Energie přetékají do dnešního dne...

Devět večer.

- , dáš si kousek mé houstičky nebo koktejl?

- Teď už jen koktejl. Když jsi na mě zapomněla se svačinou. Kafíčkový.

Mixuji mu večeři. I sobě. No jo, já dnes ve víru dne zapomněla připravit svačinku. Ale on má pusinku. Umí mluvit. Já mám ouška. A tak neodpovídám. Nereaguji.

- Petroušku, máš to tady.

I sobě si chystám koktejlík. Pomeranč čokoláda. Střídám teď hodně marakuyový yazu a broskev s liči.

- Peťuš, tys´   dnes nesnídal!

- Jsem spěchal.

- V půl páté? Slyšela jsem, jak odjíždíš.

- Jen jsem si vyjel autem před dům. Vrátil jsem se, že si na deset minut schrupnu.

Směju se. Normálně zaspal. :-) To já jsem už tvrdě oddychovala. Proč to vím?

Dnes jsem si šla lehnout s probouzejícími se ptáky. Půl páté. Čistím si poctivě zuby. Do koupelny nakukuje Peťulka.

- Seš normální? Cos´    tam dělala?

- Proháněla jsem se na stránkách Brutalu. A ještě se mi tam něco líbilo, tak jsem si to dala do počteníčka. A najednou je ráno.

Slyším startovat jeho auto. Usínám. Vstávat budu nejdřív v půl desáté. Aspoň pět hodin.

A povedlo se.

Puzzle.

Nad ránem jsem ještě nakrmila kočky. Vím, že Mourek by si dal ještě. Krájím maso malé dryáčnici.

Je den.

- Žofi, ty trpělivá kočko! Bože, zas lije! 

Co si počnou ti lidé na stráních Brutal Assaultu. Bude jim zima.

Volá klientka. Objednávka. Dopoledne je pro člověka krátké, pokud vstává pozdě. Další paní. Volám:

- Ahoj, dobrý den! Jen dotaz: Myslelas´  na mě včera a dnes?

- Ano. Myslela. Dokonce i v pondělí, ale byla jsem u doktora, dnes taky, tak jsem to chtěla odložit na zítra.

Tohle se mi nyní stává. V to pondělí se mi tam asi mihla vzadu v hlavě. Jenže jsem šla dělat něco důležitějšího. Vyčistit kočkám záchůdek. Žiju přece kočkami. Nyní přerušeno festivalem. 

Objednává.

- Tak já se u vás stavím, ale nevím kdy. Ještě se naobědvám…

Jé! Vychází sluníčko. Ó, to jsem si moc přála.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-08-09-konecne-vyslo-slunce

- Kočky, jdu obědvat ven. Na slunce!

Mám mangoldový špenát od včera. S rajčaty. Dvě malé brambůrky. Náramná mňamka. Misku okurek a rajčat…

Dávám na stránku BA červený rámeček:

A je to tady!!! Slunceeee!!! Přála jsem si pro vás. A teď už to bude veselejší! Dobře se bavte!!!

Jdeme s kočkami do zahrady.

Honzík Cempírek

Irena Hrobská děkujeme. Začíná to vypadat dobře. Tahle podpora od Vás je velice příjemná. Jste jedna z mála nám přejících. Když se tady ukážete, máte u mě pivko.

Irena Hrobská

Autor

Top přispěvatel

Jste laskav, pivko nepiju, loni jsem vypila v životě asi své třetí, páté pivo, já mám teď zrovna rozdělaný sekt. A šla jsem na zahradu ke stolu a zkouším si, jak je Vám hezky pod sluncem Za chvíli vylezu, půjdu si fotit vaše stany, auta, vás všechny... Já jsem z Brutalu hotová. Jsme jak malé dítě. Odpočítávám dny po vašem odjezdu, kdy zas přijedete. A za rok doufám, dovolím si tvrdit, už zas budete parkovat, kde chcete a ne okleštěně. Bavte se!!

Anna Koblasová

Irena Hrobská vy jste zlatíčko

Honzík Cempírek

Irena Hrobská víc takových!

Irena Hrobská

Autor

Top přispěvatel

Už budete jen pod teplou oblohou, nebojte. Už bude příjemno!!

Honzík Cempírek

Irena Hrobská za takovou podporu bych Vás pozval i na ten sekt.

Irena Hrobská

Autor

Top přispěvatel

Honzík Cempírek Na slunce, na dobrou pohodu, na přátelství, na zdraví a na MÍR!

Honzík Cempírek

Irena Hrobská ještě jednou převelice děkujeme. Budu Vás všude chválit.

Mi Michelin

Děkujeme

David Johannes

Sakra to je vedro mohlo by sprchnout

Haha

Lehká konverzace. Odpovídá pan Cempírek. Maličko mi jeho příjmení připomíná tvůrce ideologie FB. Samozvaného cenzora Cempra. Magora. Ale tohle je zdrobnělinka. To je jiný formát. A moc hezky reaguje. Srdečně. Řekněte, jsou tohle nějací černokněžníci?

Koukám na FB. Vzpomínka.

Irena Hrobská

9. srpen 2017 ·

Sdíleno s: Vaši přátelé

Tak dnes potřetí - a už nechci,a by se mi to ztratilo, aby se mi zrestartoval bez mého svolení počítač, Od odpoledne fakt stále dokola. Dnes jsem dostala políček od Vesmíru. Soudila jsem. Vyjedu ze vrat, stáhnu okénko u policistů, kteří jdou s deskami k motorkám a stanům: Prosím, nechte jeééé. Paní policistka mile a klidně odpovídá: My jim pomáháme, oni jsou okradení. Máme toho tady moc. - Tak nějaká tlupa, gang prý v noci okrádá spící!! Bezbranné!! Loni to dělali tak, že když se dotyčný probral z mrákot, řekli - Jé, já jsem si spletl stan... Tak to se mi vůbec nelíbí a kazí to reputaci města, národu i státu. Co dělat!!! V noci možná vylezu a budu pozorovat. Jak někdo bude procházet stany, udělám alarm na policii. hanba zlodějům!

Dnes jsem jela v prudkém kopci za NL - přijel z velké dálky. Doufám, že ho tu neokradou. Za plotem odpoledne říkám pánovi z legrace: Ne, abyste tu řval Odpověděl:Já se potřebuji v noci vyspat na koncerty Už jsem u Vás nocoval loni Loni tu na plotě bivakoval hoch z Oceánie. Za plotem je neokradou. Na ulici šelmy číhají jak ve středověku...

Oni mají k dispozici wifi? Kouzelné. Čtu. No… Mají a nemají… :-)

Daniel Da Silva Añaña

10 hod ·

Zná někdo heslo na wifi?

Gloria Voss

Viděl jsem to v hororovém kině, ale nemůžu si to vzpomenout.

Daniel Da Silva Añaña

Autor

Gloria Voss děkuji mrknu

Ben Esspunkt

Gloria Ano heslo je to co tam je napsané ale wifi ještě není.

Gloria Voss

Ben Esspunkt oki

Daniel Da Silva Añaña

Autor

Gloria Voss říká se to BRUTALFREE, ale to nefunguje. Někdo mi řekl brutální262023 a tenhle funguje, ale nemůžu získat IP adresu

Daniel Da Silva Añaña

Autor

Tohle je opravdu frustrující, musel jsem najít restauraci ve městě s wifi, abych mohl udělat nějakou práci

Jedou kus světa. Nevědí do čeho. Píšou zde o toaletním papíře, o WIFI, o pitné vodě, o dopravě, o koupi skládací židle... Na všechny otázky vždycky někdo odpoví.

Vycházím z domova. Nejdu nahoru do pevnosti, i tak na straně v opačném směru od pevnosti korzují černá trička. Milí lidé. Fotím. Usmívají se. Přes cestu vidím jednoho. Táhne za sebou skládací vozík. Točím ho. Mává! On mi zamával! Opětuji. Skvělé. Proč dávají ty paroháče! No hrají si! Relaxují. Letos nějak neslyším ani hudbu z pevnosti. Je to takové divné. Smutné. Tiché. Copak je chtějí sevřít jen mezi vysoké zdi? Kde je volnost? Kde je souznění s obyvatelstvem. Ještě jsem se nesetkala s nikým, kdo by brblal…

Osvěžující vycházka. Jak se tak dívám ulicí, napadá mě myšlenka. Proč já tak miluji hodně lidí na ulici? V protisměru davy. Někdo mě předchází. Proti mně jdou dva. Hezky se usmívají. Zas další proti mně. A někdo mě míjí. Lidi. Normálně hodně lidí. A to mi dělá radost. Co když je to vzpomínka na dětství? Totiž když jsem byla malá a mladá, na ulici se pohybovalo moc lidí. Posádkové město. Hodně vojáků, důstojníků. Jejich ženy. Jejich rodiny. Učitelé. Dělníci. Prodavači. Řemeslníci. I na chodníku jsme si dávali přednost. Nebo druhá možnost. Podvědomí vnímá prázdnotu města. Úbytek lidí. A najednou je to jako dřív. Normální. Co vy? Jak je to?

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-08-09-klusu-mestem

Nesu to jídlo. Klientka je taky stará paní, taky nadšená z festivalu. A taky vnímá ochuzení něčeho, co se tu ještě loni neslo vzduchem. Koření. Kouzlo. Přídavek. Je to pryč.

- Mami, jedu z Phy. Stavím se.

Než jsem se vrátila, už je tady.

- Mamko, kde mám ty zabalené dárky pro Zuzku?

- Já už jsem skoro doma. Počkej.

Krátké setkání. Chutná blůmy. Rajčata. Papapá. Motýl letí domů. Mají tam bagristu…

Dnes se stavovala v pražském bytě. Jak opravili vodu. V koupelně stále vylomený strop. Maličko to kapká. No, kdyby se zavřel přívod vody, možná by oprava byla urychlena, co? Žalovala mi, jak nájemníkovi sousedka nad ní hází do zahrádky žvýkačky. Ty se nalepí pejskovi do srsti.

- Víš co, zavolej té závistivce. Máš DNA ze žvýkačky v krabičce, jestli nedá pokoj, budeš jednat.

Kolik zloby, závisti. Žárlivosti… Od ženy. 

Andreas Schmittfull

1 hod ·

Zvuk v BA je každým rokem tišší, že?

No vida! Hrajou potichu. Dá-li se to tak nazvat. Píšou mu, že stárne. Že špatně slyší… :-) Jenže já taky nic neslyším.

Irena Hrobská

Top přispěvatel

No já vás vůbec neslyším. Každý rok jsem poslouchala na zahradě a letos nic. Navíc mi před domem chybí vaše stany, vaše tiché hovoření, tlumená hudba...

Původně jsem nechala bez odezvy odpověď na můj včerejší stesk o omezování svobody parkování, prodeje atd. Dnes se mi to stále cpalo pod nos. Tak pojď! Chtěl jsi to, dostaneš.

Михал Вердан

Irena Hrobská Kdepak menšina , žijete v jiném městě…¨

Irena Hrobská

Autor

Top přispěvatel

Михал Вердан A vy v jiné zemi

Nebyla jsem moc ostrá? Nekompromisní? Co když to byla od něj nadsázka? Sarkasmus. Už se tam nevracím. Měla bych… Uvidím. Jestli se zítra ozve.

Starousedlíci, tedy přeživší starousedlíci mají v genech soužití s armádou. Projížděla nám tu těžká technika. Neustále vojenská vozidla brázdila město sem tam. Od kasáren ke kasárnům. Je jedno, jestli má uniforma barvu zelenou nebo černou. Jsme zvyklí na soužití. Takoví nějací mladí z náplavy, ti nevědí. Neznají. Nesetkala jsem se ještě s nějakým opozičníkem, který by si stěžoval na frmol, hluk… Ne. Znovu si přehrávám dnešní procházku městem; znovu vidím jejich úsměvy; znovu mi tane na mysli přátelské zamávání mladíka s vozíkem…

Jdeme zas vyklidit další verky z chatičky. Na sobotu to musí být připraveno pro zednické práce… Petroušek odváží do sběrného dvora nepotřebné. Žofka objevila další kus nového světa pro ni. Prolézá chatičkou. Jdu domů. Mám nečekaný a velmi příjemný telefon. Je den po Lví bráně. Energie ještě působí. Uprostřed hovoru dostávám otázku, jestli jsem si nevšimla žárlivé energie od žen. Nemohla jsem rychle zareagovat. Odpověděla jsem, že jsem postřehla nemístnou a nekolegiální reakci Peckové vs. Nětrebková. Netrebko. 

Odbočka. Přemýšlela jsem nad etymologií jejího jména. Lidé ji vyslovují nesprávně. Tvrdě. Netrebko. A bez naší české ženské koncovky příjmení. No, dobře. Rusky trébovať  znamená potřebovat. Nětrébovať – nepotřebovat. Že by její jméno značilo nepotřebná? Nebo nic nepotřebující? Zajímal by mě význam, překlad…

A nyní si otázku o žárlivosti znovu vybavuji. Žena nad Lindou závidí, že se odstěhovala do nového domu daleko od Phy. Ženská žárlivost přešla ve zlé a nepřejícné chování.

Co se týče mě a žárlivosti žen na mě? Ty, které mě poznaly, očichaly si mě, mě mají rády. Přijaly mě. S mou divokostí, přímostí, živelností, s mou energií.  Nasály, že nejsem zlá. Nemohu jít proti Vesmíru. To bych si škodila. Ale vnímám nepřízeň, nepřátelství, žárlivost od houpacích kobyl, které nedovedou zdvihnout hodnotu své duše, své bytosti. Dupou si po ní. Pohodlně přikyvují na otepi slámy, které jsou jim házeny do žlabu. Nebudou studovat, rozkrývat, učit se. Mohou být neobyčejné, jasné, význačné pro okolí svou originalitou, svou barevností. Ale ne, ony raději zůstanou šedé. A jen tiše závidí člověku, který se nebojí. Nebojí se vyjádřit své názory. Jste-li si pevni v názorech, máte informace, nemusíte se bát. Mají škrabošku falše. Ubližují, protože si uvědomují, že třeba někomu nesahají ani po kotníky. To není moje. To je jejich energie. Snažím se hodně učit. Před dvěma třemi lety mi Helena Heclová v horoskopu řekla, že jsem v minulých životech byla vzdělaná. Zakládala jsem si na tom. A že v tomhle životě pokračuji v učení. Potěšila mě. Tak položená otázka se mi rozbalila až teď v noci. Byla to vesmírná otázka. K zamyšlení. To není konečné. Ještě po odpovědi budu pátrat. Dám si pozor.

Jé. Zapomněla jsem na Žofku. 

- Petroušku, kde je Žofka?

Běžím do zahrady. Volám. Metoší ke mně od chatičky. Ona celou tu dobu, hodinu byla sama v zahradě. Na zavolání mi skočila do náruče. Oboustranná radost.

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-08-09-vecer

Svářím mlíčko od krav. Přebírám domácí česnek. Petroušek obojí koupil a přivezl. Čučím na lince do ntb. Na TV Šalingrad Renata Bernardi přehrává svou reportáž z Na vlastní oči. Asi z roku 2000?  O nespravedlivě odsouzeném šestnáctiletém mladíkovi… Jsem tak zabraná… Mafie už před dvaceti lety? Hup. Žofka mi skočila na záda. Hraje si se mnou. Sundávám ji. A znovu. A znovu. :-)

Dnes mi dvě ženské bytosti daly odpověď na mé prosby k vyššímu já. Chci vědět, jestli jdu po správné cestičce. Neslyším své vyšší já. Mám pocit, že se numím napojit. Tak mi to vesmír poslal napsané na těchto dvou patnících. Ženičky, děkuji vám velmi. Děkuji. S pokorou a láskou. Zas jsem dostala jako vždycky odpověď. Paradoxně v druhém případě v podobě otázky. To je teda excelentní. Odpověď  přišla v podobě úkolu. V podobě cvičení ducha, duše, mysli… A to já ráda!

Dobrou noc!

P. S.

Brutal dnes a loni :-) 

https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2023-08-09-dnes-a-loni