Duben - ještě tam budem...

02.04.2019

Duben. Ještě tam budem. Není už tak ledovo, ale ideál na sluníčku... Ne, ještě ne. Mám vytáhnout kolo? Rozinanta ještě loni sem tam vyjela. Letos už bude jen v cyklodůchodu. V neděli se mi mihla její červená přikrývka sedla s bílými puntíky... Od třetí třídy sloužila...

Stále mi chybí hodina. Jedu autem. Nerada - zas ty schody. Ruce zapletené v košíku, termosce, kabelce... Vybíhám příkré schody;  jé, pan pečovatel - mám ho moc a moc ráda - drží dveře. Vůbec ho neznám negativního. Stále usměvavý, ochotný, energický. Děkuji - je z třetího. Třetí patro neznám. Jen pár sympatických lidí. Moje holčinky v druhém - spolehlivé. Není tu dnes příjemno. Zdá se mi ponuro. Tesklivo. Smutno. Bez náladno. Ale je to jen dojem. Mamka prý svačila. Měla nějaký nanuk ve vaničce. Venku letěl do koše. Plast - tfuj. Plasty střílejí molekuly jedů do potravin. Hliníková fólie jakbysmet. NANUK v papíru. No - zas vys... vystrkuji hlavu. Ireno, zasuň se, nevytrapuj. Mají tu odborníky. Přeci tu BUDOU VAŘIT TO, CO MAJÍ LIDÉ RÁDI, že jo?

Simonka, Kamilka... už ani nevím... Věrka? Možná Irenka... Natahuji flísku, raději beru šálku... Měla jsem vzít čepici. Simonka se diví mému kateringovému koši. Termosku jsem vylila zpola do auta; zapomněla jsem zacvaknout uzávěr.

- Kdybych potřebovala dolít horkou, uvaříte mi?

- Ona už by měla třetí kafe.

- Aha, tak proto jsem nechala termosku otevřenou. Nic, žádné kafíčko.

Jdeme dolů. Hezky tam fučí. I na slunci. Ještě tam budem... Luštíme.

- Mami, ruce si strč do kapes. Šálku ti ovážu na hlavu. Deklíkem odchází z těla nejvíc tepla.

Prochvívá mě chlad. A to mám pod sebou deku.

- Mamko, ševcovské hřebíčky?

- Nevím.

- Mamko, ševcovské hřebíčky? To víš.

- No nevím.

- Mami, taky to je nadávka...

- Ty kluku jeden pitomá!

Řehtám se na celé kolo.

- Mami, cvok.

No jo, cvok!

Mamko, jestlipak víš, kdo je hňup?

Hňup je někdo blbej.

:-) :-) :-)- 

Mami, to je prý vykastrovaný kozel. :-)

- Disciplína?

- Ukázněnost.

- Mami, to asi bude disciplína jako obor...

- Krmivo pro koně?

- Obrok.

- Mamko, a co to je vlastně obrok?

- Mačkaný oves, myslím i něco jako boby a pšenice...

- Německý politik, který vyvolal Mnichovskou dohodu?

- To nebyla žádná dohoda. To byl diktát! Hitler.

- Mami, teď se přepisují dějiny. Válku vyprovokoval Stalin. Německá armáda v dubnu 45 prý u Brna odrazila zuřivě útočící rudou armádu. Takhle se dnes přepisují učebnice... Syn Judův z bible?

- To už si nepamatuji. A to jsem chodila na náboženství.

- A kam?

- Do habřinské školy. Tam chodil katolický kněz.

- Syn Judův je Onan. - Dentista?

- Člověk, který opravuje zuby.

- Jo, ale dentista na pět? Kdo je dentista?

- Zubař.

- Dámský klobouček bez krempy?

- Toka.

Jde nám to. Zima. Slunce. Nabíjí. Podávám oranžovou deku z vedlejší lavice. Sama se balím do deky z knihovny. Je nám luxusně.

- Mami, chtěla bych si tu na chvilku schrupnout.

- Schrupni si.

Pokládám hlavu mamince na rameno. Jen zaberu:

- Slyší ty rány?

- Jo, popeláři. Mami, tak hezky se mi u tebe spí.

- Tak spi.

Znovu. 

- Tak co bude?

- Mamko, už jsem zase zabrala.

- Jenže mě tlačíš.

- Mamko, je tu krásně.

- No, to je. Tak spi.

S maminkou se spát nedá. Bylo tam opravdu nádherně. Zabalené jak dvě babičky. Sbíráme se. Drandím s vozíkem.

- Tobě to jde.

- Mami, už jsem stará. Táhne mě 64. rok.

- Ale ještě seš mladá.

- No to jo. Oproti stoleté. :-)

Vyjíždíme nahoru. Večeře. Simonka:

- Vystydne jí čaj.

Ještě jdeme na záchod. Vysvléci bundu, šálku...

- Mamčo, hezky se vyspinkej.

Volá Petroušek:

- Do kdy jsou v kravíně?

- Zavolám tam.

- Peťuš, prý do šesti.

- Aha, tak dřív tam byli do sedmi. Takže teď jen do šesti...

Doma ještě osazuji truhlíky, zavlažuji jahody. Tma halí zahradu... Nebojím se.

- Peťuš, ještě že tu bydlíme. Kdybych sem dojížděla z paneláku, bála bych se tu. Takhle tu jsem doma.

- Dáváme si horké kakao.

Únava. Spát. Hezký den! Měli jste to taky tak? Co jste dělali? Radovali jste se z něčeho? Nebo s něčím? Šli jste do přírody? Dejte vědět :-)

Dobrou noc :-) 

P. S. Zítra v poledne dejte pozor na tu ránu! Na jakou? No na jakou! zlomí se týden. Už pošupajdí k víkendu!!!

P. S. 2 - Zázrak, stal se zázrak! V Kauflandu prodávají hrušky z letošní sklizně z České republiky. Stalo se normalitou, že děti nevědí, kdy dozrávají jahody, třešně, jarní cibulka... Jsou tu celou sezonu. Ale že by obchodník nevěděl, že hruška bude až v létě nebo na podzim?