stavu a ven z něj. V této době se otevřou mnohé brány do nižšího světa. Věci dávno zapomenuté se vrátí, aby nám připomněly naše minulé výtvory. Všechny živé věci budou chtít být přítomny pro tento den, kdy skončí starý čas a my vstoupíme do věčného cyklu pátého světa. Obdržíme mnohá varování, která nám umožní změnit naše cesty zespodu Země i shora.
Pak se jednoho rána, za chvíli, probudíme do Rudého úsvitu. Obloha bude mít barvu krve. Pak se začne dít mnoho věcí, u kterých si právě teď nejsme jisti jejich přesnou povahou, protože velká část reality nebude taková, jaká je.
Žádná živá bytost nezůstane nedotčena, tady ani na nebi. Říká se, že cestu přes tento čas je třeba nalézt v našich srdcích a znovu se sjednotit s naším duchovním já. Zjednodušit se a vrátit se k životu se Zemí a na Zemi a v souladu s jejími stvořeními, pamatovat si, že my jsme správci, strážci ohně Ducha."
- Marie Ákcišil
Ta zpráva mi k ránu přišla také. Považuji svou zemi za nejlepší místo pod sluncem. A co bude dál... je na každém z nás
Irena Babicová
Ano, tahle informace mi chodila celý život, že ziju na velmi významném místě. Jsem si toho vědoma
Iva Vlčková
Možná je to i důvod, proč jsem nikdy nebyla odtud dyl než 14 dní a po 10 dnech už byla nervózní, kdy to skončí a pojedu zpět. Navic jsem vždy obdivovala zlaté české ručičky. Možná i mé dědy to sem vždy táhlo a i v době, kdy mohli utéci pryč a měli vse domluvené, vždy dojeli zpět. Asi brzy pochopím, co mě sem táhne.
Honza Podruh
Iva Vlčková Mám to podobně, měl jsem ve svém životě několik příležitosti emigrovat, ať už teď legálně nebo i dřív "přes dráty" ale vždy mne něco drželo doma
Sidonius Horník
Honza Podruh zdravím tě Honzíku , k tomuto tématu ti napíšu také jednu informaci , žiji celý svůj život v okolí Dačic když začala makrela přesidlovat afriku do Evropy dostal jsem šílený strach o děti mám dvě dcery a vnučku , byl jsem v té době na návštěvě u léčitelky , ke které jezdím už dobře 14 let a svěřil se jí s obavami a plány na to odejít do jiné země pokud možno velmi vzdálené tomu marasmu tady a její odpověď byla neblázněte žijete na nejlepším a na nejbezpečnějším místě na světě a potom jsem se o svoje okolí začal více zajímat a všímat si , že tomu tak je když všichni fotí a píší o chemtrails u nás je nebe vymetené , když bylo covid šílenství a tlak na lidi my jsme si tu žili svým zcela klidným životem a nikdo nikoho do ničeho nenutil a je to i s počasím , žádné výkyvy pěkně totu plyne jak v zapomenutém království a toto mi potvrdili i lidi , kteří o této informaci neměli nikdy ani tušení a ta že představa , že bych se měl odtud odstěhovat je pro mně absolutně nepředstavitelná , už vím proč , moc děkuju.
Agáta Vysmátá
Iva Vlčková také nemohu vycestovat že země. Je dokonce důležité, abych byla doma. Prostě moje energie tu musí být stále. Ono je taky jednodušší dělat si tady nejkrásnější místo na Zemi, než za ním kamsi cestovat Jsme tu důležití. Sedíme u brány.
Veronika Wiesnerová Dubničková
Sidonius Horník covid šílenství a různé přírodní pohromy se přes nás také prehnaly...o "cákání" chemtrails nemluvě...u nás na západě je i Harp nechutně cítit...ale musím souhlasit,že jsme -pravděpodobně - jednou z nejchráněnější zemí což lecos vysvětluje
o Sidonius Horník
Veronika Wiesnerová Dubničková to ano , ale já jsem myslel přímo místo a okolí kde žiji
Veronika Wiesnerová Dubničková
Sidonius Horník pak je tam centrála dobra a vzestupu
Sidonius Horník
Irena Hrobská já pracoval dlouho v Rakousku a jezdil denně domů a když jsem přijížděl k hranicím tak jsem tam 3km od hranic vyjel na takový kopeček a viděl ty rodné lány a bylo mi hned lépe u srdce a to ta část Rakouska je historicky české území , ale doma je doma