Hody, hody, do Provody :-)
Tak. Je po svátcích jara. No, letos jsem měla pocit, že je to spíš rituál smrti. V Českých Budějovicích, když odletěly zvony do Říma, masky, kápě, bubny, ve stejném rytmu obrovské řehtačky, stůl s obřadními předměty. Svícen... Brr. Bála bych se potkat takový průvod. Představuji si, že dřív děti běhaly s řehtačkami. Ozývaly se charakteristické zvuky doprovázené dětskými hlasy. Neorganizovaně. Bez masek a kápí. Vesele, radostně; zvony odletěly do Říma!
https://www.kudyznudy.cz/akce/velikonocni-hrkani-ceske-budejovice
Velikonoční hrkání se pojí se Svatým neboli Pašijovým týdnem a odletem zvonů do Říma. Na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany, které umlknou až do Velikonoční vigilie a jejich místo zaplní dřevěné hrkače, řehtačky a klapačky – odtud název Velikonoční hrkání.
Velikonoční hrkání a festival Na zemi přinesou do Českých Budějovic jedinečnou atmosféru tradic a zábavy. Užijte si starobylý zvyk hrkání, kdy dětské hlasy a dřevěné hrkačky zaplaví město, a objevte pestrý festival plný řemesel, hudby, ochutnávek i aktivit pro celou rodinu. Nenechte si to ujít!
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/akce/velikonocni-hrkani-ceske-budejovice
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-21-nechaly-me-dospat
Vstávám. Žofie lež í u dveří do ložnice. Mourek natažen v kuchyni. Hodné. Nechaly mě. Pomaloučku se rozjíždím do dne. Přípitek vodičkou světu. Své nápoje – immune booster, microbiotic Max. Kořen z pampelišky… Holkám kočičím nabízím maso, ale vidím, že jim asi dal ráno Petroušek. Je v práci. Jeho vášeň. Slouží v energetice.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-21-sup-do-prace
Měla bych znovu zadělat na bagety. Pomazánku mám ze včera. Taky dotvořit beránka. Jaký krém letos udělám? Maminka vždycky dělala svou klasiku. Uvařila v mléce žloutky, vanilku, asi dvě lžíce mouky. Vychladit. Přimíchala do másla. Hledám ve vorwerku recept. Ááá, máslový. To se hodí. Mám tu z Bohemilk bezva náhradu mascarpone. Upravuji si gramáž i recept. Dělám ze čtvrtiny. Místo 400 g cukru jen 65 g. To stačí. Máme už naše jazyky naučené na neslazené nebo málo slazené. Máslo s cukrem, vanilkou. Kelímek zázraku z Bohemilk. Vylezl z toho náramně, ale přenáramně dobrý, hebký, bílý krém. To se mi povedlo. A teď kudy do berana. Mám dvě formy. Včera jsem použila stařičkou. Krásnou. Maličkou. A jak mu asi rozříznu hlavičku. Jé, jsem šikovná. To vím už od adventu. Lenka mi to napsala, když viděla mé krásné adventní věnce. Nádherně jsme ho rozřízla, hlava ani uši mi neupadly. Stačí si jen věřit. Stačí jen vědět, že jsi šikula. Jdu si pro rybízovou marmeládu. Tak to vždycky kombinovala maminka u dortů. Rozřízla. Jednotlivé díly proložila marmeládou a krémem. Přiklopit. A další vrstva marmeláda krém. Musela být pikantní rybízová. Ne jahodová, třešˇová, borůvková, meruňková. Tak to dělám s beránkem. Nebudu vytahovat zdobičku. Jen ho popatlám. Maličko zdvihnu krém na ocásku. Do očí vetknu rozinky. Na čumáček maličký lískáček. Ireno, uber krém na krku. Mázni ho ještě na hruď. Ale to je krása! Berany, berany, duc! Sice vždycky vypadá jak dement. Ale je to můj dement. A tak si ho nesu do lednice do zahrady. Fotím ho v trávě. Jo. Jde to. Až teď koukám, že jsem mu zapomněla uvázat mašličku. V tlamičce drží snítku asparágusu. Velikonoční radostný MŮJ beránek.
Bagety matlám vajíčkovou pomazánkou ze včera. Jo, dobré. Maličko červené – rajče a zelené – šnytlík.
Volá paná Knápková. To je ta, jak jsme jí loni v září nasbírali – kolik? Okolo 40000. Chvilku povídáme. Vzkazuje pozdravy pro Zuzku, výrobkyni šunek LeCo a Lindu a další, kteří přispěli. Říká, že myčka je paní Hrobská, pračka Linda, kuchyň Zuzka… Mají už všechno, jen schody nedodělané. Obec neudělala tu zpětnou klapku. Z Donia 160000. Teď čekají na podzim – NA PODZIM – až budou mít řemeslníci čas. Nyní jezdí pracovat do Německa. Studnu si vyčistili sami. Starým se nepomáhá. A jim je přes osmdesát. Obec ale hajnému vyčistila bazén. No, dobré. Zítra panu starostovi zavolám. Hezky se to tu vede…
Pod psaním poslouchám Rádio Xaver. Hovor s Petrem Holcem. Řehtám se. Poslouchatelné country písničky. Četba o Xaverově dětství. Moc hezká. Rozhovory... Mám je už naposlouchané. Rádio vůbec neruší. Příjemný poslech.
České zvyky, tradice a pranostiky - ilustrace, která baví
PROČ ŘÍKÁME HODY, HODY, DOPROVODY
Na Velikonoční pondělí koledníci odříkávají koledu: Hody, Hody doprovody… Tento text bereme automaticky a většina z nás se nad ním nepozastavuje, ale má zajímavé vysvětlení.
První neděle po Velikonocích se nazývá Provodní neděle, nebo také provoda a Velikonoce se původně slavily osm dní, od Hodu božího velikonočního (Velikonoční neděle) do následující Provodní neděle. Tento zvyk se udržel do roku 1094, kdy synoda v Kostnici zkrátila počet velikonočních svátků na tři dny. Začátek koledy tedy pojmenovává původní osmidenní velikonoční hody trvající do Provodní neděle. Vzhledem k tomu bychom měli psát spíše "do provody" místo obvyklého "doprovody", přípustné jsou ale obě verze.
Slova provod, provoda, sprovoda jako označení první neděle po velikonočních hodech užívali Čechové od středověku. Slovy "pomni hody na provody, že jsú svaté dni" vyzývali kazatelé (např. i Jan Hus) nezapomeň nebo dbej na zdrženlivost a ukázněnost života po celý velikonoční oktáv. Podobnou výzvu obsahuje i masopusní hra z konce 17. století: "do sprovodu zanech veselosti, svodu." Říkadlo Hody, hody do provody je tedy vlastně ohlasem středověkého popěvku inspirovaného patrně duchovním textem (incipitem kázání, písně). Význam této říkanky v překladu do současného jazyka si pak můžeme vykládat: Hoduj střídmě do Provodní neděle.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-21-jsou-tu-na-koledu
Zvonek. Linduška s LP. Nese pekáč s tvarohovým koláčem. Roztekl se. Vypadá jako veliké kuře. Hody, hody. Nese koledu Péťovi. Ten se tu ukáže na kafe. A já zas obdarovávám malou koledou jejího LP. Přecházím mlčením jeho egoušství z minulého týdne. Lindička prochází zahradu. Upozorňuje mě, že dvě azalečky na kmínku, krásné ozdoby mého nového záhonu u chaloupky, nejsou venkovní.
- Aha. Tak je na podzim vykopu.
- Mami, ale doma tyhle na kmínku, potřebují stále zalévat, pečovat.
- Tak nepřežijí. Budou mít sezonu na záhonu.
Odjíždějí. Volám do otevřeného okýnka:
- Lindi, včera jsem stihla vyblejsknout Míšu, jak hezky kyne.
Taky kyne. Ale jsem pomalá. Dobrá, zastihla jsem zbytek jejího kynutí.
Všimla jsem si, že Lucka má krásné jasné fotky. Mé jsou takové umatlané. Potřebovala bych nový foťák… Vysílám přání!
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-21-mzik-odpocinku
Sedám si u branky. Mourek leží u mých nohou. Vyhřívá si kožíšek. Ještě svítí slunce. To teď tak dělají. Po obědě se zatáhne. Dnes má přijít nějaký cyklon, orkán… Pozoruji větrník. Miluji jeho pohyb. Fotím, točím. Chvilku si poslouchám zprávy v Messengeru. Odpovídám.
Jdu domů. Oběd hotový. Do jahod s rýčem. Ach jo. Konvalinky prorostlé bršlicí. Pasu se na jejích mladých křehkých zelenkavých lístečcích. To jediné je na ní dobré. A jahody prorostlé pýrem a mlíčím. Plním svůj umělohmotný vozík na kolečkách kořeny. Péťa je tu.
Obědváme v půl čtvrté. Už se do jahod nevracím. Jen jsem ještě zasadila dva karafiáty s charakteristickou karafiátovou vůní z dětství. Mihla se mi tam maminka. Hezká asociace. A její narcisky už taky nabírají na poupatech. Mami, jsi tu. Ale občas bych potřebovala ti vyžalovat.
https://www.rajce.idnes.cz/irenkah/album/2025-04-21-cmelak-zabloudil
Jdu si dáchnout na gauč. Velikonoční kolotoč končí. Co to tu bzučí! Vstávám. Obrovský čmelák. Ale nádherný. Beru skleničku. Vynáším ho ven.
Konečně! V únoru jsem četla, že pedofilní papež zemřel. Fotky, jak kyne satanským pozdravem plní internet. Na dnešek vyhlásili jeho smrt. Dobře mu to vybrali. Vanceova návštěva se zlatou kravatou prý byla jen organizační. Ukončena fce herce. Je mi volný. Pamatuji, jak tu v devadesátých letech byl Jan Pavel. Taky pěkné kvítko. Linda tehdy zaspala. Jela dalším vlakem na setkání s mládeží na Velkém náměstí v HK. Njn. To se tak člověk třicet let probouzí...
Musím říci, že jsem od všeho dobrého letos ochutnala. Dnes vaječný koňak. Beránka. Bramborový salát. Ale všechno bylo bez válečného vynálezu – margarínu, všude poctivé máslo, maso, smetana, mléko od krav, sádlo, všechno doopravdické. Dnes i včera každý hlávku salátu. Já se smetanou. Petroušek s octovou vodou. Jenže – ocet domácí, případně naliju ocet vinný. Cukr nerafinovaný třtinový… Mohla jsem uříznout hlávku Lindušce. Zapomněla jsem. Nakázala bych, aby jí hlávku nesežral LP. On je horší než Baloun. Nedělí se. Tak příště. Tedy – vaříme jinak. Doopravdicky. A ráno a večer Herbalife výživu. Na to, jak jsme staří, držíme se.
Velikonoce, byly jste krásné! V radosti, smíchu, s mladými. Ne s našimi. Ne, ti nepřišli. Ale žádný smutek a žal. Jen myšlenka na záda.
Dobrou noc!