Den vhodný pro milostnou magii, odvahu, zbavování se strachu, obranu, setbu, stavby a SVOBODU. (Leo Švančara.)

Za hodinku půlnoc. Ireno, dnes jen krátce. Vždyť jsi ani nic nezažila. Nebo - zažila? Krásných obyčejností. Čas plný lásky. Rodinných hezkostí, setkání, mluvení... Pro mě důležité!

Legálně a plánovaně jsem zaspala. Do půl jedenácté. Žádné telefony. Tichý dům. V klidu beru snídani před obědem. Než ho uklohním, stejně bude půl druhé. Á, pán tvorstva je tu.

- Byl jsem tu ve čtvrt na jedenáct. Bylas rozvalená na polštáři a sladce spalas.

- No, vzbudila jsem se hned potom. :-) 

Poslouchám Tobogán. O muzikálu Pomáda. Hrajou mé mládí. Ne, že bych litovala. Ne, ne. Miluji své stáří. Spokojenost. Rychle házím eko křídlo s žaludkem do hrnce. Pro Petrouška polévečku se špaldovými nudlemi. Já tam mám ještě tu sluníčkovou z hokajda. Ale dnes ne. Zelí. Mám tu pytlík rakouského. Na sídlišti jsem marně v týdnu sháněla české. Naše. Regionální. Rakouské za nevídaných třicet! Dusím červené z hlávky. Petroušek donesl v týdnu šrůtky domácího špeku. Prý byl dva měsíce naložen. Nevím v čem, ale voní, voní! Vynikající. Cibuli na špíček. Červené zelí sekám v kouzelném hrnci. Hotovo; přisýpám ten rakouský zázrak. Neleze mi to z pusy, ale opravdu výborné. Chutné. Snad lepší, než české. Ireno, buď vlastenec! - Ne, chci být čestná!

Zelí, brambor, domácí jitrnice. Po obědě kašlu na práci. Mám ji za celý týden dost. Měla bych být ve střehu. Dva lidi se tu mají otočit pro jídlo...

Uléhám zlehýnka na postel. Nepřikrývám se. Micka se nesmí na postel ani podívat. Ňuchňáme se. Mám ji na sobě. I ona je ve střehu. Ví, že na postel ne. Jenže na mě není na posteli, že jo? Péťa nás jde zkontrolovat.

- No to se pak nediv, až ji najdeš v peřinách.

- Nenajdu. Ona je inteligentní. To si nedovolí. Ví, že si hoví na mně, ne na posteli. 

Na podzim si to zkusila dvakrát. Významně jsem ji oslovila. Hned věděla. Tak uvidíme. Její inteligence bude otestována. Zkoumám Ivaškovu knihu Energetické-informační bezpečnost slovanského světa. Prokousala jsem se úvodem. Těžká, ale rozumím. Micka mi přede na břiše. Ostří si na mně drápky.

- Micinko, víš co? Uháněj.

Propadám se do sladkého spánku. Toto si v týdnu nedovolím. Labůžo! Svoboda. Uvědomuji si radost. Slastný pocit. Radost ze života. Zdraví, hojnost, láska, bezpečnost, mír. A ještě se u toho dobrovolně vzdělávám. A vleže! Skvělá varianta. Dle mundánního horoskopu je dnes příznivý čas pro stavby a osobní svobodu. :-) :-)  Dosť bolo odpočinka. Sundavám další várku vánoční výzdoby. Petroušek přehlíží kuchyň a obývák:

- My to tu máme krásné.

- To říkala V. taky. Obědvala ten sluníčkový zázrak:

- Babičko, ty to tady máš tak krásné.

Hodně lidí to vnímá stejně. Jsem hračička. Nemáme na ničem lpět. Na dětech, na vzdělání, na práci, na životě. Chci se odnaučit lpět na blbovinkách. Třeba na tom malém dědu Mrázovi na římse u kamen. Den co den ho vnímám, jak mě zdraví. Kamaráde, půjdeš do krabičky na půdu. Ještě chvíli...

Vyžehleno, uklizeno. Večer. Telefonuje klient, jestli bych se nezlobila, že by skočil do auta. Jasně že nezlobila. Mám to pro něj připraveno. Celiak. Dávám příspěvky do skupiny a na svou stránku. Uvědomuji si, že jsem mu podala špatnou informaci. Pro celiaky už není jen vanilková. Nové receptury jsou pro vegany. Navíc neobsahují lepek. Může ochutnat banán, jemnou čokoládu, vanilku se smetanou... Na cestu mu dávám na ochutnání čokoládu. Spokojen. Cítí energii. Je lehký. Jen jeho rituálek - prkýnko, klobáska, okureček, vínko odbourává. Jde to. Prý.

Pouštím si druhý díl o hnusáku Hitlerovi. Ubezpečuji se ve svém názoru. Odporný. Je to v nich. Dnes jsem sdílela vzpouru v europarlamentu. Parláre = mluvit. Na video koukám jako blázen:

https://www.arfa.cz/vzpoura-v-europarlamentu-sokujici-video-poslanci-se-vzepreli-zakazu-vlajek-to-nejsou-reklamni-predmety-buceni-a-volani-hanba-predsedkyne-ztratila-zabrany-a-presla-do-nemciny-ctvrta-rise/?fbclid=IwAR1ai_IzLgoL21j7n5WYz8Ka8CTkIA5uwfwqkeUGdHxH7EzYLrVD2J6RsXU#.XiMIL8BS-qY.facebook

Čtu:

"Dodržuje předpisy a nařízení! Prezident zakázal vlajky, tak je odstraňte!" vyzývala přítomné Němka Katarina Barleyová (levicová SPD), která byla pověřena vedení schůze. Britští poslanci hlasitě protestovali proti zákazu vystoupení svého kolegy. Tomu bylo zakázáno promluvit, protože neodstranil vlajku Británie ze stolu. "Dám vám slovo, jen když poslechnete pana prezidenta a odstraníte vlajku ze stolu," vyzvala ho předsedající Němka. Což britský poslanec odmítl, tak nedostal slovo. Britští poslanci začali hlasitě bučet, dupat a volat: "Nechte ho mluvit! Nechte ho mluvit!"

Baba od mikrofonu přešla v němčinu. Netuším, o jakém prezidentu hovoří. Co si dovoluje!! Začala vyhrožovat, že nesmějí mluvit. Vrchol arogance! Mám před očima stále čtrnáctiletou holčičku v pruhovaném hnusu. S rozbitým rtem. Slzičkami. S filmem se skládá mozaika. Ovládat, umlčovat, rozcapovat se Evropou. Wir schaffen das - si myslí. Přáli by si. Nezvládnou. Nedovolíme.

Vytvořila jsem předpověď na zítra:

Sluníčko nejen nad hlavou! Hodně hodných chápavých svobodných inteligentních lidí s otevřenou myslí. Vnímám, že předpověď se mi vyplní. :-) A tak se staň!

Dobrou noc!