Do nového týdne

Pondělí. Ač důchodce, nemám ho ráda. Začíná pracovní týden. Celý život to tak nebylo. V produktivním věku jsem se už o víkendu těšila na pondělí. Před katedru. Na kolegy, kolegyně, děti, učně, studenty. Svět nebyl tak falešný. Děti nebyly tak potměšilé a zlé. Slovo šikana – ne. Rodiče a učitelé drželi při sobě. Absolvent učiliště nebo střední školy měl základní pojem o světě okolo něm. Nechávám stranou, jestli náhodou nebyly informace falešné. Dnešní osmdesátiletý řemeslník umí psát bez chyb psacím srovnaným písmem, umí zařadit dějinně důležité okamžiky našich dějin. Jestli to tak bylo nebo je to smyšleno, o tom nemluvím. Znali jsme kus z fyziky, kus z chemie, kus ze zeměpisu, dějepisu, hlavně byli jsme vlastenci. Uměli jsme se dobře vyjadřovat, lidi ovládali pravopis, malou násobilku, přímou a nepřímou úměru, převody jednotek, procenta, jednoduché stroje, - ný, -natý… I já to uměla. Nikdo nás neohrožoval na zdraví. Potraviny měly přísné receptury dle ČSN. Rakušané a Němci si v neděli rádi zajeli na kafíčko a dortíky za hranici. Ne tak my. Nám nebylo dopřáno. Účastnili jsme se projektu – jak dlouho vydrží stádo v socialistické ohrádce bez nároku vycestovat, koupit si západní barevné zboží jinak než za tuzexové bony… Přes všechno vládě šlo o zdraví lidu. Než horské boudy padly do rukou Pražáků, patřily jednotlivým státním a národním podnikům. Letní a zimní dovolená ROH s plnou penzí... Třeba Javoří mlýn ve Velké Úpě patřil Tibě Dvůr Králové. Zaměstnanci všech závodů TIBA měli pobyt za hubičku. Půjčení lyží za pakatel. Hosté, kteří nepracovali v podniku měli pobyt s maličkým navýšením…

Zpátky na začátek. Pondělí. Hotovo. Zítra už se pojede ke středu týdne.

Ráno. Oj, nějak se mi nechce vstávat. Petroušek má volno. Natírá plot a podlážky pod popelnicemi. Pečuje o náš majetek. Pravidelně obnovuje barvy a nátěry dřevěných komponentů okolo domu. Já se jen tak vznáším a létám.

Dopoledne si povídáme s Luckou. Hodinka utekla raz dva tři. Hovor se přerušil. Ještě chvilku.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-05-spacicek

Připravuji si oběd od včera. Obědvám venku. Žofie se od rána neukázala. U nohou mi skáče špaček. Stěžuje si, že mu někdo natrhl křidélka. Tiše žaluje. 

- Hochu, tady nemůžeš zůstat. Tady tě roztrhají kočky. Uteč za plot. 

Hopká, hopká zahradou. Dal by se chytit. Ale bojím se, abych mu neublížila. A taky abych ho nevyděsila. U rybízových keřů ho nechávám osudu.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-05-zofka-a-rumba

Péťa se na mě neváže. Odjel si někam na oběd. Znovu natírá. 

- Byla už Žofka na obědě?

- Peťuš, jsem ráda, že nebyla. Hopkal tu špaček.

Uklízím v domě. Vytírám. Smýčím. Vystěhovávám koupelnu. Rumba vytírá. Nabíjí se. Petroušek vyjel se svými křesly z pracovny. Teď se rumba snaží u něj. Žofka je tu. Pozoruje vysavač. Načuhuje. Snad si na něj nesedne? Zvědavá.

Na šestnáctou paní. Přinesla mi vajíčka. Dozvukujeme si. Měřím.

- Dnes to budu mít pohoršené. O víkendu jsme byli v Jedlové. Pila jsem griotku a ještě jednu a znovu. Byla mi zima. Měla jsem jen dvě lehké mikiny. Je léto. Nenapadlo mě, že mi bude zima. 

- Co tam bylo?

- Svátky skla. Stánky se vším tam byly. A jídlo. Foukali tam sklo. A mohla sis nechat vybrousit skleničku. Prý to upadá.

- To se rozumí. Žádné řemeslo tu nebude. Umrtvit jakoukoli dovednost.

- Je to vždycky první víkend v srpnu.

- Tam jsou penzionky. Je to za Deštnou. Před třiceti lety v zimě tam Linda byla někde nahoře u kostela s dětmi ubytovaná. V nějakých chatkách? Už nevím.

- Vylezla jsem na ten kopec s kostelíčkem.

- No, my taky. Poslala jsem Péťu zeptat se někde do hospody nebo do stánku, kudy nahoru. Byl tam vlek. Prý po cestě. Tak my s lyžemi na ramenou, botami v rukou vystoupali na kopec. Byla jsem mokrá až za ušima. Přitom kdyby se zeptal, kudy k vleku, vyjeli bychom tam za pět minut a bez námahy. Koupili jsme si tam oběd. Děti vařily. Celerová polévka. Těstoviny. Péťa bublal. 

- No, a v našem penzionu se nás paní ptala, co si dáme k večeři. A k obědu… A chlapi řekli – zabíjačku. Dobře. Přišli jsme odpoledne. Na podnosu tlačenka, cibule, chleba. Ptali jsme se, jestli je to večeře. Ne. To je svačina. Pak tác s jitrnicemi. A k večeři ovar, brambor, zelí. Nebo kuře s bramborem. No já jsem si dala kuře. A v neděli jsem si povzdechla, že bych si dala palačinku. Paní mi ji hned vyrobila. Přinesla s domácí marmeládou a šlehačkou a zmrzlinou. 

- Vidíš, jak ses snažila! Kuře místo ovaru. A pak griotku a palačinku. Tak se nediv! :-)

Oproti minule má maličko výsledky pokaženy. Ale vše v normě. Výživu Herbalife neošidila.

U nás se pomalu schyluje k Brutal Assaultu. Po městě rozvážejí TOI. Lidi na konci v ulici si zatloukají kolíky na trávě proti svým domům. My ne. Přeju si, ať si tu klidně postaví stany. Jenže loni si město utvořilo svou vyhlášku. Zákazy, příkazy, nařízení, umrtvení. Našla jsem v Messengeru zprávu. Paní z FB mi psala, že přijedou. A že se u nás zastaví. Budu se těšit. Fejsbůku, dáváš lidi dohromady přes všechny své špatnosti.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2024-08-05-lovec

- Tady máš balíček.

Rozdělávám si dárečky z Číny. Sedím na houpajdě. Vedle mě si lebedí Mourek. Ležel pod houpačkou. Nemám to ráda, když na ni usedám. Kdykoli se může cokoli přihodit. Mourek si sice vybírá místečko pod, ale houpu-li se, vždycky ho zdvihám k sobě. Povídáme si s Petrouškem.

- Hele, Žofka je za plotem.

- Žofie! Pojď domů!

Kupodivu obrací směr chůze. Běží. Tentokrát to nebere přes plot. Ale běží na konec, kde má prostor k průlezu.

- Ona tě poslechla!

- Moc ne.

Vyběhla do jabloně. Blbne. Chodí po větvičkách. Předvádí se. Hraje nám dívadlo. :-) 

Půl osmé krátká porada. Pak webinář. Konzultace. Uf. Nemám to ráda.

Večer. Poslouchám TV Šalingrad. Renata Bernardi se zlobí, že boxerce, které naboxovala boxerka s testosteronem, přechýlili jméno. Prý ona je taky Bernardi. Nese si cizí jméno. U nás je zvykem u žen přechylovat. Není to jednoduché, ale je to tradice. Nejčastěji příponou ová. Slovanská ženská koncovka nese svou energii.

https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99echylov%C3%A1n%C3%AD_p%C5%99%C3%ADjmen%C3%AD

Copak říká wikipedie o přechylování? Jsme zvyklí rozlišovat muže a ženu. V poslední době se útočí na naši tradici a na pohlaví:

V roce 2019 navrhla stejnou změnu Česká pirátská strana.[23] Proti tomuto druhému návrhu argumentoval vicepremiér Jan Hamáček, že "přechylování příjmení je charakteristickým rysem českého mluvnického systému".[23] S tímto názorem vyjádřil souhlas i jazykovědec Karel Oliva, který uvedl, že čeština přechylování celou svou gramatickou stavbou vyžaduje a také že díky němu je zněním jména jasně vymezeno pohlaví, což předchází trapným nedorozuměním při komunikačních situacích.[24] Návrh České pirátské strany byl rovněž zamítnut.[25]

Příprava na změny pohlaví a chaos:

V roce 2020 připravila zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva Kateřina Valachová návrh liberalizace, jak uvedla v rozhovoru pro Českou televizi.[zdroj?] Až v roce 2021 prošel Sněmovnou návrh poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (ANO) a poslance Ondřeje Profanta (Piráti). Podle něj si české ženy už budou moci vybrat, zda budou mít své příjmení zapsáno v matrice přechýlené, nebo nepřechýlené, bez nutnosti splnění jakýchkoli podmínek.[26] Pro hlasovalo 91 poslanců a poslankyň, proti 33, hlasování se zdrželo 48.[27]

Cizí jména, jména znějící jako cizí a jména umělců se nemusela přechylovat.

Přechylování se většinou neřídí gramatikou, mnohdy jde pouze o připojení koncovky -ová. Takže např. z příjmení Jakubův není přechýlená forma Jakubova, ale Jakubůvová (nebo se také nepřechyluje), od příjmení Vítr není přechýlená forma Větrová, ale Vítrová, od příjmení Smrt je přechýlená forma Smrtová, nikoliv Smrťová. Nerespektují se ani latinské koncovky, které při skloňování vypadávají, takže např. z příjmení Simonides není přechýlená forma Simonidová, ale Simonidesová, od Herodes je Herodesová, nikoliv Herodová, od Paulus je Paulusová, nikoliv Paulová. U některých přechýlených příjmení končících na -ě se přidává také písmeno "t" podle vzoru kuře, takže např. z příjmení Kníže jsou tři možné přechýlené podoby, a to Knížová, Knížetová a Knížeová. Neplatí to vždy, např. u příjmení Kotě či Káně, kde jsou pouze varianty Koťová a Káňová. Příjmení končící na -ů se až na výjimky (Jankůová, Petrůová, Pavlůová, Bratrůová) neskloňují, pokud nejde o příjmení cizího původu, např. příjmení Faů je běžně přechylováno jako Faůová, protože je původem z německého slova Pfau. U příjmení končících na -ý se mohou vyskytovat i přechýlené podoby končící na -ýová, zvláště tehdy, pokud přídavné jméno je zastaralé a zní zvláštně či není zřejmé, že jde o přídavné jméno, takže např. od příjmení Šurý existuje přechýlená podoba Šurá i Šurýová. U cizích příjmení z přídavných jmen končících na -i a -y se uplatňují povětšinou stejná pravidla jako u jejich českých verzí. V případě koncovek -o, -ých a -ic rovněž existuje možnost, že si žena nechá příjmení nekončící na -ová. Až na výjimky se nepřechylují příjmení vzniklá z jasných přídavných jmen podle vzoru jarní, jako např. Hořejší, Dolejší, Hoření, Domácí, Ryzí atd. Pokud je pravděpodobné, že nejde o přídavné jméno, příjmení se někdy přechyluje, např. z příjmení Brixí může být kromě hlavního tvaru i přechýlená forma Brixíová. V případě příjmení jako Krejčí nebo Kočí existují i přechýlené formy Krejčová a Kočová (vzácně Kočíová).

V příručce Miloslavy Knappové jsem vždycky našla potřebný tvar dle pravopisu. Jak rychle se naše řeč přeměňuje v chaotické době chaotických pohlaví! Lidé v záplavě denních starostí nepostřehli, co se děje s našimi tradičními příjmeními a jmény. Útok na jazyk!!!

Složitost a liberálnosti čti ve wikipedii pod nadpisem Gramatické problémy nepřechýlených příjmení

Chaos vládne světem:

Argumentem pro přechylování bývá, že v češtině nelze snadno skloňovat ani jinak uplatňovat nepřechýlená příjmení podle ženských vzorů a použití vzorů mužských není možné. Obvykle se přechylují i příjmení cizí, protože potřeba je skloňovat je aktuální i u nich. Bez přechylování by se jazyk nevyhnul nepřirozeným větám jako Williams porazila Schneider, ve které nelze rozeznat podmět od předmětu.[17] V češtině u většiny typů příjmení platí, že ze jména lze okamžitě rozpoznat pohlaví jeho nositele, což bez přechylování často nelze zajistit. Opisem lze ovšem význam věty zkompletovat, ale torzovitost zůstává, např. Tenistka Williams porazila soupeřku Schneider. V případě, kdy má žena dvě příjmení, je z jazykového hlediska vhodné přechylovat obě.[15] Pokud je přechýlené pouze druhé příjmení, např. když se modelka Kateřina Průšová jmenovala Kateřina Konvalinka Průšová, může být nepřechýlené příjmení mylně považováno za druhé křestní jméno.[15]

https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=700

Přechylováním příjmení se rozumí odvozování ženských podob z příjmení mužských, a to domácího i cizího původu (např. Novák–⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Nováková, White –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Whiteová, Malý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Malá). Jazykový systém češtiny jako flektivního jazyka díky svým strukturním vlastnostem umožňuje snadno rozlišit mužské (nepřechýlené) a ženské (přechýlené) podoby příjmení a čeští mluvčí (a úřady) této možnosti využívají. Přechylování ženských příjmení se v češtině uplatňuje po staletí, ale v posledních desetiletích se zvyšuje počet žen, které si volí příjmení v nepřechýlené podobě. V běžné ani úřední komunikaci není přechylování příjmení povinné v tom smyslu, že by bylo nařízeno zákonem, vyhláškou či předpisem. S používáním nepřechýlené podoby příjmení je však spojeno několik potenciálních jazykových potíží. 1. Jelikož je možnost nepřechylovat příjmení všech typů z hlediska vývoje jazyka novinkou, mezi uživateli češtiny nevzniklo jasné a pevné povědomí o tom, zda, případně jak nepřechýlená ženská příjmení skloňovat. 2. Zůstávají‑li některá z nich nesklonná, nemusí být např. zřejmé, co je ve větě podmět a co předmět. Věta Susan Sontag navštívila Shirley Temple tak může znamenat, že Sontagová navštívila Templovou, ale i Sontagovou navštívila Templová. Podobně u věty Smetana zavolala Svoboda si nemusíme být jistí, kdo komu, popř. koho zavolal. V češtině standardně podmět předchází předmětu, ale český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek jednoznačně signalizovat větněčlenské vztahy. 3. Z nepřechýleného příjmení dále nepoznáme rod pojmenované osoby. Je např. pravděpodobné, že po přečtení věty Na návštěvu přijde Smith budou uživatelé češtiny předpokládat návštěvu pana Smitha, přestože se může jednat o paní Smithovou. Důvodem je osvojené gramatické pravidlo, že ženské příjmení by bylo přechýlené. S těmito potížemi je třeba při volbě nepřechýleného příjmení počítat.

Podle tradice však v češtině obvykle nepřechylujeme příjmení některých známých osobností (např. Edith Piaf,Marilyn Monroe,Gina Lollobrigida). Zpravidla se nepřechylují také některé typy domácích příjmení, např. jména s formou 2. p. mn. č. typu Janů (viz Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku (typ Svoboda –⁠ Svobodová)). Náležitý pád nepřechýlených příjmení lze vyjádřit ve spojení s rodným jménem (jestliže je toto jméno sklonné) nebo s obecným podstatným jménem: zavolal Petře Janů / zpěvačce Janů apod.

Je třeba rozlišovat mezi přechylováním v běžné komunikaci a v oficiálních dokumentech právní povahy. Pro úřední zápis příjmení je důležitá novela zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění pozdějších předpisů, která je účinná od 1. 1. 2022 a kde se v § 69 uvádí, že "[p]ři zápisu uzavření manželství nebo vzniku partnerství lze na základě žádosti ženy […] uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství nebo vstupu do partnerství užívat, v mužském tvaru" a také že "[p]ři zápisu narození dítěte lze na základě žádosti rodičů uvést příjmení dítěte ženského pohlaví v mužském tvaru". Novela zákona o matrikách od r. 2022 tedy umožňuje občankám ČR svobodnou volbu nepřechýleného příjmení a rodičům svobodnou volbu nepřechýleného příjmení pro své dcery. V neúřední komunikaci je i v těchto případech možné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ideálně po domluvě s jejich nositelkami –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ taková příjmení přechylovat.

Přechylujeme i jména – Jan – Jana, i profese – doktor – doktorka. Nově jsem slyšela host – hostka. Makléřka, bagristka, keramička, ale hostka?

https://www.danielsmid.cz/l/je-slovo-hostka-spravne-nebo-jde-o-nerozum/

Přechýlenou podobu podstatného jména "host", tedy "hostka" slovníky současné češtiny neuvádějí. Podstatné jméno host řadí mluvnice k tzv. vespolným podstatným jménům – ta označují osoby obou pohlaví bez rozdílu. Slovem host, které je mužského rodu, běžně označujeme jak muže, tak i ženy. Větou "To jsou k nám hosti!" můžeme bez obav přivítat i příchozí ženy.

Není přirozené ani vhodné vytvářet feminima (ženský rod podstatných jmen, přídavných jmen a zájmen) ze všech slov. Klidně můžete hovořit o svém dědečkovi i babičce že je "anděl", svoji oblíbenou zpěvačku i zpěváka můžete nazývat "hvězdou". Označení "nemehlo" se často nevyhne ani klukům ani holkám.

Napadá mě, že nemehlo je nebinární. Vida! Jaké pokrokové slovo se vyskytuje v naší slovní zásobě z dob, kdy o nebinárnosti nebylo ani vidu ani slechu. Nikdy nebylo tolik změn v pravopise. Naposledy se měnil pravopis v roce 1983. Týkal se převážně velkých písmen. Vida, co dokáže liberalismus. Poškodit jazyk, jeho tradice, vývoj, mluvu, řeč. Piráti ničí, kradou, přepadají, znásilňují. Nějak tak to povídala moje maminka. Mami!

Hezký den to byl. Spokojenost.

A klidnou dobrou noc!