Dosť bolo zimy! Čáry máry - zítra teplo!!!
Na devátou... Tedy po osmé vstát. Telefon. Linda.
- Jak to, žes mi to tak rychle vzala?
- Jak to, že mi voláš tak brzy? Čučím do FB.
Rozjíždím se do dne. Došel mi čistič na začmouzená okénka. Nedošel, jen hadičku dělají kratičkou. Čím kratší hadička k rozprašovači, tím víc se může vyrábět. Pošťák. Další pošťák. Petroušek. Dnes jsem nevlezla do jahod. Skončila kouzelná síla kopřiv. Neplela. Zítra. Zima. Už by mohli na obloze zatopit. Nejezdím na kole. Na cyklostezce jsem si ještě nenatrhala kopřivy na jíchu. Hromadí se mi sázení. Rajčata - zítra půjdou ven. Chceš nechceš, půjdou.
Oběd. Pára. Cuketa... Sýr... Jedu.
Řezník. Doopravdický. Soukromý. Dnes jsem se masově rozšoupla. Kousíček libového bůčku, krkovici ze strany od kotlety, maso na polévku, kousíček zavářky a šunku - zapomněla jsem ji v obchodě - v klasickém domácím řeznictví. Bez glutamátů. S kořením. Vyráběno s láskou.
Elektra. Potřebuji pomoci s telefonem... Můj odborník odjel...
Lidl - platíčko milion bels. Mrňavé, krásné. Maliny; okurek za osm - ten dlouho nevydrží... Už ať mohu kupovat české, na tržišti. Jednu pnoucí jahůdku do ozdobného květináče... Jů, kufr. Ale malý. Ale perfektní. Na mnoha kolečkách. Cvakací zamykací zipy. Loni jsem vrátila krásný kufr s plameňáky. Vzor mi šel k polokeckám s plameňáky. :-) Byl luxusně krásný. Na jedno použití. Jen koleček měl málo. Hlavně - při naplnění se kácel. Jak ho někdo mohl vyrobit? Zkouším si číselné ovládání... Přemýšlím. Je malý. Sice větší než příruční taška ve vedlejším koši, ale... Vedle mladá paní vytáhla velký. Šestnáct set devadesát. Matrjoška. Dva kufry v sobě. Ten musím mít. Beru šedý. Nesmírně spokojená. Vracím se. Vybírám tmavě modrý. Oba byly vzhledné. Ten vnitřní menší se mnou pojede o víkendu do Phy. U pokladny mi vracejí za irigátor. Nestříkal. Výborně sloužil. Kolik lidí by šlo irigátor vrátit? Mé kufry - záruka pět let! Pečlivě schovat účtenku. Fotím si ji dnes pro jistotu do souboru fotek... Za pět let...
Kaufland - zelenina z ciziny. Meloun ve slevě. Vodní. Ty miluji. Jeden beru. Vše mám. Jedu k mamince. Slouží - jé, Simonka a Irenka. Holky zlaté. Veronika a?
- Nezlobí tě mamka?
- Prve začla brblat; a jela! Odvezla jsem ji. Máš ji v jídelně u televize.
Jj, má horký čaj. Simonka uvařila ten ovocný - višňový. Krásně barví (asi červená řepa) a voní. Navlékám na mamku bundu, balím do deky a šup - chvíli na terasu.
- Mamko, ty máš belgickou čokoládu. To jsem ti koupila v úterý.
- Ale měla jsem z toho jen tři bonbony. Někdo mi to snědl.
- Mamko, to sis snědla sama.
- Ne, někdo mi na to chodí.
Srdce se svírá - bezmocně. Ubezpečuji, že si na dobroty opravdu chodí sama. Nesmím si mamku představovat v plné síle ducha. Luštění jí zas jde. Docela mě i někdy vstrčí do kapsy.
- Mami, není ti zima? Vezmi si do rukou hrneček.
- Mně není zima. Mám bundu a deku.
- Mamko, je šestnáctého května a zima jak v psinci. Meditovali jsme za vodu, z déšť. Úroda je zachráněna.
Doluštěno. Je mi chladno. Večer bych chtěla jít za kulturou. Ale zasekla jsem se tu. Pouštím Náchod typologii člověka; od sedmnácti nestihnu ani akademii ZŠ Ostrov v našem divadle. To je fuk. Jsem u maminky. Chystají večeři. Chci ještě sázet. Loučím se.
- Peťůůůš!
- Co to táhneš?
- Koukej. Kufr. Ale to jsou dva! A podívej, jak tady ty zipy se dají zakódovat. A tady se kód mění. Ale nesmíš ho zapomenout. To tam píší. Nebudu kódovat.
- Vždyť máš na půdě. A kolečka se ti po dlažbě polámou.
- No jo, jenže já potřebuji právě takhle veliký. Víš, teď na víkend.
Péťa nechápe. Stačí, že chápu já. Zkrátka synchronicita. Děsně jsem ho potřebovala. A mám dva. :-)
Staví se tu Honzík. Snaška s vnučkou odjely k mamince. Maminka upadla. Polámala si paži. Ležela na ulici. NIKDO SI JÍ NEVŠIML. NIKDO JÍ NEPOMOHL. Hnus doby. Takhle nás vede NWO. Zničit komunity. Hospody. Plesy. Kuřáky vyhnat ven. Rozvrátit rodiče a děti, rodinu, mladé a staré, chytré a hloupé.... Dětem vymydlit mozky. Poblnout už tak blbé. Bože, kdy tohle skončí. Nikdo nepomohl ženě na ulici na zemi.
Tuňákovou pomazánku. Loni jsme se ji učili s Petrouškem na intuitivním vaření... Místo kukuřice - mám naklíčené mungo. Maminčina slova:
- Ó jé, jak něco zaměníš nebo vynecháš...
A kupodivu - bez kukuřice s mungo klíčky - super. Hoši se olizovali. Až za ušima. Ještě okurkový salátek s cibulkou a mungem. Měla jsem ho dnes v poledne se skyrem. Výborný. Snědeno. Ještě úřad. Na zahradu už ne.
- To musíš ráno v devět!
Má pravdu.
- Zítra má být už tepleji. Mám všechny sudy a soudky plné. V noci má pršet.
- Že bychom šli zalít, ne? Abychom měli do čeho chytat vodu :-)
Dnes mi přišla nová příchuť. Lesní plody. Večeřím lesní plody - a opravdu. Po jazyku válím ostružiny, jahody, maliny... Jj, to se jim povedlo. Nutričně vyváženo s lahodnou přírodní chutí. Vitamíny, minerály...
Ještě tvarohový krém s čokoládou. Půlnoc.
Zítra volno. O to víc práce. Dnes už postel - šipka do ní! :-)
Dobrou noc!