Družme se, družme se a bučme

Neděle. Sluníčko. Petroušek někde poletuje.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-17-ranko

Kočky se zdají být po snídani. Sobě si jdu nasbírat kus zeleného do koktejlu.

Volá.

- Peťuš, vybíhám.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-17-dnes-za-slunicka

Kam mě dnes nohy ponesou? Risknu vyběhnout do šancí. Včera jsem se tu řítila v dešti dolů. Málem jsem se vymlela. Dnes to není bezpečné ani nahoru do šancí. Rychle našlapuji, nezastavuji, jinak mi podjedou nohy. Dávám se nahoře směrem na ptačí park. Potkávám běžce, dva rádoby ochránce… Nikdo ani búúú. Strašné. Nízká úroveň vztahů. Vymydlili řádně přirozenou touhu se družit, kontaktovat.

Mám pocit, že lidi ztratili pokoru. V přírodě vidím její dokonalost, sebe oživení. Láskyplnost, vstřícnost, mi chybí. Žití v souladu s přírodou. Táhnout jako lidé za jeden provaz.

Běžím na další promču. Sedám na chvilku na lavičku.

https://www.youtube.com/watch?v=CPv1Iu23JxI

Poslouchám meditaci u Daniely Resh. Kratičkou. Rituální. Včera jsme procházeli bránou novoluní. V krásném světle jsem viděla krásnou kytkami ověnčenou venušanskou bránu. Procházela jsem jí do nové reality. Jako každý rok. Odhazovala jsem jako vstupné fanty. Vybalovala z kufru zátěže. Co už nechci vláčet. Nějaké přesvědčení, které je spojeno s materií ohledně peněz a hojnosti. Je to zbavování vzorců, které do nás naočkovali rodiče. Vybaleno. Odhozeno. Neohlížím se. Další věc spojená s Venuší – láska, sebeláska. Co už nepotřebuju vláčet branou, co mi už není dovoleno si nechat líbit… Co si zasloužím a ještě mi v tom není dovoleno? Co já? Zasloužím si? Odhazuji něco ve formě sebelásky. Naplňující práce. Něco, co brání, aby člověk šel třeba z neutěšené práce. Odhazuji do harampádí. Třetí fant – něco ohledně zdraví. Já si zasloužím kvalitnější – co? Stravu? Péči o tělo? Cvičení? Lenost nedovoluje? Odhazuji. Poslední – vztah k ostatním lidem. Neporozumění, co se týče komunikace. Strach z lidí. Nedůvěra v lidi. Někdo z nich mě zradil. Šup! Odhazuji konkrétnost! Šmejd zůstal před branou. Neotáčím se. Procházím ověnčenou bránou. Co u mě bylo pro ostatní svět nepřijatelné? Třeba jsem byla pro někoho příliš… Jedinečnost, kterou okolní svět nebylo schopen přijmout. Něco, co mi neškodí a mohu tu jedinečnost hodit do kufru. Do svého vnitřního světa. Tak! Procházím. Uzavírám starý cyklus. Posunula jsem se v rámci vývoje daleko. Zvýšila se mi sebehodnota do původní výše. Pochopila jsem svou pravou podstatu.

- Otevři oči!

Otevírám oči. Dívám se po nádherné čisté české krajině. Zleva jede rodina na kolách. Máma – búúú! První dítě – búúú! Druhé dítě – čumí – búúú! A na tátu jsem nečekala. Udělala jsem búúú!

- Dobrý den!

Čuměl. Nepozdravil. Málem spadnul z kola. Asi nerozuměl. Nechápal. Možná se soustředil na šlapání. Zkrátka zíral jak bulík. 

Vstávám. Proti mně maminka s kočárkem. Doprovází ji asi maminka. Zírám ostře mladé do očí. Fakt vyzývavě. Zašeptala:

- Dobrý den!

- Víte, proč jsem na vás tak zírala?

- Já jsem pozdravila.

- No, právě proto. Pozdravila. Ale tady se lidi nezdraví. Před dvěma měsíci jsem potkala pána z Phy s pejskem. Jel na chalupu někde ke Krkonoším. Pozdravil. Divila jsem se. A víte, co mi řekl? Že to tu je divné. Že se tu lidi nezdraví. Že navazuje oční kontakt. A nic. Někdo má i hlavu otočenou jinam. Nebo oči sklopené. A že oni se v Pze, kde bydlí, někde v Modřanech ZDRAVÍ!!

Rozloučila jsem se. Divné nesrdečné setkání.

Doma chystám oběd.

- Petroušku, ty si zas spravuješ duši?

- Představ si, že mi nejde zámek u auta. Byl tu jeden soused. V úterý mi ho doveze.

- To je známka výměny autíčka.

- Kvůli zámku, jo?

- No?

- Čert na mě dnes vystrčil pr. Zámek. Kolo píchlé. Jo, představ si, že v chaloupce nejde zásuvka.

- Ta kritická, co? Jak jsem ji chtěla nechat předělat, co? A jak jste s Petrem měli kecy? Co?

- Zítra přijde mladý B.

Jeho táta – skvělý elektrikář, veselý, bezvadný – nám zapojoval elektřinu v domě. Když jsme se poprvé viděli, vykali jsme si. Říkala jsem mu, že se přece známe ze školky. Byl o několik tříd na základce níž. Stěžovala jsem si na výšku. A on zas na malý vzrůst. Prý na něj na stavbě, když šel se svými malými štafličkami, volali:

- Arni, jdeš na ty zásuvky?

Jdu se mrknout do diářku. Ok. Tak zítra.

Dnes máme uzené, které jsem našla v balíčku od strejčínka. Hodně zelí… 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-17-na-zahrade

Odpoledne pracuji ve skleníku. Poučena z videa ze včera, nechávám dvojvýhony vzdušné, každý ke své tyčce. Vyštipuji. Kontroluji saláty. Sbírám ty slizské žráče. Už to zase začíná. Tam, kde je ovčí vlna, tam nejsou. A tam, kde je měděná spirála, taky nic. OK.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-17-v-bezpeci-domova

Nejšťastnější a nejbezpečnější jsem u Péti. 

Večer.

https://www.facebook.com/share/v/1cEqm6Prmn/

Odličuji se dnes půl hodiny. Prodlužuji to. Poslouchám vyprávění o slovenských nemocnicích, o ministerstvu chorob, o strachu lidí z nemocnic. Jak to mají na Slovensku? Není tam nějaká asociace s námi?

Mladí lidé dnes trpí stařeckým onemocněním. Je víc a víc duševních a mentálních poruch už od kojenců. Duševních i mentálních poruch je víc a víc!! Duševním a mentálním ochořením trpí víc a víc lidí na základě intoxikací léků. Dokáží vám ochromit mikrobiom, štítnou žlázu, nedovyživení mozku, následně máte vlčí mlhu, zapomínání, začnete zakopávat. To vede k poruše neuroendokrinologického systému. Mozek nedokáže fungovat. To je moderní medicína. Mladý doplňuje:

Na třetí nejčastější příčině úmrtí jsou vedlejší účinky léků. Na prvním místě jsou kardiovaskulární choroby´- infarkt, mrtvice, druhé místo onkologická onemocnění. Třetí – léky.

Lidé se bojí nemocnic proto, že je tam tak silná dezinfekce, že jsme si vydezinfikovali lidskost a ochotu  empatie, s tím se musíš narodit – na shledanou. Moc peněz – ministerstvo chorob je na ocase EU. Slovenské ministerstvo chorob je druhé nejhorší v EU. My potřebujeme nemocné a léčit. Co se týče onkologie, my potřebujeme diagnostikovat a léčit. To, že tě uléčí k smrti – moc peněz – to nikoho nezajímá.

Lidé jdou do diagnostik s tím, že věří, že se najde choroba. Strach z nemocí. Na co myslíš, tím jsi. Zákon přitažlivosti je nebezpečný!! Pokud budeš myslet, že moje mamka umřela na… Tak tvé buňky se stanou patologické… U starců nejsou rakoviny, ale jsou to degenerativní ochoření, kde už selhává autoregenerační schopnost a stagnuje tvorba hormonů k omlazení buňky,DNA. Tělo se nečistí, buňky se stávají patologické. Onemocníš… Nikdo z onkologických lékařů (prý se tváří jako onkologové, prý neví, kde se studuje onkologie, studují se protokoly a byznys) – kdo z těchto lékařů vysvětlí, jak se má člověk stravovat. Jak se připravit na každou jednu chemoterapii a léčbu, dokážeme se připravit, aby ji člověk zvládnul. Studuje se onkologie? Proč jsou všichni neplodní? Po ulicích chodí muži jako šlapky, vypadají jak ženy. Mentální dno ministerstva chorob. Má za úkol akorát tak tvořit benefity pro své sponzory. Tím, že odmítáte a nevěříte v medicínu, potlačujete řešení své choroby, možnost uzdravení, zanedbáváte sami sobě. Tím, že nevěříte v medicínu a lékařovi, nevěříte sami sobě. Přijdeš k němu, on je tam kvůli tobě. Pokud on neumí, ptám se na vyšší pracoviště a specializované kliniky a odd., klidně i v zahraničí v rámci EU. Jenže to by nesmělo toho bastarda poškrabkat ego, že od něj odcházíš, protože nevěříš, že by tě vyléčil. Slováci mají na rakovinu prsu pět nebo sedm léků, Češi dvacet pět, Rakušáci sto dvacet. Proč by měli kupovat kvalitní léky a snažit se někoho vyléčit, když můžeme koupit sedmiarovou sračku, s kterou toho člověka zamordujeme. Protokol nepustí. Nebojte se chodit do nemocnic ani k lékařům. Vy se bojte, že tam skončíte. Prevence je největší základ! Mějte strach, že tam skončíte, ne že tam musíš jít. Důraz na prevenci. Jsou nové receptury. Jsou bioinformační, rezonanční přístroje, frekvenční, jsou MRI skenery… Každá buňka v těle má svou biofrekvenční matrici… vyzačuje svůj kod, svou energii… Za to byla udělena Nobelova cena. Tyto přístroje nejsou nákladné, jiné enormně finančně nákladné, ale dokážou o vás říci v krátké době vše potřebné. Nastaví vás. Řekneš si - proč žeru eutoyrox, statiny na cholesterol, když se dá léčit markrově biorezonančně v bioenergetickém poli. Je to od mitochondrie. My musíme vibrovat. Čím míň vibruješ, tím víc je patologie. Čím víc vibruješ, tím míň si tě přístroj všimne. Považuje buňky za zdravé. Pokud ty si oddálíš nástup do nemocnice, někam, kde se budeš modlit, abys neodcházel se skloněnou hlavou, dojebanáý ještě víc, máte možnost Matej Mravec – objednat se na diagnostiku.

Dezinfekce odstranila z nemocnic lidskost a ochotu – to je motto na konec.

Na odlehčení – přišlo mi pod oči na FB:

Nekorektně blízko jsem se přiblížila v metru k žene cca 30 let, zda me nešálí zrak. Na lýtku mela vytetovanou smrtku s mašli. Oblečená byla úplně bežně, žádné výstřelky. Údajně tetování dotváří ci vyjadřuje osobnost. Prosím, co znamená smrtka s velkou mašli na lebce?

Vladimír Rogl

V jedné staré četnické učebnici vyšetřování je psáno, že tetování se získává buď v tzv. podsvětí nebo ve vězení a že slouží k snadnějšímu rozpoznávání lupičů, kasařů a podobných živlů. No, dnes je to asi trošku jinak!

Miloslava Procházková

Asi, že v lebce nemá rozum....

Sasa Alex

Miloslava Procházková

To by měla žlutomodré pruhy přes fotku ......

Jan Vidím

Sasa Alex napiš ještě něco!

Jan Kroupa

...velké problémy v lebce...

Mirka Součková

Že má smysl pro humor??

(Nebo je to Minie Mouse po smrti?)

Stefanie Michael

Ma ráda parádu

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-05-17-rockabilly-psychobilly-motiv/1711596468

Ondřej Ori Dachovský                                                                                                                              

Podle mě rockabilly/psychobilly motiv. Vypadalo to nějak takhle?