Dožínky, výročí řemeslné školy, Vesna...

Ach, to bylo dnes hezky na světě. Radostně, mírově, oslavně, klidně.

- Petroušku, jeď do lesa. Prý rostou.

To je jeho vášeň. Otálel. Myslel na to. Ale je sucho…

Mezitím mám dopoledne pro sebe. Peeling. Masku. Namalovat. Vlasy upravit. Taky vyluxovat. Vytřít. To dá práci! :-) Krůtí prsa naložit. Brambory na páru připravit. V Thermomixu jsem rychle připravila okrukový slat s cibulkou a červenou paprikou. Dobrůtka. Pro mě se smetanou. Petrouškovi s nálevem. 

Občas nahlédnu do FB:

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-05-zmena-map/1724008367

Po 457 letech používání Mercatorova systému schválila OSN nový oficiální model plošného zobrazení glóbu, který bere ve větší úvahu skutečnou velikost světadílů a jednotlivých zemí a na rozdíl od Mercatora má vodorovné rovnoběžky. Co je zajímavé: žádost podalo africké Togo, země, kterou po zabavení německé koloniální říše po prohrané 1. světové válce žádala jako svou kolonii vítězná Republika československá.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-05-uz-se-zase-pise-na-zapade/1724008366

V několika evropských zemích, včetně Švédska, Finska, Norska, Francie, Itálie a Dánska, se tištěné knihy a psaní rukou postupně vracejí do školních lavic.

Tento posun přichází ve chvíli, kdy sílí obavy z toho, jak příliš času u obrazovek ovlivňuje u žáků učení, soustředění a pozornost. Některé školy proto hledají lepší rovnováhu mezi digitálními nástroji a tradičními způsoby výuky.

Po letech, kdy se vzdělávání přesouvalo stále víc do digitálního prostředí, se papír a pero možná vracejí ve velkém.

Po třech hodinách je tu. Ukazuje košík dnem vzhůru. Nevěřím. Ano, ani houbičku. Fakt.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-05-najist-a-jit

- Petroušku, najíme se a půjdeme.

Chystáme se na dožínky. Vezmeme to přes řemeslnou školu. Slaví 140 let od svého založení.

Zajímavost. Učil se tu světově uznávaný malíř František Kupka studoval na škole, která je přímým předchůdcem dnešní Střední školy řemeslné v Jaroměři. Původně se v Jaroměři vyučil malířem řemeslných firmen a natěračem. Díky svému talentu a podpoře tehdejšího jaroměřského starosty následně nastoupil na naši řemeslnickou (průmyslovou) školu. Právě zde pod vedením tehdejších pedagogů rozvinul své nadání, což mu později umožnilo odejít na studia na Akademii výtvarných umění v Praze. Učil se u otce Josefa Šímy a profesora Studničky. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-05-stredni-skola-remeslna-140-let-od-zalozeni

Přicházíme ke škole. Joj, pojali to velkoryse. Hudba hraje, stánky. Perfektní. Prezentace práce žáků. Tleskám. Hned na kraji nás potkává paní H.

- Teď tu byli policajti.

- A proč?

Slyšela jsem vyprávět takovou pohádku. Přistěhovala se sem nějaká paní F. Jméno má prý změněné. Chodí po městě se zápisníkem, fotí, natáčí, udává a leze lidem na nervy. Zahlcuje policii, školu nekonečným množství mailů. Zkrátím to, děti! To bychom se na dožínky nedostali. Policie po řediteli školy chtěla vidět doklady k povolení akce. Na všechno povolení měl. V ředitelně. Ale mělo to háček: Čtyři dny před záborem ulice mělo být vyvěšeno oznámení. To nezvládly TSM.

- A to jí někdo nemůže dát mezi oči?

- Ona prý chodí stále v doprovodu rodiny.

Každá pohádka má svůj dobrý konec. Čarodějnice se určitě, milé děti, dočká upálení. Mrcha jedna. Znepříjemňuje život lidem ve městě. Slyšela jsem, že už se vaří voda.

Děti, netleskejte, to byla kratičká pohádečka.

Zastavujeme se s Růženkou. Miluji, nekonečně miluji zastavovat se s lidmi. Mluvit, povídat, chechtat se a radovat se.

- Peťuš, lidi jsou stejně hodní.

- Až na výjimky jsou.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-05-dozinky

Sestupujeme dolů k řece. Po mostě – odporně hnusném, oceněném význačnou cenou, protože je prý krásný – stoupáme nahoru do náměstí. Hraje hudba. Je tu poměrně dost lidí. Obcházíme stánky. Usazujeme se u sympatických lidí. Trávíme čas příjemným klábosením. Pokud nám hudba nezavře pusy. Totiž první kapela, kterou slyším, ta se mi moc líbí. Zpěvačka je cákle oblečená jako já. Zbožňuji extravaganci. Holka krásně zpívá. Líbí se. Popíjím kvalitní prosecco. Ze skla. Pak přichází kapela dvou řvounů. Shodujeme se, že se to nedá poslouchat. Věc názoru. Šíleně řvou. Texty jako to víno. Které? Primitivo.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-05-hralo-se-a-zpivalo-s-vesnou

Čekáme na kapelu Vesna. Konečně. Nádherně nasvícené pódium. Jé, propojení folkloru s moderní hudbou. Jedna písnička je multijazyková – polsky, anglicky, česky.

Holky to umí pěkně roztočit. Petroušek se mnou trpí. Usmlouvala jsem do devíti. Ale nechává mě houpat se v bocích do čtvrt na deset.

Vesna je čistě ženská slovanská kapela, žijící v České republice, která kombinuje moderní pop music s prvky folklóru. Tvoří ji zpěvačka, skladatelka a textařka Patricie Kaňok, houslistka a vokalistka Bára Juránková, klávesistka Olesya Ochepovskaya, bubenice Markéta Mužátková a baskytaristka Tereza Čepková.

Láska: https://www.youtube.com/watch?v=CIvqP2hyJwQ

Vesna Moravo: https://www.youtube.com/watch?v=cKRZwCbEDYk

Běžela jsem lesem: https://www.youtube.com/watch?v=U1GPq01yCLk

- Petroušku, já už tě tu mučit nebudu. Pojď, jdeme.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-04-domu-jsme-se-prochechtali

Mrkla jsem na věž. Kousek po čtvrt. Z podia se ozvalo:

- A ještě poslední skladbu…

- Vždyť zpívají poslední…

- Jé, vidíš, to je náhoda.

Jdeme domů, hodnotíme, smějeme se. Na mostě se chci vyfotit. Zespodu na nás svítí reflektory. Petroušek vypadá jako úpír.

- Peťuš, počkej!

- Co je?

Řehtám se. Je vtipný:

- Já když jsem tam ve čtyři přišel, slyšel jsem ten kravál, chtěl jsem v pět hodin domů. To by normální člověk vodešel. Doufám, že už do Vánoc mám kultury dost.

- Petrušku, ještě vinobraní a ještě Hubertova jízda.

- Ale beze mě.

Umí mě pobavit.

Doma očekáváme kočky u branky. Mourek pokorně čekal. Ohřívám horkou vodu, abych mu přelila maso z ledničky v mističce.

Žofie, to je jiná třída. Ta se urazila, že si otroci dovolili odejít. Volali jsme ji. Jeden i druhý. Z jedněch dveří, z druhého směru. Uráčila se, madam, přiběhnout s lamentováním. To jsme to schytali. Po pozdní večeři vystartovala za Mourkem do zahrady.

https://www.youtube.com/watch?v=wIvmdshwkJ0&list=PLHNnOl3cy37b3gwqweZFCIGaRx1oEJDdg&index=1&pp=iAQB

Pod psaním poslouchám překrásný inspirativní rozhovor o antisystémovosti. Úředníci nás cvičí. Na letištích, v bankách nás staví do latě. Když se necháme. Ale my se nemáme nechat, pozor!

Myšlenky z rozhovoru:

Naše maminky neměly myčku, ale měly na nás víc času, než dnešní mladé maminky na jejich děti.

Cover verze všeho, co bylo kdysi úspěšné – všechno zčubí. Tři mušketýři, Robinson Crusoe, Rebel bez příčiny, Ben Hur, Někdo to rád horké – vše je jen jednou!! Marylin Monroe, Jack Lemon… Jen chtějí vydělat peníze…

Z Bezose se stal xkrát bohatší člověk než před kovidem. Protože všichni Amazon, Amazon. Kde je starý svět? Já mám ráda jít do obchodu a povídat si s lidmi. Nemám ráda obchod s regály, kde není člověk. Nebudu si sama sobě markovat. Chci komunikovat s lidmi. Prý v Kauflandu mají (na Slovensku) kalkulačku, kdy si to házíš do košíku a hned skenuješ, už se ti to počítá. Přijdeš k pokladně – a teď to znovu všechno překontrolujeme. Nic bych neskenovala. 

V Lidlu – jahody 2,99, nebo hrozno… Jedna jahoda tolik a tolik. Malými písmem deset deka :-) Největší podvod je s deseti deky. Nebo výborná cena a najednou ty zjistíš, že změnili gramáž. Nebo podvod – všude je protein. Ale on tam je!! Tak proč to tam píšou!

Já vám budu vyrábět jídla, třeba rama, budu vám na to prodávat krásné tašky, namastím si kapsu a budu vás trávit.

Jediný, kdo nám může pomoci, jsme my sami.

Krásný den jsme prožili. Hodně moc jsem se nařehtala. Pěkně jsme si pokrafali pod palbou decibelů.

Jsem šťastná.

Dobou noc!