Fantastický předpodzimní :-)

Půlnoc. Ach! To bylo zas krásné
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-22-rano
Raduji se z nové dlažby, z toho, že jsme všechno zvládli, že nám k tomu svítilo sluníčko, že jsem měla sílu pracovat, uklízet… Kočenám se dlažba taky líbí. :-) Lebedí si na ní. A já si lebedím ve své kouzelné překrásné kuchyni dle svých snů. Ta se panu Podolskému povedla.
Na mističce nám páníček nakrájel málo masíčka. Rozdělávám kapsičku nesoleného masa od výrobce z Denisčiny vesnice.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-22-mam-rada-vsechna-rocni-obdob
Je to tu. Přišel podzim. Teda přesně řečeno – zítra dvě hodiny po půlnoci.
ZAČÍNÁ PESTROBAREVNÝ PODZIM
Ve středu v 02:05 nastává podzimní rovnodennost, končí astronomické léto a začíná podzim. Dny se budou zkracovat do 21. prosince, na kdy tento rok připadne zimní slunovrat. Pokud by Vás spíše zajímal meteorologický podzim, tak ten začal 1. září a zahrnuje měsíce září, říjen a listopad. Pevně stanovená tříměsíční období byla zavedena kvůli zpracování klimatologických dat.
Tak se mi to blíží. Doba topení, blikotajících plamínků z kamen, světýlek, svíček, lampionků, světelných řetízků. Podzim se nenapádně přihnal na strakaté kobyle. Konečně se začnou zkracovat dny. Nebude mě děsit svítání za oknem. :-) O krůček blíž zimě.
Miluji všechna roční období jako Míťa z mého červeného slabikáře. Tu roční dobu, která tu zrovna panuje, tu vyznávám. Léto – papapapá!
Podzime, vítej! Už zítra převezmeš vládu nad kolotočem listí, nad dešťovými mraky a nad větrnými chřtány.
Žehlím. Co kdybych udělala slíváky. Švestky potřebují zpracovat. Měla bych se vrhnout na vnitřní okna na terase… Ibišky, prosím, ještě vytrvejte venku.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-22-co-takhle-slivacky
Rozmýšlím se, jestli těsto od maminky nebo z Thermomixu. Volím Thermomix. Krásně kyne. Kyne. Kyne, až ho je plná nádoba. Tvořím buchtičky. Peču ve starém kamenínovém pekáči. Našla jsem ho kdysi dole ve starém obchodě v domě manželových rodičů. Ivka ho nazýval magacín. Byl to koloniál. Protože se tam prodávalo zboží z kolonií. Pražili tam kávu. Karel Poláček pocházel z takového koloniálu ve svém rodném Rychnově n. K.
Zbytek buchtiček peču na skleněném pekáči.
Ty jsou! Ach, jak se povedly!
Přemýšlím, co s namočeným pytlem hrachu. Hledám inspiraci v receptech Thermomixu. Polévky nechci. Namlet mouku? Ale to bych musela usušit. Smažím cibulku a dvě kolečka salámu od strejčínka. To my nejíme. Přisýpám porci hrachu. Vařím. Prý stačí dvacet minut. Stačí. Kudy do toho?
K obědu si beru kakaové boby v mléce a dvě buchty.
- Jdu na houby.
Směju se. Petroušek chodí tady kousek za dům.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-22-stala-zahada
Jedu si koupit homeopatika. Zas už záhadné hodiny. Po nastartování se objeví podobný čas tomu skutečnému. Dnes 2:12, ale je ve skutečnosti 14:36. Rozdíl zhruba dvanácti hodin. Noční čas přeskočí během chvíle na reálný čas… Chyba v počítači nebo v matrixu?
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-22-oaza-uprostred-mesta
Ráda chodím do maminčiny lékárny. Tam si ona chodila pro jedy. Na nádvoří zurčí vodička. Kvetou keře, květiny…
Doma mi to nedá. Rozmixovávám ochucený hrách. Čeká tu miska očištěných hub. Zpracovávám ty měkké, babky. Do zítra by utíkaly miskou. Šup na cibulku. Bez vajíčka. Na hrách pokládám okořeněné houby. Rajčatový salát s cibulkou. Bože! To se mi povedlo.
- Petroušku, pojď, natáhneme ten poslední koberec.
Jdeme na to; konečně máme v obýváku vše včetně koberců. Luxus. To se nám povedlo. Vybrali jsme před prázdninami hezký vzor. Jeden koberec přišel až před třemi týdny. Zapomněli jsme na něj.
Na šestnáctou klientka. Hýbla s čísly. O dva a půl procenta tuků dolů. Přes dvě kila svaloviny nahoru. Viscerály o jednotku sundala.
- A to jsme měli oslavu mých narozenin.
- Ale cvičilas´!
- Ano.
- Takhle to je.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-22-filmove-a-muzikalove-melodie
Měla bych žehlit. Ale jdu se chystat do divadla. V létě jsem si koupila lístek na Koncert filmové hudby 2. Vůbec nevím, na co to jdu. Hudba. Na podium nastupuje symfonický orchestra složený z mladých lidí. To mě okouzluje. Mladí, kteří něco předvedou. Něco se naučili. A hlavně umí.
I dirigent je mladý.
Hrají skladby z filmů Pán prstenů, Harry Potter, Piráti z Karibiku, James Bond, z oblíbených českých pohádek, z našich i světových muzikálů – Webberův Jesus Christ Superstar, od ABBA Mamma Mia!, mou milovanou Pomádu, taky zazní Starci na chmelu. Teda – jak jim to jde. Vzadu pozoruji tympánistu. Vedle něj – kdo to tluče na bicí? Mladá dáma. Ale že válí. Houslisté, flétničky, hoboje, tuba, kytara, violy, violoncella, kontrabas – dirigent vždy ukáže, kdo se ukloní. Trumpetisti – ó! Jsem nadšená! Hýkám radostí.
Doma hledám, na čem jsem to byla. Jak se orchestr jmenuje. Kdo ho založil. Kdo ho řídí. Kde mají scénu.
Orchestr, který dnes (22. září 2026) vystoupil s filmovými melodiemi v Městském divadle Jaroměř, se jmenuje Symfonický orchestr Dalibora Havlíčka.
Symfonický orchestr Dalibora Havlíčka je nezávislé hudební těleso, které v roce 2016 založili dirigent Dalibor Havlíček a koncertní mistr Michal Zeidler.
Co se týče složení orchestru, částečně jde o studenty, ale nejedná se o čistě školní nebo studentský orchestr:
- Mladý kolektiv: Oficiálně se prezentují jako "mladé symfonické hudební těleso". Věkově jde o mladší generaci muzikantů a nadšených hudebníků, což orchestru dodává energii a živelnost.
- Profesionálové i studenti: Základnu tvoří jak studenti konzervatoří a hudebních oborů, tak již vystudovaní profesionální hráči a talentovaní amatéři.
- Dirigent: Sám zakladatel a dirigent Dalibor Havlíček, který pro orchestr osobně píše a připravuje veškeré hudební aranže, vystudoval dirigování na Konzervatoři Jaroslava Ježka a s vedením tělesa začal právě na základě svých dřívějších zkušeností se studentskými orchestry.
Orchestr funguje jako zapsaný spolek a v plném obsazení čítá kolem 45 členů, se kterými pravidelně objíždí kulturní domy a divadla po celé České republice.
Všechna čest a sláva všem mladým interpretům a dirigentovi. Hledám rozdíl mezi frakem a smokingem. Náš mladý dirigent s kudrnatými krásnými vlasy do culíčku měl záda zakončena broučími krovkami. Což je frak. A hezky mu padl. Perfektní.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2026-09-22-doma
Petroušku, to bylo skvělé! Já jsem z toho celá divá. Kdybys to slyšel. Ty výkony! Ten zvuk orchestru. Já to tak prožívala. Forte a pak zas úplně piánko… Fff – forte fortissimo – dunělo celé divadlo.Ach! To bylo!
Žofinka má ve zvyku vyskočit Petrouškovi na opěradlo a okusovat mu vlasy. Péťa křičí, že to bolí. Jsme doma. No.
Jdu rychle dožehlit. Půlnoc.
Ješiši. Dvě. Tak to už je tu podzim! Začala jsem psát v létě, dopsala na podzim. Už šest minut vládne podzim! Fantastické!
Tak šup šup.
Dobrou noc!💚❤️🩵