Dnes jsem přišla na to, proč nám to klape 33. rok :-)

19.10.2021

Musím dnes vstávat. Na desátou. Budím se před budíkem. Zodpovědnost. Vyvaluji se. Slyším zas za zdí ložnice hlasy. U sousedů na zahradě budují dům. No, když chtějí, tak ať budují. Vždycky žádám Vesmír o požehnání. Ač račice, než se rozhodnu k činu, hodně zkoumám situaci. Nemám teď na mysli rychlé emoční zkraty. To ještě neumím. Když je někdo oprsk, dostane co proto. Ve vteřině jsem lev. Ale než začnu budovat, investovat, tvořit něco velkého, důležitého, dlouhodobého, dost pečlivě obhlídnu terén, okolnosti, finance, hospodářskou situaci. Není-li vhodný jakýkoli detail, cuknu. Můj obdiv nemá tvrdohlavý člověk. Beran, který na sílu uskutečňuje své chtění. Bez vesmírného požehnání nemá se dílo k světu. Moje černá luna mě letos hodně brzdila, trápila. Zastavila jsem. Nemá cenu jít hlavou proti zdi. Vyplatilo se. Cítím to.  Někdy je dobré se zastavit. Ohlédnout. Rozhlédnout se. Zjistit, kam vidím. Pokud je viditelnost špatná, v bezpečí počkám, než se zas vydám dál. Někdo si myslí, že může skály lámat v době, kdy ranní drahota je večerní lácí. Vcházíme bránou času do nejistých dob; jediná jistota je, že není jisté, jestli zítra ještě budou platit dnešní ceny. Kdo je slepý, nevidí, že se ruší výroba oceli, že se zastavují automobilky, že se zastavuje svět. Že jdeme do doby kamenné. Že není materiál. Špatný investor, nedobrý hospodář je ten, kdo nevidí, že stavitel minulý dům dokončil s prodělkem, protože stavebník ztratil solventnost. Kdo staví na sílu na nevhodném pozemku, ačkoli má neinvestováno v daleko lepších parcelách z dob dobrých, to je nepoučitelné malé dítě. Nemá cenu varovat ho. Slepce nepřesvědčíš, že se obloha zatáhla.

Tak tedy vstávám. Na inkriminovanou hodinu klient. Snažím se ze sebe udělat člověka. Se svým chaotickým přístupem k roztočení kola dne to snad ani nestihnu. Jó, stihnu! Vesmír mě zachraňuje. Volá klientova manželka. Jejich zeť s ranní prudkou indispozicí s neutěsněnými tělesnými otvory odvezen rychlou do okresní nemocnice na kapačky. Pan klient převáží zetě zpátky domů. OK. Sjednáno na poledne. Věřili byste, že hodina k dobru mi nepomohla, abych přijela na RHB s kopýtky třeba o pět minut dřív? Ne. Já tam dorazím vždy přesně. Nechápu se!

V tom ranním telefonu mi klientova paní vnukla myšlenku, jestli jsem své brýle nehodila omylem do odpadu. Mohlo se stát. Své pytlíčky z Immune Boosteru a z Microbioticu MAX jsem našla v krabičce, kam PEČLIVĚ třídím biodpad. Obaly doplňků měly být v koši. V roztržitosti jsem je odhodila na špatné místo... Je to jako když si uložíte klíče do mrazáku nebo peněženku do lednice. Domovní bioodpad denně několikrát vynáší manžel do kompostéru. Slupky z... Vlastně my už nemáme slupky z... Brambory jíme už rok ve slupce; slupky z jablíček pařím na čaj. Tak jinak - co odkládám do krabičky bioodpadu? Co asi? Chřásty z ředkviček, natě z mrkve, výkrojky z jablek, sypaný čaj, obsahy sítka ze dřezu. Jo, taky tam stahujeme dužninu citronové kůry. Sušíme ji vnučkám do školy. Z mého dnes už minimálního pedantství zbyla krabička na bioodpad a pytlík na skořápky a tvrdý chleba. Taky hromadím skořápky od vlašských ořechů pro školky, školy, Bastion IV. Vyfukuji vejdunky z bílých vajec pro školy a do hudebky. Jo a třídím hliník a železo. V tom mi řád z mládí ještě vydržel. 

Vracím se z RHB. Oko mi padlo na popelnici. V létě jsme ji krásně vystříkali hadicí. Dávno, dávno tomu již - napsala by Božena Němcová. Rozkládám si velký igelit na chodník. Běžím pro jednorázové rukavice. Lomcuji popelnici mezi vrátka. Obracím ji dnem vzhůru. Zkoumám nevábný obsah. Paní s kočárkem si může hlavu ukroutit. Dáma, co se hrabe v odpadu.

- Jen něco hledám!

Paní se mému vysvětlování směje. Ještě že se prohrabuji ve své popelnici.

Copak v takové popelnici bydlí. Mnoho vajglů. Petroušek si pečlivě vynáší své popelníčky ze svého kouřového místečka. Moje láhve od vína. Stará sprcha. Kovová! Kousek hadice od sprchy. A heleme se! Chřásty od ředkviček! Mrkvová nať! To má být minimálně ve vaku na odvoz technickými službami. Jenže jemný bioodpad směřuji do našeho kompostéru! Šlendrián! No počkej! Zelené nesu do připraveného vaku s větvemi na odvoz. Nějaká červená plastovásoučástka! Vždyť mi tuhle říkal, že to odnese do plastů. Ještě že mám ty nové brýle na dálku! Vypadly by mi oči z důlků na chodník. Hm! K popelnici je to po suchém. K popelnicovému stání "žlutá - modrá" je to trávou. Uháním do plastů. Stojí tu jen žlutá. Modrá je vysunutá venku. Obráceně. Vždycky se musím podívat pod víko, kde je papír, kde je plast. Jdu se věnovat dalším tfujtajxlům. Pytlíky s kočičími koláči. Půla neodrbaného citronu! To je nezodpovědnost! No vrchol! Půl housky s máslem! Půl MÉ HOUSKY! No teda! Vracím do popelnice raneček igelitu s drobným zbytkovým komunálem. Zametám chodník. Brýle nikde. Vleču popelnici lehčí o zelené, plast, housku, citrón na své místečko za plotem. Pohřbívám rukavice do nádoby.

Poledne. Petroušek volá.

- Tak co tam vyvádíš?

- Co? Hned ti to povím. Ty mě podvádíš!

- Cože?

- Mohl bys mi vysvětlit, proč jsem našla v popelnici náš jemňoučký bioodpad z linky? Proč to třídím! To mohu rovnou házet do koše. Myslela jsem, že to nosíš do kompostéru. Krásně by se to rozložilo. A proč jsi vyhodil citron? Je to pro tvé vnučky.

Na druhém konci tuším pusu v úsměvu. Zatím ticho.

- Ty to máš na mě hezky připraveno. Tak co tam máš dál?!

Řehtám se.

- Já ti dám co tam mám dál. Dál je tam půl housky s máslem!

- Jo, to je ta, jak jsem ji dva dny nosil v tašce.

- A tos´ji nemohl hodit do skořápek slepicím?

- No, to mě nenapadlo. Tak ještě něco?

😂😂😂😂😂😂😂😂😂😂🤣🤣🤣🤣🤣🤣😅😅😅😅😅

- Péťo, já už vím, proč nám to tak těch třicet dva let tak krásně klape. Ty si normálka děláš, co chceš. - - Já si myslím, že ne. Že tě poslouchám. :-) 

- To určitě. 

- Počkej, až přijedu, seřežu tě.

- Tak jo.

Kdyby nás někdo poslouchal...

Už je tu klient. Mám ho moc ráda. Moc. Vždycky si nádherně pokrafáme. Projedeme svět. Vyřešíme, zhodnotíme. Dozvukujeme si. Přivezl mi velkou tašku mrkve.

- Na dně máš petržel!
- A co s tím mám udělat?

- Mrkev nalož... Zbytek dej do sklepa. Studeného.

- Víš, že jsem tu tašku řepy snědla? Má protirakovinné účinky.

Probíráme světovou i naši situaci. Vypráví, jak jeli s manželkou na kolách tam, jak jsme se minule domlouvali. Začala ho bolet tlapka.

- To máš z očkování.

- Ne, nemám. To jsem asi namohl.

Měříme ho. O, o, o, óóó! Než začnu chválit, ukazuje na papíře na číslo své hmotnosti. Myslí, že přibral. A já na číslo hmotnosti svalů. On nabral přes tři kila svalů! To je zvýšení váhy, tedy odpočítáváme, a navíc odpálil tři nebo čtyři procenta tuků! Viscerály - to je nejdůležitější a nejtěžší - snížil o jednotku!! Omladil se asi o šest let. Dostal se na správný metabolický věk. Ten má být o patnáct let nižší než biologický. Zvýšil si metabolickou vodu - důležité. Stoupla mu metabolická míra. Ale hlavně - z kondice tlusťocha tedy mohutný obézní - skočil na svalnatý. Je ukázkový. Co dělá kombinace stravy a pohybu! Když ho ke mně asi před třemi čtyřmi lety přivedla jeho krásná paní, byl to macík, který nastoupil do důchodu. Z pašíka jsme udělali člověka. Pro zvracejícího zetě guaranu!! Vitalita, energie, podpora imunity.

  • působí jako všeobecné tonikum, zejména při pocitu vyčerpání
  • při léčbě průjmu a úplavice
  • je indikován při nervových depresích a rekonvalescenci po dlouhodobých nemocích
  • působí uklidňujícím způsobem při bolestivé menstruaci
  • působí pozitivně na nervový a svalový systém a předchází únavě
  • stimuluje mozkové funkce a podporuje mozkovou činnost
  • jeho celkový účinek se jeví jako zmírňující uvolňující bolest a všeobecně uklidňující
  • umožňuje snadnější snášení vysokých teplot
  • má afrodisiakální vlastnosti

https://irenkah.rajce.idnes.cz/Rozhovor_s_nositelem_Nobelovy_ceny_Lou_Ignarrem_v_listopadu_2014/

Připomínám mu pro jeho cévní systém niteworks - pracuje na našich cévách v noci! Za tento produkt dostal Lou Ignarro Nobelovu cenu. Objev molekuly NO - mládí. Nejvíc jí vyrábí embryo. To jsou gejzíry. Pak děti. Ale ve třiceti produkce končí. Tvoříme ji jen při pohybu. Ignarro věděl, co hledá. Povedlo se mu. Vydal knihu s názvem NO. Oxid dusnatý. Zadej si do vyhledavače oxid dusnatý. Dozvíš se, že vedlejším produktem byla viagra. Říkal, že tu ale nehledal.

Držitel NOBELOVY CENY za medicínu z roku 1998 Dr. Ignarro objevil "molekulu" kardiovaskulárního zdraví - oxid dusnatý. NO je signální molekula, která vzniká ...

Co jsem s ním byla na té večeři 7.11.2014, zestárl. V té době vypadal takhle:

https://www.youtube.com/watch?v=jIULNrUbldc&t=76s


Uháním na prevenci k lékařce. Objednána na 14.15 hod. Na řadu přicházím skoro v patnáct. Mně to nevadí. Početla jsem si v našem Zpravodaji. Nějaký student tu už rok píše seriál - Kámo, to je Josefov. Líbí se mi jeho styl. Vtipný. Zkratkovitý. Zrovna tenhle díl charakterizuje naši společnost. Výstižný!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-10-19_To_je%2C_kamo%2C_Josefov/

- Kam jste se nám ztratila?

- Kdy jsem tu byla naposledy?

- 2016.

- Hm, to musím zas dát do pořádku. Za rok jsem tu jak na koni.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-10-19_Strakata_kobyla_podzimu/

Cestou domů se ještě stavuji tam a tady. Hledám řetízek na brýle. Ne, neseženeš. Všude jen šněrovadla. Říkají tomu šňůrka. Hnusná. Barevná. Procházím optikami, vymetám vietnamské krámky. Tam to stojí deset korun. Za víc to opravdu nestojí. V optice se raději na cenu ani neptám. Domů!

Vedu zas řeči o kocourovi. Přimlouvám se, různě vábím.

- Peťuš, v noci jsem přemýšlela, jestli ho mám vzít na chvilku na klín ohřát, víš?

- Na to zapomeň. Nebo seš mrtvá!

- Peťuš!

- Kocoura, kterej má kožich a je zvyklej na mráz! Když mají chytat myši, tak to ne. To je marnost! Do pelecha nejde, viď?

- Ne. Je to ledové.

- Jak, ledové? 

- No není to vyhřáté! Nejlepší by bylo dát mu pelíšek ke kamnům. On by se odtamtud ani nehnul.

Marné. Mluvím ve prospěch kočičího národa. Ale ucho pána tvorstva neslyší. Mixuji mu na zápas nápoj Cristiano Ronaldo - CR7 drive. A láhev sportovní výživy svalů po výkonu. Miluji to jídlo. Beru ho po návratu z kola. Odjel. 

V půl osmé kratičká porada. ČR Herbalife v první patnáctce v prodeji na světě. Úctyhodný výsledek.

Péťa je zpátky ze zápasu.

- Vyhráls´?

- Vyhrál.

- Je tam macek?

- Není

- Tak se nám zase ztratil. Volala jsem ho. Marně. 

- Ale neztratil. Počkej, za chvíli tam bude.

Už ho nese. Do domu! V náručí! Hurá. Péťa nese Mourka domem. Můžeme ho klidně volat ze zahrady... Nemusí procházet domem. Malé vítězství. Jedna bitva ještě nevyhrává válku.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-10-19_Doma/

Oharky, půlnoc. Za sklem slyším hlasité oddechování Mourka. Zrzka si vyšla na půlnoční obhlídku revíru. Určitě se šla mrknout sousedovi na základovou desku.

:-)

Dnes se mi tu moc a moc líbilo. :-) Dostala jsem zajímavou nabídku. Čtvrtek pátek měřím lidi v TU. Prošmejdila jsem na mapě Trutnov. Pak jsem se vydala dál do Mladých Buků. Nakoukla jsme do Dolních Sejfů a uháněla přes Svobodu nad Úpou do Velké Úpy. Když už jsem byla tam, mrkla jsem na Portášky. Nedalo mi to. Už jen kousek do Pece. A víte, kde jsem skončila? Jo. Tam. Na posvátném místě - hora hor. 


Dobrou noc!