Dnes slaví Petroušek - dvojmo - sváteček i narozeniny
Petroušek má výročí příchodu na planetu. Přišel naprosto nečekán. Narodil se první kluk. Pojmenovali ho po tatínkovi Josef. No jo, ale tam je ještě jedna bytost... Opravdu. Je tu. Jak se bude jmenovat? Mrkli do kalendáře. Dnes je Petra. Tak Petr. A já ho mám. To mám ale štěstí. Petroušku, všechno nej! Ať se máme co nejdéle! Hodně zdraví!
Dnes jedeme s kočenkou na kontrolu. Předposlední tabletku antibiotik. Krájím masíčko. Za oknem už čeká Mourek. I kdybych vstávala sebepotišeji, vždycky mě venku slyší. Odněkud ze zahrady se zjeví za oknem. Trpělivě sedí jak sova. Nepusť ho! Servíruji oběma mističky. Hlídám ho, aby Žofka nebyla bez snídaně.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-22-rano
Ve tři čtvrti na deset tu je taxík. Chystám doprostřed kuchyně košík s dekou. Líbí se jí.
- Žofinko, líbí se ti v košíku?
Péťa. Rychle obout, sbalit kočku. Moc se jí to nelíbí. Zas strachy pouští chlupy. Mám jich plný obličej. Jedeme. Zas to její vyděšení. To nemám ráda - brát naše kočky na výlet. Venku prší. V autě sleduje cestu. V čekárně nikdo.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-22-kontrola-zofnky
Deset pět. Pořád přesnost, přesnost… Konečně jdeme do ordinace.
- Kočička dnes konečně tancovala na WC prkýnku. Má zájem o hračku. Asi dva dny vpadá normálně.
- Teplotu nemá.
Ještě si prosím do stříkačky o trošku klidnícího gelu pro strýčka příhodu.
- On jí chutná.
- Ano, je sladký, je dělán pro to, aby ho neprskaly.
Doktor ještě upozorňuje, že bude nutno operaci dělat ve dvou. Nebude to žádná hračka. Může mít odtržené orgány od stěny břišní. Zrovna tuhle přemýšlel, jak přisponkovat přes kost stydkou…
Náš doktor to viděl jinak. Zasune kýlu, zašije. Hotovo. A tak tomu věřím.
Ruší datum koncem února. Přesouvá na začátek března, aby u operace byli dva. Neraduji se z odkladu. Chci, aby kočka měla už všechny stresy za sebou. A pociťuji v sobě agresi. Dostat se mi do ruky ten, který jí nakopl, zamordovala bych ho jak hada.
Kočička se zavrtává do deky. Nedivím se. Nechce být vidět. Jdeme. Vcukuletu jsme doma.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-22-jsme-doma
- Žofi, už jsme tady. Ničeho se neboj.
Vykašlala se mi na misku s kameny a křišťálovým andělem. Šla se klasicky napít do konývky. Pila a pila a pila. Paradoxně Moureček s chutí nabírá rychlými pohyby jazykem vodu z mističky. Kočky se napily. Pojedu.
- Ty seš ještě doma?
Petroušek si přivezl hodiny po mé babičce. Visely v kuchyni nouzovské hospody. Pak v jejich domečku v Lejšovce. A naposledy u maminky na chodbě. Byly možná čtrnáct dnů v péči hodináře. Vždycky se rozešly a po třech dnech stály. Nějaké kolečko ochozené a pružinka… Strojek hodin má na sobě upevňovací lanko. Závaží zajištěna. Pomáhám mu je pověsit.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-22-zlidstit-se-a-pro-mlicko
Prší. Uháním k Erice. Únor bílý, pole sílí. Dnes spíš únor kýble se lijí, pole šílí.
- Eri, nejdu nevhod?
Počítá se mnou. Aha, dnes melíry.
- Eri, budu do dvou doma?
- To stihneme.
Dívám se, jak mi nabírá vlasy takovým drátem místo držátka na hřebeni. Takový měla Iva. Nabral se pramínek a natupíroval. Když byly všechny pramínky natupírované, hlava jak obrovské štětinaté slunce. Konečky vlasů se natvarovaly do účesu, říkalo se tomu bouda.
Erika si chválí, že už nedává melír na barvu. Ale melír do mých světlých, zšedlých vlásků.
- Vidím, že mám pěkný odrost.
- Asi tři centimetry.
Vyprávím jí o včerejším výtržnictví a nejapném řevu zdejší ODS smetánky na besedě se spisovatelkou. Hlavně povídám o knihách a o osudech lidí z nich.
Jedu. Přemýšlím zas o tom, že neumím bezpodmínečně milovat. A koukám, že ono to jde:
Hani Hurtová:
Protože ty si myslíš, že milovat bezpodmínečně znamená být na všechny hodná, laskavá a mít ke všem láskyplný cit. Láska má ale více aspektů. Má aspekt měkký (jemná, milující, radostná), ale i aspekt tvrdý (stanovení hranic, určení důsledků za jejich překročení a jejich uskutečnění).... a ještě má aspekt sebelásky (právo na obranu sebe sama + všeho v naší správě, nepoškozovat sebe sama).
Milovat bezpodmínečně znamená -v tomto světle- aplikovat na všechny stejná pravidla. (a tedy né na někoho ano a na jiného ne). Tzn. ve vhodné (!) situaci milovat jemně, ve vhodné situaci nastavit hranice, ve vhodné situaci potrestat (přijdou následky překročení hranic) a při tom všem nedovolit anebo se bránit sebepoškození. To je skutečná bezpodmínečná láska... né chovat cit k tomu, který mě poškozuje a nechat si poškození líbit.
Lenka Kubínová
Hani Hurtová moc pěkne vysvětleno, přesně tak, vymezit se, pojmenovat zlo, ale nedrzet v sobě křivdu, zlobu a bolest a nenávist , odpustit neb nevědí co činí ...pak si člověk neublíží sám sobě ...zlo má vždy mnoho aspektů a nějaký počátek , třeba ten který kopnul byl kopan jako dítě a tyran ...takže vymezit se, bránit se, ale nesoudit , takto to vnímám já a takto to kázal Ježíš Kristus..taky vynadal kupcům , rozkopal jim stánky s četnými , ale odpustil a nesoudil, nicméně jim řekl velmi nevybíravě co dělají špatně a přesto je miloval
Loučím se. Mám svou kadeřnici velmi ráda. Cestou domů lije. Stavuji se na statku pro mléko. Mám ho připravené u vrat. Doma ho pomalu svářím.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-22-gurmanska-rajska
Míchám si Herbalife proteinovou gurmánskou rajskou. Přihazuji do ní brambory. Rychle vařím jablíčkový kompot. Do horkého vhazuji asi tři kolečka banánu. Na čtrnáctou paní. Zas víc jak o pět minut dřív. Potřebuji se naobědvat...
Spočítala jsem jí velkou nadváhu. Čtyři děti. Hned mi řekla, že na to nebude mít.
- To nevadí. To vůbec nevadí. Hezky vám všechno vysvětlím, abyste měla informaci. Abyste se trošinku rozveselila. Jste nesmírně smutná.
- Mně před čtrnácti dny umřel tatínek.
- Kolik mu bylo?
- Osmdesát jedna.
- Aha, to jste vy, která se přeobjednávala. Upřímnou soustrast.
Vysvětluji. Měřím. Paní je bývala švadlena. Sedmnáct let byla na mateřské. Uklízí někde ve školce. Dnes jí oznámili, že jí úvazek z poloviny snižují na 2,8%. Jsou s manželem zemědělci. Pěstují česnek. Teď s hrůzou sledují počasí. Prší.
- Ano, teď má na polích ležet sníh. Zahřívat ozimy.
- A když hodně prší, česnek v zemi shnije. On nemá rád vodu.
Telefon. Aha, to zas někdo bude chtít pronájem.
- Máte tu sklíčko.
- Á, zapomněla jsem. Přijedu.
Odchází. V duchu si říkám, že prošla těžkou zkouškou. Ale určitě všechno zvládne. Takových je nás víc.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-22-peta-ma-narozeniny-my-mame-prani-jediny
Honzík přijel gratulovat. Žofinka se opovážila přijít mezi nás. Honzy se nebála ani jedna kočka. Žofka se před lidmi skrývá. Pozorujeme kočičí muchlování. Mourek žofinku myje. A ona jeho. Mourek je slastně rozvalen. Svět je mu jedno.
- Peťuš, a kdo bude opravovat hodiny, když mladí chtějí všichni podnikat?
- On má tři syny, ani jeden se u něj nechce učit.
- Smutné. Honzíku, to tebe táta vyučil voda plyn topení.
- No ale z fleku bych to nemohl dělat.
- Z fleku ne, ale oprášil by sis to. A děláš řemeslo!
Jedu si do telefonárny, myslím O2 asi, nechat vyměnit sklíčko na display.
- Objednal jsem vám pevnější.
Mělo stát 230, pevnější za 320. Nechávám mu 350. Hezky mi ho nalepil.
Prý telefonu nic nedaruji. A taky jsem ho prý něčím polila. Snad ne. Ale jo. Snad ano. To jsem ale čuně.
Vracím se na chvilku domů. Těším se do muzea.
Kateřina Swéerts-Šporková
(1895–1945) – pohnutý osud poslední Šporkovny. V únorové přednášce z cyklu Mezi
řádky poodhalí Mgr. Milan Horák, správce
depozitáře Hospitalu Kuks, zajímavé a dosud málo známé skutečnosti týkající se života
Kateřiny Swéerts-Šporkové, předčasně zesnulé poslední "Šporkovny"
Pan Horák z Kuksu nezklamal. Moc hezky si připravil prezentaci.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-02-22-naprednasce-v-muzeu
Ódeesácká smetánka neudělala vyrvál. Plné auditorium lidí. Vnitřně se raduji, že je víc takových, kteří nechtějí jako já zemřít blbí.
Jedu domů. Za oslavencem. Tak, Peťuš! Buď zdráv!
Dobrou noc!