Den určený k přemýšlení
Večer. Pondělí končí. Všední den. Pro mě ještě vánoční den. Vím, pracovní. Nedokopala jsem se pracovat. Užívala jsem si. Kdo to má - by řekl Paroubek. Jen tak si žít. Existovat. Promítala jsem si včerejší den. Stále jsem si zpívala vnoučkovu oblíbenou koledičku: Rychle bratři, rychle vstávejme.
Maminka. Proč já dávám videa na FB? Jednak pro potěchu a povzbuzení lidí. Mám tu mnoho přátel, kteří čekají na informace o mamince. Hlavní důvod!: Ukazuji, jak se zachází - jedná s člověkem. Bez spěchu, bez nervozity, bez umrtvování! S výzvou k interakci. Povzbuzením. V únoru vnucovali změnu medikace. Prý byla maminka agresivní. Hm, a kdo to říkal? A kdo to posuzoval? Ten, kdo mamku neumí ani obléct ven? Ten, kdo neví, že se deka rozprostře pod klienta a druhá se dobře urovná svrchu? Aha. Tak to jsou mi tedy odborníci. Rádci lékařovi. Ať zhebne NWO! Ó, nyní řeknu revoluční větu! Teror bílých plášťů!!! To zas bude řečí. Co si to dovoluji! Lékaři! Chrání naše zdraví! Hahahaha! Lékařům jsem plně důvěřovala. V Jaroměři se moc snažili; v hradecké FN - hm, tam mi zachránili život. Vrátili zdraví.
Důvěřovala jsem dětským lékařkám. Milým. Hodným. Nepřemýšlela, co píchají mým dětem do tělíček. V socialismu si myslím nebylo o čem pochybovat. Ještě v kapitalistickém zřízení jsem si nechala bez obav píchnout tetanovou injekci. Byla naše. Česká. Ale nad tím jsem neuvažovala. Rozdíl vnímám až dnes. Důvěřovala jsem bílým plášťům. V mládí mi zachránily život. Pak ještě jednou. To když jsem během pár minut upadla do anafylaktického šoku. Přesně jak ta sestřička, jak umřela v přímém přenosu před kamerami. Stáli tam nad ní. Žádný shon. (A je to pravda? A jak to vím? A jak to můžu tvrdit? A jsem lhářka!) Mám úctu k odborníkům. Ano, zachraňují, operují, vyměňují... Jiní štemplují recepty, posílají na testy. Nejsou schopni např. v dnešní době se zastat dětí a svým zákazem nedoporučit roušku... Bojí se!
Před víc jak patnácti lety jsem dostala lék na cholesterol lipantil. Bez otázek, bez zjišťování hladin, stupnic, se setrvačnou důvěrou v lékaře jsem každý večer spolkla s láskou žlutou tobolku. Už jsem zapomněla gymnaziální učivo. Netušila jsem, že existuje cholesterol dobrý a ten druhý. Potřebný je nesmírně důležitý pro správnou fci řady orgánů. Třeba pro tvorbu hormonů nebo žlučových kyselin. Buňka v játrech si cholesterol sama vyrábí a taky chapadélky přijímá z krve. Zlý potřebuje např. obal buňky. Aby se uchovala jeho elasticita. Jinak by obal byl křehký. Pokud snižujeme hladinu cholesterolu, narušujeme provoz naší chemičky. Příliš mnoho zlého LDL cholesterolu vede k onemocnění srdce a cév. Ale PŘÍLIŠ MNOHO. Hladinu cholesterolu snižují statiny. Přerušují výrobu cholesterolu v buňce. Jaterní buňka pro správnou fci potřebuje cholesterol; nemá-li, vysune víc lapačů a vychytává cholesterol z krve. O statinech jsem neměla znalosti. Jejich nežádoucí vedlejší účinky - bolesti svalů, poruchy spánku, vypadávání vlasů... Na to mě nikdo neupozornil. Hned, jak jsem zhubla, odordinovala jsem si žlutý zázrak. Neberu žádný lék. Snažím se jíst racionálně. Lidé se vůbec nezajímají, kolik a čeho na kolikátou. V tom jsem se změnila. Čtu, informuji se, zajímám se, ptám se. Říká se, že oční lékař nenosí čočky, ačkoli je předepisuje. Mnoho lékařů by nikdy nevzalo lék na cholesterol, vysoký krevní tlak, cukrovku do úst. Oni vědí o rozvratu imunity. Léky naprosto rozbouchají rovnováhu továrny těla. Proč nedoporučí upravit hmotnost... Lehká odpověď: Aby zas mohl dealer zaťukat na dveře ordinace... Tak tito - mou úctu nemají. Hrají v systému tak jak učitelé, tak jak úředníci; pokud by se zadrhli, kolečko by vyhodili. Člověk by vypadl na dlažbu. Tak zůstávají v soukolí; plní; někteří tiše trpí. Nebo změní svou profesi. Mám takovou jednu klientku lékařku. Skvělý člověk. Ale své bílé řemeslo pověsila na hřebík. Živí ji zcela jiný obor. A je v něm skvělá. Poklona!
Za rok absolvuji několik lékařských tréningů. Abych věděla o rychlém cukru, o orgánech a jejich výživě; o makro a mikro živinách. O složení těla. Takový miš maš znalostí. Abych mohla informace předávat dál. Varovat před nezdravými potravinami. Ať si každý dělá, co je mu milo. Jen poinformuji. Sám už musí člověk jít po svých.
FB. Je to asi pět šest let, kdy jsme měli na jednom školicím víkendu možnost brzy ráno před zahájením hlavní sekce přijít na školení o reklamě na FB.
- Mně to teda připadá, jako že jsem tam nahá. Co je komu po mně!
- Ireno, mně taky. Ale můžeš tam získat zájemce o tvé výživové poradenství. Však tam nemusíš dávat nic o sobě.
Časem se člověk začne obnažovat. Až opadne stud. Už dlouho se mi nechce dávat reklamu. Kvůli ní jsem na FB přišla. FB používám k čtení, sdílení, někdy k vzdělávání svému. Ve své skupině vzdělávám členy.
Někteří lidé na FB si myslí, že mohou druhé moralizovat, učit, předělávat, kárat, úkolovat, osočovat. Pletou se. To teda nemohou. Přesněji: To teda nemohou u mě. Každý zodpovídá za sebe. Zná svá práva, na povinnosti nějak nedochází. Jedno právo si taky přisvojuji. Ústavní. Absolutní svoboda slova na svém profilu. Jestli něco pronesu, napíšu, určitě neočekávám, že mě u mě na zdi někdo sejme. A hlavně nemám ráda otázky - a jak víte, že je to pravda? Proč bych se zdržovala vysvětlováním? Nezdržuji se diskuzemi; jestli Babiš dostal fyziologický roztok nebo pěknou dávčičku vakcíny - proč diskutovat? Mohu mít názor. Nemohu? Myslím, že si každý smí myslet to své. Tečka. Zkoumala jsem to ze všech stran. Jehlu přinesli ze zákulisí. Vozík byl zakryt zády lékaře. Kolik že to má mít? -70°C? Neviděla jsem originální fialovou zátku. Neviděla jsem etiketu. Jsem nedůvěřivá. A to je teda drzost. Co si to dovoluji? Co jsem tentokrát? Blázen? Lhář?
Povžovala bych mírně řečeno za nevychované k někomu přijít a začít mu tam kázat levity. Když se mi u něj líbí, sdílím. Souhlasně zamručím a jdu pryč. Velmi pečlivě zvažuji smajly. Někdy nevím, jestli dát smějícího se nebo plačícího. Smích - z bezmoci? nebo radostný? Jak ten druhý pozná, že se nevyšklebuji? Skoro nikdy nedávám toho jak drtí srdce. Přijímám ho klidně od druhých, je mi to milé, ale sama toho láskyplného nedávám. Nemá mou důvěru. Jsem trapná?
Považuji za nevycválanost, když si ke mně někdo přijde udělat svou hromádku a ani není mým přítelem. To je vrchol drzosti. Prý když máte veřejný profil... No a co. To ještě neznamená, že jsem veřejný záchodek. Můj profil je veřejný, ale reformovat mě tu nikdo nebude. Nebudu se uzavírat. Nebudu se izolovat. Nebudu se omezovat na přátele. Mám k tomu své důvody.
Dnes jsem poslouchala hezké krátké výživné povídání o tom, jak severokorejští a čínští věznitelé ponižovali americké zajatce. To vše aplikují světapáni na nás. Někteří lidé jsou už pod vlivem. Nechávají se Overtonovým oknem zpracovávat na ponížené vězně. Ti se realizují občas u mě na FB. Nebo křičí:
- Vezměte si roušku, ať mě nenakazíte! :-) (Tenhle smajl je výsměšný!)
Dr. Biderman z toho vytvořil tuhle tabulku!!!
1. Izolace
2. Monopolizace pozornosti na jednu věc - 9 měsíců strašení čísly, grafy, nemocností, rouškami...
3. Způsobené vyčerpání, debilizace, frustrace (měněné výroky, nesmyslná nařízení.)
Pamatujete na jaře jak měnili hodiny pro důchodce?
https://twitter.com/i/status/1243447303475736577?fbclid=IwAR2J2Pajkdeu9aEK2A_imytny80P6SAP-iw9-uzrhtGsL5rXPh0unUzvwYM
4. Výhrůžky a vytváření úzkosti, strašení: Když nebudete poslouchat, zavřeme vás doma, zavřeme vám obchody, pokud nebudete testováni, vyhodíme vás z práce, z veřejné dopravy...
5. Dočasné uvolnění (letos v létě) - zdánlivá laskavost; okolo Vánoc: Když půjdeš na test, budeš něco víc, budeš smět cestovat, lyžovat, nakupovat - ale opatrně. Pak zas očkování, že není vstupenka do letadla...
6. Demonstrace všemocnosti a vševědoucnosti - jak se chovat, kdy přijde další vlna, co se smí, marnost odporu. Závěr: Vy budete poslouchat!
7. Ponížení - odpor se zdá být složitější, osoba ponížena na úroveň zvířete - musíš nosit náhubek - vyhazují tě z obchodu, lidi tě udávají, v obchodech mají nekompetentní vyhazovače - ponížení lidské důstojnosti!!! Lidi už nevědí, co smějí, nesmějí. Nesmějí jít do obchodu? Smějí? A tam máš přelepeno zboží!! Tohle se smíš koupit a tohle ne. Nesmíš za babičkou!
8. Prosazování nesmyslných a nedůležitých nařízení - efekt učí dodržovat nařízení (můžeš otevřít kino, ale nikdo tam nesmí chodit; divadlo otevřené, nesmíš tam; můžeš kouřit, pít alkohol, ale s rouškou! Nesmíš se stýkat s příbuznými, nemůže vás být víc jak dva, 14, 9, 15, nesmíš se stýkat s lidmi, nesmíš pít kávu z kelímku, můžeš ji ale pít doma. - Odběrové místo na smrtelně nakažlivý virus zřízeno na Václaváku, kde se pohybuje nejvíc lidí!!
Toto zjistil dr. Biderman!!! A dnes i já.
Přeji si být ve vyšší frekvenci vibrací a mít tu lidskou šťastnou a harmonickou společnost.
Dobrou noc!