Dnes zazimování, zítra poslední malování :-) To dám

Tak, a mám to. Chystala jsem se ke skoku. Poslední dvě malé místnosti. WC na chodbě a špajzka. Až budou vymalované, máme celý dům hotový. Bože, jak jsem to odkládala. Tak dlouho. Po sedmitýdenním maratonu jsem nabírala sílu. Už zítra. 

Je fakt, že mohu začít uklízet znovu. Zdá se, že se rozkřiklo mezi všemi pavouky v zahradě, že je dům čistý, vymalovaný a ´volný k nastěhování. Denně luxuji pavučiny i pavouky. Prve mi jeden utekl. Na lince!!! Hledala jsem ho. Nenašla. Doufám, že nebyl těhotný. Takové kulaťoučké bříško měl. Vlastně… Ireno, neblbni. Co kokonů jsem zlikvidovala. Copak v chaloupce, tam by se pavouci dali očekávat. Dali. Ale překvapilo mě předevčírem, že měli u nás sjezd. Vysavačem jsem jim jejich dýchánek přemístila jinam.

Tak dnes! V poledne jsme si s LP domluvili, že až zítra dodělá práci, okolo poledne je u nás. Vono se řekne špajzka. Ale je tam polic a polic. Regál s vínem. Ráda prokrastinuji. Vyklízení odkládám. 

Poledne. Volá Petroušek.

- Už seš vzhůru?

- Už.

- Před hodinou jsi ještě spala jak andílek.

- Peťuš, potřebuji si odpočinout. Zítra přijede LP. Domaluje zbyteček. Ale to bude hodně věcí ze špajzky.

Jdu ven. Češu jabloňku. Tu zasadila maminka u sebe i tady na zahradě. Jablíček jen pokryté dno bedny. Dost nahnilých. 

Sbírám shnilé švestky. Ty hezké si dávám do košíčku. Tak ráda se pohybuji ve své nové kuchyni. To je radost v ní vařit. Chystat dobrůůůtky. Přemýšlím, co ze švestek a z jablíček. 

Na Pinterestu mnoho inspirace. Podzimní.

https://cz.pinterest.com/pin/921619511257170939/

Nakrájíš jablíčko, kovovou zátkou vyřízneš středy. Lístkové těsto nakrájíš na pásky. Obtočíš. Povlažíš vajíčkem. Do trouby. Pečeš do zlatova. Nazdobíš malinou, mátovým lístkem.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-10-mnamky-z-pinterestu

Je to jako brouzdání po Temu. Stále nové a nové obrázky, recepty. 

Pod psaním kazím krásné zážitky od paní hrrraběnky Kolowvrrratové. Ty ženské na FB jsou jak omámené; jak paní hrrraběnku brrrání. Vůbec jim nevadí, že hrabata u nás už nejsou. Nemají kapičku studu. Zákon? Co to je? Nemám ráda hrrraběnky a hrrrabata. Hlavně nemám ráda ty spolupracující. S Němci. Bohužel, vezou se v tom i ti vlastenečtí. Odolali oni vůbec? Ono je všechno jinak. Aby člověk nepřišel o hrad nebo zámek, klidně se upsal… A pak se to zafírovalo. Hned po válce, ať s tím pak není po plánovaném hadráku dodatečná práce.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-10-petrousek-zazimuje-bazen

Vyhřívám se na houpačce na sluníčku. Večer na TV Šalingrad poslouchám, jak na Moravě vždycky vypnou okolo patnácté sluníčko. Tady taky. Najednou je temno.

Na chvilenku jsem si zdřímla. Ale jen kratičký šlofíček.

Petroušek si přivlekl plastové kanystry. Připevňuje je doprostřed hladiny bezénu. Až v zimě napadne sníh, aby byla plachta stále kónicky zdvižená. Pozoruji ho z houpačky.

Na jedné straně bazénu mu povolil provázek. Obchází po obvodu. Mumlá si:

- Péťo, ty seš Robinson.

Směju se. Volám:

- Petroušku, potřebuješ něco podržet?

- Teď ne. Ale chci se zeptat, jestli bych tajdle tu plachtu nemohl maličko propíchnout, víš, drátky ji připevním ke stojnám.

No. Zničí ji. Nevadí.

Jak se těším na zimu, tak v tomhle případě se těším na jaro. Na připuštění vody. Letos to bylo v novém bazénu žůžo. Má větší průměr.

Jdu vyklízet.

- Jedu na trénink. Nic nedělej, pak ti pomůžu.

Ubezpečuji, že budu jen nosit a nebudu se dřít. A tak činím. Než vytahám zásoby. Skleničky rovnám chronologicky. hele, co tu mám povidel. I z nich něco připravím. Při vynášení jsem určitě naběhala víc kroků, než když obíhám promenády. Palec bolí méně, ale bolí.

Petroušek je tu. Zírá. Mám skoro hotovo.

- Ty seš nezmar.

- Jsem.

- Jdi brzy spát. Dneska jsi nadělala hodně práce. Vysbíralas ´švestky. Očesalas´   jablka. Neboj, to já to vidím.

Jdu spát. Ať jsem fit.

Dobrou noc!