Den štěstí, zdraví, pohybu, lásky, deště, přírody

Bude deset. Pootevřeným oknem slyším jet po naší zahradě vlak. Jakmile nám jede po zahradě vlak, bude pršet. A to je dobře. Včera večer jsem se obávala předpovědi z pátku – oblačno, slunce, déšť, ale neříkali nic o tornádech. U nás dnes asi ve dvě ráno začal šumět déšť. Libý zvuk pro ucho.

https://www.youtube.com/watch?v=Zqk6NJyriBM

Poslouchám Karol. Nemá chybu v komentování. Jazyk nabroušený. Slovní zásobu přesně mířenou. Profesionálka každým coulem.

Kratičce si shrnu den. A pak rychle nach postel.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-01-snidame-a-svacime

Ráno. V teplých dnech nikdy nevím, která z koček bude na dlažbě, myslím tím na horké dlažbě, a která z nich už bude brázdit zahradu. V zimě se tu hřály obě. Častěji bývá venku Žofka. Moureček vpuštěn brzy ráno Petrouškem si nahřívá na dlažbě záda.

V noci pršelo. Obě zvolily pobyt venku. Vstávám. Obě v teple. Péťa je pustil. Venku prší. Jdu si v dešti natrhat pár třešní a bylinky do koktejlu.

Na desátou klient. Překvapil mě. Rapidně, ale rapidně se do sebe obul. Své viscerály snížil o dvě jednotky. Velký výkon. Celkově mu narostla svalovina, odtály tuky. Jde se mnou už mnoho let. Nejprve se mnou zhubla jeho krásná žena. Potkala jsem ji někde v samoobsluze. Pozvala ji. Přišla. Zhubla. Přivedla pana manžela. Mám je ráda. Ona se drží. A on taky. Pro zdraví. Kdybychom se nedrželi, jsme tlustí. Viscerály ohrožují člověka kardiovaskulárními chorobami, rakovinou, cukrovkou 2. typu. 

- Já jsem zcela vynechal sladkosti.

- Nu, vida! Glukozovo fruktózový sirup a palmový tuk udělaly své.

 Petroušek je tu. Dnes má volno. 

- Peťuš, tys´  mě nezamknul. :-) 

Na dnešek plánoval broušení střechy v mamčině domečku. Mokrá varianta ho odvála jinam.

- Jak se cítíš?

- Líp.

Buším do něj denně frekvence. Jíme zelené. Třešně. Jahody. Včera se prolil bylinkovým čajem. Lipový květ, černý bez, květ slézu...

- Peťuš, víš, kolik sena jsme od jara snědli?

- Jakého sena?

Kopřivy, popenec, sedmikrásky…

- Jo. To máš pravdu.

Určitě se nevyhýbáme schovaným jedům. Ale vyvažujeme ráno a večer nutričně vyváženou stravou. Lehounkou. Plnou přírodních vitamínů. Proteinů. Minerálů. Fukční jídlo. Je v nás pár hodin. Nezatěžuje organismus. Dvě stě dvacet kcal. Stahuje jedy z těla, pomáhá čistit.

Měla bych žehlit, upéct jahodový dort, louskat ořechy…

Máme kvalitně zalito. Venku relativně teplo. Zahrada si zpívá tichounkou písničku o spokojenosti. Ona asi netuší, jako sajrajty do ní déšť právě vpravil.

Jdu se mrknout k Petrouškovi. Šikovný. Na tohle je šikovný – bazén sestavil, filtraci zapojil, ohřívání taky.

To ohřívání je ucpané.

Tak koupím nové.

Ne, to je z bytečné. ¨

Jeden dva stupně to bazénu přidává.

Jdu si nachystat oběd. Prožíváme hezký klidný pohodový poúplňkový den. Jdou mi dva balíčky. Vlastně tři. Ve dvou jsou lehátka.

Já se tam stavím.

A jeden balíček je v boxu. Ten mohu vyzvednout.

Já ho vyzvednu.

Peťuš, běžím.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-01-po-obede-ven

Kudy? Zajímavé, jak je tělo naučené. Snažím se mu trasy střídat. Aby to nepřijímalo jako rutinu. To je pak kontraproduktivní.

Volá Linda. Včelařkou se stala až po dotacích. Nemá nárok. Medomet u nás stojí ke třiceti tisícům. V Polsku o deset méně. Jak je to možné? Zrovna tak naše a německé ceny. Francouzský ekonom Piketty měl pravdu. Už před mnoha lety prohlásil, že jsme krmelcem Evropy. Válcují nás. A hradní pán nemá soucit se svým národem. Škodí, pomlouvá svou zemi, svou vládu na každém kroku. Momentálně prý zas někde horoval za euro. Jen prachy… Pokud máme korunu v rozpadajícím se evropském impériu, jsme na tom relativně dobře. Karol ve svém pořadu uvádí HDP EU v roce 2000 asi 22-25%. V roce 2025 už to bylo pouhých 13-14%. Takhle se rozvíjí eurozona. Sem nás chce náš pan prezident nahnat se zavedením eura – prý abychom se rozvíjeli. Europoslanec Niedermayer zas říká, že kdybychom měl euro, mohli bychom si výhodněji půjčovat. Tedy zadlužovat se rychleji.

Mami, já si koupím čtyřrámečkový, ten mi stačí. A koupím se vyklápěcí.

Běžím do svého kopce. Tak kudy. Dávám se vlevo. Dobíhám na konec. Obracím se. Ne, poběžím jinudy. Dostávám se zas nad školu. Tam jsem v roce 81 učila toho malého šikovného klučíka Víťu. Není. Odešel. Jedenáctého to budou už čtyři měsíce.

Tady je nádherný obzor. Pruhy zelené, temně zelené, žluté. Dole vidím cestu, kudy jsem včera kráčela. a javor s korunou jako srdíčko.

Na chvilenku mě zve lavička. Jen na chvilku. Nejraději bych tu vyčumovala dvě hodiny. Nekonečná nádhera. Ireno, běž už!

Na konci potkávám svou studentku.

Jak to, že nejsi v práci.

Ve školství se nepracuje odpoledne.

Neříkej, že jsi asistentka. Ty bych vyházela jako první.

Když ty děti – kdybyste věděla…

Neumějí nic. Co? Ani boty, ani nos, věřím… Satanismus.

Její manžel mi ukazuje vyležené kolečko. Tam prý je srnka. Seděli tu na lavičce. Popíjeli plechovkové pivčo. Užívali odpoledne v přírodě.

Já vás vyrušila.

Ne, my jdeme pro syna.

Kolik mu je?

Deset. já jsem se ho ptal: Řekni, a my nebudeme chodit. Povídal – ne, tati, choďte.

My jsme děti vodili za ručičku. Dnes se maminka s dítětem vůbec nebaví. Nerozvíjí mu slovní zásobu…

Ráda jsem je potkala. Žádám duši bezu o povolení natrhat si kosmatici.

Peťuš, jsem tu brzy, viď? Hodinku.

Ne, bylas pryč dvě hodiny.

Rozbalujeme lehátka. Pěkná. Plátěná. Čínská. Krátká. Necháme si je. Od kotníků k chodidlům budou nohy viset ve vzduchu.

Jdu si mixnout sportovní výživu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-01-nabidka-bydleni-ptakum

Tady je to krmítko.

Někdo vyhodil krmítko. Petroušek ho přivezl

Odříznu to bidýlko.

Nese si štafle. Nejdřív, že mu budu žebřík držet. Pak jsem privylezla k němu. Řehotala jsem se. Držel ho na hlavě, na rameni.

Peťuš, já bych ho přichytila šroubem. Jak zafouká, budou si myslet, že jedou výtahem.

Jenže ten má obrácený v protisměru. Zacházím do domu.

Hotovo. Přichytil jsem to.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-01-zofcino-album

Žofie zvědavá jak domovnice nás pozoruje. 

Jdu upéct dort.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-06-01-patlala-a-upatlala

Nejdřív krájím libeček. Pak kedlubnové listy. Na zimu. Do mrazáku. Peču korpus. Šlehám mascarpone, šlehačky. Vyšel z toho takový opatlaný letní jahodový dort. Líp to neumím.

Peťuš, dám ho do lednice. Až zítra…

Dej.

Svačinku pro Petrouška. Rychle, rychle do hajan.

Dobrou noc!