Den s překvapením

Neděle. Jak to, že tu nekvílí Zrzka? Jdu domem. Kočky nikde. Kde jsou? Proč ta rezatá liška nekvílí? Čeká tu na mě překvápko. Stejná scéna ze čtvrtka. Jen se změnou. Tehdy jsem hledala, kde leží... Dnes nehledám nový ntb. Zapomněla jsem. A je tu!! Na křesle čeká velikánská krabice!! No, to bude dělo! Ten prťásek, co se omylem objednal ťuknutím o řádek níž, to nebylo k životu. Rychle rozdělávám krabici. Ó! Nadšená. Můj minulý ntb se úplně a zcela rozlomil. To byl už druhý zdevastovaný rozlomením. Otevírám víko. Bílá průhledná dečička na čisté klávesnici. Můj starý ji měl špinavou, umatlanou, zašlou, odpornou, hnusnou... Display není matný. Leskne se jak psí kulky. Ó, to budu muset leštit. Dotykový. Mohu ho obrátit jako knihu, jako blok. Ten jsem si přála už minule. Tak ho zase mám. J Krása! V krabici na papíře hesla. Jdu do něj. Naskakuje. Připojuji rámeček se starým diskem. To je ten, pro který jsme ve čtvrtek jeli na půl cesty. Nakonec jsme na benzínce v Hořicích, což byla třeť cesty, dostali rámeček s diskem z rozpadlého ntb. Kopíruji. Kopírování skončilo až k večeru. Celý den žvýkal... Jedno, tři, deset, padesát, devadesát sto procent - šup, jedno procento hotové. Jedno, pět, dvacet, dvacet pět, sedmdesát, devadesát, sto - šup, pět procent hotovo. Je tu nějaká tužka s baterií. Tou si prý mohu kreslit na display. J Kde by mě napadlo, že budu mít tužku poštovních doručovatelů velkých Sorošových společností... Tady mi to podepište. Klikihák se uloží do mašinky. No a takovou tužku, nevím k čemu, mám.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-10_K_snidani_oblibena_lesni_smes/

Copak si dám k snídani? Mám otevřené všechny příchuti. Lesní směs došla. Rozdělávám novou. Má na sobě na etiketě přelep Superbrands. Je nejuznávanější nezávislou globální autoritou v oblasti hodnocení a oceňování obchodních značek. Superznačka je znakem speciálního postavení a uznáním vynikající pozice značky na lokálním trhu. Tuhle pečeť získají značky s vynikající pověstí významných hodnot. Cena SUPERBRANDS je uznávána jako speciální ocenění; na základě sjednocených kritérií a metod každoročně identifikuje nejlepší z nejlepších značek skoro v devadesáti zemích světa na všech kontinentech. Absolutní špička mezi konkurencí. V ČR má tuhle značku 57 firem. Herbalife je světová jednička ve světě i u nás v potravinářství. Naše jídla jsou nezatížena hormony, herbicidy, pesticidy a dalšími jedy. Pixla je zkoumána v necelých tři sta testech. Aby vitamíny byly u dna, pod víčkem, uprostřed. Aby zákazník konzumoval naprosto čistou jedničku bez jedovatých příměsí mezi jídly.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-10_Rano/

Kočky na parapetu. Aha, Petroušek je pustil, abych se mohla dospat.

Vracím se k ntb. Zatím si na něm upravuji své aplikace. Fotky ukazují ikony. To už umím. Jdu do chytrého sešitu. Hledám. Aha, kufr dole na liště, otevři znázornit, lezu, lezu cestičkou až k "vyškrtni nikdy nezobrazovat ikony". Nic. Znovu stejnou cestičkou. Enter. Jé, už to funguje. Když vkládám fotky, vidím je. Byly tam jen ikonky. Jsem šikovná. Ani o tom nevím. Petroušek je v práci, skoro do dvou se laskám s mým novým pomocníkem. Jéžkovy, bude čtrnáct. Rychle! Brambory, cibuli, česnek... Udělám Péťovi pomyšlení. S mým šikovným hrncem je to všechno raz dva hotové. Mám zbytek špíčku. Dnes žádné na páře. Dnes kalorická bomba. Na kostičky špíčku liju těsto z hrnce. Na pánvi vedle masovou směs na cibulce. Ještě kompot.

- Tady to voní!

- Peťuš, už to bude! Dnes mi volala paní XY, maminka té kjavy, ale spala jsem tvrdě. Nebudu s ní jednat. Není můj partner.

V našem bytě si nájemnice koupila linoleum. Položila ho na naše. Chce ho zaplatit. Ať si ho sroluje. Doufám, že ho nenalepila. Smlouva hovoří jasně. Její maminka by mě ráda řídila. Asi mi chtěla vysvětlit, co mám, ne - co musím udělat.

Minulému nájemníkovi jsem ze soucitu vrátila půl kauce před vyúčtováním. Pak jsem musela zaplatit asi sedmnáct tisíc za folii do vany. No jo, jenže půl kauce bylo v tahu, nájemníček se kroutil... Zničil vanu nátěrem. Při předání to nebylo vidět. Poučena.

Vydrbat se mnou bude po zkušenostech poněkud těžší. U maminky v domečku nám postupně nájemníci ukradli, co se dalo. Rýče, hrábě, konve, hadice, všechno. Už jsem ostražitá. Nejsem sociální zaopatřovací ústav. Stát mi nic nedá na údržbu, investice. Chceš si rozbalit linoleum? Rozbal. A zase si ho sbal. Čert mě bere, když si někdo na dveře natloukl skobičky. To je pro mě nemyslitelné. To je barbarství. Z cizího krev neteče. Ale když pak mám byt pronajímat, tak každý kouká, jak co v něm vypadá. Mohla bych po každém rekonstruovat a rekonstruovat a platit a platit. To určitě. Za těch jedenáct let jsem už vycvičená.

- Víš, že V. má zápal plic?

Péťa mi líčí odysseu naší vnučky a snašky. Po neštovicích před měsícem prý měla oslabené tělo. No, prof. Strunecká naopak říká, že po dětské nemoci se dítě jako guma v praku vrátí, ale pak udělá obrovský skok. Začne mluvit. Začne chodit. Něco ho posune ve vývinu. Naše vnučinka je už školačka. 

- Měla horečku. Těžko se jí dýchalo. Snacha ji odvezla do FN. Dostala sirup. Prý se jí udělá ihned lépe. Nad ránem snacha volala rychlou. Pod kyslíkem je vezli do okresní nemocnice. A tam si je nechali. Honzík pro Ditu ve čtyři ráno jel. Vzala věci, jela zpátky do nemocnice.

- Nemyslím si, že je to po neštovicích. Bůhví, co nám sypou na hlavu.

Ve vzpomínkách na FB se mi ukázala maminka před čtyřmi lety. Seděly jsme na sluníčku dole v zahradě. Kočky jedné klientky se k nám měly. Kdo ví, jestli paní ještě žije. Byla bezvadná. Ráda jsem si s ní povídala. Měla všech pět pohromadě. Říkala mi, že syn má za úkol, až umře, nechat kočičku uspat, aby se z ní nestala žebračka. Ještě teď pláču. Smutné stáří. Natočila jsem si maminčiny veršíky:

Blaze tomu, kdo nic nemá,

nestará se, kam co schová.

Blaze lehne, lehce vstane,

nikdo mu nic neukradne.

Na videu jí říkám, že v knize je to jinak. To byl Havlíček? Nebo to někdo sebral do sbírky. Hledám.

Blaze tomu, kdo nic nemá.

Nikdo mu nic neukradne,

lehce lehne, lehce vstane,

žádnej mu nic neukradne

Á, Erben posbíral lidovou tvorbu.

https://folksong.eu/song/22869

Maminko, přeju ti krásnou nedělenku!

Ještě zprovoznit Tg, WhatsApp... Po obědě se věnuji šperkování počítače. Nádherně mi vše můj počítačový mág předpřipravil. Ikony na liště. Jsem blahem bez sebe.

Nevnímám čas.

- Peťuš, pojedu na nákup.

- A co dřevo?

- To máme za deset minut.

Navážíme do bedny krásné špalky. Hotovo. Jedu. V autě mám ještě po staru teprve sedmnáct hodin. Sluníčko ještě vysoko. Celý den pod mrakem. Fučelo, nevlídno. Až doma jsem zjistila, že jsem stále o hodinu pozdě. :-) Doma už bylo osm. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-10_Jaro/

Penny. Na účtence z minula lákadlo. 20% sleva na nákup. Jo? Pozorně si to přečti. Na nákup pěti Boni cottage. Ptám se vedoucího, mého učně šikovného. Ubezpečuje mě, že se sleva vztahuje opravdu jen na sýry. Pokladní mi říká divnou věc. Mám zablokovanou kartu. Divné. Dva dny zpátky fungovala. Dostávám jinou. Sleva se nestrhla. Volá tu nad sebou. Zkoušejí karty. Nakonec se dozvíte, že jdete kvůli pětikoruně slevy na jeden, JEDEN! kelímek cottage. A ještě to musí být boni. Směju se. Vracím jeden cottage. Pak i druhý. Přišla jsem si pro kočičího Felixe ve slevě. Necelé tři stovky za jednu krabici. Beru dvě bedny, aby Mour mohl tloustnout. Protože ten zmetek jen se otočím, vyžere Zrzce její misku. A to na ní mohu držet ruku. Jak je tlustý, tak je jak had. Lísne se, fofrem, ale neuvěřitelnou rychlostí vyžere obsah. Když se Zrzka rozkolíbe, že by si teda jako dojedla to masíčko, má prázdno. Mour dobře ví, kde má prostřeno. Zrzka kvůli němu stoluje u linky. Ale on to oběhne všechno. Sežere nabídnutý raut. Pak se svalí, sotva dýchaje, na koš. Jeho áhání ze sna se nese celým domem.

To má Penny pěkný vejšpluch. Sleva se tváří jako na nákup, pak na pět věcí z nákupu, pak jen na sýry, pak jen na jedno balení. :-) Tohle vymyslela marketingová hlava. Fakt, chytrý tah. Nejasný text, který zaujme 20%.

Neporovnávám ceny. Minulý týden mě v Tesco bouchla do očí cena vanilkového lusku. 74.90 Kč. Hned na to v Penny ten samý předvelikonoční dr. Ötker jen za 59,90 Kč. Bezkonkurenčně nejdražší Ötker se prodává v Kauflandu. Tuba vanilkové pasty, to je vývar. Ke dvěma stovkám. Dnešní kočičí žrádlo mě přišlo na tisícovku. Kaufland mě uvábil na trojnásobek. Dnes se mi zdálo, že tam dávají výprodejové ceny. Nerozumím. Jednoznačně loni bych za to dala tisícovku. Nejdou mi ty inflační počty na rozum. Pořád že jedenáct procent. Není náhodou inflace padesátiprocentní?

Vracím se domů ještě se sluníčkem. V autě devatenáct. Doma bude dvacet. To jsou věci. Žiju stále postaru. Když jsem se v Penny pokladní ptala, jakou má zkušenost se silikonovou mašlovačkou, prý tu nejlepší. No jo, ale je to umělá hmota. Vykulila oči.

- To není umělá hmota, to je silikon.

- Víte, já používám ještě pírka.

Tentokrát jsem byla připravena její oči chytnout, protože to vypadalo, že jí vypadnou z důlků.

- Pírkem?

- No, pírkem. Nebo maximálně mám takový plochý štětec. :-)

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-10_Mazanecek/

Ještě jsem si vzpomněla, že třikrát do Velikonoc peču mazanec. Podle maminčina receptu. Pozdě večer se pouštím do těsta. Zadělávám v thermomixu jen z poloviny dávky. Přidávám tam maminčino kořeníčko. Misku s těstem v utěrce dávám vykynout na kamna. Vyjel ihned. Povedl se. Krasavec posázený mandlemi.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-04-10_Nedelni_zdravice/

Kontroluji lajky na Tik Toku. K videjku mi někdo sice bez interpunkce, ale láskyplně připsal:

- Super video chtěl bych mít život jako vy

Odpovídám mu smějícím se smajlíkem:

- Jé, směju se, děkuji. Jo, žiju šťastně. :-)❤️❤️😍

No, to byla hezká nedělenka. Pokud někdo nemá dobré dny, rada od moudré babičky:

"Babička mi jednou poradila:

V těžkých chvílích běž po malých krůčcích.

Dělej, co musíš, ale postupně.

Nemysli na budoucnost, ani na to, co se zítra může stát.

Umyj nádobí.

Utři prach.

Napiš dopis.

Uvař polévku.

Rozumíš?

Běž krok za krokem.

Udělej krok a zastav se.

Odpočiň si.

Pochval se.

Udělej další krok.

A pak ještě jeden.

Nevšimneš si toho, ale tvé kroky budou stále delší a delší. A přijde čas, kdy budeš moci myslet na budoucnost bez pláče.

Dobré ráno."

~ Elena Mikhalkova, 'Pokoj pradávných klíčů'

preklad Tarak Matl

Dobrou noc!