Duchovní den

Ráno. Vstávám na budík. Roztahuji závěsy. Koukám na bazén. Přišel už podzim? Vypadá to tak. Během dne bych asi ještě uměla skočit do studené vody. Ale nezkouším to. Na desátou pán. Jedeme na stejné vlně. Ostatně jako se všemi klienty. Chlubím se, jak jsem se ještě včera máchala v ledové vodě 24°C. Možná 25°C. On má bílou nádrž. Uřízl jí vrchní dekl. Vypustil z ní vodu. Měla prý asi osmnáct stupňů. Napustil ze studny ledovou. Spadla mi čelist. Celá se mi rozdrkotala. Zapomněla jsem, kolik říkal. Asi 11°C? A prý si v ní ráno lebedil s mantrou ve smyslu:

- Bože, děkuji, že se mi všechny buňky v těle léčí, že se omlazuji, jsem zdráv…

Pěkná mantra. Sami si je můžeme sestavovat. Mám raději, když mi je někdo předžvýká. Pokud se mi líbí, zapíšu si je. Vytisknu.

Povídáme o duchovnu. Předáváme si www adresy. On už ode mě získal před pěti lety na start… Koukám, že já jsem už něco opustila, a jdu dál… On se hotoví do tmy. Už to má promyšleno. Dostala jsem úkol. Napsat si sto přání.

- Jak, sto? Já žádné nemám.

- Napište si sto přání.

- To nedám.

- Sto přání. Když už jsem měl osmdesát šest… No. Dal jsem to.

Mám připraven papírek. Zkusím si zapsat. Jedno z nich bude MÍR na planetě. Mé lpění na míru... Všem lidem píšu na FB nějakou hezkou gratulaci, kde přeju dobré botky na další štreku, vyjmenuji, že mu přeju zdraví, štěstí, otevřenou mysl, hodné lidi atd. A končím slovem a MÍR! Ten mír píšu už mnoho let a mnoho let s velkými písmeny. Nevím, co to znamená. Ale asi mu dávám důraz, sílu, úder.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-14-na-kontrolu

Na poledne na tahání stehu. Bože, jak ráda já sem jezdím. Už mě to stálo děsný prachy. Jenže!!

Málokdo si uvědomuje, že zub je jediná část lidského organismu, která není schopna regenerace a je nejčastějším onemocněním, které lidi postihuje.

Prý jsem měla dvojitý steh. Ani nevím, jak ho anděl s ženskýma rukama, očima, vlasy přestřihl a vytáhl.

- Nakloňte hlavu ke mně. Přivřete. Taáák. A teď se nehýbejte.

Cvak. Vůbec to nebolelo. Ránu mi potírá nějakou hnědou dezinfekcí. Ono to nebolí. Je to jen nepříjemné. Ne, to není to slovo. Její ruka ví, jakou sílou může v ráně ťuťat. Je to pro mě – dej pozor, aby se nespletla. Je tu klidné prostředí. Pohoda. Samé ženy. Samá ženská energie. Dnes tu nejsou muži. Nevadí. Na meditacích jsem si vždycky vlezla třeba při Čtyřech směrech mezi těch pár chlapů, kteří tam s námi pracovali. Pro vyváženost energií.

- Máte to krásné. Hojí se to.

Objíždí dáseň. Ano, líbí se jí.

- Paní doktorko, včera jsem byla na přednášce hypnoterapeuta. Slovo – síla. Vy jste mi minule řekla: Teď se hojíte. A pak jste to zopakovala. Možná jste si myslela, že neposlouchám. Ale já to zavnímala. A hojila jsem se. Nadělala jste mi v puse tolik práce. Odléčila trvalé záněty.

Hezky se usmála.

Hovoříme o tom, proč dvě šestky. Mám mapu zubů. Dívala jsem se. Hledala orgány propojené se šestkami.

- Ale proč jste na té druhé tak lpěla. Vy jste se bránila. Ta první - lehce. Ale tuhle druhou jste hájila do poslední chvíle. 

- No. Pravda. Asi proto, že byla druhá v krátké době.

- Ne, to bude nějaké lpění.

Dostávám dnes druhý úkol. Nevím, jestli ho zvládnu. Zkusím se ponořovat do sebe, do meditací, zkusím být pozorná. O co nejvíc prosím. Co nejvíc miluji? O co usiluji? Na čem lpím? V klidu se v tom pošťárám. Lpění na dětech, na vzdělání, na majetku, na práci, na zdraví… Všechna lpění se mají rozpouštět. Vše se pak dá do pořádku.

Mám o zubech hodně textů a obrázků. Hledám ještě něco navíc. Např.

https://www.rehabilitace.info/lidske-telo/zuby-a-vnitrni-organy-jak-to-je/

Stoličky 16, 26, 17, 27 – prsy, hrudní páteř, tlusté střevo, imunitní systém, vedlejší nosní dutiny, klouby, žaludek, pankreas.

V lidském těle všechno se vším souvisí a proto i naše zuby mohou ovlivňovat vnitřní orgány či soustavy. Infekce původně lokalizována pouze v zubu prochází kořenový systém do okolní tkáně.

Přítomnost bakterií vyvolává zánět a tak zaměstnává imunitní systém, který se zánět snaží eliminovat nebo alespoň ohraničit. Pokud je infekce silnější, mikroorganismy se mohou šířit dál do celého těla a ovlivňovat další orgány a tkáně.

Zuby jsou častou příčinou onemocnění "neznámého" původu zejména na alergickém podkladě.

Vztah zubů a orgánů v lidském těle

Každý zub má v ústech svoji specifickou funkci ale kromě toho má i schopnost ovlivňovat vzdálené orgány.

Už staří Babyloňané před třemi tisíci pěti sty lety důkladně starali o své zuby. Na jejich čištění používali speciálně upravené dřívka. Bolestmi zubů totiž lidstvo trpí již odpradávna a jejich léčba prošla dlouhým vývojem.

Manipulace a programování je na denním pořádku. Medik mi před měsícem tvrdil, jak naše péče o zuby byla v socialismu strašná. Jo? Ukažte mi na světě zemi, kde školní ročníky chodily dvakrát za rok na zubní prevenci. Malý kázek zubař opravil rovnou. Bez žádného svolení rodičů.  Ukažte mi dnes člověka, který má svého státního zubaře. Lidi měli péči o zuby zdarma nebo za pár korun, o zuby pečovali. To je moje mantra. A tady se píše:

I když péče o chrup je známá od nepaměti, my se o své zuby staráme pramálo. Není to tak dávno, kdy zuby Čechů patřily k nejhorším v unii.

Hlavně že si tu Ukrajinci dají zoubky do pořádku. To je dobře. Aby je nebolely. Naši lidé na zubaře nemají a hodně lidí nemá ani toho zubaře. 

Nemoci se projevují v ústech

Propojení mezi zuby a celkovým zdravím je větší, než si myslíme. Záněty v ústech se krevní cestou mohou dostat do celého těla a způsobují problémy. Většina nemocí má také své projevy v ústech – na sliznicích, jazyku, mandlích, zubech. Zkažené zuby mohou přivodit i vážnější problémy. Zuby a dásně ovlivňují choroby srdce, cukrovku, plicní a revmatické choroby. Infekce v ústní dutině dvojnásobně zvyšuje pravděpodobnost infarktu a až trojnásobně riziko mozkové mrtvice. Zanedbaná zubní infekce může skončit – tak jako všechny infekce – i smrtí.

Podle studie zveřejněné v britském časopise British Dental Journal jsou zkažené zuby a zanícené dásně pro srdce stejným rizikovým faktorem jako kouření nebo obezita. Bakterie a jiné látky mohou z takto zaníceného místa, zubu nebo dásně, doputovat krví například k srdci a způsobit zánět srdečního svalu nebo sraženinu, která ucpe cévy a způsobí infarkt nebo mozkovou mrtvici.

I proto je dobré chodit na pravidelné preventivní prohlídky, jejichž součástí je i vyšetření ústních sliznic.

Zajímavý článek – nečistit zuby po jídle. Neodírat sklovinu. Podle mě i netlačit na kartáček. Mít mezizubní, jednosvazkové, spršky… Četla jsem o tom, že elektrické kartáčky nám předložili schválně. Hlavice se otočí mnohokrát za sekundu a minutu, odírá zubní sklovinu. Kdežto rukou tolikrát zub nepřejedete. Vyrábí se pacienti… 

Jak mě to učí o kvadrantech? Vpravo nahoře první, levý je druhý. Tedy 16 a 26.

https://www.wikiskripta.eu/w/Zna%C4%8Den%C3%AD_zub%C5%AF

Mezinárodní stomatologická federace zavedla v roce 1970 jednotný systém FDI. První číslo udává kvadrant (1–4), druhé číslo udává číslo zubu (1–8). Kvadranty:

• pravý horní – 1 (stálý), 5 (dočasný);
• levý horní – 2 (stálý), 6 (dočasný);
• levý dolní – 3 (stálý), 7 (dočasný);
• pravý dolní – 4 (stálý), 8 (dočasný).

Zuby se mi zklidnily. Ano. Hojím se. Děkuji.

Věděli jste, že … zajímavosti o zubech

• zubní sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském těle
• 99% veškerého vápníku v těle se nachází v zubech
• za jeden den se v ústech dospělého člověka vytvoří přibližně 1,5 litru slin
• před 2 500 lety si muži z populace Mayů zdobili zuby vložkami z polodrahokamů, drahokamů a drahých kovů. Předpokládali totiž, že je to příznak silného jednotlivce, který je schopen zplodit dobré potomstvo
• na území Hondurasu archeologové objevili fragment dolní čelisti Inka (pravděpodobně 6. století před naším letopočtem), v níž se zachovaly tři implantáty z krunýře mořských mušlí
• Etruskové vynikali znalostmi v oblasti stomatologie – již v 7. století před n. l. vyřezávali umělé zuby různých savců a uměli vyrábět konstrukce vzdáleně připomínající moderní můstkové protézy
• v muzeu v Peru je neobyčejný exponát – lebka Inka s 32 implantáty z křemence a ametystu
• ve Francii objevili lebku ženy, která pravděpodobně žila v 1. století před nl, s kovovým implantátem v horní čelisti
• během vlády francouzského krále Ludvíka XI. si aristokratky byly jisté, že vrásky vyvolává nadměrné žvýkání jídla, proto si dávali jen polévku
• japonské ženy dlouho vykonávaly obřad začerněnými zubů – ohaguro. Pomocí železa, octa a rýžových slupek se barvily rty a zuby načerno. Roztok zabraňoval vzniku trhlinek a bolestí zubů
• Aristoteles je známý vědec a filozof, ale i on se mýlil. Dosud zůstává neodhalené, proč si myslel, že ženy mají méně zubů než muži
• v roce 1498 v Číně vznikly první zubní kartáčky z prasečích štětin, žíní a koží jezevčích chlupů
• v 17. a 18. století nejpopulárnějším zdrojem pro umělé zuby byly zuby padlých na bojišti. Existuje dokonce ustálený výraz "zuby Waterloo" – vždyť v tom boji zahynulo mnoho mladých vojáků se zdravými zuby
• v roce 1728 Pierre Fauchard vyrobil první ortodontickou konstrukci. Vypadala jako kovový pruh, který se k zubům připevňoval pomocí nitě
• v roce 1816 byl zub patřící britskému vědci Isaacovi Newtonovi prodán v Londýně za 3785 dolarů
• první diplomovanou stomatoložkou v USA se stala v roce 1867 Lucy Taylorová
• je známo, že Mao Ce-tung si nečistil zuby, místo toho si vyplachoval ústa čajem a žvýkal čajové listy
• Mikuláš II. Velmi dbal na prevenci zubního kazu. Ze seznamu výdajů cara vyplývá, že v roce 1903 za 60 rublů koupil u dentisty Vallisona 24 zubních kartáčků a zubní prášek. To znamená, že car si dvakrát měsíčně měnil zubní kartáček
• zubní kartáčky s nylonovými štětinami se poprvé objevily v roce 1938
• moudří Číňané se rozhodli zvýšit zájem o udržování zdravých zubů a dásní. Proto vyhlásili národní svátek "Den lásky k zubům", který oslavují každoročně 20. září

Jedu domů. Stavuji se na nákupu. Kočičí kapsičky ve slevě. 339,90,- Kč. No nekup to. Našim kočenám kupujeme maso. Prokládáme kapsičkami. K snídani jim sypu řasu na odstranění bakterií a zubního plaku.

V obou Penny mám vedoucí své učně. Ten v horním – to je srdce na dlani. Usměvavý, milý, ochotný. Moc ráda ho vidím. A má to tam vycepované. Ten v dolním je taky veselá kopa. Ale nechodím tam. Nelíbí se mi to tam. A taky – vadí mi, že je to obchod zrcadlově uspořádaný oproti hornímu. Mám tam v mozku nějakou mřížku nebo blok. Necítím se tam dobře. Chodím v protisměru. Neorientuji se. Divné.

Jdu si do skleníku pro mangold. Mám pytlíček baby špenátu. Hledám ve vorwerku recept na dušený špenát. Místo tři stroužků česneku dávám paličku. Jakýpak copak. Ještě nové brambory z polského Lidlu. Krásně z nich sjela slupka. Pochutnávám si.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-14-do-muzea

Večer mě Petroušek veze na přednášku do muzea. Sto let od jeho založení. Na plakátku:

Městské muzeum v Jaroměři si v tomto roce připomíná 140 let od založení. Dne 12. ledna 1883 se usneslo ředitelství jaroměřské spořitelny podat návrh na zřízení průmyslového muzea. Na schůzi spořitelního výrobu konané 20. ledna 1883 navrhl František Polický založit muzeum s názvem "městské" a jeho návrh bylo jednomyslně přijat.

Zapomněla jsem si telefon. Petroušek mi ho přivezl později. Nemám nafoceny slady. Naše souměstí bylo kulturně aktivní. Jako všechna městě a vesnice po národním obrození. Měli jsme tu Slovanskou lípu, Jarboj, založili pěvecký sbor Jaromír. Tak se jmenovalo kníže zakladatel Jaroměře. Sbor je dnes nejstarším u nás. Na národopisných výstavách se podíleli Josef Duška, Hynek Šlosárek… Matějka. První sbírka Josefa Dušky na starožitné výstavě měla 713 předmětů. Na jedné z výstav jsme měli jaroměřskou chalupu jako ukázku upadajícího zastaralého způsobu bydlení. Ta chalupa stojí dodnes. Někde ve středních Čechách. A prý se tam chlubí, že je od nás. Těch krajinských a hospodářských a národopisných výstav uspořádali naši předci hodně. Věděli, že znát minulost…

Dozvídám se, kde všude muzeum našlo místo pro sbírky. Ve staré škole na konci náměstí. V nově postavené chlapecké škole Na Ostrově; před válkou měl být postaven společenský dům… Jenže válka. Po válce se muzeum umístilo do Wenkeova obchodního domu. Překrásného architektonického Gočárova skvostu. Letos v březnu bylo muzeum po rekonstrukci mezi lety 2020-2022 slavnostně otevřeno nádhernou společenskou akcí. Architekt Vávra recitoval na ochozu limerik. Forma a a b b a. Oprava a obnova se trefila do nejnepříjemnější doby, kdy materiály se prodražovaly, nebyly, ale náš nový mladý ředitel muzea to zvládl. Šikovný. 40 milionů.

V publiku nás bylo ani ne deset. Ale měli jsme tu dr. Mertlíkovou. Její manžel Pavel byl chodící encyklopedie co se týče pevnosti a Jaroměře. Můj starší spolužák ze základní školy i z gymnázia. Do třídy chodil s mým prvním mužem a s Láďou Bátorou. Pavel – dopočítávali jsme – se stal mladičkým ředitelem muzea v sedmdesátých letech. Bratr mé kamarádky Eriky. Člověk milý, bez nepřátel, přímý, vzdělaný. Olina byla taky dlouhou řádku let ředitelkou muzea. 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-14-domu

Běžím domů včerejší cestou. Dnes netelefonuji. Prohlížím si město. Hala ASVAI otevřené oba vchody v dolní části haly. Florbalisté mají trénink. Asi jim tam je pěkné vedro. Jdu přes staveniště. Aha, tady opravují cestu, dláždí chodníky…

Už jsem doma.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-09-14-doma

Na večer na chvíli přijel Lindin Petr pracovat na zahradním domečku. Chystám bagetky. Pouštím si TV Šalingrad. Po Šalingradu jdu na Slováky.

https://www.facebook.com/Dr.ReneBalak.PhD.1/videos/845502626873274

Konspiračný byt. Čtyři hodiny kaleidoskopického povídání. Konečně v klidu vidím, jak se slovenští dva politici porvali. Dnes tam chybí Sofi Cintula. Mám moc ráda inteligentního Zdeňka Kedroutka. René Balák z Anglie:

- Vše je naplánováno, připraveno, imigrace, čipování… 

Říká to tak jistě, není mi to příjemné. Zdeněk mu vyvrací – všechno dobře skončí. René: 

– To nemá kdo vybojovat. Je to všechno napsané v bibli. Proroctví ke konci reality, kterou žijeme – nečekají nás dobré věci. A na Slovensku nemáme buditele. Aby se spojili pod novou značkou. Aby to zas nebyl Mc Donald. Neumíme udělat ani jeden krok.

Zdeněk přikyvuje – ano, je to roztřískané. René zdůrazňuje – do voleb jdou ti samí, kteří tady už nasekali zlodějin, prasáren, a lidi jim zas dají hlas… To samé v u nás. Zdeněk mě dostal poznámkou u Matovičovy a Kalinčákovy rvačky:

- Sociopat natrefí na psychopata.

Byl to dnes klidný, vzdělávací den se zamyšlením s duchovní příchutí.

Dobrou noc!