Dušičky

Podvečer. Petroušek odjel. Mám chvilenku do krátké porady. Naslouchám tichu domu. Dnes Dušičky. Prohlížela jsem si maminčiny předměty. Brala je do rukou, když byla mladá. Maminka. Prve jsem se vrátila ze hřbitova. Stmívalo se. Zapomněla jsem na věneček. Vždycky ho obstarával Péťa.

- Peťuš, já nemám věneček!

- Jeď za Hanou.

Už myla.

- Ty mi nebereš telefon. Potřebuju věnec.

- Poslední. Dám ti slevu.

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-02_U_rodicu/

Zachráněna. Jak jsem mohla zapomenout? Hanba. Napraveno. Před hřbitovem plno aut. Nebudu se bát. Hrob nazdoben. Jedno světýlko na hrobě hoří. Někdo tu byl. Dal ohleduplně dva věnečky na teraso hrobové desky na nějaký igelit. Mamka vždycky s úzkostnou pečlivostí dbala na to, aby rez z drátků neobarvila desku. Mně to bylo jedno. Jó, dnes už ne. Přesto nemám pod věneček podkládek. Dráty zelené doufejme, že nezrezaví. Podle fotografií je vidět, že jsem hrob řádně umyla. Loni nebo předloni byl černý jak bota. Nevím, že jsem to neviděla. Někdy v srpnu nebo v září za teplého dne jsem ho letos odrbala sodou a octem. Nevěděla jsem, co je lepší. Použila jsem obojí. Prokoukl. Mami, jsem střevo. Nevím, neumím, učím se v chodu. Mami, ty bys mi připomněla. Jsem už za sebe. Tak těžké. Ani zlobit se mi moc nechce. Dospělí přece nelobí. Ačkoli... Už nade mnou nikdo nebdí. Zvládám. Vozím v autě krabičku se zapalovačem do větru, se zápalkami, kahánky, nožem na odkrajování stonků ve váze. Dnes smolné. Zapalovač mi došel u předposlední svíčky. Co si počnu u hrobu paní Slezákové a u Matějovských? Sirky došly; posledních pár; škrtadlo oškrtané. Poslední svíčku podpaluji přes zápalku z hořící svíčky. Pouštím si hudbu z telefonu. Krátce medituji. Brečím. Hřbitov ztichl. Vylidnil se. Lidi se vytratili jak na povel. Tma. Kroky. Končím. Chlap.

- Vy jste mě vylekal.

Mlčí. Debil. Kdyby aspoň společensky zakonverzoval. Ne. Nějaký opičák. Nebo reptoš. :-) Vyděsil mě mlčením. Nikde nikdo. Vzdaluji se k hrobu paní Slezákové. Do prčic, jak podpálím svíčku? Pozoruji u našeho hrobu chlapa, jak podpaluje kahánek na Máchově hrobě. To byl ten, jak se zabil na kole na schodech. Na podzim se jezdí jeho co - memoriál? Nevím. Tak, kudy půjdeš? Ty vorle!Jde směrem ke mně. Pokládám kahánek na pomník. Jsem ve střehu. Ruce na telefonu. Přešel. Od vedlejšího hrobu slyším paní, že neví, kam si položila telefon. Lidi mě zachránili. :-)

- Chcete prozvonit?

- Paní na nás mluví.

- Jestli potřebujete prozvonit. Držím v ruce telefon.

- Ne, jste hodná. 

Blížím sek nim. Pán mi podpaluje sirku. Zhasla. Znovu vytahuje zapalovač. Kahánek chytil. Zhasl, až když dopadl na dno skleničky. Vytahuje znovu zapalovač.

- Uhořel vám knot.

- Můj manžel se zlobí, když mu vypaluji plyn.

Omluva přijata. Vyndavám sirku. Zapaluje ji. Snažím se odtéci vosk. Hergot, ať už ten kahánek chytí. Svíčka padá knotem na dno. Ty vorle. Jsem nemožná. Pán je trpělivý. Zapalovač si asi po desátém pokusu už neukládá. Z dálky slyším hlas dvou žen. Jedna z nich je ta jeho. Jsem trapná. Zákon padajícího chleba. Máslem na lino. Aby řeč nestála, ptám se:

- Vy jste rodiče tady od toho hošíka?

- Ano.

- Kdo ho zabil?

- Opilý řidič.

- A máte ještě děti?

- Dceru. A vnuka.

- Ó, tak to je skvělé. Už by byl dospělý.

Chodím okolo jejich hrobu. Pamatuji si. Bylo mu asi patnáct, někde jel stopem? Snad vím i místo. na cestě na Náchod.. Hezký kluk. Fotka v pruhovaném triku. Možná sportovní.

- Děkuji za oheň.

- Nemáte zač.

Vzdaluji se k hrobu paní Slezákové. Beru z hrobu kahánek, který jsem vyndala ze skleničky. Taky mu uhořel knot. To je kvalita! (Jestlipak se smí napsat názor? Abych nebyla předvolána před kárnou komisi. :-) U Matějovských kahánek z minula z hrobu paní Slezákové musím podpálit. Už mám jen tři sirky. Beru si oheň z  cizího hrobu. Zhasl. Vracím se. Znovu. Odkapávám vosk. Opatrně, opatrně! Už jsem skoro u Matějovských. Zhasl. Poslední zápalka. Vracím se. Odpaluji. Opatrně  - šup do lucerničky. Takhle často najdu kahánek z minula. Zhasne. Fakt - smí se tu ještě pronést konstruktivní kritika? Ubývají svobody! Kdejaký voťapa by chtěl lidem zakazovat o čem smějí a o čem nesmějí tvořit. Umělecké ztvárnění... To je fuška. Udělat cenzuru na rozhlas, TV, noviny... Všechno zdokumentovat. Někteří ještě mají roupy. Taky na ně dojde. Moje Deniska na to má větičku. Něco o vařicí vodě.  :-) Jdu se mrknout do nedílné součásti základního zákona České republiky. Platí ještě? 

On někdo totiž nezná zákon. Takových negramotů je tu moc. A rádi by si ve své malosti usurpovali cenzuru. Zaplať bůh jsou tu lidé, kteří ač nenosí uniformu, v zákonech si rádi čtou. Znají je lépe než leckterý právník. Kdo má ještě znát zákony? No? Kdo ještě? Aha! No přece ten, kdo má dohlížet na jejich dodržování. Má pomáhat a chránit. Zlí jazykové tvrdí - jsou fakt zlí! - že škodí a buzerují. Tfuj! Tomu nevěřím. Takhle hovořit! Tak co tam třeba ukazují?

Hlava první

Obecná ustanovení

(3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod.

Článek 4
(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.
(2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem.
(3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky.
(4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

Oddíl druhý

Politická práva

Článek 17
(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
(2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.
(3) Cenzura je nepřípustná.
(4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Tolik lidí jsem za čtyřicet let naučila číst, psát, znát literaturu, orientovat se v textu. Tolik tváří... Tolik naturelů. Charakterů. Občas člověk narazil na nečestné. Mám věřit v sebe? Jsem přesvědčena, že dobrých, hodných je víc. Ale hodnota IQ za krátký čas spadla dolů jak kámen se skály. Co s tím? Maminka říkávala, že chytrých je málo, ale blbé jako by z nebe shazoval.  

Mami, to je zkáza civilizace. :-) Mamko, už tě tu nikdo a nic nesvazuje, netrápí, nebolí... Jsi volná. Svobodná. Ve světle. Se máš. 

https://www.youtube.com/watch?v=9g-JNHdh2LU

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-02_Mamincino/1514087920

Apropó. Mamko, dnes jsem si všimla tvé líčenky. Na tvářičky. Vůbec si nepamatuji, že bys ji někdy použila. Asi v mládí. Pak už jen výjimečně. Výjimečně jsi měla nenápadné skoro neznatelné světle modré, spíš šedé perleťové stíny. Jemňoučký lak na nehty. Růžový. Perleťový. Ta dvířka v knihovně. Věčně zamčená. Tam, když náhodou klíčky zůstaly v zámku, jsem chodila jak do chrámu. Růžovoučký maličkatý intimspray z Maďarska. Exotic. Novinka. Moc se ještě nepoužíval. Vonělo to tam za těmi dvířky překrásně. Projela jsem ti to tam. Všechno zas dala přesně tak, jak bylo. Když mi takhle rabovaly holky, vždycky se ptaly:

- Mami, a jak to poznáš?

- Poznám.

Puntičkář měl všechno přesně umístěno. :-) Puntičkářství dávno pominulo. Priority...  Láhev s tvou drahou kolínskou drží stále svou charakteristickou vůni. A pudřenka... Taky růžová. Mám ráda spíš barvu porcelánovou. Mám moc bílou pleť. 

Zítra oprava zoubku. Dnes mi odpadla bílá plombička. Tak - šup na to léčivé prostěradlo. Kamna žhnou. Ohárky vlaží i zimní zahradu. Oddychuje tam Mourek. Chtěl proběhnout. K Zrzčiným miskám. Vrátila jsem ho. Má otevřeno. Vytápím mu to tam. Prve jsem si prohlížela fotky. On sem chodil loni o prázdninách... Jestli to byl on. Ráda si prohlížím fotky. Ledacos tam najdeš. Zpráva ze SÚKLu - z minulého roku. Na fotce čtu, že zemřelo 21 lidí po bodnutí. Fotečku jsem zavřela. Nechce se mi ji hledat. Už loni? V meinstreamu...

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-02_Rano/

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-02_Z_dlouhe_chvile_-/  

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-02_S_Mourkem/

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-02_To_bylo_pred_dvema_lety_na_Silvestra%2C_stesticko/

Ještě poleno. Zavřít dveře na terasu. Mourek chrupčí nahlas. 

https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-11-02_Doma/

Tak - jdi už! 

Dobrou noc!