Dnes na sraz se Šalinou

04.03.2023

Pět hodin ráno. Jdu spát. Dost. Je třeba pečovat o hygienu orgánů. Nemohu se tu válet po klávesnici. Usínat. Do půlnoci a spát!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-04_Vstavat/1580164106

Deset. Je třeba vylézt. Tak tedy vzhůru do dne!

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-04_Uzivaji/1580164102

Petroušek už odjel. Jeli na nějaký sportovní podnik k Medlovu. Před třemi lety zrušili, ani nevím, jestli vrátili peníze… Nové Město? Staré Město? Nabalila jsem jim Herbalife výživu, nápoje, tyčinky, svačinky, jablíčka, do krabičky jednohubky z mé bagetky.

Dnes bude den pro mě.

Mám dnes dysfunkci motivačního systému. Je to v podstatě obyčejná lenivost, ale takhle to zní sofistikovaně a inteligentně. Text z rámečku včera na FB. To dnes mám. Takovou hezkou lenost.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-04_Snidame/

- Moure, tys´ tu na mě čekal?

Mourinek zlehýnka mruknul. 

- Vyčisti okýnko od kamen. Ale nejdřív mi dej do misek. 

Chystám do kamen na podpal. Vyhledávám vlak. Nejprve si říkám, že ještě stihnu dojet do obchodu. Pak slevuji. Žádný obchod. Plánuji jen přemístění pěšmo na nádraží. Vlak v jedenáct, ve dvanáct… Hezky jsem si to naplánovala. Ale plán nedodržuji. Nakonec vybíhám na vlak odjíždějící asi čtyři minuty po třinácté. Jdu zostra. Fučí severák. Už se nevracím pro svetr. To vydržím. Kupuji jízdenku. Vlak odjíždí ve 13.03 hod. Že já si vždycky myslím čas pozdější. Naštěstí jsem měla minutu v rezervě. Usedám. Jedeme. Miluji vláček. Na stará kolena. Užívám si cestu. V batůžku si vezu externí disk. Poškozený sektor. Nevím, co to je, ale vracím ho. Mé kroky vedou k Alze. Překvapuje mě, že má dnes otevřeno do devatenácti. Tady se slouží pořád. Dnes je tu dívka. Vyplňuje mi číslo objednávky z mého mobilu. Milá, hodná, ochotná, šikovná. Nechci dobropis. Chci výměnu. Prý mají na skladě. Zítra si mohu přijet. Ne, ne.

- Můžete mi ho poslat?

Samozřejmě. A zadarmo. Vyřízeno. Zpoza závěsu přichází takový ten vybledlý vysátý taky hodný. Jde z něj slabo, smutno. Průhledný. Putuji Hradečkem dál. Až na Velké náměstí. Cukrárna Gabriela. Setkání TV Šalingrad. Už tu je pár lidí. Hezké prostředí. Obrazárna. Prý tu ještě před nedávnem visely akty. Dnes stěny rozkvetly překrásnými kyticemi, květy a zátišími. Ó, tady se cpou dorty. Krásnými dortíky. To není pro mě. Objednávám svařené vínko. Lidé se trousí. Začínáme si povídat. Přišel Vlastík Mádlo. Asi před dvěma lety se vrátil z Austrálie.

- Vlastíku, v Austrálii jsem tě nemusela. Totiž vlastenec má být doma.

- Ano, rozumím.

Mám jeho vysílání na FB ráda. Komentuje dění. Fotíme se. I on se mnou.


Otevírají se dveře. Renatka. Pamatujete na Renatu Bernardi na Nově? Založila TV Šalingrad. Vysílá od pondělí do pátku vždycky ve dvacet hodin. Fotíme se. Poznávám lidi z chatu na Šalině. Renáta vypráví o tom, jak to mocní mají zařízeno, aby se nikdy vlastenecká scéna nespojila. Rozvraceče, kteří vždy v pravou chvíli v tu nejnevhodnější chvíli, tedy před volbami, začnou rozkližovat vztahy. Bezva lidé, atmosféra. prostor prozářen. Lidské energetické lucerničky. Probuzené bytosti. Pojedu domů v půl šesté, v šest, v sedm, po sedmé.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-04_Nocnim_Salonem_republiky/

- Ty už jdeš?

- Ano, jdu dělat domů společnost Petrouškovi.

Mám pocit dostatku času. Ale ne. Klušu krásně osvětleným městem. Na nádraží přibíhám v osm. Na poslední chvíli. Jízdenku. Ubíhám na druhé nástupiště. Sedám. Jedeme. To není možné. Ráno i nyní se vlak rozjel hned, co jsem do něj nastoupila.

Já zapomněla málem vystoupit. Vybíhám z vlaku. Oblékám se na nástupišti u lavičky.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2023-03-05_Kazdy_na_svem_-/

- Peťuš, kde jsi?

- Doma. A ty?

- Jdu od nádraží.

- Dojdeš?

- Jj, už jsem u mlékárny. Víš, tam, kde mamka začínala pracovat.

Konečně oba doma. Vyprávíme si. On s Honzíkem sportovní zážitky. Ano, chutnalo jim, co jsem jim dala do batůžku. A já vyprávím to svoje. Teplo. Ohýnek kouká do obýváku.

Procházím FB. Slyšela jsem dnes dobře, že Babiš včera popřel covidmánii? Hledám. Zasekneš se u nějakého příspěvku. Zapomeneš, co bylo tvým úmyslem. Na Slovensku pochody za MÍR. Zpívají ruskou, slovenskou… Buď vsegdá budět máma... Krásná slova, která mi dávají smysl až dnes. Ať je tu vždycky máma, slunce, mír.... Vlajky. Moře vlajek. Naše pochody teprve začnou. Dívám se k poslankyni Maříkové, jak bezprecedentně porušují v PS práva. Nade vším dozírá ta ludra MPA.

https://www.facebook.com/messenger_media/?attachment_id=6170272256344893&message_id=mid.%24cAABa9SCZzniM4JlqnWGr1QZq91pp&thread_id=1416256292

 Jéžiši, to je hrozné. Pryč odsud.

Pročítám pozdravy. Poslouchám Liborka. Zas po dlouhé době vysílá.

Spát!

Dobrou noc!