Dnes poprvé :-) Ještě chvíli budu psát i na FB  16.10.2018

Budím se sluníčkem. Ne, něco pípalo. Myčka. V uších mi zní meditace na energii z vesmíru. Večer jsem si sluchátka nestihla vyndat. Aniž bych otevřela oko, domeditovávám. Někde slyším telefon. Nevzrušuji se. Dva zmeškané hovory. Jeden se nehlásí. Druhý taky ne. Až na podruhé.

- Dobrý den, Milíčův dům. Z tohoto čísla telefonovali zájemci o...

- Děkuji. Ne. Nemají na to. Takové dva neplatiče už tam mám. Tedy jim vyřiďte že na tři kauce nemají...

- Oni oba pracují.

- Tak ať pracují dál.  Mějte se hezky.

Na druhém konci se paní do telefonu chápavě usměje. Loučíme se. Kdybych se nechala vytrhnout z meditace kvůli tomuto hovoru, mrzelo by mě to. 

Poslouchám Ivanku Schneiderovou - vysílá živě. Obdivuji tu Moravanku. Obyčejná ženská. Obula se do ochrany našich (TEDY I VAŠICH) dětí, vnuků... Odvážná, energická, silná... Ne mladá. Z SPD, ale spíš ji vnímám ZA SEBE. Děkuji. Povstala na naši ochranu. Istanbulská úmluva - zhůvěřilost. Plácnutí dítěte - trestným činem? Sexuální obtěžování - ve vzpomínce oběti. Ivanko, jsi hvězda. Děkuji za naše vnučinky.

Koukám na své vzpomínky z loňska. Pročítám, jak jsem byla za maminkou... Vzpomínky jsou živé. Mamka už se vzdávala... Děkuji znovu pečovatelkám v DD. Jste zázračné. Nestíháte pro množství více prací než je přímá péče. Nedovedla bych to. Běháte jak včely. V půl čtvrté se omlouváte, že jedete dolů relaxovat s kávou. Svět se točí a mně teprve docvakává, dochází mi... Nechápala jsem. Nutno mít zkušenost. Pak se dá porovnávat. Skláním se a doporučuji i řediteli, aby si uvědomil své lidské poklady. 

Dnes jsme s maminkou k večeru ještě seděly na terase. Poplakaly si. Vzpomínaly, jak bydlela v domečku. Bylo jí jasné, že kočka už není. Přiznala jsem jí, že loni na Vánoce nepřišla. Sedm osm let jsme jí chodili krmit. Znala motor mého i Petrova auta. Vždy odněkud přiběhla jak Liška Ryška. Utíraly jsme si oči, držely se za ruku. Mamka mi opět slíbila, že na mě počká; ať jsem kdekoli, chci být s ní, držet ji dlaň;  doprovodit ji. Sliby se mají plnit. Uvidíme, jestli se jen slibují.  Maminka hovor ukončuje svým nadhledem. Nedělejme si plány. Bude to tak, jak to bude. 

Než jsem jela, posbírala jsem pod stromem švestky. Uvařila horký kompot. Zabalila do novin. Mamince přišel vhod. Oříšky na misce ze včera - snědeny :-) Maminko, mlsalas zdravě :-) 

- Mamko, vždycky jsi ráda zpívala. Vyvalovalas nudle, a zpívala, Mezi prací, zpívalas. A hezky. Pamatuješ, jak jsem na klavíru poprvé hrála koledy, než jsi mi v Knize koupila noty? Hrála jsem Veselé vánoční hody. Zpívala jsem první hlas a ty dokonale druhý. To bylo hezké... Doma... S tebou... 

Abychom přehlušily vzpomínky - zpíváme. 

Volám Denisce. Určitě bude na AJ. A je. Volám Lindě. 

- Mami, mám AJ. Ozvu se. 

A ozvala se. Ptám se maminky, kolik mám dětí. To věděla. ale jejich jména ne. 

- Mami, jak to máš v hlavě, když tam nemáš myšlenky?

- Víš, já mám výhodu. Co není důležité, to okamžitě pouštím. To není důležité. 

Musím se smát. Tak ona to má za výhodu. Mluvím od odjezdu domů. Mamka nechce slyšet o mém odchodu. Lištička. 

- Mamko, natočím si Tvou větičku. 

Neumí to zopakovat jako před minutkou. Chjo. Stárnu a bojím se stáří. Jak to bude? Mamka na to reaguje:  

- A ty nemáš děti?

Bóže, bóže... 

Jedu domů už za šera. Dávám si blikátka. Když jsem je kupovala v Lidlu,byla jsem trapná. Vzpomínáte? Pozdravovala jsem pána. Vyběhlo mi: A žije vůbec ještě? Tak blikátka a světýlka měla dnes premiéru. Bylo to hezké. 

Dejte mi vědět, že jste tu byli. Děkuji :-)  

Dobrou noc!

poctenicko-ze-srdce0.webnode.cz/l/dnes-poprve-jeste-chvili-budu-psat-i-na-fb/


S maminkou jsme si doma zpívaly. Dnes jsem vzpomínaly... Taky plakaly... Patří to do života. Smutek, radost, zklamání, bolest, veselí, pláč, humor, smích, slzy... Potřeba hodně lásky :-) Překryje temné.