Homeopatka mě potěšila. A já ji
Šero. Za chvíli zazvoní budík. Vylézám před jeho pípáním. Očima švenknu do koupelny na kobereček. Není. Nakouknu do Péťovy pracovny. Taky nic.
- Zrzečko!
Načuhuji do všech místností. Není. Že by ji pustil Petroušek ráno do mrazu? Otevírám dveře do zahrady.
- Zrzko! Čiči!
Z chodby přibíhá lištička se svým vr, vr, vr? Její intonace má ocásek nahoru.
- Kdes byla?
- Vrr!
- Jo takhle. Aha. Ty potvoro, kdepak ses vyvalovala?
Mixuji si zdravou snídani. Lesní směs.
- Mrau!
Připravuji snídani kočičí. Zrzečka si neumí říci o jídlo. Neletí nedočkavě k miskám. Zcela jiná nátura než Micicinda. Ta na mě vyplazovala růžový jazýček - dej mi jíst.
Chtěla bych být v půl deváté na sněhu. Obléci. Pohled z okna. Super. Uličky znovu zasněžené. Chorota vir :-) půjdu zahnat do luk.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-09_Zahrada_pod_snehem/
- Zrzi, pojď, jdeme odmést sníh!
Ani náhodou! Mrzne. Studily by ji pacičky. Prý až indy. :-) Tak to necháme na Indy :-) Jdu sama. Rychle odmetám zásep. Chodník k brance. Kousek před plotem. Oklepávám keře. Mrzne. Dnes to nebude na lehkou bundu. Jupííí! Těším se. Utíkám domů. Ne, Zrzka nečeká ani u dveří. Mráz ji očividně neláká. Hledám vhodný svetr.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-09_Klusu_do_luk/
Devět. Nasazuji běžky u branky a klušu. Kopec sjíždím suverénně. Pod vysokou vrstvou sněhu hůlky narážejí na led. Nebojím se. Stopa zavátá, ale patrná. I pod železničním mostem, kde je vždy tráva, nakapkáno z mostu dnes bílo. Vysoká vrstva navátého sněhu. Přehoupnu se na velkou louku. Prošlapuji stopu. Letím. V Labi popolétají hašteřící se kačeny. Na Sněžku nevidím. Zataženo. Zastavuji se jen na smrkání, focení. Stahuji energii. Posílám stromům. Potřebují ji. Nikde nikdo. Příliš brzy na pejskaře. Běžím stále první okruh. Hm, tady se někdo napojil. Očima objíždím ovál louky. Nikde nikdo nekmitá. Jdu jak ohař po stopě. Někdo mi projel dráhu a zmizel. Napadá mě, co by s tématem udělal Karel Čapek jako se svou stopou ve sněhu. U železňáku vidím, že ten někdo vyjel za železniční násep. Až pojedu domů, bude na malé louce prošlápnuto. Dušička má pokoj. Jedu docela ve zběsilém tempu. Holka, už jsi babka. Zpomal. No jo, říkej jí to. Zkouším si dát telefon do kapsičky a natočit své tempo. Nic moc - jsem neumětel. Měla bych si vzít kamerku. Jestli nezapomenu. Jestli ji nabiju. Jestli ji vůbec najdu.
Třetí louka, už mám čas! Musím se vrátit. Podbíhám železňák. Očima hledám toho prošlapováka. Nikde nikdo. Asi vyběhl z luk. Jsem zpocená; vzala jsem si lyžařský svetr. Ač mrzne, venku příjemno. Zítra svetr doma. Kudy vyběhnu kopec? Okolo ořechu. Tak dlouho jeho větev nikomu nevadila. Nj. Někomu ano. Má ji ukroucenou. Vždycky jsem se větvi vyhýbala. Lidé jsou různé - blbé a pitomé - jsme slyšela v jednom filmu.
Zrzka čeká v koupelně. Ani se nenamáhá mě vítat. Radostná, že jsem doma. Rozvaluje se v koupelně. Rychle osprchovat, natáhnout suché věci. Upravit oči - v mraze mi jedno oko slzelo. Skyp.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-09_S_maminkou/
Ahoj mami!
Mamka začala nedoslýchat. Špatný dohovor takhle na dálku. Vyprávím jí o Bohouškovi K., sdílím video na YT. Ale nevidí, kdybych byla u ní, ukázala bych jí... Rok!! Zadělaný ztracený rok! Bůhví, co se Bohouškovi prohnalo hlavou, než skočil. Zabíjejí se i školní děti.
Na poledne jedu na homeopatii. Srdečně se vítáme s doktorkou.
- - Už jste to zas vy! Už jste zase ve formě.
Cítím to. A teď žádná homeopatika neberu. Je mi dobře. V listopadu jsem byla zmoklá. Uondaná situací. Ještě přežít únor a kus března a už to půjde.
Měří mi dráhy orgánů. Když na orgánu naměří pod padesát, jeho činnost není dostatečná. Orgán je oslaben. Když by naměřila náhodou nad padesát - třeba u miminka, je to špatně; orgán pracuje moc, vysiluje se; unaví se; vyčerpá a klesne. Lidi mají většinou nízká čísla. Já mám všechno na středu. Na padesátce. To je v mém věku prý výjimka, protože lidi se o sebe nestarají, nechávají těla chátrat, berou na tlak léky, na cholesterol. Dnes mi homeopatička vysvětlovala obrázek - růžici orgánů, směr točení energie. Ten obrázek mám doma na lednici. Zrovna nedávno jsem sledovala pořad - kde tu hvězdici vysvětlovali.
https://www.youtube.com/watch?v=Xy-4u9M0OiU
Voda hasí oheň atd. Před dvěma lety v pořadu Stárnutí je přežitek Marie vysvětlovala, že i lidský život střídá podle věku oheň, vodu, kov, vzduch... Já jsem už babička, tedy dřevo; v nejlepší věku pro naše děti, vnoučata. Každá etapa života člověka má svou charakteristiku.
Například srce - oheň propojeno s ledvinami - vodou. Jakmile se člověk zlobí - potlačený hněv jsou játra - už na orgánu nenaměří padesátku, ale třeba jen čtyřicet. Což je ještě v normě. Protože jsem emocionální, hořím jak fosfor, maličko mě stáhla, abych v ovzduší neshořela. Když někomu dají lék na cholesterol, utlumí v orgánu jeho nadměrnou tvorbu, jenže párový orgán je zmaten. Lék rozhodí imunitu. Léky nejsou řešení. Likvidují nejen jeden orgán, ale i podorgán a protější párový...
- Vás by měli aspoň dvěstěkrát naklonovat a posílat mezi lidi.
Léčíte, hoříte, jste plná energie a optimismu.
- A když zahlédnu Kubka s deklem na frňáku nebo rybu Prymulu, bere mě zlost...
- A to je potlačený hněv.
- Játra a zakyselení organismu.
- A v těle vám to spotřebovává minerály.
- A tak chodím běhat do luk.
- A odkyselujete, vyrábíte hormon štěstí...
Takhle si krásně doplňujeme řeč. Náš dialog teče jak vlnky na hladině Labe.
https://www.hkregion.cz/dr-cs/100412-kaple-zjeveni-pane-ve-smiricich.html
Cestou domů fotím smiřickou kapli s drahocenným Brandlovým obrazem Klanění tří králů. Prý kdyby byla v Pze, je to hojně navštěvovaná památka s dlouhými frontami turistů.
Stavuji se v našem domečku. Jen u branky. Mladí spolu vyjednávají. Ok. Jedu domů.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-09_Tady_stavavala_Mestska_kasarna/
Zachycuji bývalá Městská kasárna. V adventu tu bořili budovu kuchyně, jídelny, army a ubikace pro záložáky. Hala na bojová vozidla - ta ještě stojí. Spolužák ze základní školy Béďa postaví bytovku... Čas...
Projíždím perlu baroka - sešlý Josefov. Když sjíždím Šoubrák - vím, že přesně proti mně je v dálce náš obývák. Sedím-li v křesle, v dálce vidím sjíždět světla aut. Pod kopcem bydlel v domku zahradník Šobr. Domek podobného vzhledu stojí proti nám v zahradě. Bývalá strážnice u korunkových hradeb. My bydlíme v hradebním příkopu. Jasně, že už to není vidět. Jsme na povrchu.
Právě vyvádějí poslance Volného a Bojka. Údajně kvůli rouškám. Zbytek ovcí opouští sněmovnu. Ti dva jsou potupně vyzváni k odchodu. Přitom mají výjimku na roušky. Je to jen záminka. Jen proto, že se postavili na odpor. To je demokracie!!! Diktatura. Fašismus. Neposloucháš? Budeš odstraněn.
https://irenkah.rajce.idnes.cz/2021-02-09_Zrzecka%2C_verna_pruvodkyne/
Zrzečka čeká. Lákám ji ven. Jdu prohrnovat další sníh. Počká doma. Prý až v podvečer. Co kdyby přišel kocouří nápadník. Vyčistit okénko u kamen. Ráno jsem nestíhala. Vymyslila jsem si výzvu pro kolegy. Natočit cvičení - výzvu. Peču chleba. U Marušky Zittové jsem našla recept na tvarohové koblížky. Mám ho někde poznamenaný. Povedly se. Objednávka s klientkou. Něco jsem si v telefonu zablokovala. Nejde mi najít v počítači... Zdržuji se s odstraněním závady. Půl druhé. Jdu taky spát. :-)
Dobrou noc!