Den s milovanými a se zahradnickým deštěm
Proč se budím tak brzy! Mohu spát. Zahrada. Pršelo. Krásný zahradní deštík. Pampeliška. Dnes dvě menší. Omýt. Namixovat koktejl. Zpátečka do sarkofágu. Zdám se čilá. Hodinku čtu, probírám FB. Propadám se do spánku. Ntb na přikrývce. Skyp.
- Ahoj mami!
- Lindi, ještě dadynám.
Ještě je v Pze. Jsem v klidu. V deset opouštím noční pracovnu. Co nejdřív? Krém. Pokus udělat z korpusů něco jako dort. Oba korpusy se mi moc hezky podařilo rozkrojit na tři placky. Prokládám je rybízovou pikantní marmeládou a krémíkem. Jsem myslela, že ho mám hodně. Dvě másla, mascarpone, puding, kysaná smetana. To je hmoty! A těch kalorií! Tak tak mi zbylo na pár bobků okolo ovoce navrch.
Co dál! Do trouby krůtí řízečky; včera obalené v zelené česnekovo - petrželové strouhance; podle svého učně a čtenáře Jiříka - peču hezky pomaloučku.
Polévku - s mými špaldovými nudlemi, hlavně libečkem.
Vlasy. Nanést na obličej člověka. Taky máte písničkové asociace? Já silné a celý život.
Včera jsem v obchodě poslouchala poslední Gottovu písničku s Charlotte. Rychle jsem se srovnala v čase. Loni touhle dobou jsem netušila, že mu zbývá tak málo. Nevěděla jsem, jak horečně ještě pracuje, co mu slábnoucí síly stačí. Písnička se nesla obchodem. Zastavila jsem se a předstírala zkoumání zboží. Srdce se mi sevřelo. Zhluboka jsem dýchala. Stažené hrdlo. Není tu.
Dnes se fénuji. Slyším hit tak třiatřicet čtyřiatřicet let starý. Voyage, voyage. Desireless. Vypínám fén. Přenáším se do té doby. Přesně. Jsem v Puppu v Karlových Varech s mým tehdejším partnerem. Nebo na diskotéce na Kovárně v Peci pod Sněžkou. Kovárna - krásný prostor s bezva personálem... Renek barman- emigroval. Nechal tu Helenu. Provozní Láďa, jeho krásná, překrásná křehká milá žena Maruška; barmanka. V kuchyni vládnul Honza. Dodnes se stýkáme. Mistr kuchař. Ještě donedávna vařil v Rakousku. Starý pán. Inteligentní. Sečtělý. známe se tak čtyřicet let. Říkal:
- Iri, i když jsem skončil ve dvě ráno, vždycky jsem ještě před spaním četl.
Před pár lety jsme se znovu potkali s Maruškou a Vláďou. Strávili jsme u nich v Červeném Kostelci víkend. Navštívili jsme Mezinárodní folklorní festival v Červeném Kostelci...
Diskotéky na Kovárně; promítali všechny zpěváky té doby se jmény a názvy písní... Dnes mi Desireless vytanula v mysli... Vary, Pec, Jař - té doby. Voyage, voyage...
Ireno,prober se z mrákot! Vrať se do tady a teď!
Co ještě? Umíchat tvaroh s rozinkami. Jogurt s marmeládou za studena - z černého rybízu.
Telefon. Linďous se o něčem radí.
- Ty jsi už v Jaři?
Kladná odpověď zrychluje mé pohyby. Vyrovnat obloženou mísu. Ovoce. Linďous je tu.
- Mami, povedl se ti.
- Vždyť vypadá jako helma.
- Vypadá krásně. Hned bych si kousek dala.
Ještě aby chutnal. Péťa mi připomíná, na co jsem při přípravách zapomněla. Pověřuji zodpovědným úkolem. Na naší růžové besídce u vchodu rostou malé dárečky pro vnučku. To má na starosti Peťulka.
Mladí mají skoro hodinové zpoždění. To mám ráda. V klidu peču měkké bagetky. Nádherné. A dobré.
Zvonek. Vnučka prochází besídkou... Hledá... nachází. Češe dárečky. Raduje se. Rodiče ji vedou zahradou.
- Hledej ještě.
- Nic nevidím.
- Hledej něco pro sebe.
Už ho zblikla. To je radost. Kolo s velkou mašlí a přilbou na řidítkách. Jdou si vyzkoušet jízdní umění na ulici. A školáčí tašku. Pěkňoučká.
Sedíme. Hodujeme. Popíjíme. Klid. Pohoda. Dnes si se snaškou neskáčeme do řeči; v posledních dvou měsících na sebe chrlíme informace. V noci si posíláme odkazy. Zdá se, jako bychom vše věděly. Ale každý den dostáváme další infokapky... Kdybychom se vše dozvěděly naráz - zahubilo by nás to. Snacha použije ve větě slovo podesta.
- Tfuj - mám asociaci.
- Já taky.
Víme to jen my dvě.
Peťulka jede pro mléko. Nechal tu telefon. Za chvíli je zpátky. Holky mají ode mě info.
- Nechal doma telefon?
Řehtáme se, modulujeme příběh.
- To si musím zapamatovat. To večer použiju.
- Ne, to tam nepiš. Nedráždi.
OK. Tak nic. Bavíme se na účet jedné čarodějnice.
- U kravína stáli tři s hadry na hubě. Nevím, na co čekali. Koukali. Šel jsem rovnou pro mléko. Možná tam čekají do teď.
Snacha mi ukazuje bezva aplikaci. Google Lens. Bezva hračka. Hledáme nápisy, obrázky, předměty... Překládá to, nakupuje to...
Kuřáci jdou kouřit. Přesouváme se s vnučkou ke klavíru. Zpíváme si. Říkáme si, jestli je písnička veselá, smutná, proč. Náchodský zámeček - vojáček se nechal zlákat do bílého kabátu. Jeho milá na něj buď čtrnáct let čekala, pak sedm let... On mohl padnout v bitvě. Najít si jinou... Zpíváme interaktivní Čížečku, čížečku... Hraju, vnučinka předvádí, jak sejem mák, jak roste mák, jak kvete mák...
Cvičíme. Ta malá opička má gumové tělo. Rozštěp, provaz... Zacvičím si. Vnučinka gymnastuje; já pět Tibeťanů a dvě sestavy na omlazení. Petroušek s Honzíkem sedí v houpacích křeslech. Pozorují nás. Asi se nudí. Malá dělá most - to bych neuměla. Přecvičila jsem celou sestavu. A už jsem omlazená! :-)
- Ťuti, věřil bys,že jen z protahování jsem zpocená?
Odcházejí. Linda volá už z Phy. To byl hezký den. Moc hezký.
Jdu psát. Poslouchám ZOOM. Jak se cvičí - super vojáci. Neporazitelný bojovník - 80 milionový projekt na vytvoření super vojáka z černých fondů. Oblek s konstrukcí. Třetí ruka. Ulevování zádovým svalům. Moduly spodní, ramenní k zapínání. Pro unavené ruce se zapne ramenní modul. Zírám. Na vlastní oči vidím to, o čem jsem poslouchala u Jardy Chvátala na Svobodném vysílači. Na robotické obleky pro dodání super síly vojákovi se využívaly černé rozpočty. Minidrony, které vidí za roh. Ukazují tekutou zbraň. Něco jako zbraň pro paintball. Ukazují sklenici s mléku podobnou tekutinou. Prst se do toho ponoří. Když ale prst uhodí - mléko ztvrdne. Nenewtonovská tekutina - dodá se jí energie, ztuhne. Tedy kulka vržená na vojáka se od něj odrazí. Nová generace ochranné výstroje. Poprvé slyším termín: Tekutá ochranná výzbroj . Začali zkoumat už před třiceti lety; kde na to vzít? V černém rozpočtu přece. Vojáky učí lépe se soustředit. Zabít myslí. Bojová věda využitá k zlepšení výkonu vojáka - z laboratoře do terénu. Učit se o sto až dvě stě procent rychleji během pár týdnů. Za pár hodin se z člověka vyrobí lepší střelec. Nasadí na hlavu čelenku se senzory. Čelenka zaznamenává výsledky střelby. Cílem - vyladit mozkové vlny jako u profi střelce. Figurant hraje hru, aniž by se dotknul kurzoru. Měnit barvu světla zelené na červené. - Něco mi to připomíná. Napadá mě metoda biofeedback. Asi odpad výcviku super vojáků. Metoda, která umožní ovládat své mozkové vlny, laicky řečeno " práci" mozku. Mozek sám sebe začne učit pomocí tvz. biologické zpětné vazby. To znamená, že když dostanete okamžitou a přesnou informaci o ladění, příp. "rozladění" mozkových vln, můžete se naučit, jak je uvést do rovnováhy - stavu pro vás nejvýhodnějšího. Rovnováha umožňuje dobrý výkon, snížení stresu a citového napětí. Znám ze školství.
Projekt Stargate - reakce na ruský výzkum. A my jsme si tu třicet let hezky žili, nakupovali, bavili se, konzumovali... Blahé nevědomí. Rusové mají druhou generaci rafnika? Rafika? Nerozuměla jsem výslovnosti. To slovo vůbec neznám. Prý - rusky bojovník. Kolem roku 2025 budou Rusové používat interaktivní helmu, minidrony - rafika tři. Zlepšení psychických schopností...V Rusku zkoumali v padesátých letech možnost zabíjet pouhou myslí. Američané platí z černého rozpočtu agentury Darpa; jen na provoz umělé inteligence... Strach, výdrž, síla - posunutí hranic... Darpa - 60 milionů do výzkumu; jak mohou narkotika zlepšit výdrž vojáka. Zkoumají spánek, bolest. Aby se fyzická těla hojila rychleji. Piloti umějí létat 40 hodin bez únavy. Černé fondy financují výzkum sestrojení skutečného super vojáka.
Koukám, koukám, jako jelen. Na Novinkách v roce 2011 psali o supervojácích. Já tehdy na gymplu. Tvrdě spící. Nevědomá. V zajetí systému.
Hlavou mi jde - proč učit lidi být nelidou...
Pozdě - jdu spát. Dnes to bylo na světě hezké. Asi proto, že nevím, co mají za lubem mocní...
Dobrou noc!