Den přetéká zážitky

Dnes mají Mijanové sváteček. I syn mé sestry Ivy. Vždycky jsme u ní slavívali – oba Mijany. Jejího muže, kterého porazilo na Velký pátek auto. I jejího syna. Vše už bylo. Maminka by rázně máchla paží:

- Všechno je pryč. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-18-snidameee

Snídáme. Telefon. Iva. Připomínám jí lékaře. A aby se stavila u mě na oběd. Dávám si do upozornění do telefonu – volat Ivě.

Myslím na LP. Jak neumí vychytat chvíli, kdy se má hodit zpátečka. Jednou mi Iva řekla, že ženu věci za hranu, ad absurdum. Ta věta se mi vepsala hluboko. Dávám si pozor. Díky, Ivo! Hodně mě naučil Petroušek. Včas cuknout, aby nedošlo ke karambolu.

Včera večer mě napadlo, že malé zraněné dítě ve vyšším věku je to nejhorší, co může člověka potkat. Každý v sobě máme zraněnou animu nebo anima. Je třeba na sobě pracovat. A to bolí. Někdo neví jak se sebou pracovat. Někdy si uvědomuji, jak mě některé situace, věty, slova iritují. Přemýšlím, co se děje. No, právě!  Něco se vzbudilo z dětství, mládí. Uvědomění. Cvičení. Někdo nepátrá, co ho vytočilo, rozhodilo.

Trauma přepisuje hezké věci. Poslouchám vyprávění moudré ženy, jak holčička rozbije hrnek. Dostane vynadáno. Zapomene, že za hodinu ji rodiče vzali na zmrzlinu. Za svá traumata mohou děti samy. Je třeba je celoživotně léčit. Když si myslíme, že jsme v pořádku, být ve střehu! Nejsme. Stále vyskakují stará traumata v různých situacích. Třeba stále léčit. Nevidíme lásku. Je třeba stále pracovat. Proč maminka nedává lásku dítěti? Asi ji to nikdo nenaučil. Někdo neumí sdílet lásku. Projevovat ji. Třeba se bojíme ukazovat lásku, city. Je to na světě pro každého nějak jinak.

Jsem extrovert. Všem dobře čitelný. Cítím-li lásku, projevím ji. Cítím-li, že někoho vnímám jako blba, řeknu to. Jak stárnu, uvědomuji si, že je to nebezpečné. Lepší je nosit škrabošku. Jenže já jsem nikdy v životě nebyla na maškarním plese. Nikdy. NIKDY! Vyběhla mi taková scénka z dětství. Babička v nouzovské hospodě měla mnoho pomocníků na ples. Někdo bral kabáty a špendlíčkem na ně připichoval papírová čísla. Číšník z hotelu Pha, jsem zapomněla jeho jméno, ale vidím ho – štíhlý, veselý – roznášel po sále. Pamatuji, jak za kávu vylovil z kapsy modrý korálek. A bílý - to už nevím, za limču? Maminka nás vždycky vzala s sebou a pomáhala v kuchyni. Jezdívali jsme takovým starým autobusem s kvílivým motorem. Okolo cesty dvoumetrové závěje. Jabloním koukaly jen vršky. Jednou jsem stála u dveří z lokálu do sálu. Masky chodily v takovém větrníku v kruhu. Řada masek, za nimi další řada… Hleděla jsem na ně a bála se. Jedna maska na mě kývla. Asi žena, to je jasné. Ukázala prstem, ať se zapojím v průvodu. Hned jsem se chytila maminky za zástěru. Ó ne, masky ne. Možná, třeba, snad mám odpor k maskám od téhle příhody. Kolik mi bylo? Tatínek už umřel. Tak čtyři? Pět? Co já vím, proč jsem tak přímočará, proč nemám ráda přetvářku, masky.

Znovu ladím k práci Janu Radovou. Hledám, co jsem si z ní zapamatovala:

https://www.youtube.com/watch?v=MnOvucY3eSM

Jana se zmiňuje o archetypech. Je jich mnoho. Ne každý zažijeme všechny. Ale každý se narodíme buď jako muž nebo žena. Animus a anima. Mužství a ženství. A každý jsme dítě. Vyšší dítě – božské. Nebo zraněné.

Archetyp matka – nemusí jí být každá žena. Čarodějnice. Ne každý musí mít v životě aktivován třeba archetyp královna.

Když se vtělí duše na planetu, vždycky se zrodí z dvou lidí - matky a otce, z muže a ženy, je vždycky dítětem a mužem nebo ženou. Každá vtělená duše, ať chce nebo nechce, v sobě musí nést tyto tři zákadní archetypy. Vnitřní muž, vnitřní žena, vnitřní dítě. Vnitřní rodina stojí na těchto třech archetypech. Vnitřní dítě rozdělila na božské, mluví o něm Jung. To je to čistě duchovní dítě. Náš duchovní potenciál. Nemusí se vůbec v životě člověka zaktivovat, když zůstane v druhé dětské části, a to je dítě zraněné. Zůstane-li v temnotě zraněného dítěte, s tím potenciálem se narodí a taky s ním umře. V tomto slova smyslu duchovní božské dítě, ten skutečný duchovní potenciál nemusí být vůbec žit. Sice tu potenciálně je, ale nemusí být v životě projeven. Může celý život zůstat žít jako zvířátko.

Duchovní potenciál je božské dítě v nás. Kreativita. Až když si chceme opravdu hrát se životem. Pak tu je zraněné dítě, které má jiné kvality než to božské. Jsme ze dvou kvalit. Tělesné dítě patří k zraněnému, váže se k hmotnému světu, je to dítě hmotného světa. Božské dítě je dítě duchovního světa. Dítě má dvě kvality.

A tohle pokud nepochopíš, budeš se celý život plácat. Je to na každém z nás, jak na sobě pracuje. To je hraní si s kloboukem. Hraní si se zahradou. Hraní si s mužem. Hraní si se životem. S vlnkami života. Kdo nechápe, smolík.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-18-zazraky-dopledne

Dnes jsem si moc bodů na papírku neodškrtla. Zbyly mi hlavní – natrhat třešně, žehlit. Naopak – udělala jsem tolik jiné práce! Vysmýčila, vytřela, vyluxovala. Vymáchala, naškrobila, pověsila, sundala povlečení. Vycídila zaprášenou terasu. Všechny koberce, koberečky, předložky, rohožky jsme poctivě vybouchala plácačkou na koberce a ometla kartáčem. 

Okukuji zahradu. Kochám se a divím se. Jak takové neznalé koze zahradnici všechno kvete, roste. Až na ty slimáky! Tam je třeba ještě začarovat. Sežrali mi sazenici petrželky, několik levandulí! Světe, div se!! Levandulí! I do afrikánů jdou. Včera v noci jsem sbírala jednoho z pažitky!!

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-18-obeeeed

Kvůli jetým banánům jsem vybrala v Herbalife kuchařce banánové lívanečky. Zdravé, lehké. Základ ovesné vločky, F1 banán, multivlákninový nápoj, F3… Navrch ovoce, tvaroh nebo smetana. Posypala jsem lesními jahodami. Vynikající. Lehké. Syté. Zdravé.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-18-prvni-uroda

Žehlit a třešně – maňana. Zítra sebou hodím, ať to zvládnu. Dnes jsem si utrhla ve skleníku první okurku. Mám ráda mini. Takové ty krátké. A taky kedloubek jsem vytáhla. Dosadila na uprázdněné místečko dvě rajčátka a na druhou stranu skleníčku další dvě. Už poslední. Omluvila jsem se jim, že tak dlouho předlouho čekala na umístění. Ale teď mají podhnojeno a prostor. Doufám, že se předvedou.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-18-a-je-tu

- Lindo, už máš skleník?

- Ne, budou ho prý šroubovat asi šest hodin.

- Fakt, jo?

Původně ho měl šroubovat LP. Oddaloval, protahoval. Každý je nahraditelný.

Na společné telegramové skupince s Luckou a Lindou si vyměňujeme obrázky, videa, hlasovky. Linda dala fotky skleníku. Zavezla si okraje skleníku hlínou. Osázela vkusně kytkami. Šikovná. My máme okolo skleníku jen trávu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-18-na-skolni-koncert-do-kuksu

Ješiši, to je hodin! Rychle. Směr Kuks. Dnes tam bude školní koncert dechů. Místo nahoru k hospitalu jedu na druhou stranu oudolí. Musím ho přeběhnout. Míjím kukskou školu. Už neslouží. Naši předci měli peníze na to, aby vystavěli pro své potomky krásnou školu. A většinou na kopci. Sbíhám dolů. A teď, Ireno, zaber! Vybíhám nahoru. Ještě schody. Oběhnout celý hospitál. Proletět nádvořím. Jsem tu. Začínají nejmenší. První holčička šeptá po vystoupení paní učitelce. Aha, měla vyschlo v krku.

- Děti, pijte! A vlhčete plátky. Ať vám nevyschnou!

Koncert stoupá ke svému vrcholu. Paní učitelka děkuje rodičům. Za dohled nad domácí přípravou. Ono to něco stojí! Vzdává hold dětem. Jedna holčička začínala s jedním předním zubem. Nemyslitelné. A jak dnes hezky foukala. Co práce dětem dá, aby z nástroje vyšel tón. Občas jim to upísklo. Jenže těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Oni se vypracují. Péťa by řekl:

- To pude.

Na závěr pecka. Minulý týden jsem od nich slyšela Ameriku z West Side Story. Unikátní. Ale dnes zahráli, a precizně, krásně, nádherně Bohemian Rhapsody. Z publika oslavné hýkaní, pískání. Bravo! Provedení mi zamlžilo oči. Můj první manžel mě učil poslouchat Pink Floydy, Queeny, Police, Jethro Tull… Já byla spíš na Boney M, ABBA, Golden Kids… Už jsem tu pěkně dlouho. Hodně pamatuji. Odpouštím, ale nezapomínám.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-18-kuksem-domu-okolo-koni

Kráčím kukským oudolím. Je to tu hezké. Dole na cestě jede slečna na koni. Vedle ní vede druhého další postava. Vlevo za neviditelnou ohradou tančí, řehtá, dovádí černý koník. Ržá přes louku na ty, kteří si poklusávají kus od něj. A on tu zůstal sám. Krásná scenérie baroka a přírody.

Vybíhám zámecké schody na jeden zápřah. Ty další, prudší taky. Mám já tohle zapotřebí? Pořád si dokazovat kondici? Mám. Jen se čiň!

Doma Petroušek čeká s Žofkou.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-18-vecer

Jdu zalít rajčata pod střechou. Okouknout kytky.

- Jdu si zavakuovat černý bez.

- Potřeboval bych pár registrací.

Zasáhl mi do programu. Chjo. Můj mail je naplněný. Pořád mi vyhrožují, že mi nebudou chodit maily. Na Googlu mi nabízejí prostor za peníze.

- Do prčic, nebudu kvůli fotkám z ping pongu kupovat místo! Stačí, že kupuji toner a papír. Jsem se rozzlobila. Když chcete fotky, jedině přes tg nebo massineger. Žádný Whats App nebo mail! 

Místo klidného chystání svačinky pro Péťu u poslechu TV Šalingrad se tu babrám ve zmenšování fotek a registracích. Povídání se Zdeňkem Kedroutkem o Tartárii si poslechnu zítra u žehlení. V klidu. Bez narušení. Nechci umřít blbá. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-18-prodejny-klaun-se-ma-dobre

Poslouchám pana Holce.

- Gumovník Foltýn mlčí. Kde jsou jeho komunikační karty? Celá Strakovka na ně čeká. Představte si, že píše: Bitkoinový dar domluvil Putin. Možná sem vyslal agenty. Vystoupí šéf BIS Koudelka…

Pan Holec je vtipný.

Dozvídám se, že Babiš slíbil učitelům plat na výši 130 procent. Slíbil. Dodržel. Vláda Petra Fialy slíbil totéž. Dotáhli to na 102 %.

Ochlasta promluvil ve prospěch vlády. Dostal 18 miliónů. A teď opilý falešný klaun se správnými narativy dostane 24 miliónů.

Prezident je prezidentem Fialovy vlády. A tvoří si Ústavní soud. Ten je jeho další koaliční parťák. Baxa řekl, že by ÚS mohl zasáhnout do voleb. To je demokracie? Ano, to je demokracie. My vám vybereme, koho volit a pak sečteme hlasy, aby nám vyšel náš kandidát. 

No jo. Krádež miliard za bílého dne. Lhaní. Bitkoiny ze závažné trestné činnosti. A nic. Ticho. Sami by měli odstoupit, a ne si nechat udělat důvěru vládě. Tady by sedl citát o tchýni držící se na parapetu v desátém patře: 

- No jo, drží se svině, drží.

Otázka:

- Jak si jako ministerský náměstek vydělám z poslaneckého platu na třicet sedm nemovitostí a hotel na Tenerife.

- On je taky kádr z Brna. No jo, byl jsem zaskočen touto informací. Jak se k tomu dostal, nikdo nepátrá. Oni nemusí dokazovat, kde si na takové věci vydělali. Odškrtnout si můžeme, že si to pan Daňhel nekoupil z úřednického platu.

https://www.kverulant.org/cases/zkorumpovany-namestek-ministra-spravedlnosti-radomir-danhel/

- Podívejte se, kolik nemovitostí vlastní brněnská primátorka z líhně Pavla Blažka. 

Pan Holec hovoří o zázračném bohatnutí těch v politice.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-06-18-toto/1679711907

- Fiala šel do eurovoleb s peticí za zachování české koruny, že bychom nikdy neměli přijmout euro a že bychom si stejně jako Dánsko měli předjednat trvalou výjimku o nepřijetí eura. Mluvil rozuměji, neměl rád EU, nechtěl zvyšovat daně, nechtěl gryndýl, nechtěl zakazovat spalovací motory… Najednou klíčový ekonomický a politický aspekt - zbytek suverenity - chce předat do EU jen na základě, že jeho ultras budou přesvědčovat lidi.

Tak jsem chtěla jít brzy spát. Tři.

Dobrou noc!