Duše :-)
Karta ďábel odezněla. Paní Kateřina vytáhla jinou.
KARTA PRO DNEŠNÍ ZAMYŠLENÍ. úterý, 23.2.21
DUŠE. Naše Duše zná naše úkoly, naše vlastní poslání v tomto světě, i když naše ego často tápe. Dnes bude dobré ztišit se, naslouchat, co nám naše Duše, naše Vyšší Já, potřebuje povědět při našem rozhodování. Opatrujte svou Duši. Netrapte ji, chraňte ji i proti tvrdým opatřením těchto dnů.
Tak jsem se zamýšlela. Poslouchala. Ještě jsem čarovala. Do toho podnikala. Energie se začaly zlepšovat. Nenechala jsem na sebe účinkovat údery o rouškách, o testech, o krávovinách. Pobavila jsem se jednoznačně u vynikajícího řešení na Vaňkově kopci.
https://www.youtube.com/watch?v=Bswp7dvD2y4&t=346s
Jsem ve snu. Poznávám to tam. Stoupám vzhůru. Ještě teď si ten výjev pamatuji.
Telefon. Vyskakuji z postele rovnýma nohama. Bez protažení. Postel si stelu až odpoledne. Ty bláho! Zaspala jsem! Půl jedenácté! Kdy se mi to stalo? Potřebovala jsem se dobít, dospat, doodpočinout z víkendového maratonu. Nemám výčitky. Zrzečka na mě vroucla své vrrr z horké dlažby.
Zvonek.
Zboží!
Otevírám telefonem branku. Hoch mi balík pokládá před dveře. Co dřív? Koupelna. Kočka. Snídaně. Budu obědvat později. :-) Někteří, jako třeba Lukáš Biro, fotí svůj oběd už v jedenáct.
Objednávky. Šup šup. Co bych dělala, kdybych nepodnikala. A z domova. :-) Už deset let. :-)
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-23_Mam_zizu/
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-23_Hrajeme_si/
Kočička hledá voděnku. V konvi. Pacenkou si nabírá. Rychle dolévám somavedikové vody po okraj. Nabízím misku.
Vyrovnávám energie. Od neděle se dobíjím. Jde to, pomalu. Ale jde.
Telefonuji se se sestrou. Neobvykle dlouze si povídáme. Radíme se. Stěžuji si jí, jak je úřednice vlezlá, chce nám zasahovat do našich práv, řídit finance. Chtěla jsem ponížit obrovskou částku u maminkyna kontě. Drzost nezná mezí.
- Já jsem ti to říkala. Nevěřilas, prý mamka už nic nemá. Seš naivní.
´- Ivo, jak je možné, že to jsou takové s...
- No, to vím od lidí, že by chtěli, aby důchod jejich rodičů chodil do DD.
- Jo, a aby z něj mohli nekontrolovaně draze nakupovat. Jsou drzí, jak opice. Dobře vědí, že to nesmějí. A loni v srpnu jsem je zas načapala, jak draze nakupují zdravotní potřeby. Vždyť víš! Oni přesně vědí, že to nakupuji já, výhodně. Pro ně nákup znamená přes cestu v samoobsluze za nekonečně vysoké ceny popadnout potřebné. Oni neznají cestu do Jaroměře.
Vše jsem si řekly, poradily se. Úřednice je oprsk! Takže jsem pověřena, abych se nenechala zviklat. OK.
Jedu na nákup. Včera v noci jsem si přečetla, že na mou novou mp4 dostanu dobropis. To slovo celý život chápu mlžně. Nechci dobropis, chci svou rozkošnou růžovou mp4. Skyp. Zvoní domem. Zapomněla jsem. Už jsem byla na chodbě. Vracím se. Maminka. Mám nějak posunuté dění.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-23_S_maminkou/
S maminkou je legrace. Ptám se jí na nějaké slovo.
- Nevím.
- Mami víš.
Lépe artikuluji, aby mě slyšela.
- Nevím! To i kdybys mi to opakovala dokola.
Řehtám se. Ano, má pravdu. Když neví, proč opakovat. Jenže u ní opakuji, neb je špatně slyšet. A hlavně napovídám. Většinou ji dovedu k slovu, které hledáme.
Dnes měla výjimečně horký čaj. Bohužel, výjimečně. Ne, už se s tím párat nebudu.
Iva mi povídala, jak jí mamka tuhle před obědem říkala, že má hlad. To tihle lidé tvrdí, nepamatují si, že už jedli. Iva se zeptala pečovatelky, jestli měla svačinu. Jestli to před ní nepostavili, ona špatně vidí, zas neodnesli. Pečovatelka ji přesvědčovala, že viděla maminku jíst. Vzápětí donesla banán. Tak nevím. No jo, dřív nevěděli ani dne ani minuty, kdy se někdo z blízkých zjeví na patře. Museli si dávat pozor. Dnes mají jistotu nekontroly. Kolikrát jsem přijela v období oběda. Blýská se na lepší časy. Seznam píše: Soud uznal nouzový stav za NEZÁKONNÝ!!!
Další soud zakázal distanční výuku na gymnáziu.
Tak to jen, abychom neklesali.
Jedu. Pletu si dm a Tetu. Někam jedu nakupovat; neotravují. V klidu si procházím regály. Beru xylitol. Stíny. Rtěnky. Semínka. Hadříky na nádobí. Bacha, ve slevě. U pokladny se usmívejte. Ó, dvanáct set.
Moje oniománie zas trošku ukojena. Prý ucpání nosohltanu až od čtvrtka. Chudáci prodavačky, pečovatelky, dělníci. Bože, ochraň je!!! A zas v autě! Ty vorle!
Odbočuji do naší ulice. Petroušek vyjíždí. Zubí se na mě. Něco na mě gestikuluje. V neděli mi hnul myslí. Prý učitelům tato doba nahrává, že nic nedělají. To, že vidí na jedné naší škole odcházet učitele v půl jedenácté, to neznačí, že by učitelé nepracovali. Ale že je na škole neschopný konkurzem protlačený ředitýlek. Nikdo tam nechce dávat děti. |O něčem to vypovídá.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-23_Uz_to_rasi/
Fotím rašící zahradu. Pod sněhem se klubou sněženky. Tavolínky - jen já vím, že to jsou ony. loni byly podle dnešních vzpomínek na FB už velké. Bledulky ještě nevidím. Čemeřice. Asi tulipán nebo hyacint... Měli jsme dnes lyžovat. Takhle se likviduje psychika. Žádné plány! Neb vám je zhatí naši vládní vepři boubelatí. Tak tedy spějme k jaru, no. Pro letošek. Ale lyžovalo by se!!! Ještě by se lyžovalo měsíc!
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-23_Cos_mi_koupila/
Zrzka čeká. Co máš? Nesu jí masíčka v pytlíčku. Jak jí chutnají!
Petroušek je tu. Vysvětlujeme si, jak myslel v neděli večer slovní útok na učitele.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-23_Kytka/
- Pojď sem, to nebylo na tebe. Já bych za tebe dýchal. Vím, jak jsi poctivá. Vem si tu kytku.
Objímá mě. Dobrá. Vezmu.
- Peťuš, a kdo tě naučil číst, psát, počítat? Už se laskavě nenavážej do mého stavu.
- Ale já jsem mluvil o G. a dalších, kteří nemají dobré vedení a v půl jedenácté odjíždějí od školy.
Vysvětleno. Karta Duše funguje. Mrzelo ho, že jsem si včera kytku nedala do vázy. Zítra by ji z konývky s vodou vzal a hodil - povídal támhle - do kontajneru. Asi myslel popelnici. :-) A téměř sedm stovek by bylo v háji. :-)
- Přišel mourovatý. Nebál se. Poslal jsem ho do zahrady za mladým masíčkem.
Tenhle morovatý krasavec by se nám líbil.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-23_Pokusitelka/
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-23_Tak_jeste_lumpaceni_pred_spanim/
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-23_Dnes_hrani_pred_pred_spanim_-/
Večer je Zrzka zas jak líták. Mouráček ji očividně okouzlil. Ten stařičký světlý odnaproti - povídal Petroušek - je asi na nic. Starý. Micinka moráčkovi loni v srpnu dala na schodech své chaloupky pěkně packou přes čumák. Až z těch schodů spadl. Když se Micicinda nevrátila, ještě nějaký čas chodil. Zrovna včera jsme mluvili, že by byla hezká kaťata s ním. A on dnes přišel!
A jdu spát. Ticho, klid, kamna sálají. Zrzka mě hlídá.
Dobrou noc!