Dnes v pohybu :-)
Svět se zas jednou otočil. Od svítání do smrákání. Kolikrát to bylo za mého života? 66 a skoro půl krát 365, někdy 366. Zatopeno. Horké uhlíky sálají. Světla, vůně. Zrzečka na mém křesle. Moureček na koberci. Schrupla jsem. Tichoučce zněly české koledy do šera.
Ohlížím se za dnem. Ráno jsem si přivstala. V osm. Měla jsem plán. Stejně nevyšel. Zadělat na chlebík. Dojet na druhou stranu, než kam jedu, k jedné paní pro dárek. Vrátit se. Upéct chleba. Odjet. Na desátou k Eri.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-12-15_Rano/
Část se mi zdařila. Vstala jsem. OK. Zadělala jsem na chlebíček. OK. Mourek se hlásil. Umí bééknout. Nakrmila. OK. Zrzka venku. Spařit bylinky. Vybírám z velikého pytle. V mládí jsem si na něj vyšila nápis Byliny. Maminka mi ušila. Nejsem si jistá, jestli jsem si jeden neušila sama, když jsem se učila šít na šicím stroji. Ale to by nebylo tak precizní. Asi maminka. Mám ještě jeden. Z modré sypkoviny. Ten samý nápis červenou bavlnkou. Někdy mám naplněné oba. Někdy mám v jednom pytli naskládané ty k dobrání a v druhém fungl letošní. Letos mám jen jeden. Než dám hrstečku toho a toho a toho. Běží minuty. Ještě napsat přání paní, k níž jedu pro dárek. A přání Eri. A ještě jedno přání. Stavím se u jednoho hodného člověka. Pomáhá, jen zavolám. Není připraven pomoci jen mně. Lindě a přisvojili si ho i další z rodiny, kteří už se mnou nepečou. Jiné názory. Nesnášenlivost. Takhle se planeta nezdvihne. Ego, egíčko. Krůčičínek zpátky. Uznat a respektovat názor druhého... Maličkaté ctění stáří. Ženy. Životních zkušeností. To nejde. Ale jinak všechno jo. Budiž! Neřeším. Než všechna přání a pozornosti nasoukám do košíku, půl desáté. To nemohu dát. Na desátou k Eri? To už na otočku nikam nejedu. Deset minut tam, zpátky. Ustrojit. Namalovat. Že ta pitomina rezatá bude čekat na parapetu. Jasně. Do dopečení chleba devět minut.
- Zrzko, to sis nemohla vzpomenout dřív? Dělej. Máš na to devět minut.
Nesmím se od ní hnout. Mour dělá, jako že odpočívá po opulentních hodech. Dostal jen hrstečku granulí pro radost a lžičičinku kapsičky. Sežere všechno, na co přijde i nepřijde. Nesmím si ani odběhnout pro kabátek. Je rychlý. Chramst, chramst a pak už nemusím nic odvažovat. Má nažráno až do večera.
Zrzka ven. Boty. Jedu. Zase se neteleportuji. Přijíždím o dvacet pět minut déle. Jenže Eri má okolo hlavy svatozář. Ach, tak září! Mám ji moc ráda. Už se konečně naučila říkat ne. Dnes melíry.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-12-15_U_Eri%2C_krasny_darek/
- Eri, trošku mě ztmav. Jsem úplně bílá.
Krásně strávené dvě hodinky. Jsme račice. Užíváme si tenhle čas. Její dvě psiny Ebi a Quinci se radují z mého příchodu.
Volá Linda.
- Jsem u Eri!
- Ahoj Eri!
Ptá se na její husky.
- Jsou v teplíčku.
- Jak? Přece to jsou sněžní pejsci. Mají se radovat ze sněhu.
- No jo, ale oni zchoulostivěli.
Mufíci jsou rozkošní. Nebojím se. Je to léčba psem. :-) Čím ses pokazil, tím se naprav. Ti jsou jedni z těch, kteří mě osvobozují od strachu.
Hledám v telefonu lunární kalendář. Objednávám termín na leden, únor, březen. Doufám, že mi Ježíšek zas jeden lunární dopraví pod stromeček. Ten od Žofie Kanyzové. Řídím se jím. Někdy ex post. Zaliju. Čtu: Dnes nezalévejte, množí se škůdci. Okopu, zryju. Dnes neobracejte zem... Je to můj velký pomocník. Jen někdy by mě mohl chytit za ruku, abych nejprve četla, pak konala. Stačila by SMS - to nemám ráda. Nečtu je. Ale aspoň tu SMS. Dnes nezalévej...
Přejeme si krásný slunovratový čas, do Vánoc, do nového roku. Upřímně. Já i ona. Předáváme dárky. Dostala jsem něco rozkošného. Něco něžňounkého. Dá se to rozsvítit. Hrála jsem si. Bliklo. Modře. Červeně. Jsem zas tam - v dětství. Kouzlíčko světýlek, ohýnků, vůní, zvuků. Děkuji srdečně. To mám velkou radost.
Hotovo. Jedu. Oběd - expres tyčinka. Stavuji se pogratulovat ještě někde. A teď rychle domů a dál... Kam jsem ráno nestihla. Tak, tak. Teď byl lepší čas. Na minutu stihla. :-)
Kam teď? Nákup. Tiskárna. Petroušek volá:
- Chtěli jsme jet koupit stromeček.
- Peťuš, tak já jdu z nákupu, ještě skočím do tiskárny a sejdeme se na parkovišti u Mountfieldu.
Dohodnuto. Rázuji parkovištěm k autu. Potkávám spřízněnou duši. Bydlí v naší ulici. S jejím mužem jsem chodila do školky i na základku. Zase slyším, jak zářím. Jo, to jsem včera slyšela. To slyším hodně často. Ale stínítko si na sebe fakt nedám. :-)
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-12-15_Radost/
Petroušek už čeká. Ptá se, jestli vím, co je to za pana stromečkáře. Jasně, pamatuji si. Pečuje o staré lidi v nějakém ústavu. Klobouček! Milý pán. Milá tvář. Taky si mě pamatuje. Petroušek vybral mrně. Chci taky letos malý, ale trošku větší. Jdeme lesem stromečků. Petroušek ukazuje na opelichance. Pán nedoporučuje. Opadal by. Vytahuje ze zadní řady krasavce. No ten je! Kdo ví, na které plantáži pro nás vyrostl. Tolik krasavečků! Co s těmi, které se nepodaří prodat?
Jedu ještě podojit bankomat... Moc se mu nechce. Několikrát mi zamítl platbu. Jde mi pomoci bankovní úřednice. Hodná, milá, usměvavá, pozitivní. Zkrátka to není úřednice. Je to člověk.
Dnes jsme měli přesadit papriky.
- Hele, ptal jsem se. Není pro ně sezona. Uschnou.
- Já to zkusím.
- Tak jdeme.
- Mně se nechce. Připrav mi kbelíky. Když si uvědomím, že ty malé rostliny nechám zhebnout. Není to ode mě vůbec hezké.
- Máš nechat skleník ležet ladem a na jaře ho probrat.
- Tak zítra.
O jeden den oddáleno. Přemýšlím, že si papriky dám do tepla pod okno. Třeba přežijou. Jsou velké.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-12-15_Udelatko_na_snih/
- Pojď sem, vidíš? Tady to takhle vytáhneš, zajistíš a máš škrabku a takhle máš smetáček.
Super, tak už může cestou z divadla sněžit. Ometu si okno, oškrábu z něj led. :-) :-) Já tam někde škrabku mám. Ale tohle je skvělé! :-)
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-12-15_Svacina_s_rybkami%2C_zavinaci/
Hodujeme. Čerstvý chlebíček. Zavináč. Ryba v aspiku. Rozdělávám si sekt. Svíčky.
- Peťůůůš? Dáš si kafe?
- Už ne. Pojedu.
-Jsem myslela, že bych ti dala ochutnat cukroví.
- Aha, tak to jo. To bych si dal, jak říkala babča.
Melu kafe. Vím, na co Petrouška nalákat. :-) Chválí.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2022-12-15_Vecer/
Jede na zápas. Zůstávám s kočkami. Mlsají. Jak je Zrzka najednou přítulná. Ke mně na klín moc nechce. Jo k páníčkovi, to jo. Za bonbon se i tulí.
Už asi po páté poslouchám rozkošnou vánoční hru. Tolik nádherných mnohohlasů v českých koledách. Vtipné repliky. Co je velbloudích? A co je sloních? Žádné V jeslích dítě spinká. Dost bolo moderny. Chci tradici. Dělám si ji doma.
Chtěla jsem dělat ledovky. Dokud mrzne čokoládu. Po mnoha letech. Z kokosového tuku a bambuckého másla. Experiment. Jenže tělo si žádá položit. Na chvilenku klimb. Zrzka se složila do ušáku. Mourek si lehl pod ní na koberec. Tichoučko slyším koledy. Klid. Všichni tři spíme. :-)
Probírám se. Měla bych něco dělat. Ale nemusím. Půl osmé.
- Dobrý večer!
- Ty už jsi tady?
- No, tak já ještě na hodinu odjedu.
Smějeme se. Jsem ráda, že už je doma ze zápasu. Sportovní výživu. Poděkování svalům.
- Peťuš, já jsem ti udělala takové dřevorubecké krajíčky.
- Ty mi zas vyvrátíš pantíčky u krabičky.
Kolikrát jsem mu ji chtěla vyměnit za jinou. Lepší. Novou. Ne, ne, ne. Lpí na ni. Vkládám jablíčko. Dnes jsem poprvé koupila pomeranče. Nevhodné ovoce. Chladí zevnitř. To jsem potřebovala předevčírem.
- Peťuš, tak já ti to dám do taštičky.
- A budu, jak když jde Honza na vandr.
Ještě má přijet Kitty.
Jsou tu. Ukazuji Lindě svítícího andílka. Chválí. Hlavně si ho nesmím rozbít. To světýlko. :-) Linda pokračuje dál. Kitty tu jen parkuje. Kočka se jde odvážně mrknout ven. Hned je zpátky. I Zrzka je tu. Jde se mrknout na návštěvu. Mourek by se chtěl družit. Kitty syčí. Zas jde ven. Zrzka taky. To si užijeme. Než se ty tři sžijí. Krmení Kitty a Zrzky. Mourek už má za dnešek nakradeno, najedeno, navečeřeno, dokonce i nasnídáno. Linda odjíždí. Petroušek odchází. Zůstávám s koledičkami a kočkami. Kamna sálají. Vidím stín Kitty. Oběhla chytře zezadu za sedačkou. Jde se mrknout na terasu. Zvědavka. Mourka jsem uložila do koše. Kitty - koukám - zaparkovala na rohožku u ostrůvku.
A já jdu zaparkovat do postele. Nesmím zapomenout zavřít dveře. Aby ráno ve čtyři nebyl kočičí budíček.
Vnímala jsem dnes setkávání s lidmi. Usmívali se. Milí, hodní, ochotní. Pro mě osvěžující.
Dobrou noc!